Repetitorium sociální geografie Geografie průmyslu Základní specifika * Je rozhodující odvětví, které produkuje materiální statky. * Zaměstnává asi 30% ekonomicky aktivních obyvatel, vyspělé země: 30 - 40 %, rozvojové země: 10 - 15%. * Vedoucí hospodářské odvětví v celosvětovém měřítku * Hlavní rozvoj v 19. století * Je v pohybu, mění se ve prospěch moderních odvětví – energetika (jaderna energetika), strojírenství (elektronika) a chemicky průmysl (výroba léčiv) - a oslabuje význam tradičních odvětvi – některé druhy spotřebního průmyslu (oděvní, obuvnicky, těžební, potravinářský). Průmyslová revoluce * Začátek v Anglii, dále Belgie a ostatní Evropa * Pol. 19. st. v ČR Důsledky: * Technologické převraty – vynález parního stroje * Přesun podílku HDP ze zemědělství do průmyslu * Pohyb zboží a kapitálu * Přechod od manufaktur k tovární výrobě * Narušení tradiční společnosti – sociální a kulturní změny společnosti Historie disciplíny v ČR * počátky spadají do pol. 50. let * 1958 → Ivanička publikoval v geogr. časopise „Předmět, metody a vývoj geografie průmyslu“ * 1963 → vznikl geografický ústav – protože chybělo mapové dílo o ČSSR * středisko geografie průmyslu – v Plzni – geografie závodů * po r. 1989 se dostává do pozadí – chybí data, probíhají ekonomické reformy * dnes - GÚ MU, UK Praha, ČSÚ, MPO Klasifikace průmyslu * 1. podle postavení oboru k primární surovině: • těžební průmysl • zpracovatelský průmysl * 2. podle užití finálních výrobků: • těžký průmysl – zabývá se produkci výrobních prostředků • spotřební (lehký) průmysl – zabývá se produkci spotřebních předmětů * Stranou stoji energeticky průmysl – má specificky charakter, řadí se do těžkého průmyslu Odvětví průmyslu * OKEČ – odvětvová klasifikace ekonomických činností. * Poskytuje základnu pro přípravu statistických údajů o různých vstupech, výstupech, tvorbě kapitálu a finančních transakcích ekonomických subjektů. * Členění dle oborů od A do H * Zavedena do statistické praxe v roce 1994. * Revize v roce 1995 * Dostupné na www.czso.cz Rozmístění průmyslu * Průmysl je soustředěn ve střediscích (centrech) – rozmístění bodového charakteru. Spojeni center = průmyslový komplex. (Zemědělství – plošné rozmístění, doprava – liniové rozmístěni). Průmyslový komplex = soubor výrobních jednotek různého zaměření, využívá společné podmínky prostoru. Velké komplexy se mohou spojovat – vytváří průmyslové areály. * pozitivní efekty koncentrace průmyslové výroby – návaznost ve zpracovatelském průmyslu, odpadají dopravní náklady, zkracovaní časových dimenzi * negativní efekty koncentrace průmyslové výroby – vliv na životni prostředí, přetížena doprava * největší koncentrace – těžba, těžké strojírenství * nejmenší koncentrace – spotřební obory, potravinářský průmysl Typy průmyslových komplexů • Hlavním faktorem těžba paliv – historicky nejstarší (uhlí, později ropa a plyn). Ostravsko, Porůří, střední Anglie, Horní Slezsko v Polsku. • Hlavním faktorem pracovní síla, tržní poloha, dopravní dostupnost, vědeckotechnické poznatky. Nachází se v blízkosti aglomeraci. Náročnější obory zpracovatelského průmyslu – střední strojírenství, elektrotechnika, spotřební chemie. Tento typ komplexů