Zoologie pro ZV (1/0/0, 4 h) Bi1BP_ZZBP ko (písem., 2 kr.) Bi1BK_ZZBP ko (písem., 2 kr.) Boris Rychnovský doc. RNDr., CSc. Obecné znaky strunatců: 1. Mnohobuněční živočichové, tři zárodečné listy (ekto-, ento- a mezoblast), druhotná tělní dutina (coelom) 2. Dvoustranně souměrní, segmentace coelomu a ústrojů z něj. Možnost potlačení, vždy v ontogenezi. 3. Uzavření prvoúst v zárodečném vývoji, prolomení na opačném konci těla. Na místě prvoúst později řitní otvor. 4. Přední oddíl trávicí trubice (hltan) se žaberními štěrbinami, které u primárně vodních i v dospělosti (ústí ven nebo do obžaberního prostoru), u suchozemských pouze v ontogenezi, později zarůstají. Zvláštní znaky strunatců: 1. Základ vnitřní kostry - struna hřbetní (chorda dorsalis) jako produkt entoblastu hřbetní strany prvostřeva. Leží pod nervovou a nad trávicí trubicí jako tyčinka z vakuolizovaných buněk. 2. Nervová trubice (s centrálním kanálem) z neuroektoblastu jako základ nervové soustavy - poloha viz výše (hřbetní strana). 3. Přítomnost neurenterického kanálu (canalis neurentericus), tj. spojení dutiny nervové trubice a prvostřeva v určité fázi ontogeneze. 4. Umístění trávicí trubice pod chordou, vyústění před koncem těla. Oddělení pravého, postanálního ocasu. 5. Srdce na břišní straně pod trávicí trubicí, pumpuje krev k hlavovému konci. Druhotně může chybět (kopinatec). strun Vývoj: neznámí přímí předkové Předpoklad: mořští živočichové příbuzní polostrunatcům, ostnokožcům, nebo oběma. Mohli být různé tělesné stavby a způsobu života (přisedlí s chapadly, popř. rourkatí, opancéřovaní, nebo i volně pohybliví). Počátek prvohor, nebo předprvohory. Střední kambrium - zbytky pláštěnců (vršenky). Přechod do sladkých vod - obratlovci (bezčelistní obratlovci - spodní silur) STRUNATCI (Chordata) Pláštěnci Bezlebeční Obratlovci Urochordata,Tunicata Cephalochordata Vertebrata Podkmen: Pláštěnci – Urochordata (Tunicata) Mořští, maximálně 30 cm, larvy s tělesnou organizací dokonalejší (více strunatčí). Dospělci různou měrou pozměnění (kolonie). Obecné znaky (pláštěnců a bezlebečných): 1. - 4. Obecné znaky strunatců (Coelomata, Bilateralia, Deuterostomia, žaberní štěrbiny) 5. – 9. Zvláštní znaky strunatců (chorda, nervová trubice s neurenterickým kanálem, postanální ocas, srdce ventrálně) 10. Jednovrstevná pokožka (jako bezobratlí) 11. Obžaberní (peribranchiální) prostor (atrium) (může i chybět) 12. Hltan s lištami a rýhami pro zpracování a transport potravy (endostyl) Zvláštní znaky: 1. Tuhý rosolovitý plášť (tunica) z tunicinu (podobný celulóze, ektoblastový původ) 2. Chorda a nervová trubice zpravidla pouze v larválním stadiu 3. Coelom je redukován na prostor kolem srdce (perikard) 4. Vylučovací orgány nejsou vytvořeny (střevo a nephrocyty, ukládací ledviny) 5. Hermafroditi s nepárovými pohlavními orgány. 