Novověk Od začátku 17. století se mnohé mění. Období novověku (v historické literatuře je označovaný ranný novověk – 17. st. – ½ 18. st.) je charakteristické změnou pojetí lidského poznání. Otázka: Jak vlastně člověk poznává? začíná být problém. Proto se objevují racionalistické (hlavní představitel R. Descartes) a empirické (hlavní přestavitel J. Locke) teorie poznání, které se rozvíjejí až do současnosti. Obě tyto teorie začínají pracovat s pojmy, které předešlá období neznali (nebo je používali ve zcela jiném významu) – SUBJEKT a OBJEKT poznání. Hlavním smyslem tohoto úkolu je uvědomit podstatu této velké změny ve stylu evropského myšlení, poznání. Právě novověk nastartoval období velkého „vědeckého“ rozvoje. Na následující otázky odpovídejte jednoslovně (např. ano, ne, musí, nemusí atd.) a následně odůvodněte svůj názor (dvě až pět stručných vět. Nutné uvést zdroj, ze kterého jste čerpali!! – Z toho vyplývá, že na konci vypracovaného úkolu musí být uveden seznam použité literatury!): a) Projevila se v Descartově myšlení nějak nejistota, kterou známe z barokní (tedy novověké) literatury, a proč? b) Labyrint je symbolem jistoty, proto jej nacházíme jako základní motiv v díle J. A. Komenského, a proč? c) Racionalismus je teorie poznání, která klade důraz na racio tedy zkušenost, a proč? Odpovězte na následující otázky (4–10 vět. Nutné uvádět zdroj): A) Vysvětlete podrobněji v čem spočíval hlavní rozdíl mezi pojetím poznání, jak jej vnímala antika i středověk a jak jej vnímalo 17. století? (Tato otázka je těžká. Jestliže ji správně zodpovíte, bude to zohledněno v bodovém ohodnocení [+3]. Je zde nutné porovnat, jak poznání vnímal např. Aristotelés (např. Filosofie, s. 75–83, je ale dobré vyjít i z jiné literatury) a např. Descartes a Locke – jako návod, jak o věci přemýšlet viz powerpointovou prezentaci Novověký obrat vyvěšenou ve Studijních materiálech –> Obrazové materiály) B) Definujte základní rozdíly mezi racionalismem a empirismem. C) Jak styly poznání indukce a dedukce souvisí s racionalismem a empirismem.