Repetitorium sociální geografie Obyvatelstvo a sídla zimní semestr 2009/2010 Obsah přednášky *Lokace disciplíny - vývoj, základní myšlenky *Vymezení základních pojmů z demografie *Evidence obyvatel *Klasifikace sídel *Geografie sídel *Geografie města *Geografie venkova Geografie obyvatelstva Základy geodemografie Definice * Geodemografie = společenská věda o obyvatelstvu. X * Demografie = zabývá se reproduckí lidských populací a studiem demo-sociálních systémů. Nezkoumá však jednotlivé události v životě člověka (narození, úmrtí, sňatek…), tyto události jsou seskupovány do statistických jednotek, které jsou analyzovány hromadně. Předmět demografie * Soubor poznávající zákonitosti vývoje demograf. systémů * Sledování podmínek a důsledků celého procesu. * Dělení na: - dem. analýza (jednotlivé složky systému) - dem. populace (země, kontinenty) - teoretická dem. (zákonitosti mezi jevy) - dem. metodologie (suma metod, statistika apod.) Vývoj demografie v ČR * Prvním demografickým dílem v Čechách a na Moravě byla dvanáctidílná publikace statistika Josefa Antonína Rieggera (1742 - 1795) vydaná koncem 18.st., která popisovala obyvatelstvo Čech. * František Palacký, Jan Palacký * Antonín Boháč (1882 - 1950) – zakladatel české demografie V současné době * – Zdeněk Pavlík (PřF UK) * – Felix Koschin (VŠE) * – Jitka Rychtaříková (PřF UK) Základní pojmy Obyvatelstvo * = soubor lidí žijících na určitém území, který se zpravidla skládá z několika populací, národů nebo etnik. * Mezi základní znaky obyvatelstva patří etnické a národnostní složení, prostorové rozmístění (struktura sídel), hustota osídlení, struktura podle pohlaví, věku, ekonomické aktivity, sociální příslušnosti, profese, zaměstnání, vzdělání, mateřského jazyka, náboženského vyznání, rodinné stavu… Počet obyvatel = stav obyvatelstva * Počáteční stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce. * Střední stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. * Koncový stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, kterým končí stanovené období. U kalendářního roku koncový stav obyvatelstva vyjadřuje počet obyvatel ve 24:00 hodin 31. prosince stanoveného roku. Populace = soubor jedinců určitého živočišného druhu žijících a reprodukujících se v konkrétním čase v určitém vymezeném území. * Populace se stále vytváří, jedinci v jedné populaci mají společnou řeč, kulturu, mentalitu… * Rozlišujte lidnatost dle: - fyzickogeografických podmínek - socio-ekonomických vztahů - historického vývoje * Hustota zalidnění - počet obyvatel na plochu území a lze ho vypočítat jako podíl počtu obyvatel a plochy (rozlohy) daného území. Hustota zalidnění * ČR má průměrnou hustotu zalidnění 130 obyvatel / km۶ * Svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km۶ * Nejvíce mnistáty (Monako - 23 660 obyvatel / km۶. * Nejméně - Mongolsko (1,7 obyvatel / km۶, ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km۶. Základní demografické charakteristiky * Utvářejí se na základě významných událostí v lidském životě: – Věková struktura – Porodnost (narození) – Plodnost – Úmrtnost, potratovost (úmrtí) – Sňatečnost – Rozvodovost – Nemocnost – Migrace Struktura obyvatel * Dle pohlaví * Dle věku * (..dle ekonomické aktivity) Dle pohlaví Základní charakteristiky: * Maskulinita udává počet mužů v populaci * Feminita znamená počet žen v populaci Dle věku * Předproduktivní populace (0 - 14 let) * Produktivní populace (většinou omezeno důchodovým * věkem) * Poproduktivní populace (M 65+, Ž 60+) * Dětská populace (0 - 14 let) * Reprodukční populace (15 - 49 let; ze statistických důvodů u obou pohlaví stejné) * Postreprodukční populace Narození * Mezinárodní definice živě narozeného dítěte: Narození živého dítěte je úplné vypuzení nebo vyjmutí plodu z těla matčina bez ohledu na délku těhotenství, jestliže plod po narození dýchá nebo projevuje jiné známky života jako je srdeční