Geografie sídel Základní teorie, urbanizace Zákon vedoucího města * Nestarší teorie (30. léta 20. st.). * Vedoucí město v řadě států je nepoměrně větší než ostatní města v sídelním systému. * Londýn 7x větší nežli Liverpool, Kodaň 9x větší než Aarhus * Vedoucí město roste rychleji -> akumulace ekonomických a politických funkcí. * Nefunguje všude (např. Španělsko, USA, Sovětský svaz, Čína). Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí * pojmy: centrální místo, spádové území, centralita (hierarchie, hexagonalita) * vyšší spád. místo překrývá území nižšího spád. místa Teorie centrálních míst * Rovnoměrně rozmístěná populace. * Centrální místa poskytují zboží, služby a administrativní funkce jejich zázemí. * Spotřebitelé minimalizují svoji cestovní vzdálenost. * Poskytovatelé služeb se snaží pokrýt co nejširší možnou oblast trhu. * Všichni spotřebitelé mají stejný příjem a stejné požadavky na služby. * Čím častěji obyvatelé dané zboží (může se jednat i o služby) potřebují, tím je centrum jeho poskytování lokalizováno blíže či dále. Teorie centrálních míst * Existuje centrální místo (koncentrace služeb, obslužné středisko v prostoru). * Kužel poptávky – poptávka klesá s dostupností centrálního místa. * Vniká pravidelná šestiúhelníková síť obslužných oblastí. * Princip obsluhy – každé místo vyššího řádu poskytuje služby všech nižších řádů. * Každé místo obsluhuje dvě centrální místa a 3 místa nižšího řádu – tzv. princip K=3. * minimální práh (nabídka) * minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby * maximální práh (poptávka) * odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) K=3 teorie * V základním modelu každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3x větší území než centrum o řád nižší. Centrum * Obchodní centrum (export a import zboží i služeb). * Lokalizace přibližně v geometrickém středu oblasti. * Centra si postupně vyvíjejí obslužnou funkci pro svoje širší okolí (zázemí). * Význam centra se nehodnotí podle počtu obyvatelstva, ale dle tzv. indexu centrality (rozsah poskytovaných služeb). Hranice dosahu: * Maximální vzdálenost, kterou jsou lidé ochotní cestovat za danou službou. Rank Size Rule (Zipfova křivka) * Zipfův zákon – četnost jevu je nepřímo úměrná pořadí. * Simuluje rozložení sídel podle velikosti v rámci sídelního systému uvnitř státu. * Určuje vztah mezi velikostí města a jeho pořadím v rámci sídelního systému. * Sx = S1/ nx * S1 - Počet obyvatel nejlidnatějšího města se rovná součinu počtu obyvatel libovolného menšího města (Sx) a jeho pořadí (nx) v rámci celého sídelního systému. * Tento model je vhodný především pro oblasti (státní celky), ve kterých se vyskytuje jedno nadprůměrně velké město. Zipfova křivka v USA Rank Size Rule (Zipfova křivka) Teorie městských systémů * Zaměřuje se na dynamické vlastnosti městských systémů, především nejrůznější růstové impulsy. * Rozeznáváme národní centra, urbanizační centra, regionální centra a lokální centra (podobnou hierarchii mají i příslušné systémy). * Základem je rozlišování přímé vzdálenosti a tzv. hierarchické vzdálenosti – například města nižšího řádu, která leží blízko tzv. národního centra (největšího města), jsou ve výhodě oproti městům na stejné významové hierarchické úrovni, ale vzdálenějším od centra. * Tyto výhody, resp. nevýhody vyplývají především z rychlosti šíření nových informací – (teorie difúze inovací). URBANIZACE Urbanizace * Demograficko- geografický význam (strukturně společenský význam): relativní růst počtu obyvatel žijících ve městech - Přímá urbanizace – hlavní zájem sociální geografie. * = proces koncentrace obyvatelstva do měst a s tím související změny kultury v nejširším slova smyslu. * Sociální, kulturní a psychologický význam: růst relativního počtu obyvatel žijících městských způsobem života nezávisle na prostředí. Nepřímá urbanizace – hlavní zájem sociologie. Urbanizace a průmyslová revoluce * Nutný integrovaný historický, geografický a sociologický přístup. * Systémová změna a jedna ze složek modernizace spol. * Není to rychlý růst měst ve středověku a raném novověku. * Počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale za jistých okolností může probíhat i bez ní). * Typický průběh podle S-křivky. Saturační křivka – míra nasycenosti městského prostoru Urbanizace - rysy * Hierarchický charakter a fáze: nejprve do menších měst, později do velkoměst. * Koncentrace a aglomerizace. * Metropolizace (funkční propojování, zvláště u největších měst) * Megalopolizace (BosWash, ChiPits, SanSan, Tokajdó, Modrý banán, Žlutý banán, červený banán). * EKISTIKA – disciplína o městských a sídelních strukturách. Urbanizace - rysy * Městský fenomén zasáhl celý svět. * Rychlý plošný růst měst. * Vnitřní diferenciace měst. * Města jako slabé demografické články osídlení. * Zesložiťování městských struktur a nutnost územního plánování a urbanismu (hl. problém doprava, bydlení, životní prostředí). Typy urbanizace * Přechod od extenzívní k intenzívní urbanizaci (role jiných forem prostorové mobility a koncentrace aktivit). * Přímá x nepřímá urbanizace * Vznik složitých urbanizovaných struktur a problematika jejich vymezování. Přímá