Doc. RNDr. Tadeusz Siwek, CSc. Ostravská univerzita Prezident České geografické společnosti MEZINÁRODNÍ GEOGRAFICKÁ KOMUNITA A JEJÍ ORGANIZACE Organizace geografické komunity Světová: n Mezinárodní geografická unie (IGU-UGI) Domácí: n Národní komitét n Česká geografická společnost Neformální kontakty geografické komunity v 19. století Geografické kongresy poč. účastníků 1871 1. Antwerpy (Belgie) 600 1875 2. Paříž (Francie) 1477 1881 3. Benátky (Itálie) 1049 1889 4. Paříž (Francie) 618 1891 5. Bern (Švýcarsko) 556 1895 6. Londýn (V. Británie) 1529 1899 7. Berlín (Německo) 1238 První kongres mimo Evropu na počátku 20. století Počet účastníků 1904 8. USA (Washington, Philadelphia, 677 New York, West Point, Chicago, St. Louis) 1908 9. Ženeva (Švýrarsko) 568 1913 10. Řím (Itálie) 593 Mezinárodní geografická unie International Geographical Union (IGU) Union Géographique Internationale (UGI) Založena 27. 7. 1922 v Bruselu 7 zeměmi n Francie n Velká Británie n Belgie n Itálie n Španělsko n Portugalsko n Japonsko Organizace Mezinárodní geografické unie n Prezident n Viceprezidenti n Generální tajemník První prezidenti: n 1922 kníže Roland Bonaparte (Francie) n 1924 generál Nicola Vachelli (Itálie) První generální tajemník: n 1922 Charles Close (Velká Británie) Prezident IGU 2008-2012 Ronald Francis Abler Professor emeritus Pennsylvania State University (USA) Viceprezidenti 2008-2012 n Ruth Fincher (Austrálie) n Dietrich Soyez (Německo) n Vladimír Kolossov (Rusko) n Guliano Bellezza (Itálie) n Qin Dahe (Čína) n Aharon Kellerman (Izrael) n Irasema Alcantara Ayala (Mexiko) n Michael Meadows (Jižní Afrika) n Významnou funkcí ve Výkonném výboru zastává tzv. bývalý prezident (past-president), kterým je místo zemřelého prezidentas Adalberta Vallegy Markku Löytönen (Finsko) Woo-ik You generální tajemník (Jižní Korea) Sekce Mezinárodní geografické unie 01 Aplikovaná geografie 02 Aridní oblasti, lidstvo a prostředí 03 Biogeografie a biodiverzita 04 Klimatologie 05 Pobřežní systémy 06 Prostředí studených regionů 07 Kulturně-geografické přístupy 08 Diverzita horských systémů 09 Dynamika ekonomických systémů 10 Vývoj prostředí 11 Gender a geografie 12 Geografické vzdělávání 13 Geografická informatika 14 Geografie a veřejná správa 15 Geografie a informační společnost 16 Geografie turismu, volného času a globálních změn 17 Geomorfické výzvy 21. století 18 Globální změny a lidská mobilita Sekce Mezinárodní geografické unie 19 Hrozby a rizika 20 Zdraví a prostředí 21 Historie geografického myšlení 22 Kras 23 Degradace půd a desertifikace 24 Land Use a změny pokryvu zemské kůry 25 Analýza krajiny 26 Lokální rozvoj 27 Marginalizace, globalizace a jejich regionální a lokální důsledky 28 Geografie moří 29 Modelování geografických systémů 30 Monitorování měst budoucnosti 31 Politická geografie 32 Obyvatelstvo a jeho zranitelnost 33 Udržitelnost venkova 34 Udržitelnost vodních systémů 35 Původní znalosti a lidská práva 36 Komise ostrovů Geografické kongresy organizované IGU mezi světovými válkami poč. účastníků 1925 11. Káhira (Egypt) 568 1928 12. Cambridge (Británie) 483 1931 13. Paříž (Francie) 754 1934 14. Warszawa (Polsko) 712 1938 15. Amsterdam (Nizozemí) 1238 Geografické kongresy organizované IGU po 2. sv. válce 1949 Lisabon (16.) 