Základy psychopatologie

Etiologie psychických poruch

o   K porozumění psychickému onemocnění, jeho charakteristice, průběhu a jiným aspektům, je velice
důležitá znalost jeho etiologie (aitia řec. = příčina)



o   Představy o příčinách duševních chorob procházely (-ejí) vývojem, souvisí s převládající
psychopatologickou teorií (resp. modelem nemoci),

n   xenofobní přístup k psychicky nemocným v různých dobách a na různých místech... příklady
(nejen) z minulosti

n   současnost

o   biomedicínský model

o   psychosociální model



… bez komentáře   /Vyhánění ďábla/

19. únor 2007 | 19.42 | Novinky:

o   Rumunský soud poslal v pondělí na 14 let do vězení kněze pravoslavné církve, který je odpovědný
za smrt řádové sestry. V klášteře Tanacu na severovýchodě země z ní vyháněl ďábla, tím, že ji
připoutal ke kříži. Mladá žena zemřela. Soud ho shledal vinným z omezování svobody s následkem
smrti.
Coby spolupachatelky byly k pěti letům vězení odsouzeny další tři řádové sestry a představená
kláštera, v němž se tragický případ stal, k osmi letům vězení. Odsouzení musejí navíc společně s
místním biskupstvím pravoslavné církve zaplatit matce oběti bolestné.

… bez komentáře   /Vyhánění ďábla/

o   Kněz a čtyři řádové sestry v létě 2005 připoutali 23letou dívku na kříž a po tři dny jí
nedávali jíst ani pít. Řádová sestra týrání, které bylo nazýváno vymýtáním ďábla, podlehla. Byla
vyčerpaná, dehydrovaná a dusila se. Vyšetřování ukázalo, že oběť byla psychicky nemocná, a proto se
chovala neobvykle. Z toho kněz a řádové sestry vyvozovali, že je posedlá ďáblem. Ortodoxní církev
kněze zbavila vysvěcení a řádové sestry vyloučila.

… bez komentáře   /Vyhánění ďábla/

o   Také Vatikán věří ve vyhánění ďábla
Ani v postoji Vatikánu k rituálu vyhánění ďábla nedošlo během let k žádné změně. O existenci ďábla
a o účinnosti jeho vyhánění církev nepochybuje. Pravidla pro rituál vyhánění ďábla vydaná Vatikánem
před několika lety však stanovují, že vyháněč je povinen moudře uvážit, zda příznaky, jimiž nějaká
osoba trpí, nemají psychosomatický původ. Kněz by měl vše předem konzultovat s odborníky a lékaři.

Dělení dle etiologických faktorů

o   Duševní poruchy lze třídit do tří základních okruhů podle etiologických faktorů:



n   Endogenní duševní poruchy, vycházející z dědičnosti a konstituce jedince, tj. z genetického
základu a z formování tělesných a psychických funkcí v průběhu jeho života



n   Organické duševní poruchy, k nimž dochází po úrazu nebo nemoci, které mají za následek přímé či
nepřímé trvalé poškození mozku

n   Psychosociální duševní poruchy, jejichž zdrojem jsou psychosociální vlivy okolí na jedince v
průběhu jeho vývoje, od stavu prenatálního až do stáří - vliv zátěží a konfliktů, složitých
událostí či situací – krizí jak dlouhodobých tak jednorázových (deprivace, stres, trauma,
traumatizace) ap.

Organické duševní poruchy

o   Z hlediska toho, kdy na člověka působí organické faktory, negativně ovlivňující jeho duševní
zdraví (noxy - škodlivé vlivy), můžeme označovat duševní poruchy jako:

n   prenatální, a to:

o   prekoncepční (před oplozením): např. dědičnost (hereditární faktory, heredito lat. = dědit),
nedostatek živin, vitamínů, působení škodlivých látek (prostřednictvím matky),

o   postkoncepční (po oplození): působení škodlivin na vývoj plodu (záření, toxické látky), úraz a
poškození embrya či plodu, mimořádný stres matky atd.

n   perinatální (porodní vlivy během porodu): mechanické poškození mozkové tkáně, nedost. přívod
kyslíku do mozku dítěte atd.

n   postnatální (po narození): záněty mozku a mozkových blan, úraz hlavy, otřes mozku, mozkový
nádor, intoxikace, metabolické poruchy, poruchy žláz s vnitřní sekrecí.



Psychosociální duševní poruchy

o   psychogenní z hlediska etiologie těžištěm individuální prožívání, individuální reakce, pojetí
„životní cesty“

o   sociogenní z hlediska etiologie těžištěm nepříznivé podmínky sociálního prostředí, pojetí spíše
sociálně psychologické

C   toto dělení nelze považovat za zcela přesné, obě skupiny faktorů se prolínají



C   duševní poruchy mají většinou tzv. polymorfní etiologii: uvedené podmínky vzniku duševních
poruch nelze redukovat na jednu vyvolávající příčinu jsou zpravidla výsledkem vzájemné interakce
všech uvedených příčin