Politická geografie Evropská integrace Stručná historie Osnova * Historie EU - Myšlenka společné Evropy - Evropská Integrace - Rozšiřování ES - Současnost EU Historie EU Projekt Evropské unie * Evropská unie (EU) není ani federací jako Spojené státy americké ani pouze organizací pro spolupráci mezi vládami jako OSN. * Členské státy delegují některé ze svých rozhodovacích pravomocí na jimi vytvořené a vzájemně sdílené instituce. Poválečná Evropa * Marshallův plán pro ekonomické oživení válkou zničené Evropy – OEEC – Organizace pro Evropskou Hospodářskou Spolupráci zodpovědná za management plánu (1947-48). * Vytvoření Rady Evropy ve Štrasburku (1949) - není institucí EU, ale byla 1. parlamentním uskupením na evropské úrovni (kodecize). * Založení Evropského společenství uhlí a oceli (ECSC) – přímý zárodek EU institucí. Myšlenka společné Evropy * Zabránit opakování tragédie dvou světových válek, * Zajištění evropského míru, * Vzájemná spolupráce - „Když si lidé zvyknou, že je spolupráce sytí, nebudou se vraždit. Když se dohodnou o tom, jak si rozdělit tehdy strategické suroviny, uhlí a ocel, nebudou se kvůli nim zabíjet.“ * Robert Schuman – francouzský ministr zahraničních věcí * Jean Monnet – francouzský politik * Hlavní zásluhu za jeho vznik francouzský politik J. Monnet, který vyzval k nadnárodní organizaci. Evropské Společenství I. 9. května 1950 předložila Francie celému kontinentu tzv. Schumanův plán - Společný trh pro uhlí a ocel. Pařížská smlouva 1952 - Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko. à ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli - Dohoda o propojení uhelného a hutního průmyslu (na 50 let). 50. léta: - spolupráce funguje, uvolnění politické situace - integrační zájmy se soustřeďují na ekonomickou sféru - zasedání v Bruselu – návrh na uspořádání Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii. Římské smlouvy 1957 O spolupráci ve všech oblastech hospodářství včetně zemědělství. Smlouva o EHS - Společný trh s volným pohybem osob, služeb, zboží a kapitálu (tzv. čtyři svobody) a přísnými pravidly hospodářské soutěže - Rozvoj ekonomického života - Hlavní cíl: založení celní unie - Formování prvních politik: zahraniční obchod, doprava a zemědělská politika. Smlouva o EURATOM - platforma pro jadernou energetiku, podporu atomového výzkumu, zvýšení bezpečnosti jaderných zařízení a především nadnárodní kontrolu zacházení se štěpným materiálem v souvislosti s podporou mírového využívání atomové energie. Zakládající členové EHS a EURATOM byly stejné země jako v případě ESUO (Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí a Lucembursko). Slučovací smlouva 1967 • Smlouva o zřízení společné Rady a společné Komise Evropských společenství. • Podepsána 8. dubna 1965, vstoupila v platnost 1. července 1967. • Orgány do té doby existujících tří evropských společenství (EHS, ESUO a Euratom). • Nový název – Evropská společenství. • Společný rozpočet. První rozšíření ES * 1. ledna 1973 se šestka rozšiřuje na devítku a to o Velkou Británii, Dánsko a Irsko. * Hlavní roli zde hrála Velká Británie – dlouhou dobu se VB distancovala od myšlenky ES. * Snaha VB o společný trh s nižší mírou integrace – EFTA (evropské společenství volného obchodu) – vyjednávání se členy ESUO byla však neúspěšná, a proto VB a ostatní podávají přihlášku do Společenství. * Pro Brity bylo členství ekonomickou nutností. * Irsko a Dánsko byly přímo závislé na obchodních vztazích s VB, proto vstup do ES byl v podstatě přeurčen britským postupem. První rozšíření ES Druhé a třetí rozšíření I. Jižní rozšíření (Řecko, Španělsko, Portugalsko) * Výzva pro ES nejen v