ČLENOVCI
ARTHROPODA
Živá a neživá příroda III.
3. přednáška

►Jedná se o nejpočetnější živočišný kmen
►Žijí ve vodě, na souši i ve vzduchu
►Tělo je složeno z nestejných článků (nestejných jak tvarem, tak i funkcí)
►Končetiny jsou ze článků spojených klouby
►Tělo kryje KUTIKULA  z chitinu a někdy je přítomen i uhličitan vápenatý
►Dýchají podle prostředí, ve kterém žijí žábrami (korýši), plicními vaky (pavouci), vzdušnicemi
(hmyz), velmi malí i celým povrchem těla
►Podle rozmnožování jsou převážně gonochoristé
►   (vyskytuje se u nich partenogeneze – po určitou dobu se mohou rozmnožovat bez oplodnění – k
tomu dochází jednou za několik generací)

Podkmen TROJLALOČNATCI
►Patří sem vyhynulí trilobiti
trilobit trilobit II

Podkmen KLEPÍTKATCI
►Třída HROTNATCI
►Starobylá skupina
►Žijí v teplých mořích
►Dlouhý trn na zadečku
►Dýchají žábrami
►Živí se drobnými živočichy ze dna
►
►
►
►
►
►
►                        ostrorep
►
►
hrotnatci klepítkatci

►Třída PAVOUKOVCI
►Tělo z hlavohrudi a zadečku
►Stálý počet končetin (chelicery (kusadla),
►                                    makadla, 4 páry nohou)
►Dýchání plicními vaky a vzdušnicemi
►Vývoj většinou přímý
►Většina predátoři (lovci)
►                    ŠTÍŘI
► ŠTÍRCI
► PAVOUCI
► SEKÁČI
► ROZTOČI

ŠTÍŘI
►Zadeček rozdělen na dvě části – zadní ocáskovitá část nese jedovou žlázu – může paralyzovat i
velké zvíře
►Makadla přeměněna na velká klepeta – loví jimi menší kořist
►Dýchání plicními vaky
►Obývají teplé oblasti
Scrop2 štír II

ŠTÍRCI
►Velmi malí – do 7 mm
►Mají makadla přeměněná
►   na klepítka
►Nemají dělený zadeček, jedová žláza je v v makadlech
►Snovací žlázy jsou v chelicerách - kusadlech
►Dýchají trachejemi
►Žijí v hrabance, hnízdech savců a ptáků i sídlech člověka
stírek synsphyronus niger

PAVOUCI
►Hlavohruď se zadečkem je spojen stopkou
►Zadeček není článkovaný
►Klepítky se dopravuje jed do kořisti (některé druhy jedovaté i pro člověka)
►Dýchají plicními vaky i trachejemi
►Na zadečku mají snovací bradavky
►
krizak
Křižák obecný

Křižák obecný
►
►
►
►
►Samci bývají menší, samice větší – vajíčka v zadečku
►Zimu přežívají ve stádiu vajíček zabalených v kokonu
►Živá se převážně hmyzem – trávení vnější
►Pro lov si staví pavučinu
►
►
msotw9_temp0 msotw9_temp0

SEKÁČI
►Připomínají pavouky, ale hlavohruď široce přisedá k zadečku
►Nemají jedové žlázy
►Netvoří pavučiny
►Jsou draví, loví převážně v noci
►Při ohrožení odhazují končetiny
sekáč sekáči II msotw9_temp0

ROZTOČI
►Velmi redukované členění těla
►Patří sem predátoři i paraziti
►Někteří přenášejí choroby – klíště (encefalitida, borelióza), nebo je přímo působí – zákožka
svrabová (svrab)
klíště II klíště III zákožka svrabová
Zákožka svrabová
Klíště obecné

Podkmen KORÝŠI
►Většina korýšů žije ve vodě
►Dýchají žábrami
►Mají tvrdou vnější kostru zpevněnou uhličitanem vápenatým
►Tělo tvoří hlavohruď a článkovaný zadeček, dva páry tykadel a různý počet končetin
►Většina jsou gonochoristé, vývoj přes několik larválních stádií
►                                 Zástupci od mikroskopických rozměrů po půlmetrové.
►
branchiopoda4

Korýši malých velikostí
►
►
►
►
►
branchiopoda1
Žábronožka
cladoceranw_eggs32 daphni
PERLOOČKY
DESETINOŽCI
gammarus gammarus_pulex porcellio_scaber_hs3_0806_t
Blešivec – poměrně běžný, avšak
vyžaduje čistou vodu
LUPENONOŽCI
Stínka zední – jeden z mála
korýšů žijících na souši

Korýši velkých velikostí - RAKOVCI
►
krab langusta
LANGUSTA – na krunýři a tykadlech má
trny – obrana, nemá klepeta, plave jen při napadení a to pomocí ploutvičky na zadečku, 20-40
cm)
Krab německý
Humr – největší, až 60 cm, má
velká klepeta, výhradně mořský
humr evropský rak
Raci – sladkovodní,
 ohrožení živočichové