Politická geografie Volební systém ČR 3.11.2008 Volby * Nejdůležitější demokratický způsob výběru do úřadů a funkcí, sloužící k reprezentaci lidí. Volby garantují základní demokratické principy: Ø Demokratickou kontrolu Ø Všeobecnou účast Ø Politickou rovnost Ø Většinovou vládu Volby U každého typu voleb je potřeba znát: Ø Kdo a jakým způsobem navrhuje kandidáty Ø Kdo je kandidátem Ø Kdo všechno jsou voliči (kdo má aktivní volební právo) Ø Jaký je volební řád, kolik hlasů je nutných ke zvolení, kolik volebních kol se může konat, jak se postupuje v případě rovnosti hlasů apod. Ø Jaký je způsob sčítání hlasů Základní principy voleb * Všeobecnost – volit mohou všichni dospělí občané bez rozdílu. * Rovnost – každý občan má jeden hlas a každý hlas má stejnou váhu. * Tajnost – nesmí být zjistitelné, jak kdo hlasoval. * Přímé – volí se přímo zástupci. Ostatní způsoby • Jmenování (vlády) • Rotace (předsedající země EU) • Losování (při rovnosti hlasů) • Dědictví (mandát ve Sněmovně lordů v UK) Většinový (majoritní) volební systém * Zvolen je pouze jediný kandidát, který získal v daném volebním obvodu nejvíce hlasů. * Volba se uskutečňuje zpravidla v jednomandátových obvodech. * Každý odvod má svého jednoho zástupce a počet obvodů je určen počtem křesel v parlamentu. * Systém vede ke snížení počtu politických stran (zpravidla politický dualismus). * Vláda je tvořena pouze jedinou stranou. * Dvě modifikace – jednokolový a dvoukolový. * Jednokolový – vítěz s maximem hlasů vyhrává. * Dvoukolový – pokud v prvním kole nemá vítěz více než 50% hlasů, tak je druhé kolo. * Do druhého kola postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. * Velká Británie, Kanada (jednokolový), Francie (dvoukolový) * Volby do Senátu ČR. Poměrný volební systém * Je více reprezentativní - spravedlivěji reprezentuje rozložení hlasů voličů. * Procento odevzdaných hlasů odpovídá procentu reprezentantů. * Umožňuje i zastoupení menších stran v parlamentu. * Vláda vzešlá z toho systému je méně stabilní, skládá se z více stran. * Vládní strany mezi sebou uzavírají koaliční dohodu. * Podmínka pro vstup do parlamentu (např. 5%). * Volby probíhají v několika volebních obvodech nebo v celostátním měřítku. * Počet zvolených stran závisí na počtu volebních obvodů – čím je více volebních obvodů, tím menší počet křesel připadá na každý obvod, tím méně stran může být také zvoleno. * Čím je více obvodů – tím více tento systém produkuje efekt systému většinového. Smíšený * Kombinace poměrného a většinového systému. * Poměr hlasů je určen systémem poměrným, personální obsazení systémem většinovým (druhá komora je volena nepřímo) – SRN. Volební systém ČR Druhy voleb: Ø Parlament ČR – dvě komory – Poslanecká sněmovna a Senát Ø Poslanecká sněmovna - poměrný volební systém Ø Senát - většinový princip Ø Zastupitelstva krajů, obcí Ø Evropský parlament * Volby vyhlašuje prezident republiky, spolupodpis předsedy vlády. * Právo volit má každý občan ČR, který nejpozději 2. den voleb dosáhl 18 let věku. Volby do Poslanecké sněmovny ČR * Volby probíhají ve volebních krajích, tj. na území stávajících krajů a hl.m. Prahy. * V prostoru pro úpravu hlasovacích lístků vybere jednu kandidátku (volí stranu). * Volič může zakroužkovat 4 kandidáty – preferující osobnosti. * Volební právo je všeobecné, rovné a přímé a volba je tajná. * Po sečtení hlasů se určí strany, které získaly více než 5% a koalice s více než 7%. * Kolik mandátů připadá na volební stranu v daném kraji. * Určí se komu je mandát přidělen – podle pořadí na kandidátce a podle počtu preferenčních hlasů. * Má-li kandidát více než 10% preferenčních hlasů v daném kraji, přesouvá se na první místo kandidátky. * Poslancem se může stát pouze občan České republiky, který dosáhl věku 21 let. * Příští volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční v roce 2010. Volby do Senátu ČR * Poprvé v roce 1996. * Většinový princip, volby probíhají v 81 obvodech. * V každém obvodě se volí 1 kandidát – musí získat nadpoloviční většinu platných hlasů * Pokud nikdo nezíská nadpoloviční počet hlasů – 6. den se koná další kolo. * Do druhého kola postupují první 2 kandidáti – vyhrává kandidát s prostou většinou hlasů. * První volby – do 1/3 obvodů byli voleni kandidáti na 2 roky, do 1/3 obvodů na 4 roky, do 1/3 obvodů na 6 let. * Senátoři jsou voleni na 6 let (každé 2 roky se konají volby v 1/3 obvodů). * Senátorem se může stát pouze občan České republiky, kterému je nejméně 40 let. Volba prezidenta ČR * Nepřímá volba. * Volební období trvá 5 let a může být