oblasti rozvoje společného trhu, ale také posílení stability ve středomořské oblasti. * Poprvé v historii šlo o politická hlediska rozšíření, kdy Evropská společenství chtěla pomoci státům, které se zbavily diktátorských forem vlády. * První požádalo Řecko (1975), následně Španělsko a Portugalsko. * Rozšíření ES způsobilo prohloubení hospodářských rozdílů a značnou finanční zátěž. Druhé a třetí rozšíření II. Řecko - 1981 - Řecko mělo již velmi dlouho podepsanou smlouvu o přidružení, ale po vojenském převratu v této zemi byly styky se Společenstvím velmi omezeny. Situace se mění až po obnově demokracie. Španělsko a Portugalsko – 1986 - Podobný osud měly i státy Iberského poloostrova, které si také musely počkat až se změní jejich politický režim. Španělsko a Portugalsko požádaly o vstup do EU v roce 1977 a v roce 1986 se připojují k ostatním členům Společenství. Bývalá Německá demokratická republika - 1990 - Neobvyklé rozšíření - díky sjednocení Německa se vlastně další stát, bývalá Německá demokratická republika, stává členským státem. Bylo to neplánované a rychlé rozšíření, které se vyhnulo obvyklým procesům přibližování. Počet členských států: 12 Druhé rozšíření Jednotný evropský akt 1. července 1987 vstoupil v platnost „Jednotný evropský akt“. - Otvíral cestu k vytvoření společného vnitřního trhu dvanácti členských států a řešil i otázky institucionální. - Zrušeno právo veta při hlasování v Radě. - Zapojení Evropského parlamentu do legislativních záležitostí. - Stanoven harmonogram pro dokončení vnitřního trhu, tedy trhu bez vnitřních hranic. - Užší spolupráce v oblasti zahraniční politiky. - Stanoven nový cíl: vytvoření hospodářské a měnové unie (společná měna pro členy ES). Evropská unie Maastrichtská smlouva 1992 – „Smlouva o Evropském společenství“ a „Smlouva o Evropské unii“, platnost od 1.11.1993. Vytvořila strukturu s třemi samostatnými oblastmi, které bývají nazývány jako tři pilíře: 1. pilíř: zahrnuje tři zakládající smlouvy o ES - vytvořily právní a institucionální základ pro celní unii, jednotný evropský trh a Hospodářskou a měnovou unii. V rámci prvního pilíře byla vytvořena jedinečná institucionální struktura. 2. pilíř: zahrnuje společnou zahraniční a bezpečnostní politiku umožňující, aby EU vystupovala v mezinárodních vztazích jako samostatný činitel a prosazovala svůj vliv a společné zájmy členských států na mezinárodní scéně. 3. pilíř: zahrnuje policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Cílem je společným postupem členských států Evropské unie zajistit všem občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva, a to prevencí a bojem proti kriminalitě, zvláště proti terorismu, obchodu s lidmi, ilegálnímu obchodu se zbraněmi a drogami, proti korupci a podvodům, proti rasismu a xenofobii. Evropský hospodářský prostor - EHP Základní myšlenka: * Vytvořit takový hospodářský prostor, v rámci něhož by se nečlenské země, které mají podepsanou pouze dohodu o volném obchodu začlenily do vnitřního trhu ES - (jedná se o oblasti zemědělství, rybářství a dopravy). * 1992 byla podepsána smlouva – následoval však problém s ratifikací ve Švýcarsku. * 1994 - smlouva vstupuje v platnost. Čtvrté rozšíření * 1994 – schváleno přijetí Finska, Švédska, Norska a Rakouska. * Norsko – jeho vstup byl opět odmítnut lidovým hlasováním. * 1. ledna 1995 – vstup Finska, Švédska a Rakouska. * Vstup těchto zemí s EU nijak výrazně nezatřásl, neboť se jednalo o státy s vyspělou ekonomikou a vysokou hospodářskou úrovní. Navíc tyto země s sebou do EU přinesly také výraznou ekologickou dimenzi pro evropskou politiku. * Celkový počet členských zemí: 15 Čtvrté