Geografie obyvatelstva a sídel Mechanická měna obyvatelstva, struktura obyvatel Obsah přednášky * Mechanický pohyb obyvatel (mobilita) * Celkový přírůstek obyvatel * Struktura obyvatel dle biologických znaků * Struktura obyvatel dle sociálně-kulturních znaků. Mechanický pohyb * = mobilita * Změna v zařazení jedince v nějakém systému určených jednotek (útvarů). * Sociální mobilita (profesní, sociální, kulturní skupiny). * Prostorová mobilita (prostorové – regionální struktury). • Periodicita a délka trvání: a) trvalé b) dočasné (denní, týdenní, měsíční, sezónní). • Směr pohybu: koncentrační, dekoncentrační, neutrální. • Organizace pohybu: živelný, plánovaný, řetězová migrace. Mechanický pohyb * Mechanický pohyb obyvatelstva nebo také prostorová, regionální či geografická mobilita obyvatelstva zahrnuje všechny typy přemísťování (změny lokalizace) člověka. 4 Typy: § Migrace (stěhování) obyvatelstva § Dočasné změny pobytu (sezónní migrace) § Dojížďka do zaměstnání § Nepravidelné dočasné pohyby obyvatelstva * Migrace – dvojsměrný pohyb obyvatel Mechanický pohyb * Příčiny a motivace: ekonomické a mimoekonomické (politické, kulturní, náboženské, environmentální…), push a pull faktory. * Početnost skupin: individuální, skupinové, masové. * Prostorový průběh: přímé, po etapách, hierarchický charakter. * Vnitřní a zahraniční – rozdíl v metodikách zjišťování, spolehlivosti dat, způsobech evidence, různá kvalita dat a jejich problematická srovnatelnost. Vnitřní migrace * Registruje se v ČR od r. 1950. * Hlášení o stěhování. * Čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva. * Stěhování přes hranice obcí a v Praze přes hranice urbanistických obvodů. Vnější (mezinárodní) migrace * Příčiny migrací se mění v čase, obecně roste význam ekonomických, ekologických a politických příčin * Sociálními, psychologickými a ekonomickými příčinami migrací se zabývá BEHAVOIRALNÍ GEOGRAFIE. * Důsledky migrací: mění se celosvětové rozmístění obyv., jeho struktura. * Rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický, ekonomický). * Organizace a servery zabývající se migracemi: UN.org/popin, IOM.int, IOM.cz, UNHCR.ch, cizinci.cz, migraceonline.cz. Významné migrace * Stěhování národů (5. – 6. st.). * Emigrace do zámoří - 1820 – 1959 imigrovalo do USA 41,5 mil. obyvatel, do Kanady 1851 – 1957 asi 7,5 mil. osob. * Mezikontinentální pohyb černochů z Afriky do Ameriky (1520 – 1850) - 10 – 20 mil. obyvatel. * V letech 1840 – 1947 emigrovalo z Číny asi 12 mil. osob, především do Thajska, Malajsie, Indonésie, Singapuru a Vietnamu. * Vytvoření Izraele = 1,2 mil. palestinských uprchlíků. * Přes třicet milionů lidí bylo vysídleno nebo zlikvidováno během druhé světové války. * V poválečném období vysídlení asi deseti milionů Němců z východní Evropy. * Masová nucená migrace následovala rozdělení Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí. * V osmdesátých a devadesátých letech - vlny migrace v Somálsku a Etiopii (občanská válka a sucha), v Kurdistánu (z Iráku do Turecka a Iránu), v Jugoslávii. * Významné jsou také pracovní migrace (SRN, Turecko, arabské státy). Významné migrace do USA Přistěhovalí * osoba, jenž se přistěhovala do určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). * Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! * = imigrace Vystěhovalí * osoba, jenž se vystěhovala z určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR). * Nutná změna trvalého bydliště!!!!!! * = emigrace Další pojmy * Reemigrace - návrat emigrujících obyvatel do původního prostoru. * Repatriace – přestěhování obyvatel do těch prostorů, z kterých se násilně nebo dobrovolně vystěhovali. Připravená a organizovaná a může být dobrovolná nebo vynucená. Základní ukazatele * Hrubá migrace (objem migrace) – suma osob, které se zúčastňují migrace v určité územní jednotce. * hrubá emigrace (suma všech emigrantů) * hrubá imigraci (suma všech imigrantů) * Intenzita migračního obratu *IMO = M/S * M = všichni migranti (emigranti + imigranti) * S = střední stav obyvatelstva Migrační saldo * Rozdíl mezi počtem imigrantů a emigrantů. * Kladné hodnoty znamenají, že území získává obyvatele migrací, záporné nám indikují, že migrací obyvatele ztrácí. *MS = I – E * I = imigranti * E = emigranti Současné trendy migrace * Poč. 21 století žilo mimo svoji mateřskou zemi na světě 175 mil. Lidí. * Velmi nerovnoměrně rozmístěni – 1/2 ve vyspělých a 1/2 v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3!), v zemích západní Evropy cca 20 milionů. * Ročně jich přibývá 2 – 4 miliony, podíl migrantů na celkovém obyvatel Země asi 2 %. * Většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou uprchlíci (podle Ženevské konvence). Příčiny a důsledky migrace * Tradiční rozdělení na bohatý Sever a chudý Jih a prohlubování těchto rozdílů v čase. * Ekologické faktory, mnohde „demografický tlak“. * Politická nestabilita, konflikty a spory. * Psychologické aspekty (modernizace společnosti, snaha poznávat nové …). * Vliv na cílovou populaci: na politické, ekonomické, sociální, demografické a kulturní prostředí. * „není nic trvalejšího, než dočasná pracovní migrace“ (Martin, 1994) * Díky procesu globalizace vyvstává potřeba koordinovat migrační politiku na nadnárodní, kontinentální úrovni. Evropa Rozdělení Evropy na regiony s výrazně odlišným migračním chováním: * Země bývalé Jugoslávie, kromě Slovinska. * Západní Evropa. * Země Visegrádu, Slovinsko a Pobaltí. * Ostatní postkomunistické země včetně býv. SSSR. * Rusko. Integrace cizinců * Multikulturní – Švédsko, Austrálie, Kanada – „všem stejná práva ve všech sférách“ – cizinci zůstávají i po několik generací neasimilováni. * Diskriminační („differetial exclusion“) – Německo, Švýcarsko, Rakousko atd. – začlenění imigrantů do urč. společenské sféry (trh práce), ale znemožnění získání občanství, participace na veřejném životě. * Asimilační model – Francie – příliš se neosvědčil – proces jednostranné adaptace. Další druhy migrace * Dojížďka – za prací, do škol, za službami, za kulturou atd. * Evidence v rámci SLDB od r. 1961 u pracovní doj. a doj. do škol. * Doj. za službami, za rekreací… – výběrová šetření. * Nepravidelné pohyby: hlavně cestovní ruch. * Komplexní pohled: přechod od relativně nevratným k přechodným formám. Celkový pohyb obyvatelstva * Výsledek přirozeného a mechanického pohybu. * Charakteristika krátkodobého i dlouhodobého vývoje populace, použití v prognózách vývoje obyvatelstva. * Celkový přírůstek nebo úbytek obyvatelstva se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda dané územní jednotky v určitém časovém období. celkový přírůstek = porodnost – úmrtnost + imigrace – emigrace Celkový pohyb obyvatelstva * Relativní údaj na 1000 obyvatel středního stavu: * N = porodnost * M = úmrtnost * I = imigrace * E = emigrace * S = střední stav obyvatelstva Celkový pohyb obyvatelstva * Celkový počet obyvatel v čase t (St) je potom výsledkem bilance určitého počátečního stavu obyvatelstva v čase o (So) a všech čtyřech složek pohybu v časovém intervalu mezi o a t. * St = So + N – M + I – E Webbova typologie * Pohyb obyvatelstva - přirozený přírůstek (PP), přirozený úbytek (PU), migrační přírůstek (MP) a migrační úbytek (MU). * Celkový přírůstek: *typ A – kde PP > MU *typ B – kde PP > MP *typ C – kde MP > PP *typ D – kde MP > PU * Celkový úbytek: *typ E – kde PU > MP *typ F – kde PU > MU *typ G – kde MU > PU *typ H – kde MU > PP * Aplikace na územní jednotky. Struktura obyvatel Struktura obyvatel * Ukazatelé statické x dynamické. * Uplatnění při populačních prognózách. * Používá velké množství různých znaků a analytických i interpretačních technik. Dělení dle: • biologické znaky (struktura obyvatelstva podle pohlaví, věku, zdravotního stavu, rodinného stavu apod.); • ekonomické znaky (struktura podle ekonomické aktivity, povolání a zaměstnání, sociální struktura apod.); • kulturní znaky (struktura podle vzdělání, národnosti, jazyková, religiózní