EKOLOGICKÁ STABILITA KRAJINY Výpočet koeficientu ekologické stability krajiny - příklady: 1. KES = výměra ploch relativně stabilních / výměra ploch relativně nestabilních stabilní: lesy, trvalé travní porosty, zahrady, sady, vinice, vod. plochy, nestabilní: pole, chmelnice, urbanizované plochy hodnocení: KES < 0,1: území s max. narušením přír. struktur, nutné tech. zásahy 0,1 3,0: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur 2. místo rozlišení ploch relat. stabilních a nestabilních diferencuje jejich ekologickou významnost zavedením číselných koeficientů: KES = ((p n .k pn ))/p p n : výměra jednotlivých kultur, k pn : koeficient ekologické významnosti kultur, p: výměra katastrálního území, k pn pro jednotlivé kategorie využití půdy: pole 0,14 zahrady 0,50 ostatní 0,10 louky 0,62 ovocné sady 0,30 pastviny 0,68 lesy a voda 1,00 Koeficient nabývá hodnot 0 ­ 1, přičemž 0 = nestabilní, 0,5 = středně stabilní a 1 = stabilní 3. podle Metodiky Agroprojektu (1988): KES = (1,5A+B+0,5C)/(0,2D+0,8E) A. procento plochy o 5. stupni kvality (nejlepší): plocha lesů a vodních toků B. procento plochy o 4. stupni kvality: plocha trvalých kultur C. procento plochy o 3. stupni kvality: plocha luk a pastvin D. procento plochy o 2. stupni kvality: plocha orné půdy E. procento plochy o 1. stupni kvality (nejhorší, nejméně stabilní): zastavěné území a ostatních ploch Hodnocení: KES 0,1: devastovaná krajina 0,1< KES < 1,0: narušená krajina schopná autoregulace KES = 1,0: vyvážená krajina 1,0 < KES < 10,0: krajina s převažující přírodní složkou KES = 10,0: krajina přírodní až přírodě blízká