Repetitorium sociální geografie Geografické myšlení 2. 12. 2008 Vznik moderní geografie Počátek novověku * 16. století: přelom v rozvoji geografie * Nové geografické poznatky jako produkt objevných cest (Portugalsko, Španělsko, později Nizozemí, Velká Británie, Francie a Rusko) * Rozvoj matematické geografie a kartografie (astronomové Koperník, Galilei, Bruno) * Vznik rozsáhlých mapových děl – atlasů (Nizozemí, Německo) Popisná geografie • Geografický determinismus: vliv přírody na vlastnosti člověka, určité přírodní složky leží mimo lidskou společnost (Darwin – evoluční teorie, Ratzel – životní prostor). • Deskriptivní geografie: na základě různých vstupních dat se popisuje celý objekt - rozlišujeme dva základní druhy * obecný geografický popis (obecná struktura – geografická poloha, vymezení, povrch, podnebí, vodstvo, půdy, rostlinstvo, živočišstvo, nerostné složení, obyvatelstvo, hospodářství, vnitřní diferenciace regiónu a vnějších svazků); * problémový (účelový) geografický popis (selekce faktů a naznačení způsobů řešení – moderní, velmi používaná varianta). • Pozitivismus: založen filosofem Augustem Comtem (1798 – 1857), představuje 1. skutečně vědeckou metodologii • Geografický indeterminismus: hlavní představitel je francouzský geograf Paul Vidal de La Blache (1845 – 1918) * Klasická německá škola * Alexander von Humboldt (1769-1859): zabýval se především přírodovědou, ale také obecnou fyzickou geografií, klimatogeografií a fytogeografií; autor rozsáhlého díla Kosmos * Karl Ritter (1789-1859): vedoucí první katedry geografie na světě, která byla založena v Berlíně; rozpracoval teorii geografického determinismu * Propagace komparativní (srovnávací) geografické metody: srovnávání několika objektů nebo jevů za účelem získání jejich společných nebo naopak odlišných znaků. * Ritterův žák: Jan Křtitel Kašpar Palacký (syn Františka Palackého), první profesor geografie na české části Univerzity Karlovy. * Berkeleyská škola geografie kultury * USA, první světová válka * rozvoj kultury v regionu na základě vlastních zdrojů a impulsů zvenčí * kultura slouží jako způsob adaptace člověka na okolní přírodní i sociální prostředí * Christallerova škola * Německo, 30. léta * propojení ekonomické geografie a prostorové ekonomie (teorie centrálních míst) * Následovník: August Lösch Moderní geografie po 2. světové válce * Inspirovaná pozitivistickými metodami a přístupy * Proces exaktizace a matematizace geografie, využití statistických analýz * 50. a 60. léta 20. století * Kritika pozitivismu a její důsledky * revize induktivní metody * zmírnění závislosti na datech a empirii * nástup kvalitativních metod * Útok ze dvou směrů Ø Postpozitivismus – strukturalismus, kritické realismu, teorie strukturace (marxistická/strukturalistická kritika) Ø Relativismus – hermeneutika, interpretativní přístupy, poststrukturalismus, postmodernismus (humanistická kritika) * Torsten Hägerstrand (1916 – 2004) a švédská geografická škola – Universita v Lundu * (70. léta 20. století) * Centrum pozornosti – lidská bytost * Klíčové – význam, představivost, zkušenost, tvořivost * Popis lidí, jací jsou. * Studovali konkrétní místa – lokality a krajiny, které nabývají na významu a mají mezi sebou vazby. * Zdůrazňovali význam, hodnoty a interpretaci. * David Ley – sence of space – vztah k místu. * Radikální (70. léta 20. století) * v souvislosti s celospolečenských odporem k vietnamské válce v USA (+hippies, černošská a mírová hnutí). * D. Harvey: geografie jako způsob řešení společenských problémů, například problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlaku. * Feministická (80. léta 20. století) * muži mají práva, která jsou nespravidlivě upírána ženám. * D. Massey: co znamená být ženou na určitém místě a v určitém čase (v Africe, na vesnici apod.). * Gender – kulturně-společenské rozdíly mezi muži a ženami. Kritika pozitivismu * Škola společenské relevance (70. léta 20. století) * Snaha zapojit geografii rychle a aktivně do řešení společenských problémů. * Výběr řešených témat - problém hladu, vzdělání, náboženského, národnostního, politického a sociálního útlaku, feminismus, zdroje znečištění a dopad kvality ovzduší a vod na zdraví, sociální problémy ve městech. * Kvalitativní metody * Pohled očima „někoho jiného“, popis z perspektivy účastníků. * Pochopení jednání v sociálním kontextu. * Terénní výzkum – pozorování, rozhovory, etnografické metody. * (1970+) * spolupráce se sociologií, sociální psychologií a psychologií. * Zabývá se projevy chování lidí v prostoru a vnímáním prostoru jednotlivci a skupinami lidí. * Příklady řešených témat - „vnímání rizik v území“ (povodně, zemětřesení, ...), „mentální mapy“ (např. různé vnímání lokalit a regionů v území státu, regionu, krajiny), atp. Kritika pozitivismu * Kritický realismus (80. léta 20. století) * neexistuje výzkum bez teorie, nutnost ověřování