RENESANCE LITERATURA: Blecha, I. Filosofie. Olomouc: Olomouc, 1998. Garin, E. (ed.) Renesanční člověk a jeho svět. Praha: Vyšehrad, 2003. Garin, E. Filosof a mág. In: Garin, E. (ed.) Renesanční člověk a jeho svět. Ibid., s.133–159. Keller, J. Dějiny klasické sociologie. Praha: Slon, 2004 Rádl, E. Dějiny filosofie, Starověk a středověk. Olomouc: Votobia, 1998. Rádl, E. Dějiny filosofie, Novověk. Olomouc: Votobia, 1999. Todorov, T. Cestovatelé a domorodci. In: Garin, E. (ed.) Renesanční člověk a jeho svět. Ibid., s. 247–267. Todorov, T. Dobytí Ameriky. Problém druhého. Praha: MF, 1996. RENESANCE přechod ze středověku TEORIE DLOUHÉHO STŘEDOVĚKU – Jacques LeGoff: Renesance byla připravována již během středověku. Nelze tak snadno oddělit středověk a renesanci: Ø návrat k antice již od 13. st. Ø Machiavelský stát již od doby vlády Filipa Sličného konec 13. stol. Ø četba se šíří dávno před Guttenbergem Ø na přelomu 12./13. se již jedinec projevuje stejně významně jako v Itálii quattrocenta RENESANCE přechod ze středověku Předpoklady: Ø důraz na individualitu a konkrétní věci již v pozdní scholastice (13. st.) Ø ocenění empirické zkušenosti a 1. experimenty (Roger Bacon, 1214-1294) Ø rozpojení svazku vírou a rozumem, rozum nemůže pochopit stvoření, ale za to je schopen výsledky prakticky využít Ø posílení nominalismu => lidské poznání není poznání řádu přírody (Božího stvoření), ale je lidským uchopením Božího tajemství RENESANCE KULTURNĚ SOCIÁLNÍ ZMĚNY Ø mechanizace – Leonardo da Vinchi vytváří létající stroje, mechanické hračky, objevuje se žentour Ø 1. pitvy – např. Michelangelo Buoanrroti => 1628 William Harvey důkaz krevního oběhu Ø víra v pokrok – předpoklad lineární čas Ø námořní plavby => poznání přírody Ø 1453 Turky dobyta Byzantská říše Ø přetnuty obchodní cesty do Číny (hedvábná stezka) a do Indie Ø hledání nových cest Cestovatelé a domorodci VZTAH EVROPANŮ K NOVĚ OBJEVENÝM ETNIKŮM – projikování známého na neznámé, mnoho cestopisů => ovlivnily představivost a kulturní obzor Evropanů • Kolumbus – mořeplavec Ø motiv: Ø objevit novou cestu do Číny (Khataje) Ø získat prostředky na dobytí Jeruzaléma (Božího hrobu) – navázání na křížové výpravy středověku Ø četba se stala prostředkem, jakým soudil svět kolem sebe Ø hledal Ráj Ø všude pátral po příšerách, které se vyskytovaly běžně v tehdejších cestopisech Cestovatelé a domorodci • Kolumbus Ø dokáže velmi dobře poznávat a interpretovat přírodu => úspěchy v mořeplavbě, v přežití v cizím prostředí Ø špatné poznání domorodců, hodnotí je podle své četby a představ, 2. fáze: Ø obdivná: nahota domorodců ho vede k přesvědčení, že jsou to potomci Adama před pádem => musí být blízko ráje Ø „pragmatická“: chce domorodce obrátit na víru, rozhodne se obsadit jejich území násilím => Indiáni = otroci „..Dopravci by mohli dostat zaplaceno kanibalskými otroky, což jsou lidé divocí, ale dobře stavění a bystří, kteří zbaveni své nelidskosti, budou těmi nejlepšími možnými otroky…“ (cit. dle Todorov, s. 253) Cestovatelé a domorodci 2) Amerigo Vespucci – spisovatel Ø jak je možné, že je po něm pojmenována Amerika, nebyl ani vedoucím výprav, ani jejich hrdinou Ø když se připravovaly mapy „Nového světa“ byly jeho cestopisy byly nejznámější Ø velký literární talent, na rozdíl od Kolumba znal a využíval zákony rétoriky (obnovený zájem o antickou kulturu) Ø Amerigo (x Kolumba) chce pobavit, proto přehání, oslovuje adresáty, neustále udržuje čtenáře v napětí: „…lidi, kteří byli horší nežli zvěř, jak Vaše Blahorodí brzy pochopí…“ Ø è vytváří fantastický svět, který Evropané přebírají jako skutečný: Cestovatelé a domorodci Ø nahota domorodců, nezvyklý sociální a partnerský život Ø kanibalismus – výběr tohoto tématu byl záměrný celá renesance byla přeplněna obrazností lítých divochů-kanibalů Ø sexualita – na rozdíl od Kolumba, který pravděpodobně pravdivě tvrdí, že manželé měli jen jednu manželku, Vespucci: indiánské ženy jsou chlípné, touží po sexuálním uspokojení, nechávají penis svých manželů uštknout, ten nateče a praskne, a tak se z manželů stávají eunuši, mohou-li indiánky kopulovat s křesťany, jsou zcela přemoženi svou chlípností, spustí se a samy se nabízejí“ (cit. dle Todorov, s. 256) Ø vše zakončuje tak, aby čtenáře ještě více napínal a nutil ho, aby si sám představoval horší věci. „… ‚Musím z ostychu zatajit nástroje, kterých používají, aby ukojily svou neřest.