Sociologie pro speciální pedagogy Lekce 1 Mgr. Lenka Slepičková Co je to sociologie? Příbuzné obory: • Psychologie • Historie • Antropologie • Ekonomie • Politologie • Právo V čem se liší? • Má vlastní objekt zájmu? • Má vlastní metodu poznání? Co je pro sociologii specifické? • vlastní soubor otázek ke zkoumání lidského jednání a vlastní interpretační rámec • lidská jednání jako prvky širších konfiguracích – zájem o vzájemnou závislost aktérů • člověk je v zorném poli sociologie především jako člen sítě vzájemné závislosti • snaha vidět v individuálním sociální, v konkrétním obecné, ukázat, jak se naše individuální biografie proplétá s historií – sociologická imaginace • + příklady Sociologie jako „umění nedůvěry“ „Klást sociologické otázky pak předpokládá, že se člověk chce dívat o něco dál, za běžně přijímané či oficiálně vymezené cíle lidského jednání. Předpokládá to, aby si byl do jisté míry vědom toho, že lidské záležitosti mají různé významové roviny, z nichž některé jsou skryty vědomí každodenního života.“ (Petr Berger, Pozvání do sociologie, str. 34) Sociologická imaginace „… Umožňuje pochopit širší historickou scénu v jejím významu pro vnitřní život a pro vnější životní dráhu různých jednotlivců.“ „… pomáhá pochopit historii a biografii a její vzájemný vztah ve společnosti. To je její úkol a příslib.“ Ch. W. Mills, Sociologická imaginace, str. 9 Sociologie jako věda o společnosti • Společnost = souhrn individuí jednajících s ohledem na jednání druhých a to v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu Ovlivňuje společnost medicínu? • Studie WHO v USA, Anglii, Francii a Německu – soubor úmrtních protokolů a určování příčiny smrti (Disman 1998:342) Naděje na dožití v jednotlivých zemích (List by the CIA World Factbook, 2009 estimates) Jaká to má úskalí? • Vztah ke zdravému rozumu x • Východisko v systematickém pozorování empirické reality • Sebekorekce, kritičnost, otevřenost • Kumulativní povaha • Vysvětlující a zevšeobecňující závěry, nehledají se na individuální rovině • Objektivita • Povaha zkoumaných přirozených systémů a její dopad na závěry sociologů (pravděpodobnostní, omezené, málokdy kauzální) • Jednání jako chování naplněné smyslem A k čemu je to dobré? • Zdokonalování, pokrok, praktická aplikace • Budování obecných zákonů (teorií) o chování jevů/objektů a umožnění spojovat dohromady naše poznání a předpovídat neznámé jevy - organizace empirického poznání Ještě něco? • Rozvoj kritického myšlení (brání předsudkům, stereotypům a manipulovatelnosti) • Lepší porozumění světu kolem nás • Vyvíjí senzitivitu, umožní nám vidět dosud neviděné • Dá se praktikovat každý den J Historické a společenské souvislosti vzniku sociologie • První pol. 19. stol. • Přechod společnosti od tradiční k moderní (prům. revoluce) • Zhroucení kontrolních mechanismů, mocenské legitimity a způsobu výkladu světa • Snaha definovat kontrolní mechanismy nové společnosti Co se tehdy stalo? • Industrializace • Urbanizace • Racionalizace • Sekularizace • Proměňuje se legitimita moci • Vznik centralizovaných národních států a jejich byrokracie • Vyvíjí se komplexní tržní systém (práce a půda se mění ve zboží, vliv peněz) • Ze stavů se stávají třídy • Deskriptivní status je nahrazen askriptivním • Soukromá a veřejná sféra se oddělují