činnost, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb kosterního svalstva. Úmrtí * Úmrtí je trvalé vymizení všech známek života bez možnosti jejich opětovného oživení. * Každá zemřelá osoba musí být prohlédnuta lékařem a musí být stanovena příčina úmrtí. * S dodržováním těchto pravidel jsou problémy ve válkách a při epidemiích. Přirozený přírůstek * Přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období a území. * Je-li hodnota přirozeného přírůstku záporná, hovoříme o přirozeném úbytku obyvatelstva. * Hrubá míra přirozeného přírůstku je absolutní přirozený přírůstek vztažený k střednímu stavu obyvatelstva. Sňatek a rozvod * Sňatek je zákonný svazek dvou osob opačného pohlaví - tato definice však není obecně (mezinárodně) platná. * Sleduje se počet zákonně uzavřených manželství, za něž obdržel ČSÚ od zpravodajské jednotky (matriky). * Rozvod je zákonný rozpad manželství, který dává oběma stranám právo uzavřít nový sňatek. * Sleduje se počet zániků manželství, o kterých zaslala zpravodajská jednotka (soud) ČSÚ statistické hlášení o rozvodu. Nemocnost * Základní ukazatel zdravotního stavu obyvatelstva. * Statistika nemocnosti je v ČR organizačně zajišťována především Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR), který v rámci Národního zdravotnického informačního systému (NZIS) shromažďuje nejrůznější údaje z několika zdrojů. * Studium nemocnosti = epidemiologie. Migrace * = Mechanický pohyb obyvatelstva * Za migraci považujeme pohyb obyvatelstva po území, které má trvalejší charakter a při němž se mění bydliště osoby. * Vnější migrace přesahuje hranice daného území (např. zahraniční migrace), zatímco vnitřní migrace (vnitrostátní) znamená pohyb uvnitř státního útvaru. Migrace Rozlišujte: * Vlastní migraci * Pohyb za prací /dojížďka/ - pravidelná * Dojížďka za službami, rekreací apod. – nepravidelná * Mobilita: změna zařazení jedince v nějakém systému určených jednotek Přistěhovalí * osoba, jenž se přistěhovala do určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR) * = imigrace Vystěhovalí * osoba, jenž se vystěhovala z určité územní jednotky (obec, město, kraj, ČR) * = emigrace Významné migrace 20. st. * Přes třicet milionů lidí bylo vysídleno nebo zlikvidováno během druhé světové války * V poválečném období vysídlení asi deseti milionů Němců z východní Evropy * Masová nucená migrace následovala rozdělení Indie a Pákistánu, které si vynutilo přesuny téměř 18 milionů lidí * Vytvoření Izraele = milion palestinských uprchlíků * 600 tisíc lidí po skončení vietnamské války * Sovětská invaze - miliony Afghánců k útěku do Iráku a Pákistánu * V osmdesátých a devadesátých letech - vlny migrace v Somálsku a Etiopii (občanská válka a sucha), v Kurdistánu (z Iráku do Turecka a Iránu), v Jugoslávii Demografická data • Sčítání lidu (Census) • Běžná evidence přirozené měny • Běžná evidence migrací • Zvláštní (výběrová) šetření (Mikrocensus, Agorcensus) • Populační registr (Registr obyvatelstva) Sčítání lidu * V České republice jsou demografická data dostupná na Českém statistickém úřadu (ČSÚ, www.czso.cz). * První sčítání na našem území 13.10.1753 patent Marie Terezie. Bylo stanoveno, že sčítání bude probíhat v tříletých intervalech, po duchovní i světské linii. * Desetileté intervaly byly zavedeny roku 1869. * V současnosti provádí sčítání lidu ČSÚ, přičemž poslední sčítání proběhlo v roce 2001. Další bude v roce 2011. * Upravuje jej zákonná procedura – Zákon č. 296/2009 Sb. o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011. Evidence přirozené měny * Nejstarší matrika u nás pochází z 1. poloviny 16.století. * Josef II. zavedl roku 1784 matriční patent, který vedením matrik pověřil světské úředníky. * V současnosti se na matrikách měsíčně vypisují Hlášení o narození, o ukončení těhotenství, potratech a o úmrtí. * Na matrikách v místě oddání se evidují sňatky. * Rozvody eviduje Ministerstvo