EKOSYSTÉMY (s důrazem na e. mírného pásu) temperátní opadavý les Rozšíření biomů v závislosti na teplotě a srážkách 4500i | | tropický deštný les I tropický sezónní les temperátní deštný les + * + i boreální jehličnatý les ^ (tajga) savany stepi pouště tundra 30 25 20 15 10 5 0 průměrná roční teplota -5 -10 -15 4500 4000 cT 3500 3000 Z 2500 2000 Rozšíření biomů v závislosti na teplotě a srážkách I tropický deštný les + ^ tropický sezónní les H temperátní deštný les I stepi ^ temperátní opadavý les i ] pouště boreáim jehličnatý Biomv - společenstva velkých oblastí Země (se substrátem a makroklimatem) s jednotnou 33 Val! V m ■ ■ r li v | | ■ r r ■ fyziognomii podle převládajících tundra 30 25 20 15 10 5 0 průměrná roční teplota -5 Typy biomů: hylaea - tropické, subtropické, horské, monzunové deštné lesy litoraea - teplé pobřežní a břehové ekosystémy, chladné podmáčené e. skleraea - suché stromové a křovinné formace stepi - travinné ekosystémy horké i teplé zóny pouště - ekosystémy horké, teplé a suché zóny silvaea - opadavé listnaté lesy tajga - chladné jehličnaté lesy tundra -studené travinné formace se zakrslými křovinami dominantních druhů (opadavé listnaté stromy v biomu opadavého listnatého lesa). Biom zahrnuje i soubor zoocenóz daného bioregionu. Zonální biomy (zonobiomy) odpovídají makroklimatu. Mapa hlavních suchozemských biomů □ oblast věčného ledu tropické pralesy tundra savany V.V. jehličnaté lesy stepi listnaté lesy polopouště a pouště Azonální biomy - vlivy zvláštností - pedobiomy - orobiomy Pedobiomy půdy podle zvláštností Orobiomy - ovlivněné nadmořskou výškou b. s výškovými vegetačními pásy Dělení tropických lesů Deštný les - nad 2000 mm pravidelných srážek, koruny 24 - 36, max. 70 m Horské (mlžné) lesy f. Střídavě vlhké lesy (druhotné) - 2 - 5 měsíců ; sucha, druhově chudší, tvarově rozmanitější, stálezelené a opadavé stromy : Suché lesy - sucho 5 - 8 měsíců, bez stálezelených stromů, nevysoký s nižší vlhkostí lesa řídnutí korun a zintenzivnění pochodů v nižších patrech Převaha mladých nemohutnějících dřevin ve střídavě vlhkém lese subtropické až tropické oblasti - Guatemala, Petén Patrná patrovitost korun /r- s* v' Zbytky afrického ■ temperátního Nahovětvec Podocarpus\ falcatus^M (Big Tree) 650 let, í| výška 39 m, - ■ kmene 61,1 m3 Vnitřek pralesa w wMfA} mi mm vBĚĚm Mangrovy - pobřežní pedobiom na přechodu od marinního ekos. k následujícímu typu Velryba jižní Balaenoptera australis Nejrozsáhlejší mokřadní biom - oceán (marinní b.) bez příbřežní linie SkIeraea v J. Africe Fynbos biome - plošně se shoduje s Kapskou květenou oblastí (Capensis, Cape Floral Kingdom), která je rozlohou nejmenší oblastí světa. Květena je však velice bohatá a zahrnuje kolem 8 tisíc druhů, 165 rostlinných čeledí, z toho je 7 endemitních. Endemitních rodů je 21 % a endemitních druhů je 73 %. Srážky jsou v zimním období, obdobně jako ve Středomoří. Kapská květenná oblast byla značně narušena evropskou kolonizací. Fynbos biome se dělí na 2 skupiny vegetačních typů a to: Fynbos a Renosterveld. Vlastní Fynbos se vyznačuje výskytem stálezelených nízkých stromů a keřů s listy s užší plochou čepelí (jehlicovitého a šupinovitého tvaru), převažují však nižší až nízké keře, keříky a polokeře s listy pro podmínky letního sucha a tepla. Charakteristické komponenty: proteoidní, ericoidní a restioidní. Renosterveld je význačný výskytem