Argumenty ● To já ne, to Petr ● Nechoď tam, mohlo by se ti něco stát. 1. Udělal jsem to já nebo Petr. 2. Já jsem to neudělal. Proto to udělal Petr. 1. Jestliže tam půjdeš, pak se ti něco stane. 2. Nechceme, aby se ti něco stalo. Proto tam nechoď. ● Petr říká, že Karel je velmi inteligentní. propoziční postoj analytické argumenty: Petr je starý mládenec. vdova, neteř Proto Petr není a nebyl ženatý. argumenty z apriorních forem jazyka I. modus tollens 1. Jestliže tam jdeš, pak se ti něco stane. 2. Nic se ti nestane. Proto tam nejdeš. (= Nechoď tam.) 1. Jestliže se koláč nevytáhne včas z trouby, připálí se. 2. Nepřipálil se. Proto není pravda, že se nevytáhnul včas z trouby. (Vytáhnul se včas.) 1. p É q 2. Ø q Ø p jiný zápis: ((p É q) Ù Ø q) É Ø p výroky: p = jdeš tam; koláč se včas nevytáhne q = něco se ti stane; koláč se připálí logické operátory: É = implikace (jestliže…pak) Ø = negace Ù = konjunkce (a současně) Ú = disjunkce (nevylučovací nebo) II. hypotetický sylogismus 1. p É q 2. q É r p É r ((p É q) Ù (q É r)) É (p É r) p = budu mít čas q = uklidím r = budu v příjemném prostředí III. vypuštění z konjunkce p Ù q p Ù q p q (p Ù q) É p (p Ù q) É q p = A. umí německy q = A. umí anglicky implikace p q p É q 1 1 1 1 0 0 0 1 1 0 0 1 p = budeš hodný; q = dostaneš kolo deduktivní argumenty induktivní argumenty