ZDRAVÁ VÝŽIVA aneb JAK SI KDO USTELE, TAK SI LEHNE Marie Petrásková, Eliška Opletalová Ročník: Pátý Rozsah projektu: podle potřeby-8 a více dní Typ projektu: * podle organizace: vícepředmětový * podle navrhovatele: uměle připravený * podle účelu: směřující k získání znalostí a postojů * podle délky: krátkodobý * podle prostředí: školní a mimoškolní * podle počtu zúčastněných: třídní (i celoškolní pro 1.stupeň) * podle informačních zdrojů: kombinace – vázaný, volný Co je smyslem projektu? Hlavním smyslem projektu je seznámit děti s pravidly a doporučeními správného stravování a tím jim dát možnost aktivně zasahovat do péče o své zdraví. A co bude výstupem celého projektu? * Výstupem budou dílčí produkty, jež žáci průběžně během projektu vytvoří a které se na závěr mohou prezentovat v ostatních třídách. Dílčí produkty zahrnují: * vytvoření a vyhodnocení dotazníků ohledně stravování a výživy, následné zpracování do diagramu * Vytvoření zdravých jídelníčků * Příprava zdravého pokrmu * Potravinová pyramida jako výzdoba třídy Jakých chceme dosáhnout cílů? V oblasti KOGNITIVNÍ (znalosti) žák: • rozeznává zdravé potraviny od těch méně vhodných či nevhodných pro zdraví člověka • seznamuje se s jednoduchým výzkumem, metodou získávání informací dotazníkem a jeho vyhodnocením pomocí diagramu či grafu, • vyjmenuje zásady hygieny při práci s potravinami a při stolování, • rozumí a vysvětlí pojmy – obezita, kalorie, kJ, energetická hodnota,… V oblasti AFEKTIVNÍ (hodnoty a postoje) žák: • osvojuje si správný a zodpovědný přístup ke svému zdraví, • komunikuje a spolupracuje ve skupině • přijímá odpovědnost za společné dílo V oblasti PSYCHOMOTORICKÉ (dovednosti) žák • rozvíjí jemnou motoriku, aktivně pracuje na výrobcích – stříhá, lepí, kreslí, maluje, skládá,… • dbá na celkovou úpravu a vhodně vybírá prostředky pro realizaci své práce, • vytváří diagram či graf na základě získaných informací, • aktivně vyhledává informace z různých zdrojů – internet, odborná literatura, časopisy, dospělí. V oblasti SOCIÁLNÍ žák: • získává, osvojuje si a rozvíjí základní komunikační a sociální dovednosti, • vyjadřuje svůj názor, vyslechne a respektuje názor druhého, • přebírá odpovědnost za práci, jež mu byla svěřena, A které výukové metody použijeme? Slovní metody: • motivační a řízený rozhovor • práce s textem • brainstorming • diskuze Názorně demonstrační metody: • práce s obrazem Dovednostně praktické metody: • produkční činnosti Organizace výuky (a jde se na věc) • 1. den: 1 – 2 vyučovací hodiny • Brainstorming – společné zamyšlení nad tématem a nad teoretickou náplní projektu – návrhy různých činnosti, které by žáci rádi uskutečnili. • Na velký plakát žáci píší, co všechno již vědí o zdravé výživě. Poté si to společně přečteme a shrneme naše dosavadní poznatky. Na jiný papír pak děti vymýšlí a zapisují (pod vedením učitele) různé činnosti a aktivity, jež je zajímají. Opět to shrneme a pokusíme se vytvořit teoretický plán pro příští dny. Zde je také prostor pro volbu způsobu, jakým chtějí žáci pracovat, zda jako jednotlivci, dvojice či skupiny. • Prvním velkým úkolem pro žáky, který by měl vyplynout, bude shánět po určitou dobu (víkend, celý týden…) informace, materiály o zdravé výživě a vyhledávat internetové stránky s touto tematikou. Nosit mohou také různé obaly od výrobků, které potom budeme zkoumat a porovnávat. • 2. den: 2 vyučovací hodiny • Společná diskuze a prezentace materiálů, které se doposud žákům podařilo nashromáždit. Popovídáme si společně o různých důležitých pojmech (obezita, kalorie, zdravá výživa), prohlédneme si etikety jednotlivých výrobků, vyhledáme složení a energetické hodnoty a porovnáme jejich vhodnost pro stravování člověka. • Dalším našim úkolem bude zjistit, jakým způsobem se stravují lidé v blízkém okolí, jaké stravovací návyky mají a co vědí o zdravé výživě. Zde budou mít žáci prostor pro vlastní vytvoření dotazníku, nejlépe po skupinkách vytvoří návrh dotazníku, otázky, jež by měl obsahovat a poté se při společné diskuzi (hlasování) shodnou na konečné verzi. Dotazník by měl obsahovat jednoduché položky a uzavřené otázky (ano/ne). Lépe se pak dětem