Scénář – Dramatická výchova směrem k divadelnímu tvaru – Hana Krátká, Učitelství pro 1.stupeň ZŠ, 5. semestr Vietnamské pohádky – Zbořilová Ivana, Klindera Odolen Líná a pilná Postavy Starší sestra: líná, krásná, celý den zahálí, závistivá Mladší sestra: pilná, krásná, vždy si najde práci, nic ji nevadí Rodiče – stařeček a stařenka: znají své dcery, nají dřevěnou skříňku – když se něčeho nedostává stačí ji jen otevřít Statný mladík – mladý zeď: pracovitý, vlídný. urostlý, manžel mladší sestry Starší zeď: manžel starší sestry, líný Děj - v chalupě, rodiče a sestry sedí u stolu, na stole leží krabička Otec: Je velmi těžké rozhodnout komu skříňku dáme. S maminkou jsme se rozhodli, že do roka a do dne si každá přivedete ženicha. Matka: Skříňku dostane ta, která si najde lepšího muže. Starší s.: Přivedu si takového manžela, který bude mít krásnou tvář a bělostné ruce. S krabičkou budeme celý život sťastni. Mladší s.: Musím si za muže vybrat pracovitého chlapce. Budeme-li mít navíc krabičku tím lépe, ne-li také se dobře uživíme. Vezmou uzlíčky připravená na cestu, rozloučí se s rodiči a odchází. - chalupa, pole s kukuřicí – mladík (upracovaný, opálený obličej) sází kukuřici a unavené sestry kolem procházejí, na konci je vidět les Mladší s.: Ten je ale pěkně urostlý, musí být silný, a když je tak opálený, to znamená, že celý život ani nezastonal. Starší s.: Jaký pak urostlý, když je tak černý, jde z něj hrůza vezme mladší za ruku a táhne ji dál k lesu – nemají co jíst a jsou unavené Mladší sestra se vrátí za mladíkem Mladší s.: Vydaly jsem se hledat ženichy a za celé dny co jsme na cestě, jsme nikoho nepotkaly, došla nám zásoby a tak tě chceme poprosit, zdy bys nám nedal najíst a za to si jednu z nás vybral za ženu. mladík ukáže na balík rýže ležící na kameni Statný mladík: Jídlo je támhle, jen se najezte. Až zaženete hlad, může ta z vás, která se chce stát mou ženou, přijít za mnou a pomoci mi ni poli. sestry se najedí, starší jde trhat květiny, mladší pomáhá mladíkovy. k večeru pozve mladík dívky v sobě domů Statný mladík: Dejte se do vaření. Která z vás uvaří chutnější rýži, tu si vezmu za ženu. sestry začnou vařit, povídají si, mladík se odejde převléknout – vraci se v krásných šatech a flétnou, na kterou hraje, starší sestra na něj s obdivem kouká a připálí rýži. – mladík pojí s mladší dívkou, jídlo jí pochválí starší dá uzlík s jídlem Statný mladík: Já a tvá sestra se k sobě hodíme, staneme se mužem a ženou. Ale ty si jdi hledat ženicha jinam. Snad budeš mít větší štěstí. Mladík se s maldší sestrou vydá za jejími rodiči. - chalupa( je do ní vidět), vedle pole a les U rodičů se sejdou i se starší sestrou a jejím ženichem. Přivítají se s rodiči, velká hostina. Otec se rozhodne ženichy vyzkoušet. Otec: Jděte oba dva na pole. který z vás osází větší část pole a spatří více ptáků letět nad svou hlavou, ten dostane skříňku. Mladíci se odeberou na pole, starší jen leží a pozoruje oblohu, mladší osází celé pole. Doma je otec zpovídá. Otec: Kdo spatřil více ptáků? Starší: Já, já jich napočítal přesně sto! Otec: A kdo osázel celé pole? Mladší: Já! Otec jim zadal další úkol Otec:Jděte do lesa a porazte každý deset stromů. Večer se vraťte a ukažte mi ruce, či budou hezčí, ten získá moji přízeň. Jdou k lesu, starší se před ním zastaví a obdivuje své ruce, mladší jde do lesa a je slyšet kácení stromů. Doma je otec znovu zpovídá. Otec: Ukažte, který z vás má hezčí ruce? Starší ukáže své bělostné dlaně Otec: A teď, kdo porazil víc stromů? Mladší: Porazil jsem jich dvacet, ale ruce mám stále ošklivé. Otec je uchopil, dlaněmi obrátil nahoru a hlasitě chválí Otec: To jsou ty nejkrásnější ruce. Poté jim dal další úkol Otec: Půjdete do lesa, kde vykopete kořeny Mai a přinesete ji. Kdo vykope více dostane skříňku. Mladíci jdou do lesa, staršímu to přijde namáhavé, lehne si ke stromu a lenoší. Mladší tahá kořeny. Má jich hodně. Jeden nejde vytrhnout. Vykope velkou jámu aby se k němu dostal. Starší dojde, že mladší vyhraje. Starší: Už jsi vykopal hodně? Nepotřebuješ pomoc? Mladší: Mám tu jeden kořen, ale je příliš hluboko v zemi. Pomoz mi tedy trochu. Starší mu jde pomoci, vidí mladšího jak je v jámě a vedle ní leží velký balvan. Starší vezme balvan a mladšího zavalí. Nahází na kámen hlínu, vezme kořeny a jde za otcem. Otec: Kde zůstal náš mladší zeď? Starší: Nevím. Otec se podiví, otevře kouzelnou skříňku a z ní vyletí sup Sup: Co si přeješ, dobrý staříku? Otec: Porozhlédni se, kam se ztratil náš mladší zeď! Sup odletí. Starší: Ale otče, já přece donesl hodně kořenů, mám také krásné ruce. Dejte dřevěnou skříňku mě a mé ženě. Nebudete litovat. Otec: Počkáme, jestli se mladší zeď vrátí, teprve potom rozhodnu. Znenadání přiletí sup. Sup: Mladšího zetě stihla nehoda. Je zasypán v hluboké jámě a není jisté, zda ještě žije. Otec: Honem pojďte všichni do lesa musíme mu pomoci. Celá rodina se rozeběhne do lesa. Po dlouhém hledání najdou jámu a zetě vytáhnou ven. Ten ovšem bezvládně leží. Otec vezme skříňku a jezdí ji po celém jeho těle. Zeď otevře oči a postaví se na nohy. Mladší: Děkuji tatínku, ani nevíte jak jsem rád že vás všechny vidím! Obejmou se a jdou domů, staršího zetě doma nenajdou. Skříňku dostává mladší zeď s mladší dcerou a jsou všichni šťastni. Aktivity - chodíme po prostoru a snažíme se ho plně vyplnit, chodíme podle zvuku hudby - na „štronzo“ ztvárňujeme tělem různé věci - sedíme v kruhu, máme kouzelnou skříňku, každý povídá co by si přál a proč - rozdělíme se do dvojic, snaha ztvárnit 2 protiklady co zadá učitel – horký a studený, rychlý a pomalý, líný a pilný jako sochy - rozdělení do skupinek, každá skupinka si vybere klíčovou scénu ze hry a pokusí se ji a postavy ztvárnit podle svého, nejdříve sousoším, poté větou a pak krátkou scénkou - dvojce, jeden je líný mladík, druhý pilný mladík snaží se obhájit proč právě oni by měli dostat kouzelnou skříňku