Geografie sídel Úvod do problematiky Vývoj geografie sídel – hlavní směry 3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy * Relativně autonomní disciplíny GS Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území; základní jednotka osídlení. * Prostorově oddělené jednotky navzájem propojené celou řadou významných vazeb ekonomického, legislativního, administrativně správního, sociologického ekologického aj. původu a charakteru. Sídlo * Základní diferenciace: A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské oblasti, subpolární oblasti - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA B. Městská sídla (sídla městského typu) Sídelní síť - osídlení * Soustava (síť) sídel, komunikací propojujících jednotlivá sídla a ostatní složky osídlení (zemědělská, výrobní, obchodní, rekreační, lázeňská a jiná specializovaná funkční zařízení) realizovaná v území lidskou činností. * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně jeho veškerých aktivit) Obec * Nejnižší administrativní sídelní jednotka. * Má právní subjektivitu a místní orgány správní moci. * Pozor! Obec nemusí být základní jednotkou osídlení (může se skládat z několika sídel)! Sídelní lokalita * Typické spíše pro venkov. * Jedná se o jednotlivá sídla od sebe oddělená nezastavěnými plochami. * Zahrnuje minimálně třicet trvale bydlících obyvatel nebo deset bytových jednotek. Urbanistický obvod * Typické pro města. * Jde o dílčí části měst vymezené podle určitého znaku (historický vývoj, funkční využití...). Vývoj osídlení 2 faktory urbanizace: * Dynamický faktor ve vývoji osídlení je charakterizován především vývojem počtu obyvatelstva, změnami ve vývoji výrobních silách. * Statický faktor pak především již vytvořenými a dále fungujícími fyzickými fondy, infrastrukturní základnou osídlení. Faktory vzniku sídel * Přírodní podmínky - reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání. Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/- Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá- osídlení => samota => osada => vesnice => město • rozptýlené /samoty/- USA, Skand, Austrálie, J Afrika /farmy se zeměď. využitím/ + Bretaň • skupinové - původ obyv- Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zeměď. půdy na 1 usedlost • vesnické osídlení – rozptýlené - farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ • rozptýlené - osídlení na Šumavě – bývalé Sudety Vznik a vývoj sídelního systému * Klíčový vliv neolitické a průmyslové revoluce * Prvotní přístřešky: Olduvai (Tanzánie) cca před 1 mil. let, u nás Předmostí, Dol. Věstonice (většinou kočovníci). * Typy sídel: efemerní (pomíjivá) → dočasná → sezónní → polostálá → stálá. * První sídla městs. typu – oblast stř. východu (Jericho) – cca 8 tis. let př.n.l. * U nás keltská oppida (Závist, Staré Hradisko, Stradonice…). * Se vznikem centralizovaných starověkých států vznikají velkoměsta a sídelní síť, která přetrvává dodnes. Vznik a vývoj sídelního systému * Rysy starověkého města: dominanta paláce vládce, chrámů a paláců dvořanů, plošně velmi rozsáhlá, diferenciace čtvrtí, často i vysoký počet obyvatel (Babylon 500 tis., Řím až 1 mil.). * Vznik sítě sídel a jejich kontinuita dodnes uvnitř LIMES ROMANUM (příklady: Vindobona, Aquincum, Colonia, Londonium, Parisium, …). * Po pádu římské říše úpadek a často téměř zánik. Sídelní systém ve střední Evropě do konce středověku * Oppida. * Velkomoravská hradiště, města jako centra moci a obchodu. * Zlatá éra vnitřní kolonizace a zakládání měst ve 12. – 15. století. * Typologie měst podle původu a půdorysu. * Do prům. revoluce se sídelní systém příliš neměnil. Základní charakteristika českého osídlení * Čechy, severozápadní Morava a Slezsko mají velký počet sídel, zejména hustou síť měst a městeček a rozptýlené venkovské osídlení. * Jihovýchodní Morava má relativně menší počet sídel. * Osídlení je poměrně rovnoměrné, zejména v rozmístění velkých a středních měst. * Hlavní hospodářská centra (Praha, Brno, Ostrava, Plzeň) a krajská města mají vesměs dobrou polohu. * Obecně hustá část sídel (i když nevýhodná z hlediska rozdrobenosti) přispívá ke stírání rozdílů ve způsobu života na venkově a ve městě, usnadňuje vzájemné kontakty a rychlé poměšťování zejména v regionech velkých měst. Základní charakteristika českého osídlení * Velikostní struktura sídelní soustavy dokumentuje určitý růst koncentrace, ovlivněný jak přirozenou migrací obyvatelstva do měst, tak administrativními opatřeními při slučování obcí přerušenému po roce 1989 (kdy došlo k opačnému procesu dezintegrace řady sídel do původních samostatných obcí). * Rozdrobenost sídelní sítě, nízká průměrná velikost sídel a nemožnost uspokojovat všechny potřeby obyvatel přímo v daném sídle - to všechno jsou důvody soustřeďování určitých funkcí v určitých typech sídel. Tento proces je podmíněn historicky a ekonomicky a vychází z kategorizace sídel podle střediskovosti osídlení. * Střediskovost osídlení obecně znamená, že rozeznávám sídla středisková a nestředisková. Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (22, včetně Prahy) * Okresní města (77= počet okresů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (384) * Obce a vojenské újezdy (6 249) * Základní sídelní jednotky (21 704) Klasifikace NUTS * NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) * Dnem 1. ledna 2000 vstoupila v České republice v platnost Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, která nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů (ČKO) a zavedla systém klasifikace územních statistických jednotek používaný v zemích Evropské unie. * Klasifikace CZ-NUTS popisuje území České republiky, je součástí evropské klasifikace NUTS. NUTS v ČR * NUTS 5 – obce * NUTS 4 - okresy * NUTS 3 - kraje (VÚSC) * NUTS 2 - sdružené kraje (VÚSC) * NUTS 1 - je tvořena územím celé ČR. Vývoj počtu obcí na území ČR Trendy sídelního systému * Zvyšování počtu funkcí sídel, což vede ke specializaci. * Nárůst potřeby vzájemných vztahů. * Prohlubování strukturovanosti systému.