Úvod Přednášející: • Ing. Eva Švandová Literatura: • VÁGNER, I. Management z pohledu všeobecného a celostního. MU : Brno, 2003. • BLAŽEK, L. Úvod do teorie řízení podniku. MU : Brno, 1999. Obsah přednášek • Historický vývoj managementu, Pojetí managementu, Organizování, Rozhodování • Styl vedení, motivování • Marketing vymezení, marketingový mix • Komunikační mix, strategická analýza Historie managementu Eva Kubátová Škola vědeckého řízení • poč. 20. století • Racionalizace • Pohybové studie přínosy: • důraz na získávání konkrétních dat ohledně úkolů a prac. místa • přesvědčila manažery o potřebě se vyvarovat náhodnému přístupu k plánování a organizaci práce • důraz na práci managera • např. Ganttův diagram používaný dodnes kritiky: • velký tlak na pracovníky ohledně výkonu • nefér dělení odměn mezi management a prac. sílu • nedostatečná pozornost věnována sociálním faktorům na pracovišti • příliš autoritářský přístup, dominance managementu Ganttův diagram • Zobrazuje posloupnost jednotlivých kroků v rámci realizace projektu • Apliakce GanntProject, SmartDraw, OmniPlan, popř. excel Škola vědeckého řízení Fredecick Taylor (1856-1915) • oddělení duševní práce od manuální • bezprostřední kontrola pracovního procesu managementem • studium lidí jako strojů • experiment se surovým železem • dělba práce - jediný správný způsob • poznatky v knize „The principles of Scientific Management“ (1911) • taylorismus Henry L. Gant , manželé Gilbrethovi Škola vědeckého řízení Taylorismus aplikovaný na výrobu obuvi • jeden dělník nařeže všechnu kůži • jeden dělník vystřihne části bot dle šablony • další sešije části • další připevní cvočky • další provleče tkaničky • pracovní proces navržený zaměstnavatelem ne „mistrem ševcem“ • vysoká specializace práce – rychlé zaučení a snadné nahrazení jednoho dělníka druhým Škola správního řízení • prioritní pozornost zaměřena na řídící pracovníky • studium funkcí a principů managementu • klasická organizační teorie přínosy: • strukturalizace řízení – definice manažerských funkcí • východiskem pro koncepce organizačních struktur podniků • řízení podniku jako celku kritika: • snaha převést řídící zkušenosti do příliš obecných platností Škola správního řízení Henri Fayol (1841 – 1925) • definice funkcí managementu: plánování, organizování, přikazování, kontrolování • definice principů managementu, které mají být používány ke zdokonalení výkonu organizací • dílo „Admnistration industirelle et générale“ (Správa podniků a správa všeobecná) Škola byrokratického řízení • Max Weber (1864 – 1920) • byrokracie jako pevně vymezené uspořádaní organizace – „ideální typ“ organizace rysy byrokracie: • organizace stojí na principech hierarchie • využívání specializace • doržování systému obecných pravidel • spravedlivé a neosobní řízení • kvalifikace lidí v souladu se zastávanou pozicí Procesní přístupy • návaznost na Fayola a Webera • klasifikace manažerských funkcí navazující na Fayolovi funkce správy • celistvé chápání fungování a řízení organizační jednotky přínos: • vychází z nich většina učebnic managementu – díky víceaspektovosti a celistvosti, s jakou je nahlíženo na podnik kritika: • schematičnost • nedocenění lidského faktoru Škola lidských vztahů • 40. léta, poč. 50. let Elton Mayo (1880 - 1949) • reakce na taylorismus • důraz na psychologické a sociální aspekty • člověk jako bytost usilující o existenci ve společnosti • význam neformálních vztahů • spokojený zaměstnanec bude více produktivní • vychází se závěrů Hawthornských studií (1924 – 1932) – důraz na důležitost vztahů mezi lidmi na pracovišti přínosy: • uznání managementu jako aplikované behaviorální vědy (manager musí motivovat, vést a rozumět mezilidským vztahům) kritika: • není pouze behaviorální vědou • aplikace různých pojetí lidského chování je příliš komplikovaná a její použití manažery někdy příliš komplikované Psychologicko-sociální přístup • poč. 50. let • někdy označován jako behaviorismus • návaznost na školu lidských vztahů • koncept „sociálního člověka” x „ekonomický člověk” v klasickém přístupu • vědecký přístup ke studiu lidského chování • práce jako prostředek sloužící k naplnění lidských potřeb • studium motivace, stylu vedení a efektivní mezilidské komunikace • využití psychologie, sociologie, antropologie V. Vroom, F. Herzberg, A. Maslow Manažerská věda • uplatnění po 2. svět. válce • návaznost na školu vědeckého řízení ve snaze o přesné měření pracovních činností a plánování s pomocí matematikcýh výpočtů • metody opírající se o matematiku, logiku, statistiku apod. • strukturní analýza, matematické programování, dynamické programování, teorie her, simulační metody apod. • snaha poskytnout manažerům kvantitativní východiska pro rozhodování • hledání optimálního řešení na základě matematické optimalizace – optimalizace výrobního plánování, finanční plánování, plánování reklamy, distibuce zboží mezi dodavateli a odběrateli přínosy: • techniky k řešení výrobních problémů, rozpočtových problémů, plánování například pracovně rozvojových programů kritiky: • nepojednává o lidském aspektu organizace kvantitativní přístupy Empirické přístupy • dominantní postavení behěm posledních třiceti let • studium praxe a následné doporučení pro manažerské jednání • Hammer, Champy – „Reengineering the Corporations” • Drucker - „Managing in Turbulent Times” • Peters, Waterman – „In search of excelence” Systémové přístupy • 70. léta 20. století • organizace jako skupina vzájemně propojených prvků • organizace jako dynamický celek • řízení MU:– univerzita – fakulty – katedry - • hledání kompromisů vedoucích k dosažení cílů celé firmy resp. celého systému Kontingenční přístupy • hledání vhodných metod managementu pro různé situace • zvýšení produktivity práce – než se manager rozhodne jakým způsobem, je třeba analyzovat charakteristiky pracovníků, způsob práce, v jedné oblasti podniku je vhodné uplatnit například „rámcové plánování” a v jiné „tvrdé plánování” • jeho význam stoupá • příklad firma IBM Děkuji za pozornost