převažuje. • Hlavním faktorem import ropy. V přístavech dovozních – USA, zapadni Evropa (Rotterdam, Hamburk), Japonsko, Jižní Korea, Čína. Lokalizace * V regionálních teoriích představují lokalizační teorie vývojově nejstarší skupinu, bezprostředně se vztahující k vlastním teoretickým základům prostorové (regionální) ekonomiky, resp. socioekonomické geografie. * Zpočátku se teorie lokalizace dotýkaly zemědělských aktivit. * První ucelenou teorií, vyhodnocující vztah mezi způsobem využití plochy a její vzdáleností od střediskového místa vypracoval J.H. von Thünen (1826). * S rozvojem průmyslu se těžiště zájmu přeneslo na lokalizaci průmyslu. Lokalizace * Tvůrcem ucelené klasické teorie lokalizace je A. Weber. * Jako kriterium lokalizace používá minimalizaci výrobních nákladů, cíl formuluje jako optimální lokalizaci firmy s cílem minimalizace výrobních nákladů a nákladů spojených s přepravou surovin a hotových výrobků firmy. * Významným přínosem je to, že formuloval pojem lokalizační faktor, identifikoval jej a klasifikoval podle několika znaků, zavedl kategorii lokalizační orientace. Lokalizační faktory = síly, které ovlivňují rozhodnutí umístit firmu v konkrétních místech prostoru. * Weber uvádí tři hlavní faktor lokalizace průmyslového závodu: Ø Dopravní náklady Ø Náklady na pracovní sílu Ø Spotřebitelské aglomerace Lokalizační faktory * a) přírodní * b) ekonomicko-technické * c) sociálně-politické Přírodní lokalizační faktory Ekonomicko-technické faktory Sociálně-politické faktory Moderní pojetí LF * potravinářství – význam neklesl * textilní p. – velmi poklesl – zboží z východu * dřevozpracující p. – výroba desek, hranolů - vzrůst – Rakušané postavily pily, levná pracovní síla * papírnictví – vznikla řada nových malých závodů * polygrafie – významný nárůst – výroba různých nosičů * chemie – menší používání v zemědělství, máme širokou strukturu – přišly zahraniční investoři – BARUM KONTINENTAL, OPTIMIT Odry * stavební hmoty – určitý propad ale silný potenciál * sklo – výrazný pokles (není odbyt), nekonkurenceschopná, založeno na ruční práci * Těžební průmysl – Mostecká uhelná společnost, Ostravsko-karvinské doly, Moravské naftové doly. * Energetický průmysl – v některých statistikách pod něj spadá i těžba. ČEZ, E´ON, JMP * Chemický průmysl – Chemopetrol Litvínov, Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy * Průmysl stavebních hmot – do této skupiny náleží jak těžba stavebních hmot (Cementárna Mokrá), tak i firmy zabývající se zpracováním stavebních materiálů. Ø K velkým stavebním firmám patří Skanska, IMOS, Dopravní stavby aj.) * Gumárenský a plastikářský průmysl – Barum Otrokovice, Gumárny Zubří, Fatra Napajedla * Strojírenský průmysl Ø Automobily – Škoda Mladá Boleslav, TPCA Kolín, Karosa-Irisbus Vysoké Mýto, Tatra Kopřivnice Ø Kolejová vozidla – Škoda Plzeň, Pars Nova Šumperk, ČKD Vagonka Ø Letectví - Aero Vodochody Ø Stroje, obráběcí stroje, turbíny aj – Škoda Plzeň, ABB Brno, ČKD Blansko Ø Nářadí, výrobky pro další zpracování – Natec Česká Lípa, Bosch Jihlava Ø Televizory – Panasonic Plzeň, Philips Hranice na Moravě * Spotřební průmysl Ø Sklářský – Glasunion Teplice, Mozer Karlovy Vary, Krystalex Nový