VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY ARISTOTELÉS (STŘEDOVĚK, RENESANCE) VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY • 17. století (nejistota – Válka, velké změny v kosmologii => hledání absolutní jistoty) Descartes VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY • 17. století (nejistota – Válka, velké změny v kosmologii => hledání absolutní jistoty) Descartes VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY • 17. století (nejistota – Válka, velké změny v kosmologii => hledání absolutní jistoty) Descartes i Locke VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY 17. STOL. BERKELEY: Předpoklad hmotného světa je zbytečný. (Bůh jako superpočítač, člověk jako subjekt ve virtuální realitě.) VELKÉ ONTO-GNOZEOLOGICKÉ ZMĚNY • 18. století — Hume : Bůh je jen složená idea => poznání není poznáním přírodních zákonů, nýbrž sérií výhodných zvyků (stejně jako substance i subjekt) Kant Musíme začít od poznávacích schopností člověka!! K poznávanému přicházejí informace ze všech různých stran – SMYSLOVÝ NÁZOR Kant Lidské poznávací schopnosti 3 části – ty zpracovávají informace přicházející zvenčí, zpracovávají smyslový názor Kant – FORMY SM. NÁZ. 1 formy smyslového názoru – smyslový názor je nazřen všechny věci mohou být vnímány jedině v čase a prostoru Kant – ROZVAŽOVÁNÍ rozvažování – vytváří „logický obraz“ zařazuje názor do vztahů, vytváří naši představu věcí atd. soudy, které tvarují věci: soudy podle kvantity: jednota, mnohost, veškerost soudy podle kvality: realita, negace, limitace soudy podle vztahu: existence, subsistence, kauzalita soudy podle modality: možnost / nemožnost, existence / neexistence nutnost / nahodilost Kant – ROZUM Smyslově nazřená zkušenost je roztříštěná, potřebuje další vrstvu forem – idejí, které věcem a vztahům dají celkový rámec. • JÁ • SVĚT • BŮH (to, co spojuje svět s já) = formy, do nichž vsazujeme všechny pojmy a zpracovanou zkušenost NEJSOU ZÁVISLÉ NA ZKUŠENOSTI, JSOU TRANSCENDENTNÍ !! Konečné Kantovo schéma lidského poznání TRANSCENDENTNÍ IDEJE, NIKOLI REALITA DŮSLEDEK Svět pro nás Svět o sobě