Viditelné světlo
Hygiena osvětlení
Ergonomické podmínky pro správné vidění
Prof. MUDr. Drahoslava Hrubá, CSc., Doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc.
Ústav preventivního lékařství
19. října 2009
Rozmezí
minimum 400 nm, za hranicí je ultrafialové záření typu A,
hranice je velice ostrá maximum 750 nm, za hranicí je infračervené záření A,
hranice je neostrá a je věcí konvence
Účinky světla
Smyslový umožňuje vidění, orientaci v prostoru. Regulační vlivem produkce melatoninu (boční vlákna zrakového nervu do jiných partií CNS)
►  Rytmicita hormonálních aktivit
►  Nadledvinky
►  Štítná žláza
►  Aktivita pohlavních žláz
►  Působení na psychiku
►  Působení na imunitu
►  Ovlivňuje dělení buněk (uplatní se při zhoubném bujení)
Fyziologie vidění 1
Srovnání oka s fotoaparátem
Objektiv Odpovídá oční čočce (ale světlo se částečně láme i na dalších plochách), oko zaostřuje změnou optické mohutnosti čočky, fotoaparát posunem čoček Závěrka Oko nemá
Citlivý materiál U oka sítnice, je více podobná čipu v digitálním fotoaparátu, včetně toho, že čtyři dílčí obrazy (černobílý z tyčinek + tři barevné z čípků jsou převáděny do jednoho)
Co fotoaparát nemá Mozková centra, která vytvářejí vjem „obrazu". Občas vidíme na „nepovedených fotografiích" rozdíl mezi mechanickým zpracováním skutečnosti a jejím zpracováním zrakovými centry v CNS
Záchyt světla
Kde oko jednoznačně vede
Tyčinky
Černobílé vidění, rozptýleny spíše na periferii oka, vyšší citlivost ke světlu, ALE citlivost na nedostatek karotenu (nebo vitamínu A) ve výživě. Nedostatek -► šeroslepost (mohou být i vrozené formy)
Čípky
Tři druhy.
Jsou citlivé k modré, zelené a červené barvě, jsou akumulovány
ve středu sítnice. Zde je nejostřejší vidění (žlutá skvrna).
Slepá skvrna
V místě průchodu nervových vláken oční stěnou nejsou světločivné buňky, jedná se o slepou skvrnu. Nachází se vnitřně od žluté skvrny (= promítá se v zorném poli vně od ž. s.).
Adaptace na světlo
Sítnice je schopna zpracovat světelné podněty v rozsahu přibližně 0,0003 - 100 000 Lx. To převyšuje možnosti jakéhokoli fotografického materiálu a digi čipy zaostávají i za těmi.
Osvětlení
Přirozené osvětlení
Dva druhy osvětlení
přirozené Vycházející ze slunečního světla (včetně Měsíce)
připadne hvězd umělé Nějaké zdroje světla vytvořené člověkem smíšené Kombinace obojího, zpravidla doplnění
přirozeného světla umělým
Základní charakteristiky
Činitel denního osvětlení = procento světla v místnosti, kdy
100 % je osvětlení venku (normálně 0,5 - 3,5) Rozložení světelného toku - čím vyšší okna, tím dojdou
promarní paprsky hlouběji do místnosti -► tím
rovnoměrněji osvětlena Insolace Doba osvitu přímo sluncem (1. 3. - 14. 10.) 1,5
hod/den, nemá být u ateliérů, kde se pracuje s
barvou Koeficient zasklení Pomocný údaj pro odhad denního osvětlení
= poměr plochy skla v oknech : ploše podlahy
místnosti
Umělé osvětlení
Osvětlení dle nároků
Druhy
Celkové Celá místnost Místní Na konkrétní místo Kombinované Velice často, aby místní neoslňovalo
Přímost
Přímé soustředěné ze zdroje na osvětlovanou plochu Nepřímé rozptýlené o nějakou odrazovou plochu Polopřímé část paprsků jde přímo, část z rozptylu
Kategorie	Příklady	Požadavek(Lx)
1	Stupnice měřících přístrojů	5000 - více
2	Rýsování, kreslení	2000 - 5000
3	Ctení, psaní	600 - 2000
4	Jídelna, čekárna	250 - 600
5	Šatna, sprcha	100-250
6	Chodba	25-100
Kategorizujeme na základě „kritického detailu" = velikostí detailů, jejichž viditelnost je nutná pro danou práci (tabulky prací).