urbanizace Faktory, které přivedly k přímé urbanizaci Push faktory (vytlačují z venkova): ü demografická revoluce (snížení úmrtností dětí a prodloužení délky života ü zavádění výsledků vědy a techniky do zemědělství ü Výsledek: přetlak obyvatelstva ü přetlak je uvolněn zrušením nevolnictví Pull faktory (přitahují do měst): ü pracovní příležitosti ü představy o snadnějších podmínkách života Míra urbanizace * Vzhledem k mnohostrannosti urbanizace (sociální, kulturní, ekonomické, sídelně-demograficko oblasti) neexistuje jednotná uznávaná metodika sledování stupně urbanizace. Možná měření urbanizace * Index velikostní struktury měst: podíl součtu vážených podílů počtů obyvatel žijících ve městech jednotlivých velikostních kategorií a obyvatel všech měst vážených velikostních kategorií. * Tempo změn: ü základní urbanizace (podíl lidí žijících v obcích s méně než 5000 obyvateli), ü střední urbanizace (podíl obyvatel žijících v obcích větších než 20000 obyvatel; lze zde samostatně hodnotit i velkoměsta – v ČR nad 100000 obyv.). Typy přímé urbanizace *Extenzívní urbanizace *Intenzívní urbanizace Extenzívní urbanizace * Migrace do měst a růst měst jako sídel - roste počet městského obyvatelstva a to směřuje do měst jako bodů. Intenzívní urbanizace * Rostou vazby mezi městy, důležitá jsou spojení obcí -vytváření sídelních systémů kolem měst, urbanizace se vztahuje na plochy (aglomerace, dvojměstí, - konurbace). Nepřímá urbanizace Rurbanizace Rurbanizace = zahrnutí venkovského obyvatelstva a prostoru do města (obyvatelstvo zůstává na místě, ale přejímá městský způsob života). * Vliv počtu obyvatel, hustoty obyvatel a heterogenity obyvatel se projevuje v (sociální ekologie – paralela s ekotypem v přírodě): * Anonymita a odosobnělost (počet obyvatel nad určitý limit ovlivňuje vztahy lidí; diferenciace a individualizace, nedostatek vzájemné známosti). * Vzhledová uniformita měst (fyzická blízkost a sociální vzdálenost vyžaduje vizuální rozpoznávání; to je zjednodušeno „uniformou“). Etapy urbanizace • Urbanizace • Suburbanizace • Deurbanizace • Reurbanizace Suburbanizace * Přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí. Jedná se o typický proces rozšiřování území města, který můžeme zaznamenat jak u většiny měst vyspělých zemí, tak v historickém vývoji našich měst. * Relativní růst počtu obyvatel okrajových částí města na úkor částí centrálních. * Důraz by měl být v budoucnu kladen na stanovení pevných hranic sídla. * Polyfunkčnost využitých ploch v suburbálních oblastech. * Rezidenční x komerční. * Urban sprawl. * Suburbanizaci není možné zastavit. Suburbanizace - rezidenční Suburbanizace - komerční Urban sprawl * Forma suburbanizace, kterou je možno považovat za nežádoucí z ekonomického, sociálního i environmentálního pohledu. * Sprawl, neboli rozlézání zástavby do volné krajiny je charakteristický neřízeným a nepromyšleným umístěním rezidenčních nebo komerčních areálů do krajiny. * Výsledkem je většinou mozaikovitá struktura nově rozvíjených ploch v zázemí města. * Hnacím motorem takového rozvoje jsou snahy individuálních vlastníků pozemků nebo investorů o maximální zisk. Suburbanizace – nové typy * Edge cities – nová komerční či administrativní centra v suburbánu, bez historie, podél komunikačních tras. * Master planned communities – rozsáhlejší obytné zóny vytvořené jedním developerem, obsahující zpravidla základní prvky občanské vybavenosti. * Gated communities – rezidenční oblasti s omezeným vstupem. * Corporate communities – rozsáhlejší firemní sídla zpravidla na „zelené louce“. Suburbanizace – nové typy Deurbanizace (desurbanizace) * Velké snižování počet obyvatelstva centra města i vnějších městských částí. * Obyvatelstvo ubývá jednak díky nižší porodnosti a jednak díky migračním pohybům. * Odliv je typický pro oblasti (aglomerace), v nichž většina obyvatelstva pracovala v těžkém strojírenství nebo těžbě uhlí – tato odvětví stagnovala a obyvatelstvo hledalo nové pracovní příležitosti mimo průmyslová centra. * Postihla v 50. – 80. letech 20. století velké průmyslové oblasti Německa, Belgie, Velké Británie nebo USA. Reurbanizace * Oživovací procesy. * Dochází obnovování obytných funkcí v centrech měst, ke změnám zaniklých nebo upadajících průmyslových prostor na admistrativně-obchodní centra nebo ke vzniku nových odpočinkových zón (parky, sportovní zařízení...). * Procesy selekce (reurbanizace probíhá velice selektivně), komercionalizace a gentrifikace, typické pro reurbanizační fázi vývoje sídel, mají často také záporné důsledky (např. konflikty mezi novým obyvatelstvem a starousedlíky). * Proces reurbanizace probíhá současně se suburbanizací a deurbanizací – hovoříme o tzv. cyklickém vývoji městských struktur. Reurbanizace Problémy urbanizace – vyspělý svět * Zahradní města (E. Howard) * Urban sprawl (zvl. USA, ale i ČR) * Suburban downtowns * overbounded X underbouded vymezení Příklady vymezování urbanizovaných útvarů ze světa: * sídelní a regionální aglomerace – ČR * Verdichtungsraume – Německo * Conurbations – Británie * Standard Metropolitan Statistical Areas (SMSAs) USA * problémy měst na globální úrovni: UN-Habitat - www.unhabitat.org