spravedlnosti. * Kromě statistických ročenek lze některá data nalézt i na Ministerstvu zdravotnictví (nemocnost, sebevraždy, potraty) a v Demografické ročence OSN (mezinárodní statistika). * Pro vedení evidencí jsou důležité přesné definice. Běžná evidence migrací * V České republice je evidence vnitřní migrace založena na povinném přihlašování k trvalému pobytu. To s sebou přináší problémy: * Ne každý žije tam, kde je přihlášen. * Kromě Prahy (respektive městských obvodů v Praze) se neeviduje stěhování uvnitř obcí. Zvláštní výběrová šetření * Zvláštní (výběrová) šetření (mikrocensus) se provádí u skutečností, které se nevyplatí zkoumat u celé populace. * Proto se provádí šetření pouze u vybraného vzorku obyvatelstva, jehož výběr musí být reprezentativní (poměr jednotlivých složek obyvatel musí odpovídat skutečným poměrům). Populační registr (registr obyvatelstva) * Soubor demografických, sociálních a ekonomických údajů o obyvatelstvu určitého regionu. Vzniká na základě průběžné evidence nebo jednorázovým šetřením (census, sčítání lidu). * Např. Registr obyvatel ČR (jeden ze základních registrů informačního systému veřejné správy, který obsahuje záznamy o všech občanech ČR a dalších osobách, stanovených zvláštním předpisem). Demografické analýzy ČR (k 30. 6. 2008) Demografický vývoj ČR Demografická revoluce * Demografická revoluce (demografický přechod) znamená přeměnu extenzivních forem lidské reprodukce na formy intenzivní. * Ve skutečnosti demografická revoluce začala v Evropě již v době renesance a pak se postupně šířila do ostatních kontinentů v závislosti na stupni ekonomického vývoje. * Nástup je ovlivněn společenskou a ekonomickou úrovní země. * Pro demografickou revoluci platí pravidlo: Čím později ji stát začne uskutečňovat, tím kratší dobu trvá. * Znaky: klesá porodnost a zvyšuje se úmrtnost. * Demografická revoluce bude pravděpodobně kompletně dokončena v polovině 21. století. Informační zdroje Geografie sídel Vývoj geografie sídel – hlavní směry * 3 hlavní směry (proudy): * A) geografie osídlení (settlement geography) – sídelní systémy, sídla - brány jako vnitřně stejnorodá, vztahy mezi sídly * B) geografie města (urban geography) – vnitřní struktura měst, morfologické, genetické a sociodemografické znaky, vývoj, problémy měst * C) geografie venkova (rural geography) – venkovské osídlení a jeho problémy * Relativně autonomní disciplíny GS Vývoj disciplíny – historie * Počátky: starověk – Řecko, Řím (Ceasar – „Zápisy z války galské“) * Vyčlenila se koncem 19. stol. (co brát za počátky: monografie a popisy měst, cestopisy a náčrty sídel…) * Původně součást ANTROPHOGEOGRAPHIE (F. Ratzel) Německá škola * W. Christaller (1933): „Teorie centrálních míst“ – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí Vývoj v ČR * Do 2. sv. války - venkovské osídlení a jeho problémy, po ní spíše města a sídelní systémy. * Od 60. let doposud: sociálně-geografický směr: poloha sídel, sféry působnosti města, systém osídlení, vnitřní sociální struktura měst. * Jména: Korčák, Hampl, Kühnl, Musil, Illner, Sýkora – „Albertovská škola). Základní pojmy Sídlo * Sídlo = seskupení sídelních jednotek (domů) včetně hospodářských objektů a dopravních zařízení na určitém vymezeném území. * Základní diferenciace: A. Venkovská sídla (sídla venkovského typu) - Rozptýlená (samoty) – Amerika, Austrálie, horské oblasti, subpolární oblasti - Skupinová – Evropa, Afrika, Asie, V pobřeží USA B. Městská sídla (sídla městského typu) Základní pojmy Osídlení * Osídlení se skládá ze dvou základních složek: – materiálních (stabilní složka, např. vzhled sídel) – sociálních (dynamická složka, např. obyvatelstvo, včetně jeho veškerých aktivit) Sídelní systém ČR * Hlavní město (1) * Krajská města (14 = počet krajů, včetně Prahy) * Statutární města (22, včetně Prahy) * Okresní města (77= počet okresů) * Obce s rozšířenou působností (205) * Obce