Problémy a specifika pedagogiky - současná pedagogika je nucena přihlížet na mnohá specifika pedagogiky, ať už starší či nová a jsou před ní staveny větší či menší problémy - týká se prostředí školy výzkumné poznatky ze školní etnografie (popis a vysvětlování prostředí) Specifika pedagogiky - specifika a problémy pedagogiky se projevují v přístupu k jednotlivým druhům výchovy z hlediska věku odlišně: - předškolní výchova a vzdělávání - uvedení dětí raného věku do prostředí školního typu - převládá názor, že předškolní výchova je jen hraní si s dětmi - cílem je připravit dítě pro život ve společnosti, rozvíjet dítě a vzdělávat je - dva modely mateřských škol - školský model (řazení dětí dle věku) - rodinný model (řazení nezávisí na věku, rodinný typ) - primární a sekundární nižší výchova a vzdělávání - primární vzdělávání ­ prvních pět let povinné školní docházky (1.-5.ročník ZŠ) - sekundární nižší vzdělávání ­ čtyři roky povinné školní docházky navazující na primární vzdělávání (6.-9.ročník ZŠ) - základní vzdělávání ­ devět let povinné školní docházky - vyučování předmětů na obecné úrovni - problematika kvality škol ­ úroveň vesnice X město - problematika velikosti tříd ­ většinou větší třídy, menší třídy však nesporné výhody - problematika efektivity učení ­ ovlivněna rozdělováním žáků do skupin (různorodé, stejnorodé), organizací výuky - sekundární vyšší výchova a vzdělávání - střední školy (nepovinné, ale bez absolvování nemožnost vyššího uplatnění) ­ dělení na 1.-4. ročník středních škol nebo vyšší stupeň reálných gymnázií = kvinta ­ oktáva) - problémem kvalita a kvantita středních školy (v závislosti na dalším studiu na VŠ) a tím i možnost uplatnění - problémem i střední školy soukromého typu ­ chybí často motivace, školné, hodnocení - terciární výchova a vzdělávání - dva typy - první stupeň (bakalářské, magisterské studijní programy a VOŠ) - druhý stupeň (doktorské studijní programy) - problematikou poměr počtu zájemců vůči kapacitám vysokých škol - uplatnění u všech oborů není rovnoměrné - výchova a vzdělávání dospělých (andragogika a gerontagogika) - poměrně nízký zájem dospělých o vzdělávání (oproti EU) - ekonomicky náročné, využívanější možnost rekvalifikačních kurzů - vzdělávání dospělých (celoživotní vzdělávání) uskutečňováno s vidinou lepších platových podmínek - zájem zejména o studium jazyků a rozšiřování kvalifikace v oboru - neopomínána ani možnost vzdělávání seniorů (univerzita třetího věku) - uplatnění na trhu práce - míra nezaměstnanosti v ČR stabilní, bez větších poklesů - některé obory populárnější, jiné méně projevuje se nabídkou pracovních míst - společenské obory populární, technické obory menší uplatnění - 1 - Problémy pedagogiky (v jednotlivých pedagogických oblastech) - terminologie pedagogiky - nepřesná a nejednotná, jinak chápána věřejností, oborníky a ve světě - veřejnost ­ pedagogika souborem návodů a postupů používaných učitelem při vyučování - odborníci ­ dělení na část teoretickou a praktickou, věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou - problém i v pojetí pedagogiky jako pojmu v různých zemích - zahraničí- Německo (autonomní monodisciplinární vědní obor orientovaný k filosofii) - Francie (sociální věda a multidisciplinární obor) - Anglie, USA (ve smyslu multidisciplinárních oborů pokrývajících edukaci) - často také chybí literatura nebo není sjednocena - autorita - moc uplatňovaná v souladu s hodnotami ovládaných za využití přijatelné a schválené formy - aspekt pozitivně či negativně ovlivňující výchovu - pokud pedagogům schází vede k rozkladu skupiny a neúčinnosti výchovy - emoce - psychický stav pramenící ze