KOSMICKÉ ZÁŘENÍ Historie 1912 Victor Hess Co je to „kosmické záření” n Pojem „kosmické záření” je zavádějící => má převážně částicový charakter Energie, složení a původ kosmického záření n 10^17 eV < E . . . , složení p, . . , záření patrně extragalaktického původu, původ neznámý, přichází ze všech směrů Vliv magnetických polí n Lehké částice s vysokou energií (~ 10^20 eV) se odchylují jen málo => musí mít původ mimo Galaxii Velké energie jsou vzácné ... Rekordní energie n za 40 let detekce kosmického záření ~ 20 případů s energií > 10^20 eV Uhlíková metoda datování Kosmické záření a klima Země n K.z. může přispívat ke vzniku mraků => zvýšení albeda => ochlazení Země Roční dávkový ekvivalent z kosmického záření n 0,25 mSv průměrně na obyvatele planety n 9 mSv obdrží lidé žijící v Himalájích (nad 6000 m.n.m)‏ Kosmické záření a létání n 0,005 mSv/hod - 10 km, komerční lety n 0,010 mSv/hod - 15 km, nadzvuková letadla Ohrožení astronautů zářením n na druhu mise (orbitální stanice, mimozemský prostor)‏ Mise Apollo 1-17 (1967 - 1972)‏ n Průlet Van Allenovými pásy Sluneční vítr n vně kosmické lodi => nebezpečí náhlého ozáření převyšující bezpečnou dávku n sluneční erupce => Země zasažena za 2-3 dny n nebezpečné jsou jen erupce na západní straně Slunce Pilotovaný let na Mars (2019?)‏ n cesta tam .... 6 měsíců n pobyt .......... 30 dnů nebo 1 rok n cesta zpět .... 9 měsíců n celkem ~ 2,5 roku Observatoř Pierra Augera n 2 nezávislá měření - vzájemná kalibrace n přesnější měření energií a úhlů n určení typu primární částice Předpokládané dokončení rok 2005! n Výstavba od roku 2000 n 1600 detektorů ^n 3000 km^2 ^ Použité zdroje n Rudolf Kippenhann, Odhalená tajemství Slunce, Mladá fronta, Praha 1999 n ČEZ, Jaderná energie, Atypo, Praha 2004 n Josip Kleczek, Energie, Albatros, Praha 2002