Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra Geografie Předmět: Politická geografie Americká vlajka Téma: Politický systém USA Mapa: průvodce politickým systémem USA Vypracovala: Kateřina Strnadová, ZE/OV, 3.11.2008, učo 129298 Úvod Základní informace Spojené státy americké - zkratka USA Spojené státy americké leží v Severní Americe. Jejich břehy omývá z východu Atlantský oceán a ze západu Tichý oceán. Stát Aljaška leží v severní části kontinentu a je ze severu omýván Severním ledovým oceánem. Sousedí s Kanadou a Mexikem. Hlavní město: Washington Rozloha: 9 631 214 km² (3. na světě) Počet obyvatel: 303 443 119 Hustota zalidnění: 31 obyvatel ob. / km² Jazyk: angličtina Náboženství: křesťanství Státní zřízení: prezidentská federativní republika Vznik samostatného státu: 4. července 1776 Prezident: George W. Bush, od 20. ledna 2009 Barack Obama Měna: americký dolar (USD) Spojené státy se skládají z 50 států. Alabama Aljaška Arizona Arkansas Colorado Connecticut Delaware Florida Georgia Havaj Idaho Illinois Indiana Iowa Jižní Dakota Jižní Karolína Kalifornie Kansas Kentucky Louisiana Maine Maryland Massachusetts Michigan Minnesota Mississippi Missouri Montana Nebraska Nevada New Hampshire New Jersey New York Nové Mexiko Ohio Oklahoma Oregon Pensylvánie Rhode Island Severní Dakota Severní Karolína Tennessee Texas Utah Vermont Virginie Washington Wisconsin Wyoming Západní Virginie USA jsou jedinou světovou velmocí, s dominantním světovým postavením v ekonomice, politice, kultuře a vojenské síle. Ústava USA Ústava Spojených států amerických (anglicky United States Constitution) byla přijata 21. června 1788. Ústava Spojených států je základním zákonem, jež popisuje strukturu a organizaci federativní vlády a dělbu moci. Během své platnosti byla změněna (či doplněna) 27 ústavními dodatky. První strana původní kopie americké ústavy Ústava USA ustavila vládu USA jako nezávislý systém institucí, které se dělí o státní pravomoci. Tato struktura vlády znemožňuje, aby se státní moc soustředila v rukou jednotlivců či skupin. Na pravomocích se po třetinách podílejí celonárodní, státní a oblastní instituce, jejichž zástupce volí američtí občané. Na úrovni národní se vláda USA dělí na tři na sobě nezávislé složky - moc legislativní (zákonodárná), exekutivní (výkonná) a soudní (justiční). Každá má své vlastní úkoly a povinnosti, ale může též díky složitému systému kontroly částečně ovlivňovat činnost složek zbývajících. 1.Zákonodárná moc Sídlo Kongresu Zákonodárná složka moci, ustanovená článkem I. Ústavy, vytváří celostátní zákony a upravuje stávající. Podle Ústavy je vykonavatelem zákonodárné moci Kongres, dvoukomorový orgán, který se dělí na horní komoru (senát) - každý stát reprezentují dva senátoři (100) a dolní komoru (sněmovna reprezentantů) – má 435 členů. Členové Kongresu jsou přímo voleni občany státu, které zastupují. Sněmovna reprezentantů čítá 435 členů. Poslanci jsou voleni každé dva roky a počet zástupců každého státu závisí na počtu jeho obyvatel. Stočlenný Senát funguje na principu rovného zastoupení, přičemž každý stát je reprezentován dvěma senátory volenými na dobu šesti let. Kongres Kongres má široké pravomoci, které zahrnují kontrolu federálních daní a výdajů, dále právo emitovat (vydávat) peníze nebo vyhlásit válku ostatním státům. Hlavní povinností Kongresu je navrhovat, prodiskutovat a schválit návrhy zákonů dříve než jsou postoupeny prezidentovi. Zákony týkající se financí mohou vznikat pouze ve Sněmovně reprezentantů, ale odsouhlasit je před jejich schválením musejí obě dvě komory. Dále Kongres kontroluje výkonnou moc. Výbory Kongresu kontrolují vládu, zda jedná kompetentně a bez korupce. V rámci tohoto úkolu mohou Výbory Kongresu předvolat vyšší státní úředníky a vyžádat si audit výkonných orgánů exekutivy. Kongres může také pořádat slyšení o záležitostech veřejného zájmu. Jak může