struktura apod.). Struktura obyvatel dle biologických znaků Struktura obyvatel dle pohlaví * Na základě struktury podle pohlaví se sestavují specifické ukazatele pro vyjádření mnoha procesů (např. úmrtnosti, plodnosti, sňatečnosti atd.) a používají se i při konstrukci měr reprodukce, úmrtnostních tabulek a dalších demografických modelů. * Vyjadřuje dvěma způsoby – feminita a maskulinita. * Muži tvoří cca 50,2% a ženy 49,8% celosvětové populace. * Ve většině evropských států, v USA a bývalém SSSR je převaha ženského obyvatelstva, naopak převaha mužů je především v Indii, v některých islámských státech, v Hongkongu a Singapuru. Struktura obyvatel dle pohlaví * Index feminity (I[f]): * Ž = počet žen * M = počet mužů * Index maskulinity (I[m]): * M = počet mužů * Ž = počet žen Struktura obyvatel dle pohlaví * Možnost vztažení také k určité věkové skupině – specifické indexy. * Větší rozdílnosti v početních podílech mužů a žen vznikají v důsledku působení tří základních faktorů: • rozdílnost v počtu rodících se chlapců a dívek, • rozdílnost v úmrtnosti mužů a žen, • působení migračních procesů. * Poměr pohlaví při narození tzv. sekundární sex ratio se pohybuje v rozmezí 104 – 107 chlapců na 100 děvčat. * Vzhledem k tomu, že ženy se dožívají vyššího věku než muži, dochází především ve vyšších věkových skupinách k výraznější početní převaze žen (feminizaci). Struktura obyvatel dle věku * Populaci tak rozčlenil na tři základní věkové skupiny: • dětská složka populace (věk 0 – 14 let) • reprodukční složka populace (věk 15 – 49 let) • postreprodukční složka populace (věk 50 a více let) * Klasifikaci věkových struktur provedl švédský demograf Axel Gustav Sundbärg (1857 – 1914) na přelomu 19. a 20. století. * 15 – 49 = fertilní věk. Věková pyramida * Nejčastěji používaný způsob interpretace věkové struktury obyvatelstva. * Podstatou věkové pyramidy jsou dva spojené grafy – histogramy četnosti mužů (levá část grafu) a žen (pravá část grafu). * Na horizontální ose se zobrazuje počet obyvatel a na vertikální věkové kategorie. * Obvykle sestrojuje pro jednotlivé věkové ročníky obyvatelstva nebo pro pětileté věkové kategorie. * Mohou nabývat různých varů. Sunbärgova klasifikace * Podle výše podílu zastoupené dětské či postreprodukční složky v populačním souboru určil tři populační typy: • Progresivní typ s výraznou převahou dětské složky (okolo 40%), projevuje širokou základnou pyramidy a předpokládá se rozšířená reprodukce obyvatelstva. Každý další ročník je početnější. • Stacionární typ, kde podíly dětské a postreprodukční složky jsou vyrovnány. • Regresivní typ, kde složka postreprodukční (okolo 30%) výrazně převažuje nad zastoupením složky dětské. Pyramida má zúženou základnu, která je důsledkem zmenšování počtu narozených. Sunbärgova klasifikace Základní celosvětové trendy * Podíl dětské složky činí 30%. * V hospodářsky vyspělých zemích světa činí tento podíl pouze 18%, zatímco pro méně vyspělé země dosahuje hodnoty 33%. * V západní, střední a východní Africe převyšuje podíl dětí na celkové populaci 44%, v zemích západní Evropy naopak dosahuje pouhých 17%. * V zemích EU naopak výrazně roste zastoupení obyvatel starších věkových skupin - Itálie 24,1% a Belgie 22,1%. Např. ČR měla v roce 2000 18,4% obyvatel starších 60 let. Demografické stárnutí populace Demografické stárnutí populace * Snižování plodnosti žen. * Snižování podílu dětské složky v souboru obyvatel. * Přibývání obyvatel v postreprodukčním věku. * Index stáří (I[s]): - poměr postreprodukční a dětské složky obyvatelstva. * Is = index stáří * Pp = poproduktivní obyvatelstvo * P0 – 14 = předproduktivní obyvatelstvo Struktura obyvatel dle sociálně-ekonomických znaků Bohatý Sever x Chudý Jih * V lidských souborech lze nepochybně nalézat nepřeberné množství nejrůznějších vztahů, souvislostí a studovat jejich funkčnost. * Nová funkčnost jakékoliv prostorové struktury bezprostředně souvisí s novou organizací