1952 Washington (17.) 1956 Rio de Janeiro (18.) 1960 Stockholm (19.) 1964 Londýn (20.) 1968 New Delhi (21.) 1972 Montreal (22.) 1976 Moskva (23.) 1980 Tokio (24.) 1984 Paříž (25.) 1988 Sydney (26.) 1992 Washington (27.) 1996 Haag (28.) 2000 Seoul (29.) 2004 Glasgow (30.) 2008 Tunis (31.) Připravuje se: 2012 Kolín nad Rýnem (32.) 2016 Peking (33.) Regionální konference IGU n Konají se mezi kongresy n Do roku 2008 jen jednou, nyní třikrát n Program je podobný, jen se nevolí nové orgány n 1994 se regionální konference IGU konala v Praze u příležitosti 100. výročí založení ČGS n Poslední se konala v roce 2006 v Brisbane n Připravují se: 2010 Tel Aviv, 2011 Santiago de Chile, 2013 Kjóto, 2014 Kraków, 2015 Moskva Poslední kongres IGU v Tunisu 12. – 15. srpna 2008 Národní geografický komitét Tříčlenný orgán zajišťující kontakt mezi českou geografickou komunitou a IGU n Prof. Rudolf Brázdil (Brno, fyzický geograf) n Doc. Dušan Drbohlav (Praha, humánní geograf) n Doc. Vít Voženílek (Olomouc, kartograf) Česká geografická společnost Česká společnost zeměvědná 1. 5.1894 - 1.12.1920 Československá společnost zeměpisná 1.12.1920 - 1939 Česká společnost zeměpisná 1939 - 5.1945 Československá společnost zeměpisná 5.1945 - 5.7.1978 Československá geografická společnost 5.7.1978 - 10.11.1990 Česká geografická společnost od 10.11.1990 Česká geografická společnost Pobočky: n středočeská - Praha n jihočeská - České Budějovice n západočeská - Plzeň n ústecká - Ústí nad Labem n liberecká - Liberec n východočeská - Hradec Králové n jihomoravská – Brno n středomoravská - Olomouc n moravskoslezská - Ostrava Odborné sekce ČGS n socioekonomické geografie n fyzickogeografická n regionální geografie n kartografická n geografického vzdělávání n polární n historická geografie a enviromentální dějiny Předsedové a prezidenti ČGS 1. Jan Nepomuk Woldřich 1894-1897 2. Alfred Slavík 1897-1907 3. František Augustin 1907-1908 4. Filip Počta 1909-1919 5. Stanislav Nikolau 1920-1931 6. Václav Švambera 1931-1939 7. Stanislav Nikolau 1939-1945 8. Josef Pohl-Doberský 1946-1956 9. Ubald Kolařík 1957-1960 10. Jaromír Korčák 1961-1969 11. František Nekovář 1969-1972 12. Miloš Nosek 1972-1975 13. Otakar Tichý 1975-1976 14. Jiří Kousal 1976-1978 15. Jaromír Demek 1978-1981 16. Václav Gardavský 1981-1984 17. Václav Král 1984-1990 18. Václav Gardavský 1990-1994 19. Ivan Bičík 1994-2006 20. Tadeusz Siwek 2006- Pozice české geografie na mezinárodní scéně n V IGU je ČGS zastoupena jedním vedoucím komise: Ivan Bičík (Komise Land Use) n Časopis GEOGRAFIE: Sborník ČGS, od letošního roku jako jediný geografický časopis ze střední Evropy je na seznamu Web of Knowledge (Web of Science), což ho řadí mezi opravdu dobré vědecké časopisy n Je to úměrné velikosti České republiky a početnosti české geografické obce