6. Složité rozmnožování. Pláštěnci - Urochordata (2000) Třída: SUMKY - Ascidiacea 1900 SALPY - Thaliacea 50 VRŠENKY - Copelata 60 Třída: SUMKY Ascidiacea Obecné znaky: 1. Dobře vytvořený obžaberní prostor 2. Časté pohlavní i nepohlavní rozmnožování, kolonie z uniformních (nerozrůzněných jedinců). Málo rodozměna. Zvláštní znaky: 1. Dospělci přisedlí, upevnění výrůstky pláště 2. Larva přisedá spodní částí těla, přetočení trávicí trubice (U). Terminální přijímací otvor, subterminální atrioporus. 3. Prostorný hltan s velkým počtem (nepárových) žaberních štěrbin - žaberní vak 4. Nepohybliví - pouze otevírají otvory a podélně se stahují. plášt sum celk plášt larva plášt sum řez Morfologie pláštěnců na příkladu sumky a její larvy sumka 3 Ascidia mentula Halocynthia pyriform Halocynthia pyriformis Clavellina lež Pospolitka Clavellina sp. clavellina_lepadiformis1 Pospolitka svijonožcovitá Clavellina lepadiformis Enterogona Didemnum albidum Koloniální Didemnum albidum – podobná houbě. Hvězdicovité otvory: individuální přijímací, společný vyvrhovací (kontrah.) BioLib Didemnum maculosum Pleurogona Zřasenka středomořská Botryllus schlosseri BioLib Zřasenka středomoř.Botryllus schlosseri Třída: SALPY Thaliacea Obecné znaky: 1. Obžaberní prostor je odlišně vytvořen - větší část tvoří kloakální dutinu 2. Pohlavní a nepohlavní rozmnožování je kombinované ve složitou rodozměnu (metageneze) Zvláštní znaky: 1. Soudečkovité tělo s velkými otvory na protilehlých koncích. Stahy obroučkovitých svalů vypuzují vodu z těla, pohyb 2. Polymorfie tvarových a funkčních typů jedinců - solitér nebo hlavní jedinec v kolonii - oozoid (nepohlavní) má pupenotvorný stvol (stolo prolifer) a hřbetní stvol (stolo dorsalis), drobní jedinci - blastozoidi s další diferenciací (gasterozoidi - vyživovací a dýchací, phorozoidi - odchovávající gonozoidy – pohlavní jedince). Morfologie larev - podobná sumkám Ekologie Pelagičtí, součást planktonu hlavně teplých moří. plášt sal celk plášt sal kol SALPY - morfologie Ohnivky Pyrosomida Pyrosoma BioLib Ohnivka Pyrosoma Doliolum sp Ohnivka atlantská Pyrosoma atlantica Třída: VRŠENKY Copelata (VRŠENKY Copelata) Obecné znaky: 1. Znaky strunatců a pláštěnců Zvláštní znaky: 1. Místo pláště velké schránky z tunicinu se síty. Zanášení → tvorba nových (xkrát za den). 2. Malý hltan, chybí obžaberní prostor, jeden pár žaberních štěrbin ústí ven 3. Členění těla na trup a ocásek, v dospělosti na břišní straně s otočením o 90o 4. Nervová trubice a chorda (v ocasní části) i v dospělosti 5. Redukce endostylu a cévní soustavy, svalstvo soustředěno do ocásku. Pouze pohlavní rozmnožování. plášt vrš Ekologie Studenomilný i teplomilný plankton všech moří do 100 metrů hloubky. Proterandričtí hermafroditi s několikaminutovým předstihem dozrávání varlete. Vršenka středozemní – Atlantik a Středozemí vršenky BioLib Fritillaria borealis BioLib oikopleura Oikopleura labradorensis BioLib Oikopleura dioica BioLib Vršenky Copelata Fritillaria borealis Oikopleura dioica O. labradorensis Bezlebeční Cephalochordata Druhově chudí (25 druhů), evolučně významní (nejvíce znaků společných všem strunatcům). Rybičkovitý tvar, 5 - 6 cm, dvoustranně souměrní, aktivně pohybliví Obecné znaky: spol. s pláštěnci: 1. Jednovrstevná pokožka 2. Obžaberní prostor (jiný původ než u pláštěnců, vyústění na ventrální straně) 3. Filtrovací hltan (180), endostyl a epibranchiální rýha spol. s obratlovci: 1. Vnitřní segmentace těla, segmentální výstup míšních nervů, segmentální vylučovací a pohlavní orgány 2. Rozdílný hlavový a ocasní konec těla 3. Shodné uspořádání nervové soustavy (bez mozku) 4. Shodná stavba cévní soustavy s vodními obratlovci (bez srdce) Zvláštní znaky: 1. Uvnitř po celé délce nervové trubice primitivní smyslové orgány 2. Vysoký počet (30) mezoblastových vylučovacích orgánů (jako protonefridie) ústí do obžaberního prostoru 3. Velký počet (26) gonád ústících do obžaberního prostoru 4. Asymetrické larvy - žaberní štěrbiny na pravé a ústní otvor na levé straně kopinatec Kopinatec plžovitý - malý mořský živočich (do 7 cm) je přes den je zahrabaný v pobřežním písku, v noci vyplouvá a u dna se živí mikroskopickou potravou. Filtrují potravu pomocí žaberních štěrbin (90x2 p.) a pomocí zvláštního systému rýh ji posunují do střeva. K pohybu slouží ploutevní lem okolo těla. Jeho tělo (svalovina – 60 m.) a orgány (žaberní štěrbiny hltanu, míšní část nerv. soustavy, vylučovací orgány – 90 p. a gonády – 26 p.) jsou segmentovány (článkovány víceméně stejnými články). Kopinatci jsou odděleného pohlaví a rozmnožují se přes larvu. Stadium larvy trvá až 3 měsíce. Larvy kopinatců žijí přes den u dna, v noci vyplouvají do vyšších vrstev vody moří. Branchiostoma_lanceolatum Podkmen: Obratlovci Vertebrata Obecné znaky: 1. Metamerní segmentace těla i v dospělosti (nervová soustava, páteř, trupové svalstvo) 2. Podélné rozčlenění těla na nejméně tři oddíly: hlava, trup a ocas 3. Nervová soustava v podobě míšní trubice s vystupujícími párovými míšními nervy 4. Uzavřená cévní soustava podobná stavbou bezlebečným Obratlovci - zvláštní znaky: - aktivně pohybliví, bilaterálně symetričtí - oporná soustava: náhrada chordy páteří z obratlů, vyvíjí se chrupavka a kost. Redukce chordy k nepatrným zbytkům (savci) až úplnému zániku (ptáci) - končetiny s vnitřní kostrou v podobě ploutve (ichtyopterygium) nebo nohy (chiropterygium) - mnohovrstevná pokožka a škára s různými útvary (pancíře, šupiny, peří, srst) a opatřená deriváty - diferenciace mozku do oddílů, zvyšování významu koncového mozku, spinální ganglia na dorzálních kořenech míšních nervů - výkonné smyslové orgány soustředěné na hlavovou část (uložení v lebce) - uzavřená cévní soustava se srdcem, hemoglobin v erytrocytech - párové ledviny mezodermového původu - složitá soustava žláz s vnitřní sekrecí, z endostylu štítná žláza zajišťující spolu s NS integraci životních pochodů - vývoj zárodečných obalů (kromě vaječných o.) k zajištění reprodukce v podmínkách souše - nárůst počtu genů, zesložitění genů Hox Nadtřída: BEZČELISTNÍ Agnatha - nejprimitivnější, nejstarší obratlovci rybího tvaru - chybí čelisti - primitivní mozek a smyslové orgány (2, resp. 1 polokružné chodby ve vestibulokochleárním ústrojí) - nepárový čichový orgán ústí spolu s hypofýzou nazohypofyzárním kanálem - 5 - 15 párů žaberních štěrbin (žaberní kanálek, žaberní