Bor, VMG Kyjov Ø Papírenský, dřevozpracující – papírny Větřní a Štětí, Jiřina Soběslav, Koryna Koryčany, Koh-I-Noor České Budějovice Ø Potravinářský – Madeta České Budějovice, Olma Olomouc, Danone Benešov, Nestlé (Orion) Praha, Plzeňský Prazdroj, Staropramen, Budějovický Budvar Ø Jiné – Petrof Hradec Králové (piana), Rieger Kloss v Krnově (varhany), Strunal Luby * ucelené souvislé území pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb Stručná historie * Největší odvětví průmyslu * Nejvyšší počet zaměstnanců – velké průmyslové podniky * ČR před 2. sv. v. patřila k nejvyspělejším státům světa * Po válce – rozvoj těžkého strojírenství - velká náročnost na suroviny, 80 % expertu na východ /RVHP/ * Investičně náročné odvětví * Po revoluci v roce 89 značný úpadek – transformace, propouštění, příchod zahraničního kapitálu. Regionalizace Hutnictví: Ø Ostravsko (Mittal steel Ostrava, Vítkovice Steel, Třinecké železárny, Železárny a drátovny Bohumín, PREMIE STEEL a. s. Ostrava) Ø Střední Čechy (Poldi Hütte, s.r.o. Kladno, FERROS PRAHA s.r.o., Beroun – Králův Dvůr apod.) Regionalizace Strojírenství: Ø Ostravsko (Válcovny plechu Frýdek-Místek, Železárny a drátovny Bohumín) Ø Obráběcí a tvářecí strojírenství (TOS Svitavy, Kuřim, Čelákovice, STOS Oslavany, Žďas Žďár nad Sázavou, Kovosvit Sezimovo Ústí, ZPS Zlín) Ø Přesné strojírenství (Metra Blansko, Regula Praha, ZPA Trutnov, ZPA Brno, Somet Teplice, Meopta Přerov, Zbrojovka Brno, Česká Zbrojovka Uherský Brod) Ø Stavební strojírenství (Transporta Chrudim, Uničovské strojírny) Ø Zemědělské strojírenství (Ostroj Opava, Agrostroj Prostějov) Ø Investiční strojírenství (Královopolská Brno, ELITEX Liberec, Adast Adamov) Ø Spotřební strojírenství (ETA Hlinsko, ROMO Fulnek, Mora Olomouc) Stručná historie * textilní p. – nejstarší spolu s potravinářstvím * pol 18 .století – vznik manufaktur – 1. průmyslová revoluce * potřeboval vodu, palivo (dřevo), suroviny (vlna, konopí, len, dovoz bavlny) – koncentrace k vodám a lesům * vznik parostroje – obor se mohl rozvíjet i v jiných oblastech – posun k městům * velký význam Brno – Mosilana, Vlněna * 1839 – železnice v Brně – dovoz uhlí Transformace * 1960 – pracovalo v textilním p. 180 000, kož. 16 000, oděvním a obuvnickém 93 000 – největší nárůst na jižní Moravě * 1989 – největší zlom – textilní 155 000, oděvní 55 000, kožedělný a obuvnický 67 000 * na konci 80. let – 36 provozů – BITEX Vratislavice nad Nisou – 8000 lidí, TIBA Dvůr Králové nad Labem, HEDVA Moravská Třebová, PERLA Ústí nad Labem, TEXTIL Liberec, MORALEN Šumperk * oděvy – OP Prostějov (7300), TRIOLA Praha (6500), KRAS Brno (4500) * kožedělný – SVIT Zlín (18 500), ZGK Třebíč (8800), Rukavičkářské závody Dobříš (3200) Transformace * obrovská nezaměstnanost, zastaralé stroje, nízká produktivita práce, orientace jen na východní trhy, nízká investiční aktivita * změny vlastnických vztahů – restituce, privatizace, kupónová privatizace * malé finanční ohodnocení – nejnižší mzdy * otevření trhu – malá konkurenceschopnost – nekontrolovaný dovoz (Vietnam) * 5 % na tržbách ze zpracovatelského průmyslu, na přidané hodnotě 6,5 %, zaměstnanost 10 % * nevstoupilo příliš mnoho zahraničních