subjektivního prožívání vztahu k něčemu a někomu - citová vazba mezi učitelem a žáky klíčová - nepřeceňovat, ani nepodceňovat roli emocionality ve výchovně-vzdělávacím procesu - pozornost - psychický proces, soustředěnost duševní činnosti člověka po určitou dobu na určitý objekt, jev nebo činnost - schopnost udržet si pozornost žáků - pozitivně tuto schopnost ovlivňuje autorita, motivace a zajímavost výkladu - funkční gramotnost - vybavenost člověka pro realizaci různých aktivit potřebných pro život v současnosti - lidé, kteří neumějí číst a psát jsou označováni za negramotné - problémem zejména rozvojových zemí, u nás negramotnost 1 - 3 % - důležité zkoumat příčiny vedoucí k funkční negramotnosti ­ dva faktory - pedagogické faktory ­ obsah školního vzdělávání není plně zaměřen na osvojování činností uplatnitelných v praktickém životě - socioekonomické a sociokulturní faktory ­ u lidí z určitých sociálních vrstev významně vyšší výskyt funkční negramotnosti (sociálně patologické rodiny, některé etnické skupiny, současná vizuální kultura a pasivní konzumace) - multikulturní výchova - transdisciplinární oblast spojující přístupy pedagogiky, kulturní antropologie, interkulturní psychologie, sociologie - proces jehož prostřednictvím si jednotlivci mají utvářet dispozice k pozitivnímu vnímání a hodnocení kulturních systémů odlišných od jejich vlastní kultury - konkrétní vzdělávací program zabezpečující žákům z etnických, rasových, náboženských minorit učební prostředí a vzdělávací obsahy přizpůsobené specifickým jazykovým, kulturním potřebám žáků - problémem je, zda u takovýchto skupin uplatňovat programy stejné jako pro žáky české nebo zda vytvářet pro tyto žáky programy speciální a specifické - problémem také samotné uplatňování edukačních konstruktů multikulturní výchovy v edukační realitě výzkumně prozatím nepostiženo - tři výzkumné problémy této oblasti : - v jakém věku dětí a z jakých zdrojů vznikají negativní postoje vůči příslušníkům jiných ras nebo etnik - 2 - - jaké jsou současné postoje mladých lidí k imigrantům - jaký je vliv školního kurikula jako jednoho ze zdrojů kulturních předsudků - vždy klást důraz na potlačování rasistických a xenofóbních projevů vůči žákům jiných ras a etnik - spolupráce rodiny a školy - rodina a škola musí spolu komunikovat a kooperovat, oblast teorie partnerství rodiny a školy - rodina i škola vzdělávají a vychovávají ­ základní výchovně-vzdělávací instituce - realita však často odlišná - škola často pojímána jako nutnost a rodiče se školou odmítají komunikovat negativní pro dítě - opakem angažovanost rodičů pro školu pozitivní vliv na dítě - vztahy mezi školami a rodiči spíše stagnují než by byly zintenzivňovány - alternativní a inovativní školy - nutnost teoreticky oddělit pojmy alternativní a inovativní škola - rozhodujícím kritériem pro posouzení o jakou školu se jedná je odlišnost od standardu převládajícího ve vzdělávacím systému - alternativní škola ­ vzdělávací instituce vyznačující se nějakou pedagogickou specifičností, na rozdíl od standardní, běžné školy - alternativní přístupy pochází většinou ze zahraničí a jejich využití je velmi přínosné ve výchovně-vzdělávacím procesu - inovativní škola ­ škola, která přešla od spontánních dílčích inovací k podstatným systémovým změnám v cílech, metodách a organizaci vyučování - inovativních škol v ČR velmi málo, jsou prakticky součástí alternativního školství - pedagogická teorie studuje alternativní školství z hlediska historie : - alternativních škol a přístupů (navazuje zejména na reformní školství a nejznámější školy jsou waldorfská, montessoriovská, freinetovská, jenská, daltonská