Radiační havárie jaderných elektráren a ochrana obyvatelstva Osnova *Jaderná a radiační bezpečnost jaderných zařízení *Havarijní připravenost *Cesty úniku radionuklidů, fáze havárie, ohrožení osob *Opatření k ochraně obyvatelstva při radiační havárii Jaderná a radiační bezpečnost jaderných elektráren v ČR *Havárie v českých podmínkách je velmi málo pravděpodobná, nejde o Černobyl ani „technicky“ ani z hlediska „lidského faktoru“ *Snad žádnému oboru lidské činnosti není věnována tak mimořádná pozornost jako radiační a jaderné bezpečnosti jaderných zařízení !! Jaderná a radiační bezpečnost jaderných elektráren v ČR *Nad jadernou a radiační bezpečností je vykonáván státní odborný dozor *SÚJB – Státní úřad pro jadernou bezpečnost *SÚRO – Státní úřad radiační ochrany *SÚJCHB – Státní ústav pro jadernou, chemickou a biologickou ochranu Jaderná a radiační bezpečnost jaderných elektráren v ČR *Při zajišťování jaderné bezpečnosti, havarijní připravenosti a radiační ochrany se vychází z doporučení mezinárodních orgánů a organizací *IAEA – Mezinárodní agentura pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency) *ICRP – Mezinárodní komise pro radiační ochranu (international Commission for Radiological Protection) *WHO- Světová zdravotnická organizace … Ekologická hlediska provozu JE *Limity plánovaných výpustí stanoveny SÚJB tak, aby nebyla překročena efektivní dávka 0,1 mSv/rok *Skutečnost 0,01 mSv/rok *Také tepelné elektrárny vypouštějí do ovzduší radionuklidy (obsažené v uhlí), ale produkují i oxid siřičitý …, Pravděpodobnost jaderných havárií v ČR *I když radiační havárie v českých jaderných elektrárnách je velice málo pravděpodobná, je třeba se na ni připravovat *Každé nebezpečí, na které jsme připraveni, je menší ! Havarijní připravenost *Havarijní plány – zpracování a udržování v aktuálním stavu, rozpracování do vykonavatelů opatření *Připravenost orgánů, organizací a osob podílejících se na realizaci těchto plánů *Nácviky, procvičování, prověrky Havarijní plány *Vnitřní – (havarijní plán elektrárny) *Vnější – (plán na ochranu obyvatelstva v zóně havarijního plánování) *Musí být vzájemně provázány Cesty havarijní úniku radionukliodů z jaderné elektrárny *Do povrchových vodotečí *Lokalizovány v povodí pod elektrárnou *Opatření ve vodohospodářství, zemědělství a zásobování *Do ovzduší *Z komína *Z reaktorové budovy (porušení kontejnmentu) Fáze radiační havárie (únik do ovzduší) *Předúniková (je zde vážná hrozba úniku, provádí se neodkladná opatření) *Úniková (vznik oblaku, provádí se neodkladná opatření) *Poúniková (vzniká spad, provádí se následná opatření) Neodkladná opatření k ochraně obyvatelstva *Realizují se v předúnikové nebo únikové fázi radiační havárie: *Vyrozumění a varování *Monitorování *Ukrytí *Jodová profylaxe *Evakuace *Opatření v potravinovém řetězci Vyrozumění a varování *Vyrozumění orgánů a osob podílejících se na realizaci opatření (na „havarijní odezvě) *Varování obyvatelstva: *Sirénami „všeobecná výstraha“ *Relaci v televizi a rozhlase (návod k jednání) Monitorování *Monitorování radiační situace se zaměřuje *Bezprostředně po úniku zejména na zjišťování dávkových příkonů gama *V dalším období na podrobnější měření (radionuklidové složení, zjišťování plošné kontaminace, potravní řetězec …) Monitorování *Monitorování radiační situace se provádí: *V objektu elektrárny *V okolí *Telemetrické systémy *Síť včasného zjišťování *Systém TLD *Letecké monitorování *Jiné mobilní monitorování *Apod. Ukrytí osob *Chrání především před zevním ozářením z oblaku *Chrání před inhalací z oblaku Ukrytí obyvatelstva *V obytných budovách *V bytech *Na odvrácené straně od elektrárny *Ve veřejných budovách *Ve stálých úkrytech (jen pokud jsou ihned zpohovitelné) Jodová profylaxe *Chrání před inhalací radiojódu *Princip spočívá v pozření tablety obsahující stabilní jód (jodid draselný) čímž se štítná žláza zasytí jódem a nepřijímá tak radiojód Jodová profylaxe *Má smysl před inhalací, popř. do 1 hodiny od začátku inhalace *Po 6 hodinách již nemá význam *Možno aplikovat opakovaně *Dávkování dle relací v TV Evakuace *Krajní ochranné opatření *Realizuje se tehdy, pokud ukrytí a jodová profylaxe nejsou dostatečně účinné *Přináší „společenské strádání“ *Nemá se realizovat v době průchodu radioaktivního oblaku Neodkladná opatření *Se zavádějí vždy, pokud se předpokládá do dvou dnů překročení efektivní dávky na celé tělo 1 Sv *Zavádějí se vždy, pokud do dvou dnů překročí ekvivalentní dávky *Štítná žláza 5 