Pedagog ­ požadavky, kompetence - pedagog (rodič, učitel, vychovatel) je ve výchovně-vzdělávacím procesu činitelem, který nese společenskou odpovědnost za jeho účinnost a úspěšnost - pedagog koncipuje obsah výchovně-vzdělávací činnosti ve shodě s pedagogickými dokumenty, provádí diagnózu - vychovatel ­ rodič, učitel, mistr, vedoucí tábora, kroužku nebo oddílu, vychovatelka v družině nebo domově mládeže, trenér, sbormistr, lektor, instruktor, školitel, farář - pedagogický pracovní ­ učitel, ředitel, zástupce ředitele, vychovatel ve školských zařízeních, mistr, pracovník pedagogického centra a pedagogicko-psychologické poradny - pedeutologie ­ teorie zabývající se problematikou povolání učitele - úkoly současného pedagoga odpovědnost za plný rozvoj jedinců, za jejich přípravu pro základní sociální role, za utváření stránek osobnosti, za jejich rozvoj z hlediska výchovných složek - takovéto úkoly kladou nároky na odborné i charakterové kvality pedagoga, na jeho přípravu a mnohostranný rozvoj - v praxi jsou častým jevem velké rozdíly mezi jednotlivými učiteli (vynikající pedagogičtí pracovníci X učitelé a vychovatelé rozporuplní ve svém morálním a lidském profilu) - pedagogická teorie odhaluje, klasifikuje a hodnotí významné stránky pedagogovy osobnosti - základní kvality, které by měly charakterizovat pedagogickou osobnost : - pedagogova hodnotová orientace - pedagogovo vzdělání všeobecné i odborné - edukátorova pedagogická erudice (dovednosti) - pedagogovy osobnostní rysy a charakter - pedagogova hodnotová orientace - jedině osobnost rozvinutá z hlediska demokratických ideálů, s humanitním a vlasteneckým přesvědčením má naději, že očekávané hodnoty přenese i na svěřené jedince, že bude schopna mnohostranně vychovávat a orientovat jedince - vzdělání pedagogického pracovníka - rozsáhlá oblast, učitel totiž musí být vzdělán nejen v oboru a pedagogice, ale je u něj nutný také všeobecný přehled - základem je hluboké všeobecné vzdělání a hluboký rozhled filozofický, politický, vědecký a kulturní - máme-li žádat všeobecné vzdělání po žácích, neměli by se žáci u svých pedagogů setkávat s jednostrannou a úzce odbornou vzdělanostní orientací - dochází často k pedagogickému paradoxu jednostranně orientovaný učitel se snaží plně a mnohostranně rozvíjet žáky ­ to však není možné - požadavek teoretického i praktického odborného vzdělání v oboru, kterému člověk vyučuje - pedagog však musí být vzdělán v oboru, který má vyučovat - podmínkou úspěšné výchovy není jen pedagogovo všeobecné a odborné vzdělání, ale zároveň hluboké pedagogické vzdělání (dějiny výchovy, obecná pedagogika, filosofie výchovy,pedagogická psychologie, pedagogická sociologie, školní hygiena, didaktika, teorie jednotlivých výchovných složek, metodika odborných jednotlivých oborů) - pedagog musí umět podat látku, dokázat definovat cíle, volit metody a postupy - edukátorova pedagogická erudice - integrální součást vzdělávání praktické pedagogické, didaktické a metodické dovednosti a návyky umožňující přenést poznatky do bezprostřední výchovné praxe - komunikativní dovednosti ­ pedagogův kontakt s vychovávaným jedince, interakce - organizátorské dovednosti ­ správné řízení výchovně-vzdělávací činnosti - 1 - - rétorické dovednosti ­ povyšující kulturu pedagogického působení - v některých případech se setkáváme také s dovednostmi diagnostickými - rysy pedagogovy osobnosti a charakter - tvořivost (kreativita) ­ schopnost neustále hledat nové, neuspokojovat se s dosavadní úrovní - zásadový morální postoj ­ pedagogovo myšlení, cítění a chování v duchu demokratismu, humanismu a vlastenectví - pedagogický optimismus ­ pevné přesvědčení o účinnosti pedagogického působení - pedagogický takt ­ ukázněnost v jednání se žáky, schopnost sebeovládání se - pedagogický klid ­ schopnost pracovat soustředěně, trpělivě vysvětlovat problematiku až k úplnému pochopení - pedagogické zaujetí ­ pedagogická angažovanost, klidný a aktivní pedagogův přístup k látce, práci i žákům samotným - hluboký přístup k žákům ­ láska k žákům projevené v kvalitě pedagogické práce, ve snaze co nejvíce poznat žáky - přísná spravedlnost ­ požadavek nenechat nedostatky, přestupky bez povšimnutí a opravení, potrestání; nepreferovat mezi žáky - sebereflexe ­ důležitý činitel v pedagogově rozvoji a zkvalitňování výchovně-vzdělávacího působení - charakter - vztah člověka k lidem, ke společnosti, k práci, učení a hře, k sobě samému (otevřenost, obětavost, svědomitost, cílevědomost, odpovědnost, vytrvalost, skromnost, zdvořilost) - existuje i jiné pojetí požadavků na osobnost učitele - fyzická odolnost, zdraví, psychická vybavenost - zdraví životní