‘ Známý způsob, jak podnítit čtenářovu fantazii…“ (Tamtéž) Evropské pojetí domorodců ovlivněno literárně zdatně podanou fantazií, nikoli skutečností! Cestovatelé a domorodci 3) Hernán Cortés – dobyvatel Ø velice propracovaný způsob získávání informací – první co udělal sháněl si (x Kolumba) člověka schopného překládat Ø velice podrobně znal mimiku a symbolické významy předmětů Aztéků Ø měl síť domorodých informátorů Ø využíval informací o rozhádanosti jednotlivých skupin, dělal ze sebe osvoboditele jedněch od druhých Ø pracoval s neznalostí Indiánů: tvrdil jim, že o jejich pohybu ví díky buzole (nikoli od svých informátorů), zahrabával těla mrtvých koní, aby v Indiánech podpořil pocit, že koně jsou nesmrtelní Cestovatelé a domorodci 3) Hernán Cortés – dobyvatel Ø jako první v dobytých městech bořil chrámy – ničil symbolickou jednotu obyvatel Ø zbraně používal často symbolicky – nechal postavit obrovský nefungující vrhací stroj, který Indiány děsil, střílel z děl ze stejného důvodu Ø využil Aztéckého mýtu o bílém bohu Quetzalcoatlu, který odplul, aby se jednou vrátil è Quetzalcoatl = Karel V. (1500–1558); Indiáni ztotožnili Q. s Cortésem samotným FILOZOFIE Ø filozofie přestala mít tak těsnou vazbu na teologii Ø proniká do ní více a více prvků z starověku – novoplatonismus (Marsilio Ficino), stoicismus, skepticismus (Pierre Charron, Michel de Montaigne) Ø odpoutává se od univerzit, které zůstávají prodchnuté scholastickou metodou výuky Ø bohatí šlechtici zakládají své akademie, př. v pol 15. stol. Florentská akademie byla založena (založil Cossimo Medici, působili zde byzantští vzdělanci, kteří byli pozváni do Florencie po dobytí Byzance, později Marsilio Ficino, Pico della Mirandola) Ø důraz na latinu, vzniká jazyková analýza jako nutný nástroj pochopení nejen filozofického díla, např. Lorenzo Valla, tzv. „gramatikové“ FILOZOFIE Ø nechali se jimi inspirovat i filozofové Erasmus Rotterdamský Ø hledání pravdy již nebylo závislé na Zjevení Ø kritika doslovného pojímání Bible Ø výsměch „kněžskému duchu s obhroublým věděním“ (cit dle Garin, s. 144) Ø filozofie se úzce provazuje s tzv. přírodní magií (schopností ovládat přírodu), v níž se odrážely myšlenky hermetismu a astrologie – obé založené na myšlence vzájemné souvislosti celého kosmu a jednotlivce, jedinec je kosmos v malém, proto může existovat vztah mezi konstelacemi hvězd a člověkem, mezi jeho charakterem atd. REFORMACE Ø rozbujelý papežský stát, mnoho válek, rozmařilý život papežů, odpustky Ø kritika katolické církve – Viklef, Hus Ø Martin Luther (1483–1546) Ø 95 tezí kritiky církve, které se rozšíří Ø Wormský edikt – klatba, Ø církev není jediným prostředkem mezi člověkem a Bohem Ø každý může číst Bibli, nepotřebuje prostředníka (překlad Bible do Němčiny – základ moderní němčiny) Ø zakládá a buduje s Melanchtonem novou instituci církve (tzv. Augsburské vyznání) Ø později jej následují další Thomas Münster, Ø Kalvin – ženeva è kalvinismus Ø zač. 17. stol. 30. letá válka Weber o duchu kapitalismu (Keller, 2004, s. 237–290) Jak je možné, že se městské myšlení během 18. a 19. st. rozšířilo na většinu obyvatel?? [téměř 80% lidí žilo na vesnicích] Weber: Protestantská etika a duch kapitalismu (1904/05) V čem spočívala úspěšnost anglosaského podnikatele? Protestantská etika (Weber zkoumal kalvinismus, pietismus, metodismus, sekty novokřtěnců) Weber o duchu kapitalismu (Keller, 2004, s. 237–290) • vycházel ze statistik, že protestanti jsou v podnikání obecně úspěšnější než katolíci • nikoli proto, že by byli více obráceni k tomuto světu – protestanté obecně žijí více intenzivním životem Duch kapitalismu – k dokreslení krédo Benjamina Franklina: • každou minutu podřiď vydělávání peněz • úzkostlivě omuzuj své zbytečné výdaje • získej u druhých důvěru a výhodný finanční kredit Odkud tento étos?? Weber o duchu kapitalismu (Keller, 2004, s. 237–290) Zesvětštělý a automatizovaný projev etiky povolání v kalvinismu. • velice úzký vztah mezi vírou a pozemským jednáním • učení o predestinaci: existuje pár vyvolených, ostatní jsou zatracení • nikdo neví, zda jej Bůh vyvolil či nikoli • pocit opuštěnosti a osamělosti è nutkavá potřeba zahánět tuto otázku • usilovná a nepřetržitá práce konaná pro větší slávu Boha • jakékoli polevení otevírá dveře ďábelským pochybnostem • usilovaná práce jako prostředek spásy, selhání by byl důkaz, proč je člověk zatracen, není hoden Božího povolání Weber o duchu kapitalismu (Keller, 2004, s. 237–290) • stejný princip již u mnišských (katolických) řádů středověku • ale protestantismus tento étos intenzifikoval a rozprostřel po celé společnosti Pozn. Katolicismus obecně (alespoň ve svém učení, př. Tomáš Akvinský) odsuzoval a sankcionizoval ziskovou činnost, půjčování peněz • protestantský étos omezoval konzum *vydělávat neutrácet *podpora akumulace kapitálu = podmínka vzniku prostředí vhodného pro vznik kapitalismu