a winnetská) - moderních typů alternativních škol (otevřená škola, zdravá škola, magnetová škola, škola bez ročníků, angažované, autentické, prožitkové, aktivní učení) - rozdíly mezi státními a soukromými školami (většina alternativních škol jsou školy soukromé) - problém ­ jak efektivně financovat soukromý sektor v oblasti vzdělávání a výchovy - evropská dimenze ve vzdělávání - princip prostupující vzdělávacími systémem, podporující chápání širších evropských souvislostí a perspektiv vzdělávání - úkol zavádět do školním kurikulu témata umožňující žákům a studentům osvojovat si vědomosti o jiných evropských národech a etnicích - programy týkající se vzájemné výměny studentů (TEMPUS, SOCRATES) - často však výchova ,,k evropanství" bývá na základních školách plně opomenuta - zařazovat do souvislosti s ,,výchovou k lásce k vlasti" - pedagogický výzkum evropské dimenze odhaluje problémy a nové úkoly: - změna myšlení mladých lidí ve směru k evropanství - osvojení si pozitivních a tolerantních postojů k příslušníkům jiných národů a etnik - projevení pozitivního vlivu tohoto typu vzdělávání na eliminaci předsudků mezi příslušníky jednotlivých národů a etnik - oblast není dostatečně zpracována - problém ­ předsudky při přijímání studentů z jiných zemí (rasismus, xenofobie, snižování možností našich studentů na přijetí na VŠ) - kázeňské problémy na základních školách (zejména šikana) - poměrně velký problém se kterým se setkávají učitelé na většině ZŠ - 3 - - 4 - existuje několik typologizací kázeňských problémů (CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy) : - vandalismus - násilné jednání vůči žákům (šikana) - násilné chování vůči učitelům - jednání a chování žáka pod vlivem alkoholu - jednání a chování žáka pod vlivem drog - kouření - pozdní příchody a chození za školu - podvádění při testech - jednotlivé problémy ještě děleny do dvou oblastí ­ lehčího a těžšího charakteru - na školách převažují problémy lehčího charakteru (vyrušování, absence domácích úkolů, pozdní příchody do školy) - z problémů těžšího charakteru se na školách nejčastěji vyskytuje násilné jednání vůči žákům (šikana) ­ fyzické nebo psychické týrání žáků - důležité odhalení projevů a řešení - nutno dodržovat základní pravidla přístupu, odhalování a řešení kázeňských problémů - problematikou šikany se u nás zabývá Bendl, Kolář, Říčan ad. - environmentální výchova - budování pozitivního vztahu k přírodě, který je základem šetrného a předvídavého chování a jednání - děti musí být vedeni k co nejšetrnějšímu chování k přírodě a jednání ve smyslu nutnosti nepoškozovat přírodu - výchova a vzdělávání jak ve škole, tak v pomáhajících institucích (např. Lipka), ale klíčové postupně budovat ekologicky šetrné myšlení a jednání u rodičů dětí - problém ­ nevhodná medializace ekologické a environmentální problematiky, převažují názory značně diskutabilní Literatura : CANGELOSI, J. Strategie řízení třídy. Praha : Portál, 1994. HORKÁ, H. Výchova k 21. století. Brno : Paido, 2000. JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno : Paido, 1999. KALHOUS, Z., OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha : Portál, 2002. PELIKÁN, J. Výchova jako teoretický problém. Ostrava : Amosium servis, 1995. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, 1997. PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky. Praha : Portál, 2000. PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě. Praha : Portál, 1999. PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 3. rozšířené vydání. Praha : Portál, 2001. SVOBODOVÁ, J., ŠMAHELOVÁ, B. Kapitoly z obecné pedagogiky. Brno : MSD, 2007.