Provozy s vysokými nároky
Rovnoměrnost osvětlení
Operační sály 10000 - 20000 Lx
Speciální výrobny, laboratoře 5000 - 10000 Lx
Klenotníci, hodináři, reastaurátoři 2000-5000 Lx
Jak
V čase a v prostoru
Poměr mezi minimálním a maximálním osvětlením
Požadavky
Trvalý pobyt 1:1,5 Krátkodobý pobyt 1 : 2,5 Občasný pobyt 1:10
Následky nevhodného osvětlení
Nevhodné osvětlení - zářivky
Střídání intenzity
►  Pokles výkonnosti
►  Únava
►  Úrazy, havárie
Nedostatečné intenzity
►  Pokles výkonnosti, chyby
►  Úrazy
►  Únava, bolest hlavy
►  Pálení, bolest očí
►  Přechodná paréza očních svalů
Stroboskopický efekt
Blikání v rytmu sítě. Je vnímáno podpahově. U „úsporných žárovek' je převod na vysoké frekvence, ale i tak kolísají v rytmu sítě. Projevuje se zdánlkivým zastavením rotujících předmětů -► riziko úrazu
Fotochemický smog
Blikání + nepřirozené spektrum (čárové) vedou ke zvýšené
zrakové únavě, přispívají k sick building syndrome
Zdravotně postižení
Toto osvětlení je silně nevhodné pro epileptiky
Barevné vidění
„Úsporné žárovky"
Vše o zářivkách platí též o „úsporných žárovkách", což jsou fakticky zářivky s pätici na zašroubování místo žárovky, v pätici je elektronika, která je v zářivkovém svítidle zvlášť.
Lepší parametry
O něco lepší parametry mají LED, včetně toho, že svítí intenzivněji, než je deklarováno, („úsporné žárovky' potřebují cca 1.5 - 2 x příkon než deklarovaný k žádoucímu osvětlovacímu efeku) jsou ovšem výrazně finančně náročnější.
Charakteristika
►  Barevné vidění zprostředkují čípky, vnímající tři kvality světla (RGB model). Pro odražené světlo (tisk) se používají doplňkové barvy (podklad je „bílý' a barvy z bílé odfiltrovávají doplňkové barvy k základním (model CMY, resp. CMYK).
Oko rozliší rozdíly menší než 1 nm, není zcela rovnoměrně rozptýleno po škále barev, v reále 160 - 250 odstínů, ovšem v kombinacích mnohem více (obrázky potřebují údaje o milionech barev, aby byly „věrné").
►  Barevné odstíny se připodobňují k vyzařování světla absolutně černým tělesem zahřátým na určitou teplotu (ve °K)
Ovlivnění vnímání barev
„Teplota barev"
Intenzita světla
Je-li blízká optimu, je vnímání nejlepší
Časový kontrast
Rychle se střídající barvy splynou do směsného odstínu
Prostorové kontrasty
Malé plošky vedle sebe splynou do směsného odstínu (na tom
je založena polygrafie i zobrazení obrázků na monitorech)
Barevná únava
Z nadbytečné barevnosti, nutnosti vnímání jemných tónů, problém je i kombinace červených a fialových tónů ve vzoru (odlišné konce spektra), protože oko nemůže oba obrazy zaostřit současně
Barevné ladění ovlivňuje
Psychický stav - využití v bezpečnostních informacích =
výstražná znamení, světla atd. Vnímání velikosti a tvaru interiéru - využití v architektuře (znali
a rozsáhle využívali především barokní architekti) Vnímání mikroklimatických podmínek -využití tam, kde nejsou
příznivé
Subjektivní vnímání teploty
Tóny červené, oranžové a žlutooranžové vnímáme jako „teplé",
tóny zelené, modré, fialové (některé) vnímáme jako „studené".
Tedy přesně opačně, než je teplota ve °K.
Teplé tóny spíše povzbuzují až iritují, „studené" spíše uklidňují
(-► tepelné ladění místností podle zde plánovaných aktivit).
Projevuje se v ladění vegetativního nervstva, je ale závislé na
věku a pohlaví (a do určité míry i „naučené" v daném kulturním
prostředí).
Závěr
Správné a vhodné osvětlení je základní ergonomickou podmínkou pro pracovní činnost i odpočinek