teoretických formulací a předpokladů v praxi, pochopení struktury a vlastností jevů a věcí. * Teorie strukturace (80. léta 20. století): Giddens * jednotná teorie věd s územním a sociálně ekonomickým aspektem (sociální geografie, regionální a prostorová ekonomie, sociologie). * Od 2. poloviny 80. let 20. století * Nedůvěra k velkým projektům, velkým teoriím. * Hledají se návrhy s lidským měřítkem v návaznosti na historii, tradice, specifiku lokalit a regionů – regionální geografie. * Rozvíjí se především v evropském kulturním prostoru (Velká Británie). * Foucault, Derrid Vývoj geografie v České republice * Ideologické vlivy * Čistě pozitivistický přístup * Důraz na fyzickou geografii * Důraz na modelování a statistickou analýzu * po roce 1990 nezachycení světových trendů (jazykové nedostatky, neuznávání „vědecké hodnoty“ jiných než pozitivistických přístupů atd.) * Lokalizační teorie - Johann Heinrich von Tühnen (1826). * Teorie lokalizace – A. Weber (1909). * Teorie centrálních míst - W. Christaller (1933) – výzkum centrality a hierarchie sídel podle různých funkcí. * Je uvažována úrodnost stejná pro všechny pozemky, stejné klimatické podmínky a stejné možnosti dopravy všemi směry. * Dopravní náklady jsou úměrné pouze vzdálenosti a množství dopravovaných výrobků. Závěry: - v blízkosti města se budou pěstovat produkty, které se vzhledem ke své ceně budou vyznačovat relativně velkou váhou a výrobky lehko podléhající zkáze, které nesnášejí delší dopravu z technických příčin, - se vzrůstající vzdáleností se budou postupně umisťovat takové výrobky, aby se pokud možno nezvyšoval poměr dopravních nákladů k ceně, - uspořádání výroby kolem jediného centra bude ve firmě koncentrických kruhů. Základ neoklasické teorie mezní produktivity. * Kriterium lokalizace - minimalizaci výrobních nákladů. * Výchozí podmínky: * zdroje surovin a místa spotřeby jsou prostorově fixované; * zdroje pracovních sil jsou sice rozmístěné nerovnoměrně, v určitých místech se však vyskytují v neomezeném množství; * mzdy jsou diferencované podle lokalit, v rámci určité lokality jsou však pevné; * ceny zboží jsou konstantní stejně jako velikost odbytu produkce; * technologie je nezávislá na rozmístění výroby; * jak již bylo zmíněno, abstrahuje od společensko-kulturních faktorů. * 3 hlavní faktory lokalizace průmyslového závodu: Ø Dopravní náklady Ø Náklady na pracovní sílu Ø Spotřebitelské aglomerace * Závislost rozmístění na velikosti dopravních nákladů není u všech materiálů stejná! * Weber klasifikuje tzv. čisté materiály, které při zpracování neztrácejí na váze, a hrubé materiály, které váhu v procesu ztrácejí. * Proces rozmísťování čistých materiálů není třeba omezovat velikostí dopravních nákladů, protože jejich přeprava ve stavu suroviny je zpravidla lacinější, než v podobě hotových výrobků. * Hrubé materiály přitahují do své blízkosti výrobní jednotky a jejich přitažlivá síla roste úměrně velikosti ztráty váhy. Teorie centrálních míst * Existuje centrální místo (koncentrace služeb, obslužné středisko v prostoru). * Kužel poptávky – poptávka klesá s dostupností centrálního místa. * Vniká pravidelná šestiúhelníková síť obslužných oblastí. * Princip obsluhy – každé místo vyššího řádu poskytuje služby všech nižších řádů. * Každé místo obsluhuje dvě centrální místa a 3 místa nižšího řádu – tzv. princip K=3. * minimální práh (nabídka) * minimální počet zákazníků potřebných k fungování služby * maximální práh (poptávka) * odkud až jsou zákazníci ochotni dojíždět nakupovat poskytované služby (dopravní náklady) K=3 teorie * V základním modelu každé centrum vyšší velikosti obsluhuje 3x větší území než centrum o řád nižší. * A. Lösch - Löschova teorie - používá různě velké sítě pro různé druhy zboží a služeb. * Používají se různě velké sítě pro různé druhy zboží a služeb, přičemž tyto sítě překládá přes sebe do uspořádané podoby – Löschův model umožňuje specializaci, vzniká rozdíl ve struktuře produkce a nabídky. * Každé centrální místo vyšší hierarchie nemusí nabízet všechny služby (zboží) jako místo na nižším stupni centrality. * Výsledkem Löschovy modifikace Christallerovy teorie je struktura s jedním společným dominantním centrem, z něhož vychází prostorové výseče s různým počtem center nižších řádů. * Pro modelování rozšíření sídel, případně ekonomických systémů můžeme také použít difúzní teorii – Hudsonův model nebo Vanceův kolonizační model. * Hudsonův model je založen na zkoumání teritoriálního šíření rostlin a živočichů, rozlišuje fáze kolonizace (prvotní osídlení), rozšíření (zvýšení hustoty) a konkurence (selekce a vytváření pravidelností). * Vanceův kolonizační model mapuje jednotlivé fáze rozvoje osídlení v nově kolonizovaném území, rozlišuje fáze počátečního průzkumu, přes šíření osídlení v místech těžby surovin, významných komunikací až k poslední fázi, která znamená vytváření pravidelné regionální struktury.