ŽÁK SEKUNDÁRNÍ ŠKOLY Pramen: Kalhous, Z., Obst, O. Didaktika sekundární školy. Olomouc, UP 2003. Kalhous, Z., Obst. Školní didaktika. Praha: Portál, 2002. Pedagogickopsychologická charakteristika žáka sekundární školy • Věkové vymezení období: 11 – 19 let • Členění období: pubescence - 11 – 15 let adolescence - 15 - 20 let • Členění puberty: prepuberta – dívky 11-13 let chlapci – o 1 – 2roky později vlastní puberta (2. fáze puberty) • Sekulární akcelerace – urychlení nástupu dospívání, urychlení růstu - zkrácení doby dětství a oddálení plné dospělosti Hlavní psychologické charakteristiky dospívání • Emoční labilita – časté a nápadné změny nálad, impulsivní jednání, nestálost a nepředvídatelnost reakcí postojů. • Výkyvy ve školním prospěchu – pro obtíže s koncentrací. • Zvýšená únavnost – střídání ochablosti a apatičnosti s krátkými fázemi zvýšené aktivity, neurovegetativní poruchy, zhoršení spánku . • Zvýšené sebepozorování – denní snění, vzdalování se od reality • Zájem o sport –na základě větší síly, hbitosti a jemné pohybové koordinace. Úspěchy ve sportu jsou důležité pro vytváření a posilování sebecitu. • Smyslové vnímání zejména zrakové dosahuje maxima a souvisí více s abstraktním myšlením. Představy jsou méně živé. • Schopnost práce s obecnými pojmy – nezávisí již tolik na názorných předlohách. • Schopnost nacházet alternativy při řešení problémů – ověřování a hodnocení alternativ, vytváření hypotéz. • Schopnost vytvářet hypotézy které navycházejí z reálné skutečnosti. • Schopnost používat logické operace nezávisle na obsahu soudů (algebra, fyzikální zákonitosti…) • Kritický přístup k myšlení vlastnímu i cizímu • Nerovnoměrnost vývoje Socializace v období dospívání • Je charakterizována uvolňováním závislosti na rodičích a navazováním významnějších vztahů k vrstevníkům. Čím větší jistotu dávaly dítěti vztahy v rodině, tím tím snadněji probíhá proces osamostatňování. • Vrstevnická skupina působí jako významný socializační činitel. Konformita ve skupině je obranou před autoritativním působením dospělých. • Objevuje se potřeba párového přátelství. • Výchovně škodlivě působí nesoulad mezi proklamacemi dospělých a jejich skutečným jednáním. Žák v současné škole Rozpory v období dospívání: • rozpor mezi fyzickou a sociální zralostí, • rozpor mezi rolí a statusem, • rozpor mezi hodnotami mladé a starší generace, • rozpor mezi hodnotami rodiny a vnější společnosti. Vztah učitel – žák: • učitelé nejčastěji chápou žáky jako podřízené, nikoliv jako partnery, • žáci v české škole jsou pasivní, neochotní ke spolupráci, • žáci nejsou účastníky tvorby řádů, pravidel a projektů škol , • žáci nejsou dostatečně vedeni k samostatnosti a kreativitě. Charakteristiky nadaného žáka • Svými znalostmi přesahuje stanovené požadavky, • odpovídá rychle a s jistotou, • snadno a rychle chápe nové učivo, • často uvede tvořivé odpovědi, • spontánně se zajímá o další informace, • rozvíjí v preferovaném oboru zájmovou činnost, • snaží se své znalosti a dovednosti uplatnit. Doplňující charakteristiky: • má pozitivní vztah ke škole a k učitelům, • má dobré postavení ve třídě mezi vrstevníky, • má adekvátní úroveň sebehodnocení. Nadáním je možno označovat - schopnost konzumovat, analyzovat a reprodukovat informace, - ale také schopnost vytvářet nové informace. Školy věnují větší pozornost schopnosti reprodukci vědomostí Diferenciace ve výuce • Vnější diferenciace jde o formy výuky, v nichž jsou nadanější žáci oddělováni od ostatních - ve třídách s rozšířenou výukou jazyků, matematiky, tělesné výchovy apod. - ve třídách, kde žáci dostávají náročnější úkoly, nebo je rozšířeno kurikulum, - přechodem žáků ZŠ na víceletá gymnázia. • Vnitřní diferenciace – jde o formu výuky, kdy žáci různého nadání pracují společně -ve skupinách, - mají různé domácí úkoly, event. pomáhají spolužákům, - nadaní žáci se účastní olympiád a soutěží, - nadaní žáci se účastní výuky v nepovinných a volitelných předmětech. Handicapovaný žák ve výuce Druhy postižení: zrakové, sluchové, řečové, tělesné (včetně nemocných žáků), mentální. Obtížná vychovatelnost, poruchy učení, kombinovaná postižení. Pedagogická integrace postižených žáků – poskytuje žákům více sociálních a vzdělávacích podnětů a výhod než segregované formy. Předpoklady úspěšné integrace: - příprava postiženého žáka, - příprava vyučujících učitelů, - příprava nepostižených vrstevníků, - příprava rodičů všech žáků Úkoly školy: - organizační a legislativní zajištění integrace (vyhláška MŠMT ČR č. 291/1991 Sb.) - tvorba individuálního vzdělávacího programu který obsahuje 1 formulaci speciálních vzdělávacích činností, 2 šíři účasti dítěte ve vzdělávacím programu běžné třídy, 3 formulaci krátkodobých i celoročních cílů, 4 časové zařazení speciálních činností, 5 průběžné hodnocení, 6 osobnostní zajištění vyučujícími. Žák jiného etnika a žák s jiným prvním jazykem • Romská minorita: Příčiny školní neúspěšnosti romských dětí: - nedostačující respekt české školy k etnokulturní, sociální, jazykové a psychické odlišnosti romských žáků, - nízká úroveň vzdělání romských rodičů, - děti nemají doma podmínky pro přípravu do školy, - učitelé nejsou připraveni na výchovu a vzdělávání romských dětí, - děti často přicházejí do školy s jazykovým handicapem, - neexistence multietnické výchovy, - absence systematické školské politikyzaměřené na podporu vzdělanostních šancí romských dětí. • Žáci z jiného jazykového prostředí - je možno přejímat zkušenosti ze zemí s multikulturní společností (USA, V. Británie)