Federativní republika (51, 1 tisíce km²) se dělí na dvě části: Muslimsko-chorvatskou federaci a Republiku srbskou. Většinu země vyplňují hřbety Dinárské horské soustavy, která klesá k nížině řeky Sávy na severu a Neretvy na jihu. Na vápencových masívech jsou jeskyně s krasovými jevy. Zemi náleží dvacetikilometrový kousek pobřeží Jadranu. Klima se mění s nadmořskou výškou i se vzdáleností od moře.

Také nezávislost Bosny a Hercegovina se neobešla bez válečného konfliktu. 4,3 mil. obyvatel je složeno z muslimů (40 %), Srbů (30 %), Chorvatů (18 %) a dalších menšin. Hlavním městem je Sarajevo.

Hospodářství je zničeno válkou. Pěstují se brambory, ovoce, tabák, vinná réva a olivy, chovají se ovce a skot. Země má poměrně velké nerostné bohatství (železo, uhlí, sůl, bauxit), které není dostatečně využíváno. Dostatek je vodní energie a rozsáhlých lesů. Podmínky pro rozvoj průmysl jsou nedostatečné a průmyslové obory postupně upadají.