Alpské země dokázaly plně využít dostupných přírodních zdrojů. Prudké vodní toky stékající z hornatého povrchu umožňují stavbu hydroelektráren. Zemědělství omezuje značná nadmořská výška, zaměřuje se především na živočišnou výrobu a to chov skoku formou pastevectví. Průmysl se orientuje na výrobu, která není na surovinově a energeticky nákladná. Dopravu v alpské oblasti usnadňuje stavba celé řady tunelů, silnice i železnice často projíždí horskými průsmyky. Přes tyto obtíže je dopravní síť kvalitní a na vysoké úrovni. Vysokohorské prostředí a přírodní krajinu země využívají k cestovního ruchu.

Rakousko je příkladem alpské země, která se dokázala vyrovnat s nepříznivými přírodními podmínkami na svém území a patří k hospodářsky velmi vyspělým státům Evropy. Rakouská republika je vnitrozemský stát o rozloze 83,9 tisíc km². Územně i historicky je blízkým sousedem České republiky.

6. Co víte o společné historii České republiky a Rakouska?

Téměř dvě třetiny povrchu Rakouska vyplňují Alpy. Největších výšek dosahují Vysoké Taury (Grossglockner, 3 797 m n. m.) a až k Dunaji sahá alpské severní předhůří. Horský systém je člení údolí velkých alpských řek a dopravně významné průsmyky (nejvýznamnější je Brennerský ve výšce 1 374 m n. m.). Levý břeh Dunaje zabírá plošina, která je součástí Českého masivu a vrcholí Šumavou a Novohradskými horami. Na styku Alp a Karpat se vyvinula sníženina Vídeňské pánve, která se otevírá Dunajem do prostoru Malé uherské nížiny. Většina území je odvodňována Dunajem do Černého moře. Jezer je v Rakousku hodně (33 větších než 1 km²) a většinou jsou ledovcového původu. Soustřeďují se zejména v oblasti Solné komory a v Korutanech. Největším z nich je hraniční Bodamské jezero.

7. Vyhledejte na mapě významné přítoky Dunaje. Ve kterém ročním období je stav vody v Dunaji nejvyšší? Proč?

8. Jak se jmenuje řeka, která odvádí vodu z území Rakouska a patří k úmoří Severního moře?

Většinu z 8,2 mil. obyvatel tvoří Rakušané. Národnostními menšinami jsou Turci a přistěhovalci z Balkánského poloostrova. Při hranicích žijí menšiny Maďarů, Slovinců a Chorvatů. Podíl městského obyvatelstva je 65 %.

Republika patří k průmyslově vyspělým zemím Evropy. Živočišná výroba převažuje nad rostlinnou a zaměřuje se hlavně na chov prasat a skotu pasteveckým způsobem. Rostlinná výroba obdělává jen slabou pětinu území. Ekonomicky důležitá je těžba dřeva.

9. Vysvětlete, proč je v Rakousku důležitější živočišná výroba než rostlinná. Srovnejte mapu podnebí a zemědělské výroby. Které plodiny se pěstují v Rakousku?

Rakousko má rozmanité zásoby nerostných surovin, v těžbě magnezitu je první na světě. Výhodou hornatého povrchu je využití množství vodních toků ke stavbě elektráren, většina energie se vyrobí v hydroelektrárnách (75 %). Významným průmyslových odvětvím je hutnictví, které se soustřeďuje ve městě Linz (Linec). Na hutnictví navazuje strojírenství, dále chemický průmysl, papírenský, elektrotechnický a potravinářský.

Švýcarsko je vnitrozemský stát (41 290 km², 7,6 mil. obyvatel) na jihozápadním okraji střední Evropy. Má komplikovaně vedené hranice (1858 km), které se asi ze dvou třetin přidržují horských hřebenů, vodních toků a jezer. Švýcarsko je nejhornatější zemí Evropy. Na severu klesá horstvo do zvlněného kopcovitého podhůří Švýcarské plošiny, která představuje hospodářsky nejcennější třetinu země.

Z území Švýcarska odtékají vody k moři Severnímu (68 % plochy - Rýn), Středozemnímu (27,6 % - Rhôna a přítoky Pádu) a Černému (4,4 % - Inn jako přítok Dunaje). Většina z více než 2 000 jezer má tektonicko-ledovcový původ, největší z nich jsou Neuchâtelské (215 km²) a Vierwaldstättské (114 km²), na hranicích státu leží velká jezera Ženevské (švýcarská část 345 km²). Složitý reliéf vytváří pestré místní klimatické poměry s kotlinami, kde se drží chladný vzduch a které jsou v tzv. srážkovém stínu (méně než 600 mm srážek ročně). Většina země má více než 1000 mm srážek, nejvlhčí severozápadní svahy.

Švýcarsko je federativní republika, kterou tvoří 26 plnoprávných kantonů. Ve Švýcarsku se hovoří čtyřmi jazyky: téměř 63 % populace hovoří švýcarskou němčinou, francouzsky mluví asi 20 %, italsky 7 % a rétorománštinu používá 1 % obyvatel. Úředním jazykem je němčina, francouzština, italština a od roku 1996 i rétorománština. Většina populace je soustředěna na plošině v severní části země, kde hustota zalidnění, podobně jako u Ženevského jezera, přesahuje 300 obyv./km².

Švýcarsko se řadí podle řady ukazatelů k nejbohatším zemím světa. Strategická poloha, spolu s politickou stabilitou a tradiční důvěryhodností, učinila ze země světové finanční středisko. Švýcarsko sice trpí nedostatkem orné půdy (10 % plochy země), ale má na svém území rozsáhlé pastviny pro chov skotu především na mléko. Zemědělství zaměstnává 4 % pracujících. Pěstuje se cukrová řepa, brambory, méně obilniny a ovoce a vinná réva. 60 % výroby elektřiny připadá na vodní elektrárny, téměř 40 % na jaderné centrály. Země nemá nerostné zdroje, ale průmysl přesto patří k nejvyspělejším na světě. Vyrábí obráběcí stroje, energetická zařízení, přesné mechaniky a optiky (laboratorní, měřící, geodetické přístroje a hodinky), chemikálie a léky, elektronika, vybrané potraviny - švýcarská čokoláda a sýry se vyváží do celého světa.

Využití zemědělské půdy ve Švýcarsku (rok 2000):

Orná půda	10%
Louky a pastviny	40%
lesy	25%