prodlouženo maximálně jednou. * Kandidát - osoba, kterou navrhne alespoň 10 poslanců nebo 10 senátorů. * Na společné schůzi obou komor je pak prezidentem zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů. * Prezidentem se může stát pouze občan České republiky, kterému je nejméně 40 let. * Příští volba prezidenta se uskuteční v roce 2013. Volby do Zastupitelstev krajů * První v roce 2000. * Výjimkou bylo hlavní město Praha, v němž tyto volby proběhly až o dva roky později. * Tajné, všeobecné, rovné a přímé volební právo. * Kandidátní listiny politických stran, hnutí a volebních koalic. * Na kandidátní listině mohou voliči navíc uplatnit až 4 preferenční hlasy. * Počet zastupitelů kraje se odvíjí od počtu obyvatel tohoto kraje a pohybuje se mezi 45 a 65. * Min. hranice 5 % hlasů. * Do krajského zastupitelstva může kandidovat občan ČR starší 18 let, který má trvalé bydliště na území tohoto kraje. * Volební období je 4 leté. * Příští volby do zastupitelstev krajů se uskuteční na podzim 2010. Komunální volby * Zastupitelstva se volí na 4 roky na základě tajného, všeobecného, rovného a přímého volebního práva. * Počet zastupitelů se odvíjí od počtu obyvatel obce, již bude zastupitelstvo zastupovat. * Volič může volit jak jednotlivé kandidáty různých stran (nebo nezávislé), tak strany nebo koalice na kandidátních listinách. * Jednokolové. Volby do Evropského parlamentu * Poprvé v roce 2004. * Přímé volby. * Volby probíhají na základě kandidátních listin s maximálním počtem 32 kandidátů, který je o 1/3 vyšší než počet poslanců, kteří mají být zvoleni. * Česká republika v Evropském parlamentu obsazuje 24 křesel. * Funkční období poslanců je pětileté. Je uplatňován poměrný systém, ve kterém strana nebo koalice stran potřebuje získat minimálně 5 % hlasů (uzavírací klauzule). * Příští volby do Evropského parlamentu se uskuteční v roce 2009. Teorie racionální volby * Jedná se o aplikaci některých ekonomických teorií na politiku. * Pokouší se vysvětlit rozhodování politiků, studuje jak se jejich individuální vůle spojují v kolektivní opatření vlády či parlamentu. * Navrhuje, co by politikové měli v daném momentě udělat. * Podle této teorie – politik se vždy rozhodne tak, aby se zalíbil voličům, aby byl znovu zvolen. * To může vést k upřednostňování krátkodobých cílů nad dlouhodobými. * Žádná strana nebude mít ve svém programu nepopulární opatření. * Teorie má nejen popisný (deskriptivní), ale i normativní charakter (“co by mělo být”). Skrutinium (Sčítání hlasů) * Sbírání a sčítání hlasů. * Přepočet hlasů na mandáty. * Většinový systém - používá k převedení počtu stranou získaných hlasů na mandáty tzv. „volební číslo“, jehož myšlenková podstata spočívá v tom, že jeho hodnota vyjadřuje minimální počet hlasů, který strana musí získat, aby jí bylo možné přidělit mandát. * Poměrný systém - pracuje se systémem tzv. „volebních dělitelů“, jejichž matematický základ vychází z teorie, že žádná strana nemůže získat mandát dříve, než ta strana, která v daný okamžik procesu rozdělování mandátů disponuje větším počtem hlasů. Rozdělování mandátů D'Hondtova metoda: * Jeden ze způsobů přerozdělování mandátů politickým stranám ve volbách. * Uzákoněna v zákoně č. 204/2000 Sb. * Zvýhodňuje velké strany. * Vzorec pro postupné podíly je: Ø P - značí celkový počet hlasů, který strana obdržela v dané oblasti. Ø m - značí počet mandátů, které již strana v dané oblasti získala (základní hodnota je 0 pro všechny kandidující strany). Dělitel m + 1 tedy může nabývat hodnot z posloupnosti 1, 2, 3, 4,…. Rozdělování mandátů D'Hondtova metoda: * V prvním kole je volební výsledek všech stran vydělen číslem 1 (při modifikacích D'Hondtovy metody ale například číslem 1,42), mandát tedy získává strana s nejvyšším počtem obdržených hlasů. * Do druhého kola je její volební výsledek vydělen dalším číslem v posloupnosti přirozených čísel, tedy číslem 2. * Mandát získává opět strana s nejvyšší číselnou hodnotou ze všech stran v druhém kole, tzn. mandát může získat i strana, která získala první mandát. Rozdělování mandátů Rozdělování mandátů Hagenbach – Bishoffova metoda: * Volební číslo se zde získá vydělením počtu všech hlasů odevzdaných na volebním obvodu, kde se stanovený počet mandátů rozděluje, počtem těchto mandátů zvětšeným o jednu. * Mandáty nejsou přiděleny v prvním skrutiniu a k úplnému rozdělení všech mandátů je třeba minimálně dvou skrutinií. * Nepoužívá se od roku 2000. Příklad: Ø Počet rozdělovaných mandátů: 20 Ø Počet odevzdaných hlasů: 754803 Ø Volební číslo: 35943 (754803/21)