Sociologie pro speciální pedagogy Lekce 2 Mgr. Lenka Slepičková Otcové zakladatelé August Comte (1798 – 1857) • francouzský filozof • hledání nové stability společnosti • idea o reformě společnosti prostr. vědy, kterou je třeba systematizovat a nově promyslet • hierarchie věd, sociologie jako nejvýznamnější a nejkomplexnější věda • Pozitivismus – požadavek studovat reálné, zkušeností ověřitelné skutečnosti – pozorování má být řízeno a jeho výsledky interpretovány pomocí teorie, cílem je rozvinout abstraktní teoretické principy, jimiž se bude každé další pozorování řídit a zároveň je bude zpětně testovat a modifikovat: • Předmětem vědy mohou být pouze fakta, zjišťována přímou zkušeností • veškeré pravdivé a hodnotné poznání může být dosaženo pouze pomocí empirických metod c) k pokroku lidského poznání dochází kumulací vědění d) přír., spol. nebo lidská skutečnost mohou být zkoumány stejnými metodami, jejichž ideálním modelem jsou přírodní vědy e) temito metodami lze řešit i společensko-politické a morální otázky • Vědět, aby bylo možno předvídat a předvídat, aby bylo možno řídit Émile Durkheim (1858 – 1917) • založil první katedru sociologie ve Francii, založil první odborný sociologický časopis • Pravidla sociologické metody – sociologie se může stát objektivní vědou po vzoru věd přírodních, má přitom svůj specifický objekt bádání (odmítání biologického, psychologického či jiného redukcionismu) • sociologie má studovat sociální fakta, tedy vše, co má sociální povahu, zvnějšku působí na lidské jednání a determinuje je • Požadavek studovat sociální fakta jako věci • Společnost jako skutečnost zvláštního druhu, existující nezávisle na jednotlivcích a zkoumatelná metodami stejnými, jako jsou metody přírodních věd • Sebevražda • Anomie, dělba práce, náboženství Max Weber (1864 – 1920) • Sociologie jako věda o sociálním jednání • Chápající sociologie • Společnost jako suma individuálních aktérů • Protestantská etika a duch kapitalismu • Panství, racionalita, byrokracie, věda Georg Simmel (1858 – 1918) • Formální sociologie • Formy zespolečenštění – základní formy společenských vztahů, které jsou neměnné v čase a prostoru a v jejichž rámci se veškerá mezilidská interakce odehrává • Esejistická forma psaní • Peníze v moderní kultuře • Móda, cizinec atd. Karel Marx (1818 – 1883) • Materialistické pojetí historie • Historie lidstva = dějiny třídního boje • Kapitalismus má být nahrazen beztřídní společností (společné vlastnictví výrobních prostředků) • Kapitál – asymetrie v postavení vlastníka a nevlastníka v procesu výroby – vyrobená nadhodnota připadá kapitalistovi Základní paradigma sociologického myšlení Základní otázka sociologie: Jak je možné, že společnost dokáže zachovat pevný řád, k jehož respektování jsou vedeni její členové? • Teorie konsensuální • Teorie konfliktu • Teorie interpretativní Konsensuální teorie • Sociální řád je založen na určitém minimálním konsensu ohledně základních hodnot, ten je zajišťován různými mechanismy • Soudržnost, solidarita, reciprocita, kooperace, legitimní autorita, shoda v normách a hodnotách Strukturní funkcionalismus jako příklad konsensuální teorie • sociologie studuje funkce, jaké jev plní z hlediska sociální struktury • Kritika: • Teleologická vysvětlení – jev je vysvětlován svými důsledky • Nevysvětlí sociální změnu • Uniká mu problematičnost „sdílení hodnot“ Představitelé • Talcott Parsons – The Social System (1951) • R. K. Merton – Social Theory and Social Structure (1949) - Teorie středního dosahu – dysfunkce, manifestní a latentní funkce, nezamýšlené důsledky jednání, byrokracie, teorie deviace, teorie referenčních skupin, masová komunikace, sebenaplňující se proroctví Teorie konfliktu • Jakákoli forma soužití vyhovuje jen části zúčastněných, ostatní jsou k účasti na řádu donuceni • Každý sociální řád privileguje jisté skupiny lidí a diskriminuje ostatní • Protiklady, opozice, nepřátelství, mocenská nerovnost, různost zájmu, nátlak strukturní konflikty Interpretativní sociologie • Zájem o každodennost • Jsou to členové společnosti, kteří společnost stále znovu vytvářejí • Lidé jednají zautomatizovaně a ne racionálně Symbolický interakcionismus jako příklad interpretativní sociologie Základní premisy: • Lidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají věcem, které je obklopují. • Tyto významy jsou produktem sociální interakce mezi členy spol. • Tyto významy nejsou stabilní, ale jsou neustále proměňovány v průběhu nových interakcí. Představitelé • G. H. Mead • E. Goffman: Všichni hrajeme divadlo (1959) • H. Garfinkel – etnometodologie – zkoumá metody, pomocí nichž běžní lidé dodávají smysl svým každodenním aktivitám, etnometodologická metoda