rozšíření Páté rozšíření I. Největší rozšíření za padesátiletou historii – tzv. východní rozšíření. Země Střední a Východní Evropy. Výchozí ekonomická a politická situace kandidátských států se značně lišila od předchozích kandidátů na členství. Proces rozšiřování byl realizován pomocí specifických nástrojů: - Evropské Dohody - Bílá kniha o začlenění do vnitřního trhu - Program PHARE, ISPA, SAPARD - Strukturovaný dialog Páté rozšíření II. 2002 na zasedání v Kodani uzavřelo přístupová jednání dalších deset zemí: • Estonsko • Lotyšsko • Litva • Polsko • Česká republika • Slovensko • Maďarsko • Slovinsko • Malta • Kypr § Rozšíření Evropské unie: 1. květen 2004 Kodaňská kritéria * Aby země mohla vstoupit do EU, musí být stabilním demokratickým státem, musí zajistit lidská práva a respektovat ochranu lidských menšin, mít fungující tržní hospodářství, být schopna odolávat konkurenčním tlakům, plně provádět právní předpisy EU a převzít závazky vyplývající z členství, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie. * Nové členské státy se díky těmto kritériím, sledování ze strany Unie a finanční podpoře dobře začlenily do orgánů EU a úspěšně uplatňují její pravidla. Páté rozšíření Evropská unie – současný stav 1.1. 2007 rozšíření o Bulharsko a Rumunsko * Navzdory rozsáhlým reformám, které probíhaly až do přistoupení, musí Bulharsko a Rumunsko ještě udělat hodně práce, aby vyřešily otázku organizovaného zločinu a korupce, přizpůsobily své právní systémy a zajistily bezpečnost potravin. * Obě země budou monitorovány v záležitostech, ve kterých ještě nesplňují požadavky EK → → Bulharsko: soudní systém, boj proti korupci, policejní spolupráci a boj proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz, integrovaný správní kontrolní systém pro zemědělství a kontrolu financí. → Rumunsko: soudního systému, v boji proti korupci, v boji proti BSE a v zajištění efektivního fungování platebních agentur. * Pokud v těchto oblastech nedojde ke zlepšení na požadovanou úroveň, tak EK přistoupí k nutným opatřením: například k zákazu dovozu potravin nebo snížení dotací z evropských fondů. Norsko * Členství v ES (EU) bylo předmětem velkých bojů. * Vstup byl zamítnut referendem v roce 1972 a 1994. * Proti byli především obyvatelé severních zemí, kteří se obávali společné zemědělské politiky a ohrožení vlastního rybářského sektoru. * Vztahy s Norskem byly upraveny pouze podpisem dohody o volném obchodu. Švýcarsko * V roce 1992 podala švýcarská spolková vláda přihlášku do Evropské unie, ale bez podpory parlamentu a voličů. * Vstup byl zamítnut referendem. * Švýcarsko zvolilo cestu bilaterálních smluv s Unií. Tak např. v rámci Bilaterálních smluv II. přistoupilo od roku 2006 k dohodě o Schengenském prostoru. Budoucnost EU Další rozšíření: Kandidátské země - Chorvatsko, Island, Turecko, Makedonie, Albánie, Bosna a Hercegovina, Srbsko a Černá Hora. ČR a EU * Jednotný vnitřní trh (1993) - je vyšší stádium společného trhu, státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již neexistují? * Podepsána Asociační Evropská dohoda ČR s EU. * Kodaňská konference – obecné podmínky pro přijetí zemí střední a východní Evropy. * Spuštění společné evropské měny (1999). * Vstup ČR do EU 1.5.2004. Změny v ČR po vstupu do EU I. Přínosy: - ČR již není vnímána jako země „zaostalého Východu“, ale jako součást rozsáhlého ekonomicko-politického komplexu EU. - Posílení osobní bezpečnosti občanů EU (společná zahraniční, bezpečnostní a obranná politika). - Právo cestovat, studovat, pracovat, žít nebo podnikat v kterémkoliv státě EU. - Zvýšení životní úrovně. - Pozitivní rozvoj české ekonomiky, nové