s pověřeným obecním úřadem (393) * Obce a vojenské újezdy (6 248) * Základní sídelní jednotky (21 704) Klasifikace NUTS * NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) * Dnem 1. ledna 2000 vstoupila v České republice v platnost Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, která nahradila do té doby platný číselník krajů a okresů (ČKO) a zavedla systém klasifikace územních statistických jednotek používaný v zemích Evropské unie. * Klasifikace CZ-NUTS popisuje území České republiky, je součástí evropské klasifikace NUTS. NUTS v ČR Regiony LAU * Systém LAU (Local Administrative Units – místní správní jednotka). * Do r. 2007 součást klasifikace NUTS (V ČR NUTS 4, 5). * Určen zejména pro potřeby statistiky regionů. * Chybí legislativní opora! 2 základní úrovně: Ø LAU 1 (dřívější NUTS 4) – 77 Ø LAU 2 (obce - NUTS 5) - 6 249 Regiony LAU Vývoj počtu obcí na území ČR Faktory vzniku sídel * Přírodní podmínky - reliéf, klima, vegetace, geologické podloží atd. * Socioekonomické podmínky – doprava, služby, výroba apod. * Činitelé obecného charakteru – administrativní a politické uspořádání Typy sídel * 1. přechodná /dočasná/- Mongolové; primitivní- jurta- kočovníci ve stepích; indiáni- kmeny v Amazonii, polopouště; moderní - houseboaty, karavany, meteorolog. stanice, polární stanice * 2. trvalá- vesnické osídlení => samota => osada => vesnice • rozptýlené /samoty/- USA, Skand, Austrálie, J Afrika /farmy se zeměď. využitím/ + Bretaň • skupinové - původ obyv- Asie, Evropa, SV USA; menší rozloha zeměď. půdy na 1 usedlost • vesnické osídlení – rozptýlené - farmy, ranče s obrovskými polnostmi; čas od času centrum s obchodem, poštou školou, benzínkou /do školy děti autobusem/ • rozptýlené - osídlení na Šumavě – bývalé Sudety Geografie města G sídel x G města * Geografie sídel (geography of settlement) se spíše zaměřuje na prostorové uspořádání a prostorové vztahy jednotlivých sídelních útvarů – systém osídlení. * Geografie města se zabývá konkrétním sídlem, jeho vnitřní strukturou a vnějšími vazbami – město jako systém. * V poslední době sílí trend zařazovat geografii sídel a geografii města do jedné disciplíny, tzv. urbánní geografie (urbangeography). Vývoj měst předindustriální období * Neolitická revoluce (10 - 8 st. p. n. l.; oblast Předního Východu; přechod od společnosti lovců a sběračů k společnosti usedlé) * V sídlech se koncentrovaly nezemědělské funkce – obchod, správa, vzdělání, řemesla. . . * První města (vznikla z opevněných osad) – Jericho, Jarmo, Khirotikia na Kypru nebo Çatal Hüyük v Anatolii * Později - Řím 1 mil., Paříž 200 tis., severoitalská a španělská města do 100 tis., Praha 40 až 60 tis. Vývoj měst industriální období * Prudký nárůst měst * Aspekty: – Politické (zrušení nevolnictví) – Ekonomické (velkovýroba) – Technologické (rozvoj dopravy a výrobních technologií) – Demografické (demografická revoluce) Geografie města - pojmy * Urbanizace - proces, při kterém dochází k růstu počtu a velikosti městských sídel v souvislosti s rozvojem jejich výrobních a obslužných funkcí, vyvolaný nástupem industrializace. Zjednodušeně je urbanizace chápána jako zvyšování podílu obyvatelstva žijícího ve městech (tzv. stupeň urbanizace). * Aglomerace - seskupení sídel s jedním či více velkoměstskými jádry. Vzniká postupným územním srůstem měst v procesu suburbanizace. Jednotlivá sídla v urbanizovaném prostoru jsou propojena intenzivními hospodářskými a obslužnými vztahy. Geografie města - pojmy * Konurbace - územní seskupení aglomerací a měst s vysokou hustotou zalidnění. Podobně jako u aglomerací je urbanizovaný prostor konurbace propojen intenzivními vazbami, na rozdíl od aglomerace však nemá jednoznačné centrum. Konurbace představují socioekonomicky nejdůležitější jádrové oblasti států či kontinentů (např. Porúří v SRN). * Megalopolis - vysoce urbanizované rozsáhlé území tvořené řadou aglomerací. Jsou