bude provádět anketa a její vyhodnocení. • 3. den: 2 vyučovací hodiny • Anketa – žáci jdou do terénu v blízkosti školy a oslovují náhodné kolemjdoucí, kterým kladou předem připravené otázky. Jinou možností je, aby žáci vyzpovídali rodiče, sourozence, další příbuzné a známé ve svém okolí. V tomto případě je žákům přenechána větší aktivita a možnost volby lidí, které chtějí oslovit. • 4. den: 1 – 2 vyučovací hodiny • Vyhodnocení a zpracování ankety (dotazníků). • K této činnosti můžeme využít např. hodinu matematiky a při této příležitosti probrat se žáky možností třídění informací a jejich znázornění diagramy a grafy. Touto cestou lze také do výuky zařadit práci na PC, ukázat si program MS Excel a práci v něm. Cílem by mělo být vytvoření diagramu či grafu ve dvojicích či skupinkách (podle toho, jak děti pracovaly) a následně jednoho velkého. Je možné vytvořit společně plakát, model (kruhový diagram – „koláč“) např. v hodině pracovních činností. • 5. den a 6. den: rozsah dle potřeby a možností • Příprava jednoduchých pokrmů ve školní kuchyňce (dle možností). • Žáci se rozdělí do 5 pracovních skupinek a dohodnou se, o jakou část jídelníčku se daná skupinka postará – snídaně, svačina, oběd, svačina a večeře. Na internetu, doma v kuchařkách nebo od rodičů získají vhodné a jednoduché recepty. Ve škole si je pak společně probereme a vybereme ty nejvhodnější pokrmy, na které snadno seženeme suroviny (ve školní kuchyni nebo je zajdeme koupit) a jejichž příprava je snadná a bezpečná. V této části je nutné děti více vést a usměrňovat. Můžeme si také přizvat paní kuchařku ze školní kuchyně, která děti odborně povede a třeba i poučí o vybavení kuchyňky, hygieně práce a stolování. Vytvořené pokrmy si poté představíme a ochutnáme. • Recepty si poté můžeme schovat a např. v hodině matematiky vypočítat jejich energetickou hodnotu a porovnat ji s denním doporučeným množstvím energie, kterou by měli děti jejich věku skrze potravu získat. Tím ověříme vyváženost našeho jídelníčku. • Také můžeme pomocí potravinové pyramidy ověřit pestrost jídel. Neměli bychom zapomenout ani na pitný režim!! • 7. den: 2 vyučovací hodiny • Vytvoření potravinové pyramidy. • Žáci se opět rozdělí do skupin podle počtu jednotlivých pater potravinové pyramidy. Vyhledají si pyramidu na internetu nebo v dostupných materiálech a zjistí, jaké suroviny a potraviny jejich patro obsahuje. Domluví se, jaké obrázky, obaly a další objekty si přinesou, aby ve škole (hodina VV, pracovní činnosti) vytvořili z těchto matriálů koláž a jednotlivá patra poté složíme v celou pyramidu. Poté každá skupinka popíše své patro. Co obsahuje a proč je důležitou součástí výživy člověka. S pyramidou můžeme dále pracovat – např. vytvářet další výživné a zdravé jídelníčky, hodnotit pestrost jídel ve školní jídelně,... • Existuje velké množství různých pracovní listů, které doplní tuto problematiku, her, jež se dají zařadit do hodin TV. • 8. den: rozsah dle potřeb • Závěrečná prezentace jednotlivých dílčích výrobků a produktů – p. pyramida, výsledky ankety, zdravé jídelníčky... v ostatních třídách. Dále je potřeba provést zpětnou vazbu a to jak získaných vědomostí žáků v této oblasti, tak jejich názory na průběh práce. Popovídáme si o úspěchu projektu, co se podařilo splnit, co ne, co žáky bavilo a naopak, jak se jim pracovalo v skupinách, ve dvojicích, jaká jsou pravidla úspěšné spolupráce. • Dílčí výsledky pak můžeme zpracovat do podoby plakátu nebo časopisu. Předpokládané pomůcky: • Různé druhy papíru, balicí papír, karton, psací potřeby, nůžky, pastelky, voskovky, suché pastely, lepidlo, odborné publikace a časopisy, vytisknuté informační texty a obrázky, PC • Suroviny a pomůcky pro přípravu pokrmů Při realizaci projektu musíme samozřejmě brát také ohled na aktivity a činnosti, které si děti vymyslely a zvolily v úvodní diskuzi. Tento návrh předpokládá určitý zásah učitele, který děti na výše popsaný program projektu navede. Jedná se tedy o syntézu projektové metody, výukového programu a ITV. Hlavní linie je v tomto případě předem připravena a naplánována, ale dílčí rozhodnutí a organizace práce je ponechána převážně na dětech.