prezident kontrolovat zákonodárné orgány: Ø Může vetovat návrh zákona, který v Kongresu prošel Ø Může svolat mimořádné zasedání a prosadit odročení jednání tehdy, když se obě komory nemohou na odročení shodnout Ø Může prozatímně jmenovat vyšší státní úředníky i bez souhlasu Senátu v době, kdy se Senát neschází Ø Kongres nemůže prezidentovi snížit plat během jeho funkčního období Jak může soudní moc kontrolovat zákonodárné orgány: Ø Soudní orgány mají právo prohlásit zákony za protiústavní Ø Kongres nemůže soudcům snížit plat během jejich funkčního období Ø Nejvyšší soudce předsedá jednání o odvolání prezidenta Výbory Kongresu Kongresová knihovna je důležitým centrem výzkumu Jedním z nejvýznamnějších výborů je Rozpočtový výbor Kongresu, tvořený skupinou ekonomických a statistických poradců, kteří pomáhají zákonodárcům svým nezávislým a nestranným posudkem na prezidentovy návrhy rozpočtu. Dalším pomocným orgánem je Kongresová knihovna, která slouží jako Centrum pro výzkum. Je také národní knihovnou USA: uchovává některé velmi cenné tisky, včetně kopií Prohlášení nezávislosti a Ústavy. Kabinet Prezident Bush a jeho Kabinet Kabinet tradičně zahrnuje osobu viceprezidenta a ministry 15 ministerstev – zemědělství, obchodu, obrany, školství, energetiky, zdravotnictví a sociálních věcí, vnitřní bezpečnosti, bytové výstavby a rozvoje měst, vnitra, práce, zahraničí, dopravy, financí, spravedlnosti a záležitostí veteránů. Tito ministři jsou jmenováni prezidentem a jejich jmenování musí schválit většina Senátu. Ministři musí úzce spolupracovat s kongresovými výbory, které kontrolují jejich rozpočty a připravují zákony k využití ministerstvům. Někteří členové Kabinetu jsou klíčovými poradci prezidenta, ostatní fungují spíše jako vedoucí administrativních záležitostí. 2. Výkonná moc Prezident úřaduje v Oválné pracovně Bílého domu Výkonná moc je zodpovědná za provádění zákonů v zemi. Zahrnuje prezidenta, viceprezidenta, Kabinet a řadu dalších nezávislých výborů. V čele výkonné moci stojí prezident, jenž je povinen zajistit, aby byly zákony důsledně uváděny v platnost. Prezident musí zachovávat, chránit a bránit Ústavu. Aby se zhostil těchto povinností, předsedá mnoha federálním úřadům a výborům, jež se v průběhu historie značně rozrostly, a nyní zaměstnávají na čtyři miliony osob. Prezident George W. Bush, současný americký prezident Prezident je kromě své funkce vedoucího exekutivy, hlavou státu a vrchním velitelem armády. Povinnosti prezidenta zahrnují sjednávání mezinárodních smluv, podepisování, nebo vetování zákonů, jmenování členů Kabinetu, soudců a velvyslanců a udílení milosti (na federální úrovni). Díky rozsáhlým pravomocím je americký prezident často považován za nejmocnějšího muže planety. Přestože hlava státu disponuje širokým pravomocemi, jeho moc je omezena systémem kontrol zakotvených v Ústavě. Jak může zákonodárná moc kontrolovat prezidenta: Ø Legislativa může odmítnout přijetí zákona navrženého prezidentem, nebo schválení některých jmenování, učiněných prezidentem Ø Legislativa schvaluje rozpočet, vyhlášení války. Schvaluje též uzavírání smluv Ø Legislativa může přehlasovat prezidentské ´veto´ a využít práva „impeachmentu“ za účelem zbavení prezidenta jeho úřadu Ø Legislativa určuje vítěze prezidentských nebo viceprezidentských voleb tehdy, jestliže žádný z kandidátů nezískal potřebnou většinu hlasů Ø Prezident pravidelně vystupuje před Kongresem se zprávou o stavu unie Jak může soudní moc kontrolovat prezidenta: Ø Soudní moc může prohlásit některá nařízení exekutivy za protiústavní Ø Při odvolávání prezidenta z úřadu stojí v čele Senátu nejvyšší soudce Úřad prezidenta Condoleezza Riceová je členkou Rady pro otázky národní bezpečnosti Zaměstnanci úřadu prezidenta jsou prezidentovými přímými podřízenými. V případě výměny prezidenta může být struktura úřadu zcela reorganizována. Orgány prezidentské exekutivy