Sv *Plíce 6 Sv *Kůže 3 Sv *Oční čočka 2 Sv *Gonády 1 Sv Následná opatření *S časovým odstupem od doby úniku neodkladná opatření postupně ztrácejí význam a na významu relativně nabývají následná opatření, např: *Opatření v potravinovém řetězci *Zvážení potřeby přesídlení *Apod. *Následná opatření nejsou předmětem havarijních plánů, ale řeší se „ad hoc“ Následná opatření *Zpřesňující vodítko: *Odvrácená dávka *Přechodné přesídlení: *Zahájení …………30 mSv/měsíc *Ukončení ………..10 mSv/měsíc *Trvalé přesídlení …..1 Sv/rok Vnější havarijní plán *Se připravuje pro Zónu havarijního plánování *Obsahuje neodkladná opatření *Zóna havarijního plánování Dukovany (poloměr 20 km, vnitřní část 5 – 10 km *Zóna havarijního plánování Temelín (poloměr 13 km, vnitřní část 5 km a město Týn nad Vltavou) Příklady závažných radiačních událostí v jaderné energetice *Dvě havárie, které významně ovlivnily vnější havarijní plánování *Jaderný reaktor ve Windscale 5 *Elektrárna v Three Mile Island 5 Windscale 5 *8.10.1957 *Grafitový reaktor určený k produkci plutonia pro vojenské účely *Nepozornost obsluhy, přehřátí několika palivových článků *Vznícení, požár uhašen *Zničeno 8% paliva Windscale 5 *Únik 13,5 EBq, z toho 0,6 EBq radiojódu *44 dní zákaz konzumování mléka na rozloze 520 km čtverečních, žádná jiná opatření *Dávka v nejbližším okolí 5 – 60 mSv *Provoz reaktoru již nikdy neobnoven *Vážné následky, ale nevzbudila takovou pozornost jako pozdější havárie v TMI Three Mile Island 5 *28.3.1979 *Tlakovodní reaktor 880MW v provozu necelý rok *Výpadek vody do parogenerátoru, havarijní odstavení reaktoru, únik vody z primárního okruhu *Včas odhaleno, únik do okolí omezený *Těžký dopad na elektrárnu, ale téměř žádný na obyvatelstvo – přesto prováděna rozsáhlá opatření dle havarijních plánů Poučení do budoucna *Kritickým srovnáváním havárie Windscale a TMI bylo IAEA a ICRP doporučeno zpracovat havarijní plány pro neodkladná opatření v „ desetimílové zóně“ A 1 Jaslovské Bohunice 4 *22.2.1977 *Reaktor 103 MW *Výměna paliva za provozu *Ve spěchu zaveden ucpaný článek *Tavení paliva, únik chladící těžké vody do sekundárního okruhu *Poškozena ݙaliva *Nikdo další z obsluhy ani okolí neohrožen, trvalé následky pro JE *Dnes pokusy o likvidaci Další méně závažné havárie *Saint Laurent – Francie 1980 4 *Vandellos – Španělsko 1989 3 *Mihama – Japonsko 1991 2 Černobyl 7 *26.4.1986 *Vodou chlazený grafitový varný reaktor RBMK Ukrajina 950 MW *Zničen IV. Blok JE *Uniklo 2 000 EBq (15% radiojódu) *Po Evropě rozneseno 5 tun paliva ve formě sazí Černobyl 7 *Bezprostředně 31 mrtvých *Časná poškození u 237 pracovníků, pozdní poškození u tisíců likvidujících havárii *Ze 30 km zóny evakuováno 135 tisíc obyvatel *Trvale kontaminovány tisíce čtverečních kilometrů půdy Černobyl 7 *Nejvíce postižená skupina obyvatelstva v okolí elektrárny *Obdržela (obdrží) efektivní dávky 300 – 500 mSv *Z toho plyne že : *Nikdo z obyvatel neutrpěl deterministická poškození *Pravděpodobnost stochastistických poškození (rakovin) v této skupině stoupla o 1,5 – 2,5% *Nejvíce byla poškozena mladá generace Černobyl 7 *Obyvatelstvo v ČR obdrželo efektivní dávku 0,9 mSV *Z toho plyne že : *Nikdo z obyvatel neutrpěl deterministické poškození *Pravděpodobnost stochastických poškození stoupla o cca 0,0045% (to znamená asi 450 případů fatálních rakovin na 10 milionů osob) Černobyl 7 *Reaktor RBMK je lehkou vodou chlazený a grafitem moderovaný reaktor *Reaktory RBMK mají fyzikálně nestabilní konstrukci aktivní zóny, takže mohlo dojít k nekontrolované štěpné reakci v uranovém palivu – nikoliv však k jadernému výbuchu *U žádného reaktoru na světě nemůže dojít k jadernému výbuchu! *V Černobylu výbuch způsobil vodík vznikající redukcí vodní páry na rozžhaveném grafitu Černobyl 7 *K havárii došlo v průběhu „pokusu“ prováděného při plánované odstávce IV. bloku elektrárny *Hrubý zásah do ochranných systémů reaktoru, totální selhání lidského faktoru *Havárie černobylského typu je ve vyspělých státech nemyslitelná !! *Havárie černobylského typu je u reaktorů VVER nemožná !! Slovo lektora na závěr *Černobylskou elektrárnu nelze z důvodu odlišné konstrukce srovnávat s elektrárnou v Temelíně či Dukovanech *Stejně tak je nemyslitelné, že by personál českých elektráren mohl chovat tak,jako se při „pokusu“ chovali pracovníci v Černobylu *Některá v médiích často prezentovaná „poučení“ z černobylské havárie, která neberou v úvahu tyto skutečnosti, vedou k radiofóbii a je nutno je považovat za škodlivá.