Metoda: Pozorování

                                  http://www.gekonciknocni.wz.cz

                          Pozorování můžeme dělit podle různých hledisek.

a) z hlediska pozorovaných objektů

                – přímé, bezprostřední

      - zprostředkované



b) z hlediska cílů

     - zjišťující pozorování – pozornost žáků je úzce zaměřena na zjišťování jednotlivých faktů (Má
ulitu? Kolik má nohou?)

     - popisné pozorování – pozornost žáků je zaměřena na celek – pozorování velikosti, tvaru těla,
končetin, pokryvu těla, … - výsledkem je celková charakteristika objektu

-              - objevné pozorování – vzájemné srovnávání různých objektů za účelem nalezení
charakteristických rysů



c) z hlediska délky trvání

     - krátkodobá pozorování – např. stavba těla, tvar těla, …

     - dlouhodobá pozorování – vývoj žáby, klíčení semen, …

     - fenologická pozorování – sledování základních životních projevů organismů v závislosti na
vnějších faktorech (změnách počasí v průběhu roku)







•                             Prohlédněte si ryby na obrázcích a porovnejte stavbu jejich těla.

•                             Vyjmenujte části těla, které mají všechny tři ryby společné.

•                             Vyjmenujte ty části těla, kterými se ryby od sebe liší.

4)        Popište každou z ryb a pokud víte, řekněte její název.

                      Pozorování probíhá ve čtyřech psychologických stupních

1) Koncentrace pozornosti na pozorovaný objekt - vytýčení problémů, postupů, pomůcek, pozorovacích
technik.

2) Vlastní pozorování na základě informací o objektu získaných pokud možno pomocí co nejvíce
smyslů, slovní nebo písemný popis.

3)  Myšlenkové zpracování získaných poznatků, rozumový výklad jevů – srovnání, abstrakce,
systemizace, generalizace.

4)  Aplikace v praxi, ověření získaných poznatků, slovní vyjádření nebo písemný záznam s nákresem.



                                       POZOROVÁNÍ MIMO ŠKOLU

–                   Muzea, galerie, skanzeny

–                   ZOO, zooparky, farmy, biofarmy

–                   Přírodovědecké stanice, ekologická vzdělávací centra

–                   Hrady, zámky, historické památky

–                   Krajina v okolí bydliště, biotopy v okolí bydliště

–                   Chráněná území (NP, CHKO, …)

–                   Obec, budovy a významná místa v obci

–                   Výrobny, podniky, technická zařízení v obci

Nejčastější formou, při které lze úspěšně uplatnit pozorování jsou vycházka, případně exkurze, ale
                              také školní výlet nebo škola v přírodě.

1) Dobře se seznámit s prostředím, kde chce výuku realizovat.

2) Organizačně zajistit (příjezd, odjezd, informace pro rodiče,žáky …)

3) Příprava aktivit pro terén (pracovní listy, určovací klíče, atlasy, dalekohledy, … )

4) Příprava žáků na terén – zopakování klíčových pojmů, nacvičení potřebných dovedností

5) Vlastní pozorování v terénu

6) Zhodnocení výsledků činnosti ve škole, jejich další využití v rámci výuky přírodovědných
předmětů, ale i jiných - mezipředmětové využití tématu.



                                    O jaké pozorování se jedná?
                                  BEZPROSTŘEDNÍ x ZPROSTŘEDKOVANÉ
                                  v PŘIROZENÉM x UMĚLÉM prostředí

•             Pozorování kvetoucí jabloně na školní zahradě.

•             Pozorování noční oblohy promítané na kopuli planetária.

•             Pozorování filmu o vývoji obojživelníků v rybníce.

•             Pozorování klíčících semen na okně ve třídě.

•             Pozorování stavby těla rostliny na obrázku v učebnici.

•             Pozorování nerostů a jejich vlastností ve třídě.



                          Aktivita na téma POZOROVÁNÍ by měla obsahovat:

•           Cíl pozorování:

                        (téma, při kterém je pozorování využito, věk žáků)

•           Pomůcky:

•           Pokyny k vlastnímu pozorování:

•           Otázky na závěr pozorování:

•           Využití pozorování – zápis, nákres, doplnění, …