Geografie sídel Geografie města 25.11.2008 Čerba, 2008 Stručná historie * Geografie města je poměrně mladým odvětvím socioekonomické geografie. * K jejímu rozvoji došlo především v období po druhé světové válce a v sedmdesátých letech 20. století. * Městům a jejich systémům se věnovaly sociologické nebo urbanistické studie. * Karel Marx, Max Weber, Emile Durkheim, Georg Simmel, Robert Park Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice) * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy) * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…) * mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti Městský způsob života * Více anonymní, neosobní a účelový. * Narůstá počet fyzických kontaktů na úkor sociálních. * Klesá počet osobních vztahů, naopak stoupá počet vztahů profesionálních. * Ve městech se koncentrují sociálně patologické jevy (zločinnost, prostituce, závislosti, duševní choroby, rozpady manželství...). Znaky města (dle Sýkory) * Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva. * Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly). * Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd. Vymezení pojmu město ve světě * Jestliže posuzujeme město podle velikosti a významu, musíme si zvolit jedno nebo více konkrétních kritérií – například počet obyvatel, počet (podíl) zaměstnaných v terciérním sektoru, počet specializovaných zařízení (nemocnic, škol atd.). Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium – dle počtu obyvatel * morfologické kritérium – město je vymezeno kompaktní zastavěnou plochou * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800 ob.) * funkční kritérium – město je vymezeno na základě integrity vztahů v městském systému, např. dojížďkou za prací * Podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel. Města v ČR * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. Vývoj měst * Již v době před začátkem našeho letopočtu existovala prosperující města s několika sty tisíci obyvateli. * K bouřlivému nárůstu počtu měst a městského obyvatelstva došlo až v době průmyslové revoluce. * V celkovém vývoji měst rozlišujeme tři základní fáze: – město před-industriální – město industriální – město post-industriální Vývoj měst předindustriální období * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. Vývoj měst industriální období * Prudký nárůst měst * Aspekty: – Politické (zrušení nevolnictví) – Ekonomické (velkovýroba, fordismus) – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních technologií) – Demografické (demografická revoluce) Vývoj měst Vývoj měst Vnitřní struktura města * Studium vnitřní struktury města patří mezi priority současné geografie města – zabývá se vývojem prostorových struktur v čase (plošné změny, diferenciace...). * Pod pojmem prostorové struktury rozumíme především jednotlivé městské části – centrum, předměstí, čtvrti, funkční zóny apod. * Rozeznáváme tři základní složky vnitřní prostorové struktury města: – Fyzická prostorová struktura – Funkční prostorová struktura – Sociální prostorová struktura Vnitřní struktura města • Fyzická - morfologická struktura (půdorys města) * Základními prvky morfologie města jsou komunikace, pozemek a budova. * Ze základních prvků jsou utvářeny složitější struktury – uliční síť, bloky zástavby, urbanizační celky apod. * Morfologie zástavby má horizontální dimenzi (plošné rozmístění objektů) a vertikální dimenzi (výšková členitost objektů). Morfologie města * V morfologii měst se výrazně prosazují nejrůznější ekonomicko-společensko-kulturní vlivy (politika, náboženství, kultura, ekonomika...) – tyto faktory se nejvíce projevují ve stavbě uliční sítě ve městech. * Půdorys města: • nepravidelný • šachovnicovitý • radiálně koncentrický • lineární • ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy České Budějovice Vnitřní struktura města B) Funkční struktura města * neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu. Funkce měst * městotvorné (pro obyvatele mimo město) * městoobslužné (pro vlastní obyvatele města) * důležitých je jejich poměr * jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: - obytná (počet trvale bydl. ob), - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru) * převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce Vnitřní struktura města C) Sociální struktura města * Používáme tři základní skupiny charakteristik: – Demografický status – věková struktura, velikost domácností, počet dětí… – Sociálně-ekonomický status – profesní struktura, kvalita bytového fondu, struktura příjmů a výdajů, vzdálenost a doba dojíždění… – Etnický status – národnostní složení, etnickou homogenitu, náboženství… Sociálně patologické jevy – neúplné