malých nízkých keříků a polokeřů, hlavně z čeledi Asteraceae (hvězdnicovité) s malými chlupatými listy na mělkých půdách teplých a suchých svahů. - vlastní fynbos - horský fynbos (Stolová hora, mys Dobré naděje, Cederberg) - písečný fynbos (mys Agulhas) - renosterveld - horský renosterveld (dělený podle polohy) (Riversdale) Stepní biom Zebra stepní Equus quagga burchelli I I t—r f' 1 i m j í j i i i i n>i> Poušť Namib lemuje Atlantik v pásu šířky 100 km v délce 2000 km Základní ekosystémy mírného pásu: litoraea - chladné podmáčené e. - mokřady (rybníky, toky, přehradní jezery, močály) stepi - travinné ekosystémy teplé i chladné zóny (střední Asie) pouště - ekosystémy suché zóny (Gobi) skleraea - teplé a suché křovinné porosty silvaea - opadavé listnaté lesy tajga - chladné jehličnaté lesy tundra - studené travinné formace se zakrslými křovinami Jiná podoba mokřadu mírného pásu - Delta Dunaje I ■''-*',iv ■ ■ ■ Co signalizují tyto vody? ■H > 1 WĚSĚm, Podoba zkulturněné evropské stepi Chladný pouštní biom má rozmanitou podobu Středozemní tvrdolisté lesy (STL) typické formace mezi 30. a 40. rovnoběžkou Příhodné podnebí (xt-rok 15 oC, xt-zima10 oC, roční srážky 500 - 600 (800) mm s minimálně 5-i měsíčním vlhkým obdobím) podporovalo rozvoj civilizací. Zemědělství a vinařství obsadily nejpříznivější klimatopy, méně příznivé a zdevastované půdy využívá pastevectví. Špatně přístupné a neúrodné svahy zůstávají lesům. Potřeba námořní dopravy zvyšovala tlak na potřebu dřeva. To vše vede ke kácení lesů, žďáření, degradaci půd a následně splachům půdních horizontů až na horninový podklad. Většina listnáčů STL dobře zmlazuje - to umožňuje vznik druhotných (pařezových) lesů, houštin a křovin se společným označením matorral. V různých oblastech Středozemí má rozdílné označení: macchie (vyšší m.) a garigue (nižší m.) frygana (nižší m.) v Řecku (frygana =garigue) tomillares ve Španělsku. Na ostatních kontinentech obdobně funguje chaparral (vyšší m.) v S.Amer. espinal (vyšší m.) v Chile fynbos (nižší m.) v jižní Africe brigalow-scrub v Austrálii Antropogenní degradace Olivovníky evropské Olea europea rostou i zdivočele Odlišení vítečníku sítinového Spartium junceum od janovce je zkušenostní > Trnovník Kristův Paliurus spina-christi patří k obtížně proniknutelným křovinám macchie Sylvaea- opadavý listnatý les říčního údolí má jinou podobu v létě a zimě V Evropě, jako jediném kontinentu, lesů přibývá. Největší část patří do tajgy, část do sylvaea. Bučiny v chladnějších polohách Smrčiny v podhorských oblastech (Českomoravská vrchovina, Cikháj) Zvláštním nelesním ekosystémem jsou horské klečové porosty Jaké máme vlastně lesy? 1. Tropický deštný les - > 2000 mm pravidelných srážek 1a. Nížinný tropický deštný les (pra-) (Amazonie, střední Afrika, Nová Guinea, ?Austrálie?) 1b. Horský t.d.l. - nad 1200 m n.m., horizontální srážky 2. Tropický sezónní les - 3 - 6 měsíců sucha — nižší vzrůst 3. Savana ? 4. Tvrdolisté křoviny ? (v Evropě macchie a garigue) 5. Temperátní deštný les - proměnlivá teplota, vysoké srážky 6. Temperátní opadavý les - proměnlivá teplota, sezónní srážky 7. Boreální jehličnatý les - nízká teplota, sezónní srážky Kontrolní otázky: 1. Určující dřeviny a živočichové ekosystémů australské oblasti 2. V čem spočívá příbuznost a podobnost australské a jihoamerické oblast? 3. Adaptace rostlin a živočichů pouštním podmínkám