prostoru. Současné trendy * V zemích Bohatého Severu, kde náleží státy G7 a většina zemí OECD jsou ve vztahu k nejchudším zemím světa vytvářeny nerovné podmínky pro řešení ekonomických, sociálních a politických problémů. * Neexistence volné soutěže a přístupu k „vysokým technologiím“, které jsou v rozhodující míře monopolizovány zeměmi Bohatého severu. * Suroviny a kreativní lidské zdroje jsou naopak z nejchudších zemí světa odčerpávány. * Dluhy nejchudších zemí dosáhly výše 2,7 bilionu USD. * Vynakládání astronomicky vysokých finančních částek na reklamu a zbrojení zemí Bohatého Severu a nedostatek finančních prostředků ke zlepšení vzdělanosti, zdravotního stavu obyvatel a odstranění hladu a bídy nejchudších zemí světa. * Konzumní způsob života orientovaného na hromadění peněz a majetku. Ekonomická struktura * Mezi nejdůležitější klasifikace obyvatelstva na základě ekonomických znaků patří členění podle ekonomické aktivity obyvatelstva. * Ekonomicky aktivní obyvatelstvo - všechny osoby zaměstnané nebo hospodářsky činné, v současnosti nezaměstnané hledající práci, dále ženy na mateřské dovolené, pracující důchodce a tzv. osoby zdržené od povolání (např. vojáci základní služby). * Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo - osoby nezávislé a závislé na živiteli - děti do 15 let, ženy v domácnosti, které nemají žádný zdroj příjmu a také učni a studenti. Ekonomická struktura * Osoby zaměstnané – všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období patřily mezi placené zaměstnané (na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce resp. pracovní činnosti, případně na základě jiného smluvního vztahu) nebo tzv. sebezaměstnané (pracující ve vlastní firmě, vypomáhající členové domácností a členové produkčních družstev). Ekonomická struktura * Osoby nezaměstnané – všechny osoby 15-ti leté a starší, které ve sledovaném období souběžně splňovaly následující podmínky: • byly bez práce, což znamená, že nebyly ani v placeném zaměstnání, ani nebyly sebezaměstnané; • hledaly aktivně práci, čímž se rozumí např. registrace u úřadu práce, nebo jiné zprostředkovatelny práce, případně hledání práce přímo v podnicích, podnikání kroků pro založení vlastní firmy nebo hledání práce jiným způsobem; • byly připraveny k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů. Pracovní síla * Součet zaměstnaných a nezaměstnaných osob starších 15-ti let. * Míra nezaměstnanosti - procentuální podíl nezaměstnaných na pracovní síle: * R = míra nezaměstnanosti * L = pracovní síla Míra nezaměstnanosti * Obecná míra nezaměstnanosti - podíl všech nezaměstnaných na veškeré pracovní síle daného území. * Specifická míra nezaměstnanosti - např. podle věkových nebo vzdělanostních skupin obyvatelstva určitého území. Sektory národního hospodářství * Ukazatel celkové úrovně ekonomického rozvoje. * Většina statistik – 3 úrovně (primér, sekundér a terciér), někdy se vyčleňuje také i kvartér. * V našich podmínkách (např. PAVLÍK et al., 1986) se používá členění, které v hrubých rysech vychází z mezinárodně doporučované klasifikace ISIC (International Standard Industrial Classification of all * Activities): * I. (I) zemědělství, lesnictví a rybářství * II. (II) průmysl a stavebnictví * III. (III) doprava, spoje, obchod, pohostinství a ubytování, bytové hospodářství, * (IV) výzkum a vývoj, školství, veřejná správa, peněžnictví a pojišťovnictví, ostatní nevýrobní činnosti. Sociální struktura * Na základě příslušnosti obyvatel k socioekonomickým nebo socioprofesním skupinám. * Zachování druhové rozmanitosti - nespočívá v unifikaci a homogennosti sociálně ekonomického prostoru, ale naopak v zachování rozmanitosti a různorodosti projevů lidské existence. Vazby * obecně lidské ( např. osobnostní, etické, solidární, etnografické), * kooperativní, které se vytvářejí na bázi kulturně historického rozvoje území (pocity společného účastnictví či společného tvůrčího spolupodílení se na daném jevu). Pro dnešek vše!!!