rodiny, rozvodovost, potratovost, kriminalita… Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy Půdorysné a funkční modely města podle Chicagské školy Koncentrický model * Podle vzdálenosti od centra rozlišujeme následující vrstvy: – vlastní centrum (central business district – CBD) – velkoobchod a lehký průmysl – čtvrtě nižších společenských vrstev – čtvrtě středních společenských vrstev – čtvrtě vyšších společenských vrstev – oblast těžkého průmyslu – okrajová obchodní centra – obytná předměstí – průmyslová předměstí – zóna dojížďky Koncentrický model * Postupně od středu k okrajům města dochází ke změnám některých demografických charakteristik (např. pokles věku obyvatelstva, růst velikosti domácností, vzestup počtu dětí). * Na okrajích měst vznikají chudinské čtvrtě s nízkým sociálním statusem obyvatelstva – slumy. Sektorový model * Ve městě se vytváří sektory směřující od centra k okrajům, v nichž můžeme nalézt obyvatelstvo s různým vzdělanostním nebo profesním profilem (vysokoškoláci, manažeři, pracující v těžkém strojírenství...). Vícejaderný model * S tímto modelem se můžeme setkat ve městech, kde široké zastoupení různých etnických skupin, které vytváří své do jisté míry izolované kulturní enklávy – ghetta. * Teorie mnoha jader se ovšem neomezuje pouze na etnické zóny, ale týká se měst obecně – města mají více jader, z nichž každé má svojí specifickou funkci (průmysl, obchod, služby, sport, rekreace...). Sjednocený model * V praxi dochází k překrytí koncentrického modelu modelem sektorovým, přes se promítá model vícejaderný. * Pokud hodnotíme prostorovou strukturu města podle tzv. rodinného statusu (plodnost, počet pracujících žen, typ domácnosti...) získáme koncentrický model. * V případě ekonomického statusu (příjmy, druh zaměstnání, úroveň vzdělání...) se setkáme se sektorovým modelem. * Při používání etnického statusu je výsledkem model vícejaderný. Kritika modelů * Základní modely byly podrobeny kritice pro jejich jednoduchost a statičnost – Hawley, Schnore, Firey. * Kritiky stávající modely doplňovaly – o vazby mezi jednotlivými komunitami – funkce městských zón – historický vývoj – kulturní prostředí – tradice – prestiže apod. Nové přístupy ke strukturalizaci měst * Kromě hodnocení stavu městských prostorových struktur se geografie města zabývá především změnami v prostorové struktuře města, jejich mechanismy (sled postupných kroků, které vedou ke změně), příčinami a důsledky. Gentrifikace * Spočívá v revitalizaci městského centra a zároveň v postupném nahrazení původního obyvatelstva obyvateli s vyšším sociálním statusem (manažeři, profesionálové, tzv. Yuppies). * Pro gentrifikované oblasti jsou charakteristické malé domácnosti (jednočlenné, dvoučlenné) a luxusní byty. * Často působí současně gentrifikační, revitalizační a komercionalizační procesy. Ghettoizace * Vytváří se čtvrti obyvatel (obyvatelstvo je často etnicky homogenní a tvořeno přistěhovalci – etnické enklávy) s nízkou sociální i ekonomickou úrovní. * Zároveň dochází k úpadku bytového fondu – tzv. dlouhodobě vyloučená vrstva obyvatel. * Ke vzniku ghett dochází většinou ve zdevastovaných oblastech vnitřního města. Citadelizace * Vytváření totálně izolovaných, uzavřených a chráněných zón v atraktivním prostředí. * Zóny soustřeďují nejbohatší vrstvy (elity) obyvatelstva. * Citadelizaci můžeme označit jako určitou formu gentrifikace, obecně však platí, že citadely mají vyšší úroveň než gentrifikované čtvrti. Komercionalizace * Týká se především centrálních částí města. * Dochází k vytlačování bydlení komerční zástavbou. Revitalizace * Oživení zástavby * Projevuje se ve znovuoživení (rekonstrukce, dopravní sítě, služby…) městských čtvrtí nebo vybraných částí. Vztah města a oblasti * každé místo má svoji sféru vlivu * velký růst role měst pro zázemí v období prům. revoluce (role mobility obyvatelstva) * hierarchická povaha regionálních procesů * jejich relativní uzavřenost v rámci územních celků * a) mikroregionální procesy – nejintenzivnější a nejdůležitější vazby mezi městem a zázemím, nositelé: dojížďka za prací a službami * otázka stanovení kritické velikosti střediska vymezení sfér vlivu (5 000 ob. má centrum, 14 000 celý mikroregion) * Např. Praha – Pacov = největší a nejmenší mikroregiony v ČR Vztah města a oblasti * b) mezoregionální procesy – uzavírají se na vyšší prostorové úrovni, zhruba na úrovni krajů * nedenní dojížďka, migrace, doj. za speciálními střed. školami * c) makroregionální procesy – celostátní úroveň, federální státy, spolkové země… * kulturní, jazyková, politická a ekonomická uzavřenost celků * d) kontinentální úroveň – ekonomické a politické integrace * e) globální úroveň – globální města – řídící funkce ekonomické, politické (burzy, mezinár. instituce…)