investic – pouze PLEAS SCHIESSER Havlíčkův Brod * proexportní odvětví do Německa, Rakouska, Itálie, Slovenska * textil – TIBA Dvůr Králové nad Labem, JITEX Písek, SLEZAN Frýdek – Místek, JUTA Dvůr Králové nad Labem * oděvy – OP Prostějov, OTAVAN Třeboň, TONAK Nový Jičín * obuv – KONTIOBUV, NOVESTA Zlín, PRAMOS Slavičín OKEČ: 17 textilní, 18 oděvní, 19 obuvnický * 5 skupin podniků: Ø bavlnářské Ø vlnařské Ø lnářské Ø pletařské Ø obor technických textilií – jsou na tom nejlépe – KORDÁRNA Velká nad Veličkou, LECOTEX Tábor, LANEX Bolatice, FEZKO Strakonice, TEHNOLEN Lomnice nad Popelkou Stručné hodnocení průmyslu * Velikost – počet pracovníků, obrat, hodnota podniku – kmenové jmění - Hranice mezi velkým a středním podnikem – 250 pracovníků - Malé podniky do 20 až 50 zaměstnanců - Drobné podniky do 10 zaměstnanců * Koncentrace – příklad vymezení prům. oblastí – zaměstnanost v průmyslu / plocha – v regionech obcí s rozšířenou působností * Struktura – těžba, zpracovatelský p., výroba a rozvod energie; zpracovatelský se dělí na odvětví -> obory -> dílčí obory * Koncentrace – existuje registr ekonomických činností RES * Specializace – index specializace – komparační (srovnávací analýza) – podíl určitého odvětví na celkovém průmyslu v určitém regiony v porovnání např. s celým státem SWOT analýza průmyslu ČR Silné stránky * tradice zpracovatelského průmyslu a průmyslové výroby * relativně nízké náklady na pracovní sílu v průmyslové výrobě * přímé zahraniční investice v průmyslových podnicích jako zdroj kapitálu a exportních příležitostí * nízké vývozní ceny průmyslových výrobků * vysoké procento podniků v soukromém vlastnictví * celkové zlepšení životního prostředí v průmyslově exponovaných oblastech * aktivní státní politika restrukturalizace * rychlá adaptace MSP na požadavky trhu Slabé stránky * nedostatek investičních zdrojů * nevyjasněné majetkové vztahy u některých nemovitostí využitelných pro průmyslové investory * problematická privatizace * nedostatečná orientace na zahraničních trzích * nedostatek finančních zdrojů pro nákup nových technologií * zastaralá výrobní základna a její pomalá obnova * existence oblastí významně zasažených průmyslovou činností * vysoký podíl materiálových nákladů Příležitosti * rostoucí význam MSP pro hospodářství * nové systémy řízení výroby * přizpůsobivá pracovní síla * lepší kvalita servisu a služeb * zakládání MSP zaměřených na průmyslové služby * možnost uplatnění pro restrukturalizované podniky * nové efektivnější metody získávání a zušlechťování energetických zdrojů * zvyšování tempa rozvoje techniky a technologií * pokrok v rozvoji moderních technologií šetrných k životnímu prostředí Hrozby * omezená mobilita pracovní síly * konkurence na trhu pracovních sil po vstupu ČR do EU * rostoucí konkurence na světových trzích * nedostatek finančních prostředků na podporu vědy a výzkumu * nedostatečný zájem podnikatelů o využívání regenerovaných průmyslových zón * recese průmyslové výroby nebo oborů * vytěsnění některých domácích výrobců energie po vstupu do EU Informační zdroje * ČSÚ – ročenky * Svaz průmyslu a dopravy ČR * Hospodářská komora ČR * www.mpo.cz * www.czechinvest.cz * www.czechtrade.cz