V současné době lesy pokrývají jen asi 30 % rozlohy Evropy a byly činností člověka velmi omezeny.

Úkol

• Dokážete předešlé tvrzení vysvětlit? Jak člověk v historii a dnes využívá lesní porosty?

 

Vegetační pásy jsou uspořádány podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky. Obecně lze říci, že odpovídají podnebným pásům.

Polární pustiny a tundry

Na ostrovech nejsevernější části Evropy jsou rozšířeny mrazové pustiny pokryté sněhem a ledovci. Na ně navazují bezlesé tundry. Sníh zde v krátkém létě roztává, na kamenitých půdách se objevují roztroušené rostliny (mechy, lišejníky). Typickým zástupcem zvířeny je sob, lumík a mračna mušek.

Lesy

V mírném pásu je možné rozlišit několik oblastí. Východní (kontinentální) část Evropy je pokryta jehličnatou tajgou se smrky, modříny nebo borovicemi. Typickými zvířaty jsou jeleni, vlci a medvěd hnědý.

Největší část Evropy dříve pokrývaly opadavé listnaté a smíšené listnato-jehličnaté lesy. V západní a střední Evropě se původní lesy nezachovaly vůbec. Na jejich místě jsou většinou smrkové monokultury, louky, pastviny a pole. Zmenšení lesnatosti v minulosti způsobilo rozšiřování orné půdy a pastvin a využívání dřeva pro stavby, v průmyslu a vytápění. Zvířenu zastupují jeleni, srnci, divoká prasata, mnoho druhů ptáků a hlodavců.

V jihovýchodní Evropě díky nedostatečným srážkám ubývá stromů a vznikají stepi, kde roste suchomilná tráva. Ve stepích žijí především hlodavci a drobní savci. Část stepí je využívána k pěstování obilí, protože je zde nejkvalitnější půda Evropy.

• Srovnejte snímky oblasti ČR a střední Evropy. Zhodnoťte, jak se změnila plocha souvislých lesních porostů a pokuste se předpovědět další vývoj.

 

Subtropy

V oblasti jižní Evropy byly původně rozšířeny suché světlé vždyzelené lesy (duby nebo borovice). Zachovaly se jen na malých plochách. Na místě lesů poničených člověkem se objevily křovinaté porosty. Rostou zde olivy, cypřiše, fíkovníky nebo citrusy a žije mnoho druhů hmyzu, obojživelníků, plazů a ptactva.

Horské oblasti

V horských oblastech jsou rostliny a živočichové rozšířeni ve výškových stupních. Nad horní hranicí listnatých a smíšených lesů se vyvinul stupeň jehličnanů (podobný tajze). Nad ním stupeň kosodřeviny (podobný lesotundře). Ještě výše stupeň horských luk (podobný pásu tundry). Na nejvyšších horských hřebenech je stupeň kamenitých mrazových pustin, podobný arktickému pásu, protože je pokryt hrubými sutěmi, sněhem a ledovci.

Úkol

• Lze pozorovat závislost výskytu rostlin a živočichů na podnebí? Pokuste se své tvrzení obhájit.

• Který vegetační pás díky působení člověka prodělal největší změnu a proč?

• Vyjmenujte, které jsou typické rostliny v jednotlivých výškových stupních? Zdůvodněte, co ovlivňuje jejich výskyt v horských oblastech?

• Zamyslete se nad tím, jaké se mohou vyskytnout problémy při snaze o obnovování lesů v jižní Evropě.

• Diskutujte o působení člověka na rostliny a živočichy v přírodě. Uveďte kladné a záporné vlivy člověka a jeho aktivit na lesní porosty.

Rozložení rostlin a živočichů do značné míry ovlivňuje podnebí. Obecně se lesnatost zmenšuje ve směru od severu k jihu, což souvisí s množstvím vláhy. Ve střední a severní části Evropy je lesnatost vyšší na východě, což však souvisí s menším rozsahem využívání půdy pro zemědělství. Pro značnou část Evropy platí, že původní rostlinstvo bylo činností lidí pozměněno.