styl, pohyblivost, obratnost - požadavky na všeobecné vzdělání - kulturní, politický, vědecký a filozofický rozhled; komunikativní dovednosti, jazyková kultura, znalost světového jazyka, informatiky - požadavky na odborné vzdělávání - celoživotní vzdělávání, konzultace s odborníky, účast na kurzech, seminářích, konferencích, workshopech - požadavky na pedagogické a psychologické vzdělání - základy mravní a ekologické výchovy, dovednosti a schopnosti didaktické, rétorické, organizátorské a diagnostické - požadavky na osobnostní rysy a vlastnosti pedagoga - pedagogický optimismus, takt, klid, nadhled, trpělivost, spravedlnost, smysl pro humor, hodnotová orientace, kreativita, schopnost reagovat na měnící se podmínky, získání autority - vlastnosti charakterové a volní - charakter, volní jednání - intelektuální vlastnosti - inteligence, kreativita, aktivita, pohotovost, zvídavost, kritičnost - temperament a city - ovládání temperamentu, empatie - další pojmy : - kvalifikace - způsobilost pro vykonávání určitého povolání nebo pro sjednaný druh pracovní činnosti; pedagog kvalifikace dosahuje většinou studiem na odpovídající vysoké škole - aprobace - způsobilost učitele vyučovat na určitém stupni nebo typu školy či určitým vyučovacím předmětům; většinou získaná v průběhu praxe a práce na základní škole - 2 - - pedagogická způsobilost ­ způsobilost kterou může jedinec získat jedinec doplňujícím pedagogickým studiem na pedagogické fakultě - ve VVP nepůsobí většinou pedagogický pracovník izolovaně, ale v rámci celé skupiny učitelů, vychovatelů i dalších odborných pracovníků - požadavky na jednotlivce jsou platné i pro celé pedagogické kolektivy - v kolektivním působení se pozitivní kvality jednotlivce buďto umocňují, anebo naopak oslabují či přímo paralyzují - výchova z hlediska interakce a druhů = postavení pedagoga ve výchovném procesu vztah výchova pedagog vychovávaný jedinec autoritativní pedagog vychovávaný jedinec submisivní (pedocentrická) pedagog vychovávaný jedinec kooperativní (spolupracující) - povinnosti učitele ve škole - definovány Pracovním řádem zaměstnance nebo Zákonem 29/1984 Sb. - odborné vedení hodiny - autorita, kázeň, reflexe vlastní činnosti - služby, dozory ve škole - vedení předepsané dokumentace - příprava na vyučování - odborná péče o kabinety, sbírky, knihovny - porady svolané ředitelem školy - opravování písemných a grafických prací žáků - třídní schůzky, konzultační hodiny - třídní učitel a jeho činnosti - studium, sledování literatury, účast na kurzech, školeních - pedagogické a psychologické zvládnutí situace i obsahu, hodnocení žáků - vytváření edukačního klimatu třídy a školy - spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky a výchovným poradcem - požadavky na pedagoga - odborné vzdělání - osobnostní rysy - hodnotová orientace - všeobecné vzdělání - sociální předpoklady - kompetence učitele (PRŮCHA, J.) - připravenost učitele vyrovnat se s nároky, které jsou na pedagoga kladeny - využíván pojem profesní kompetence ­ ukládají zvládat vyučovací problémy s novými cíli, učivem i metodami; zvládat problémy se vztahem k žákům i k jejich individuálnímu vedení a vztahy s partnery mimo školu - kompetence odborně předmětové vědecké základy podmínkami - kompetence psychodidaktické podmínky pro učení - kompetence komunikativní vztah k dětem, světu i dospělým - kompetence organizační a řídící schopnost plánovat a projektovat svou činnost - kompetence diagnostická a intervenční jak žák myslí, cítí, jedná a proč - kompetence poradenské a konzultativní vztahy k rodičům - kompetence reflexe vlastní činnosti činnost jako předmět analýzy, umět vyvodit důsledky - další dělení kompetencí - komunikační - motivační - prezentační - diagnostické - organizační - kompetenci shrnuty i v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání - 3 - - 4 - klíčové dovednosti (KYRIACOU, CH.) - plánování a příprava - realizace vyučovací jednotky - řízení vyučovací jednotky - klima třídy - kázeň - hodnocení prospěchu žáků (diagnostika) - reflexe vlastní práce a evaluace (autodiagnostika) Literatura : JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1999. JŮVA, V. et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno : Paido, 2001. KYRIACOU, CH. Klíčové dovednosti učitele. Praha : Portál, 1996. POSPÍŠIL, R., VLČKOVÁ, K. Úvod do pedagogiky. ELPORTÁL, Brno : MU Brno, 2006. s. 88. ISSN 1802-128X. https://is.muni.cz/auth/elportal/studovna.pl. 1. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2001. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha : Portál, 2001. SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno : MSD, 2007.