Geografie města Historický koncept města Město a jeho historie * Nárůst potravinářské produkce -> vznik míst spotřeby. * Rozvoj velmi úrodných, zavlažovaných oblastí JZ Asie (tzv. Úrodný půlměsíc), údolí dolního Nilu, oblasti při Indu a při tocích čínských řek. * Abychom pochopili současný vzhled měst je nutné znát jeho vývoj (historické plány měst). Nejstarší města * Poloha na pahorcích (bezpečnostní důvody) – JZ Asie, antropogenní původ – mohyly tehdejších kultur. * Mnohé byly zničeny člověkem či přírodní katastrofou – vytvářely se nánosy na kterých docházelo k nové zástavbě. * Vznikly různé hradiště, oppida a další sídla. Nejstarší města * Nejstarší města – Jericho a Gaziantep. * Epos o Gilgamešovi – město Ur – 5 km^2, opevněno 5 m širokou a 9,5 km dlouhou hradbou. Místem tržiště. * Další města – Babylón a Eridu. * Epos o Babylónu – 88 km od Bagdádu, založeno před 6 000 lety – bohaté město – paláce, zahrady apod. Mezopotámské městské stavby * Neexistuje stavební kámen! * Stavělo se z hlíny – uplácané vysušené cihly – vepřovice, dále se používal rákos. * Zárodky výškových staveb (babylónské věže, sikurraty) * Stavby byly orientovány dle 4 hlavních směrů větru. * Půdorys – výtvor bohů. * Nejstarší městský plán – metropole Nippur na řece Eufrat. * Prameny – eposy, knihy, Bible. Egyptská města * Mennofer (Memfis) – 3100 př. n.l. – významné poutní místo Egypta zničené Asyřany. * Wéset (Théby) – po sjednocení Egypta hlavní město – centrum administrativy, kulturní památky a skalní města. * Budovaly se chrámy s reliéfy a skalní hroby. Stavební kámen se lámal v údolí Rahnu, jehož plán na papyrusu je považován za nejstarší mapu světa. Indie * Prameny – eposy a knihy o stavbě města – Mánására a Šipašástra – první zárodky architektonického řešení a klasifikačního třídění! * Města – soustava čtverců – s velikostí čtverce rostl význam města. * Ideální město – tvar obdélníka – delší strana = dvojnásobek strany kratší. Uprostřed městské brány – spojeny ulicemi. * Harappa a Mohéndžo-Dáro. Čína * Čtvercový půdorys (5 km), každá strana má 3 brány. * Uvnitř – 9 x 9 ulic orientované z každé světové strany. * Ideální město – z jedné strany kryto horami a z druhé obtékáno řekou. * Si-an, Sao-hing a Lo-jang Evropa * Rozvoj měst na pobřeží Středozemního moře – obchodní a obranné funkce. * Féničané a Řekové. * Féničané – oblast Libanonu a Sýrie, Afriky. Města měla obchodní charakter. Postupem času vznikala další města –Leptis Magna, Oia a Sabratha. * Kartágo – 814 př.n.l. – svým bohatstvím předčilo ostatní města. Řekové * Pobřeží Středozemního a Černého moře. * Honosné stavby – akropole, tržní agory, stadiony, amfiteátry. * Vznikala tzv. „polis“. Plánovitost a přesnost – pravidelný půdorys protínajících se ulic – hippodamický (šachovnicový). * Athény, Miletos, Neapolis, Dimašk apod. Římané * Nejstarší obydlím – chýše okrouhlého nebo oválného půdorysu, která oblou nebo hřebenovou střechou z lehkého materiálu. * Základní znak – skromnost. * Atriový dům – místnost s otvorem uprostřed střechy, později různé další pokojíky, dílny a krámky. * Nájemní patrový dům – od 3. století př.n.l. obývaný chudými lidmi – spodek obchod, dílna, horní patro obytné. * Stavební materiál – hlína, dřevo, štěrk, vápenec, kamení, šindelová střecha, později tašky z pálené hlíny. Římané * Ulice přímé, pravoúhle se křižující, 3 – 7 m široké. Náměstí – chrám, shromažďování osob. Ulice a náměstí byly dlážděny. * Řím – založen 753 př.n.l. na sedmi pahorcích. Neměl souvislé hradby. Střediskem života bylo fórum a Colosseum. Římané * Města vznikla z vojenských táborů – pravidelný, šachovnicovitý půdorys, hradby a 2 na sobě kolmé třídy. * Delší třída (decumanus) ve směru sever-jih rozdělovala město na dvě stejné části. Kratší třída (cardo) členilo město nerovnoměrně. * Města založená na pravidelném šachovnicovitém půdorysu byla zakládána na území celé římské říše. Znaky města (dle Sýkory) * Vysoká hustota a koncentrace obyvatelstva. * Relativní velikost (v porovnání s jinými sídly). * Vysoká koncentrace a kompaktnost zástavby. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Vysoká vnitřní diferenciace (různorodost) atd. Vývoj měst v českých zemích Historický vývoj * První města vznikla v období Velkomoravské říše. * Osídlení se začalo odlišovat od venkovského okolí. * Staré Město u Uherského Hradiště, Nitra, Mikulčice. * Výrazné ovlivnění vývoje města nastalo ve středověku. * Podél řek a v údolí – obranné a obchodní funkce. * Koncentrace správních, řídících a obslužných funkcí, jejichž význam přesahuje hranice vlastního města. * Rozvoj v 12. a 13. století. * Mnoho měst vzniklo za vlády Přemysla Otakara II. Historický vývoj * Právní základy - soubor práv, která svým obyvatelům poskytovala relativně privilegované sociální postavení a komunitě dávala právní a správní privilegia. * Zakládající listina města – první písemné zmínky o sídle. * Městská práva - vymezují vztah středověkého města k panovníkovi, resp. vrchnosti a vzájemné vztahy členů této komunity. Vytváření okruhů jednotlivých právních souborů. * Např. právo na městský soud, právo pořádání trhů, várečné právo apod. Historický vývoj * Okruh měst s magdeburským městským právem (např. Uničov, , Bruntál, Přelouč, Hradec Králové, Litoměřice, Kolín, Kouřim), * okruh měst s norimberským městským právem (např. Cheb), * okruh měst s hlubčickým městským právem, které vycházelo z magdeburského městského práva (např. Hranice, Horní Benešov, Uherský Brod). Historický vývoj měst * Do konce 14. století vzniklo na českém území přibližně 50 královských měst. * Nejvýznamnější sídla – Praha, Brno, Kutná Hora apod. * Poddanská městečka - asi 1 400 těchto menších lokalit, kde nejčastěji žilo asi okolo 300 obyvatel. * Specifická demografická, profesní a sociální skladba obyvatelstva – vytvářejí se třídy tzv. patriciát. * Úřad města zastával rychtář a rada konšelů (přední vrstva měšťanů). Městská zástavba v historii * Ve 13. století – první parcelace a zbudování některých pro chod města nutných institucí (rychtářský úřad, masné krámy, mlýn apod.). * Růst měst nikoli urbanizací, ale zakládáním nového města v bezprostředním sousedství starého – vznik nového typu měst – složená. Nové město má šachovnicovitý půdorys uprostřed s náměstím a obranný příkop s hradbami. * Základními prvky města jsou hradby, náměstí, jednoduché měšťanské domy, institucionální domy (úřad, rychta apod.). Městská zástavba v historii * Renesance – obranný faktor – ústřední postavení zaujímá hrad, či zámek. * Hledala se vhodnější forma obrany – např. půdorys devítiúhelníku, předsunuté bašty (Jihlava), budování města jako pevnosti (Terezín). * V 16. století existovalo v českých zemích 41 královských měst a asi 700 poddanských měst a městeček. * Vznikly cechy a nastal rozvoj průmyslu. * Baroko – reprezentační budovy, velké parky a zahrady, morové či jiné sloupy (např. Praha, Olomouc).