zde soustředěny aktivity celosvětového významu. Např. území na SV ASA mezi Bostonem a Washingtonem s 60 mil. obyvatel. Vymezení pojmu město ve světě * statisticko-velikostní kritérium * administrativně-správní kritérium (Pec pod Sněžkou – 800 ob.) * podle mezinárodní definice OSN jsou to sídla s více než 10 000 obyvatel Města v ČR * V roce 2000 byl vydán zákon 128/2000 Sb. jenž v § 3 uvádí, že „obec, která má alespoň 3000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády“. * Zákon tak jednoznačně určuje hranici 3 000 obyvatel jako podmínku a tím se stal prvním zákonem, který demografickou podmínku – 3 000 obyvatel – stanoví přímo v textu zákona. Geografická poloha měst * kartografická (zem. souřadnice) * topografická (vůči okolní krajině) * fyzickogeografická (kotlinový princip, řeky, rozvodí, sedlo, strategické polohy) * socioekonomická (obranná, dopravní, na nerost. surovinách, umělá…) * mikro-, mezo- a makropoloha – hlavně vzhledem k existující sídelní síti Funkce měst * městotvorné (pro obyvatele mimo město) * městoobslužné (pro vlastní obyvatele města) * důležitých je jejich poměr * jiný způsob vyjádření (Hampl) – podíl města na funkcích celého sídelního systému: - obytná (počet trvale bydl. ob), - pracovní (celkový počet prac. příležitostí), - obslužná (počet prac. příležitostí v terciéru) * převis pracovní a obslužné funkce jako výraz významu města v sídelním systému Funkční typy měst * města s vlastní a bez vlastní ekonomické základny (obytné satelity) * obvykle základní a ostatní funkce * obranná * zemědělská a rybářská * průmyslová * dopravní * obchodní * kulturní (religiozní střediska, univerzitní (vědecká), města-muzea) * léčebná a rekreační funkce * administrativně-politická funkce Vztah města a oblasti * každé místo má svoji sféru vlivu * velký růst role měst pro zázemí v období prům. revoluce (role mobility obyvatelstva) * hierarchická povaha regionálních procesů * jejich relativní uzavřenost v rámci územních celků * a) mikroregionální procesy – nejintenzivnější a nejdůležitější vazby mezi městem a zázemím, nositelé: dojížďka za prací a službami * otázka stanovení kritické velikosti střediska vymezení sfér vlivu (5 000 ob. má centrum, 14 000 celý mikroregion) * Např. Praha – Pacov = největší a nejmenší mikroregiony v ČR Vztah města a oblasti * b) mezoregionální procesy – uzavírají se na vyšší prostorové úrovni, zhruba na úrovni krajů * nedenní dojížďka, migrace, doj. za speciálními střed. školami * c) makroregionální procesy – celostátní úroveň, federální státy, spolkové země… * kulturní, jazyková, politická a ekonomická uzavřenost celků * d) kontinentální úroveň – ekonomické a politické integrace * e) globální úroveň – globální města – řídící funkce ekonomické, politické (burzy, mezinár. instituce…) Vnitřní struktura města * A) morfologická struktura (půdorys města) • nepravidelný • šachovnicovitý • radiálně koncentrický • lineární • ve skutečnosti pro různá časová období ve vývoji města převažují různé půdorysné typy Vnitřní struktura města * B) funkční členění města * neoklasická land-use teorie: lokalizace jednotlivých funkcí ve městě podle schopnosti platit rentu Geografie venkova Vývoj venkovských sídel * Raný středověk – Na základě starších sídel – Centrum kostel (zpravidla vyvýšený) – Domy u vodních zdrojů * Vrcholný středověk * 18. a 19. století – většinou geometrický půdorys Vrcholný středověk * Kolonizace (horské oblasti) * Vznikla současná struktura osídlení * Semknuté obce – Návesní – Ulicová * Rozptýlené obce (zpravidla bezjasně vymezeného ústředního prostoru) – Údolní lánová – Seskupení volně stojících usedlostí Typologie českého venkova a perspektivy jeho vývoje * Chudé Sudety * Bohaté Sudety * Oblasti bohatého zemědělství * Vnitřní periferie * Oblast metropolitního venkova * PERSPEKTIVY vývoje podle jednotl. typů * nejdůležitější problémy venkova dneška Pro dnešek vše!!!