Živá a neživá příroda III Cyklus volitelných přednášek pro studenty učitelství 1. stupně formy KS i PS Témata jednotlivých přednášek Ø 1. přednáška VIRY A BAKTERIE Ø 2. přednáška HOUBY Ø 3. přednáška BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ - základní třídění Ø 4. přednáška BEZOBRATLÍ - ČLENOVCI Ø 5. přednáška BEZOBRATLÍ - HMYZ Ø 6. přednáška OBRATLOVCI - PARYBY, RYBY, OBOJŽIVELNÍCI Ø 7. přednáška OBRATLOVCI - PLAZI, PTÁCI Ø 8. přednáška OBRATLOVCI - SAVCI VIRY, BAKTERIE, ARCHEA Ø VIRY, VIROIDY, VIRUSOIDY - nebuněčné živé soustavy Nejsou schopny se samostatně rozmnožovat, pouze v buňce hostitele. Ø BAKTERIE Ø ARCHEA - buněčné živé soustavy Mají prokaryotickou stavbu - viz ŽNP II. VIRY Ø Mikroskopická velikost 15 – 390 nm Ø Nemají vlastní metabolismus Ø Rozmnožování jen v buňce hostitele Ø VIRION – jednotlivá částice viru schopná infikovat buňku * nukleová kyselina DNA nebo RNA * bílkovinný kapsid Průběh virové infekce • Virion přilne k povrchu buňky • Celý nebo DNA či RNA pronikne dovnitř • Buňka replikuje jeho DNA či RNA • Buňka syntetizuje bílkovinu kapsidu • Namnožené a zkompletované viriony se hromadí v buňce a ona odumírá – lýza buňky • Viriony se dostávají ven a napadají další buňky • Ve tkáních vznikají nekrotická ložiska odumřelých buněk Formy virových infekcí Ø Akutní virová infekce – virus se intenzivně množí – chřipka Ø Chronická virová infekce - virus se dostal do buněk, ale nemnoží se. Může ale časem vést časem vést k nádorovým změnám – Hodginův lymfom (rakovina lymfatické tkáně). Ø Latentní virová infekce – virus je přítomen v cytoplazmě buňky nebo se zapojí do její genetické struktury. Může se i pomalu množit. Takto se může přenášet i po generace. Působením vnějších faktorů se však může začít opět množit – herpesvirus (opar). Virová onemocnění Ø Viry napadající bakterie Ø Viry napadající rostliny (žlutá mozaika salátu, žlutá zakrslost brambor, mozaikovitost tabáku) Ø Viry napadající živočichy (rýma, chřipka, vzteklina, encefalitida, zarděnky, ebola, žloutenka,neštovice, HIV ) Jak se před virovou nákazou chránit? Ø Viry se mohou přenášet vzduchem, prachem, vodou, potravinami, a kontaktem s nakaženým jedincem – vyhýbat se rizikovému prostředí a rizikovým osobám. Ø Na virová onemocnění nezabírají antibiotika. Při léčbě je důležité posílení imunitního systému organismu. Ø Některým virovým onemocněním lze předcházet očkováním – chřipka, tetanus, žloutenka, virová encefalitida, u zvířat vzteklina. BAKTERIE Ø Jednobuněčné prokaryotické organismy Ø Nemají jádro – DNA volně v cytoplazmě jako nukleoid Ø Na povrchu mohou mít slizový obal nebo bičíky Ø Tvar kulovitý,tyčinkovitý, zakřivený Ø Rozmnožují se převážně dělením (některé i pučením) Ø Za nepříznivých podmínek vytváří endospóry, které jsou schopné přetrvat i extrémní teploty a pH (teploty nad 100 °C) Ø Jsou citlivé na antibiotika (různé druhy bakterií na různá antibiotika) Ø Rezistence na antibiotika – ve své genetické informaci kódují tvorku enzymu, který antibiotikum zničí – antibiotikum se stává neúčinným. Autotrofní bakterie Zdrojem uhlíku je CO2, energii získávají ze Slunce nebo rozkladem chemických látek. Heterotrofní bakterie Zdrojem uhlíku je organická látka, energii získávají z chemických vazeb. Ø Saprofyté (na mrtvých organismech) Ø Parazité (na živých organismech) Bakterie jsou z ekologického hlediska DEKOMPOZITOŘI – rozkladači (vrací do koloběhu dusík, uhlík a síru) Patogenní bakterie Průběh bakteriální infekce 1. Bakterie vstoupí do organismu. U živočichů bývají nejčastěji místem vstupu kůže a sliznice. K nákaze dochází - přímo (polibek, pohl. styk, kousnutí) - nepřímo (kapénky, výkaly, moč, předměty nemocných) 2. Bakterie se začínají množit – inkubační doba (doba potřebná pro namnožení dostatečného množství bakterií) 3. Bakterie produkuje a vypouští do organismu toxiny, které jsou roznášeny postupně do celého těla. 4. Toxiny poškozují různé tkáně organismu. 5. Baterie se dostávají z nakaženého organismu k dalším hostitelům. U některých organismů se nemoc nemusí projevit, případně mohou vymizet příznaky onemocnění, bakterie jsou však stále přítomny a dostávají se do okolí – bacilonosič. Bakteriální onemocnění syfilis, kapavka, tularémie, meningitida, cholera, tyfus, bronchitidy, angína, spálová angína, tetanus, nozokominální infekce Užitečné bakterie Ø V půdě – nitrifikační bakterie – pomáhají rozkládat tkáně a pletiva (přeměňují amoniak na dusitany a dusičnany). - nitrogenní bakterie – váží dusík z půdy do organických sloučenin využitelných rostlinami (symbióza s čeledí bobovitých) Ø Bakterie jako zdroj antibiotik – streptomycin, chloromycetin, aueromycin, tetracyklin Ø Symbióza v našich střevech – Esterichia coli – kvasí některé cukry a produkuje vitaminy skupiny B Ø Potravinářství – kvašení mléčných výrobků (jogurty) Cyanobakterie - sinice Ø Bakterie obsahující chlorofyl a a jiná barviva – autotrofní organismy. Ø Žijí ve vodním prostředí a jsou schopny snášet extrémní podmínky (některé druhy 2 °C, jiné až 74 °C . Ø Ve sladkovodních nádržích bohatých na organické látky mohou v létě vytvářet tzv. vodní květ. Ø Vylučují toxiny, které u citlivých jedinců způsobují alergie.