trhy pro český export. - ČR se stává přitažlivá pro zahraniční investory. - Modernizace českého průmyslu. - Zapojení do celoevropských dopravních, telekomunikačních a energetických sítí. - Možnost čerpat evropské finanční prostředky na rozvoj regionů, různých odvětví, venkova a zemědělství. Změny v ČR po vstupu do EU II. Omezení: - Státní suverenity v některých oblastech ve prospěch sdílené evropské suverenity. - Zesílená konkurence. - Účast na společné zahraniční a bezpečnostní politice, i kdybychom s ní nesouhlasili. - Neexistuje mechanismus pro výstup z EU (Zakotveno v Lisabonské smlouvě). Smlouva o Ústavě pro Evropu * zveřejněn Konventem 18. července 2003. * Konvent – „rada moudrých“ bez výkonných pravomocí (zástupci členských i kandidátských států). * Ústavní smlouva byla poté 29. října 2004 podepsána v Římě. * Zjednodušení právního systému EU. * 2004 Smlouva o Ústavě předložena šéfům členských vlád. * Nutná ratifikace členských států (rozhodnutím parlamentu nebo referendem)! * Neúspěch: Francie a Nizozemí odmítly Evropskou ústavu v referendech => nutná změna. Lisabonská (reformní) smlouva * Podepsaná 13. prosince 2007 v Lisabonu, ratifikována 3. listopadu 2009. * Zásady Reformní smlouvy EU byly vypracovány v bilaterálních jednáních během německého předsednictví EU v první polovině 2007. * Lisabonská smlouva má obsahovat dva články pozměňující: Ø Smlouvu o Evropské unii (Smlouvu o EU, Maastrichtskou smlouvu) Ø Smlouvu o založení Evropského společenství (Smlouvu o ES, Římské smlouvy), ta má být nově nazvána Smlouvou o fungování Unie. * Lisabonská smlouva je předmětem časté kritiky, zejména v souvislosti s tím, že pokračuje v nastoleném trendu dalšího prohlubování integrace, přičemž např. dále omezuje v některých oblastech možnost států vetovat rozhodnutí v Radě EU. Lisabonská smlouva - ratifikace * Dnes ratifikována všemi 27 zeměmi. * 3. října 2009 proběhlo druhé referendum v Irsku, které dopadlo 67,1% hlasů pro ANO, proti bylo 32,9% hlasů. Voleb se zúčastnilo 58% oprávněných voličů. * Polský prezident Lech Kaczyński smlouvu podepsal krátce po irském referendu 10. října 2009. Lisabonská smlouva – ratifikace v ČR * 29. září 2009 skupina senátorů převážně z ODS předložila Ústavnímu soudu další návrh na přezkoumání slučitelnosti Lisabonské smlouvy s českou ústavou. * Prezident Václav Klaus pro podpis ratifikace vyžadoval výjimkou (formou dodatku) z Listiny základních práv EU, která podle něj zaručí neprolomení Benešových dekretů. * Ústavní soud České republiky zahájil jednání dne 27. října 2009, v odročeném jednání 3. listopadu 2009 ihned po 9. hodině konstatoval, že žalované části smlouvy nejsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. * 3. listopadu 2009 v 15 hodin prezident Václav Klaus Lisabonskou smlouvu svým podpisem ratifikoval. Lisabonská smlouva - kritika * Smlouva představuje pouze kosmetickou úpravu neschválené Ústavy EU. * Dojde k výraznému omezení suverenity jednotlivých členů EU v podobě přesunu kompetencí národních parlamentů na orgány EU. * Hlasování v Radě - tzv. systém dvojí většiny. Pro přijetí rozhodnutí se tak musí vyslovit 55 % členských států, kteří tvoří současně 65 % obyvatel EU. * Zjednodušený postup pro přijímání změn primárního práva podle čl. 48 Smlouvy o Evropské unii, tzv. obecná přechodová klauzule (passerelle). * Vytvoření nových institucí – Prezidenta EU, Ministra zahraničí EU apod. Lisabonská (reformní) smlouva Informační zdroje * http://eulaw.typepad.com/ - Evropské právo * http://europe.eu.int/eur-lex/ - Monitoring práva EU * http://integrace.cz * http://europa.eu.int * http://euroskop.cz * http://euractiv.com/