prezidentovi radí a odpovědně uvádějí prezidentovu politiku a programy do praxe. Vedoucí roli přitom zastává Rada pro otázky národní bezpečnosti a Vládní úřad pro řízení a rozpočet. Rada pro otázky národní bezpečnosti pomáhá prezidentovi v otázkách národní bezpečnosti a zahraniční politiky. Předsedá jí prezident a jejími členy jsou viceprezident a ministr zahraničí, obrany a financí. Vládní úřad pro řízení a rozpočet pomáhá prezidentovi dohlížet na přípravu federálního rozpočtu a vytvářet jeho výdajové plány. Viceprezident Dick Cheney je současným americkým viceprezidentem Viceprezident je druhá nejvyšší funkce exekutivy a v případě, že prezident nemůže nadále zastávat svou funkci, přebírá jeho vedoucí pravomoci. Předsedá Senátu, kde dohlíží na průběh zasedání, a jeho hlas je rozhodující v případě nerozhodného výsledku hlasování. Viceprezident také předsedá společnému zasedání obou komor Kongresu při oficiálním sčítání hlasovacích lístků v prezidentských volbách. Jeho roli též posílil fakt, že v roce 1949 ustanovil Kongres viceprezidenta jako jednoho ze čtyř členů Rady pro otázky národní bezpečnosti. 3. Soudní moc Nejvyšší soud je nejvyšší soudní instancí USA Úkolem soudní moci je interpretace zákonů odhlasovaných v Kongresu. Orgány soudní moci jsou Nejvyšší soud a nižší federální soudy. Při výkladu právních norem mohou soudy shledat, že některé z nich včetně norem přijatých na úrovni jednotlivých států, odporují Ústavě. Tím, že mohou označit některé právní normy za protiústavní, hrají soudní dvory důležitou roli při utváření právního systému v zemi. Nejvyšší soud Nejvyšší soud je nejvyšší soudní institucí USA. K jeho rozhodnutí není odvolání. Může být změněno pouze dalším rozhodnutím Nejvyššího soudu nebo Ústavním dodatkem. O počtu soudců v něm rozhoduje více Kongres než Ústava. Od roku 1869 však v Nejvyšším soudu zasedá vždy jeden předsedající a osm dalších soudců. Ti jsou jmenováni prezidentem a schvalováni Senátem. Zastávají svou funkci doživotně, pokud nerezignují, neodejdou do důchodu, nebo nejsou z úřadu odvoláni. Klíčovými úkoly Nejvyššího soudu je kontrolovat zákony a vládní usnesení, a tak zajistit, že neporušují principy zakotvené v Ústavě. Jak prezident kontroluje soudní moc: Ø Prezident jmenuje soudce Ø Prezident má pravomoc udělit milost odsouzeným Jak legislativa kontroluje soudní moc: Ø Schvaluje federální soudce Ø V pravomoci legislativy je obžalovat soudce a zbavit je funkce Ø Legislativa může dát podnět k vytváření ústavních dodatků. Může měnit strukturu soudních dvorů Ø Legislativa stanoví rozpočet soudů Nižší federální soudy Federální soudy prošetřují federální trestní a občanskoprávní případy Kongres vytvořil řadu okresních federálních soudů, soudů odvolacích, specializovaných soudů, jako například Daňový soudní dvůr, který se zabývá případy týkajícími se federálních daní. Ve Spojených státech a jejich zámořských teritoriích funguje 94 okresních soudů. Jsou soudními dvory federálního soudního systému a jejich jurisdikce zahrnuje federální trestní a občanskoprávní případy. Dále funguje 13 odvolacích soudů. Těchto třináct soudů projednává odvolání k rozsudkům federálních okresních soudů a dalších nižších soudů. Většina případů, a to včetně všech trestních případů, se však v USA projednává u soudů jednotlivých států. Soudní proces probíhá podle zákonů platných v jednotlivých státech, a ty se mohou od sebe velmi lišit (například v otázce zákona o trestu smrti). Literatura: 1. http://zpravy.idnes.cz/volby-v-usa-zacaly-obama-si-pripsal-prvni-volebni-minivitezstvi-pxe-/zah ranicni.asp?c=A081104_072040_zahranicni_cen 2. http://www.bbc.co.uk/czech/specials/1836_us_government/index.shtml 3. http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojen%C3%A9_st%C3%A1ty_americk%C3%A9 4. http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Astava_Spojen%C3%BDch_st%C3%A1t%C5%AF_americk%C3%BDch