váček) Fosilní - ordovik, devon - vymírají, dodnes pouze asi 100 druhů Třída: ŠTÍTNATCI Ostracodermi - rybí tvar - hypo-, hetero-cerkní ploutev, párové hrudní - kožní pancíř i šupiny - bentičtí mikrofágové do 1,5 m, větš. 30 cm - sladké i slané vody - vymřelí Hemicyclaspis (A), Birkenia (B), Pteraspis (C) bezčel Třída: KRUHOÚSTÍ Cyclostomata - válcovité tělo s druhotnými zjednodušeními (lysá kůže, ploutevní lem, bez párových přívěsků ) - skelet: hlavový (chrupavčitá baze lebky) osní (chorda), horní oblouky obratlů útrobní (8 párů viscerálních oblouků) - primitivní mozek, jednoduché vnitřní ucho - modifikace predátorství, ústní dutina s odontoidy, antikoagulanty, chybí žaludek, řasa ve střevě - žaberní štěrbiny (7) s váčky a lamelami - prvoledviny - Mihule a sliznatky bezčel těl stavba MIHULE Sliznatky MIHULE Petromyzoniformes (řád) (třída) MIHULE Petromyzoniformes - ve vestibulokochleárním ústrojí 2 polokružné chodby - nespojené alternující kořeny míšních nervů - slepý žaberní vak - slepý nasohypofyzární vak - gonochoristé, pohlavní žlázy nepárové a bez vývodu, larva (bezoká minoha). Malé druhy málo (3 000), velké mnoho (300 000) jiker. Hynou. - larva holonefros, dospělci opistonefros - převážně anadromní, sladkovodní zástupci - výživa: modifikovaná predace - 44 druhů Mihule říční Lampetra fluviatilis – 40-50 cm, evropská moře mimo Černé M. mořská L. marinus – 1 m, Atlantik, sladkovodní americká forma M. potoční L. planeri – sladkovodní, nepřijímá potravu M. ukrajinská Eudontomyzon mariae, sladkovodní, nepřijímá potravu M. karpatská E. danfordi – povodí Dunaje, sladkovodní, přijímá potravu bezčel mih pot Novohr Zvlášť chráněný druh – KO! Mihule potoční Lampetra planeri – dospělci až 17 cm, minohy do 19 cm. Neparazitický a nestěhovavý druh čistých vod pstruhového pásma. Slepé larvy v jemných náplavech žerou rozsivky, larvy, detrit. Dospělci nepřijímají potravu, po vytření hynou. mih pot Žel h b SLIZNATKY Myxiniformes (Myxini) SLIZNATKY Myxiniformes (Myxini) - hvězdicovitý ústní otvor, tykadla (4 páry), rohovité odontoidy na jazyku - kožní žlázy - otevřený nasohypofyzární kanál - mohutný dvoulaločný jazyk - různý počet žaberních otvorů (6 – 14 párů, někdy s jediným vývodem) - redukce skeletu (chybí žaberní skelet, chorda bez oblouků obratlů) - atrofie očí (chybí zrakový a okohybné nervy) - spojené kořeny míšních nervů - ve vestibulokochleárním ústrojí 1 polokružná chodba - mesovarium + mesorchium s funkčností jediné pohlavní žlázy - izoosmotičtí, v mládí holonefros, dospělci opistonefros - vývoj přímý (polylecitální 1 cm vejce s háčky), převaha F - více než hrabavých 60 druhů na kontinentálním šelfu s vysokou hustotou Sliznatka cizopasná (G) Myxine glutinosa – Atlantik, ½ m predační nekrofág Sliznatka Bdellostoma – Pacifik, Indik bezčel P8220061 Sliznatka jihoafrická Obratlovci Vertebrata – ČELISTNATCI Gnathostomata - 1. žaberní oblouk → čelisti. S tím souvisí i přeměna 2. čelistního oblouku (jazylkového). Redukce spirakula. - maximálně 7 párů žaberních štěrbin - vývoj žeber - dva páry končetin (ploutvovci x čtyřnožci) - tři polokružné chodby ve vestibulokochleárním ústrojí - kostěnné elementy v ocasní a hřbetní ploutvi - další rozrůzňování trávicí trubice - vývoj žaludku - k precizaci oběhové soustavy: molekula hemoglobinu se čtyřmi řetězci, adaptivní imunitní systém - myelinizace axonů nervových buněk - párové smyslové orgány - akomodace očí - vývody pohlavních žláz - Od středního ordoviku (trnoploutví) – předcházejí tak štítnatcům. Přelom ordovik - silur – vývoj pancířnatců. Ploutvovci (Pisces) - primárně vodní - žábry bez váčků, žaberní plátky na přepážkách nebo obloucích - krční oddíl páteře chybí - hydrodynamické tělo s vertikálním ocasem - párové končetiny typu ploutví PANCÍŘNATCI Placodermi TRNOPLOUTVÍ Acanthodii PARYBY Chondrichthyes NOZDRATÉ RYBY (SVALOPLOUTVÉ R.) Sarcopterygii PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii Čtyřnožci (Tetrapoda) - kráčivé párové končetiny - přeměna spirakula v dutinu středního ucha, hyomandibulare v kolumelu - vývoj krční části páteře - plicní dýchání iniciuje vytvoření malého krevního oběhu OBOJŽIVELNÍCI Amphibia PLAZI Reptilia PTÁCI Aves SAVCI Mammalia PANCÍŘNATCI Placodermi - rybí tvar - kompaktní kostěný pancíř na hlavě a hrudi, kloubní spojení ploutví s tělem nebo hlavový a prsní pancíř - šupiny na zadní části těla - heterocerkní ocasní ploutev - obratle bez těl (kostěné horní a dolní oblouky) bentičtí, 0,3 až 10 m , silur – karbon Pterichthyodeus (A), Dinichthys (B), Stegoselachii – drobní, vzhled jako žraloci a rejnoci, moře a brakické vody čelist primit čelist primit TRNOPLOUTVÍ Acanthodii - malí rybovití čelistnatci devon – perm - redukovaný pancíř – šupiny (jako ganoidní) - kožovité ploutve se silným trnem - 2 hřbetní ploutve, mezi hrudními a břišními max. 5 párů menších - žaberní štěrbiny a spirakulum pod skřelemi - tropibazická lebka (vysoká s úzkou přepážkou mezi velkými očnicemi) Acanthodes, Climatius (C) čelist primit PARYBY Chondrichthyes - hydrodynamické tělo, párové ploutve prsní a břišní (basalia+radialia+ceratotrichia), heterocerkní ocas, dvě hřbetní - vnější kostra z plakoidních šupin - chorda s neúplnými těly obratlů - chrupavčitá kostra částečně vápenatí - vyvinutá čichová část koncového mozku a proudový orgán na hlavě - srdeční násadec conus arteriosus - žaberní plátky přirostlé po celé délce k žaberním přepážkám, bez skřelí - příčná ústa, ve střevě typhlosolis - vnitřní oplození – Wolffovy i Müllerovy chodby - velká vejce, i živorodost - převážně mořští - zást těl stavba žr těl stavba žr obr obr obr obr obr konč obr pokr těl stavba žr Vnější vzhled Plakoidní šupina Kostra ploutve Amficelní obratle Kostra lebky Stavba těla Převážně mořští. Euryhaliní žraloci (žralok bělavý průnik až 3 500 km do Amazonky). Sladkovodní žraloci a rejnoci. Pelagické x bentické druhy volných a příbřežních moří. Tropy. Hlubinní. Potravní specialisté a) lovci b) planktonofágové (ž. veliký, ž. obrovský, manta) c) bentofágové (různozubec, máčky, polorejnoci, pilonosi, rejnoci) Dlouhověcí K-stratégové (dlouhá doba březosti /ostrouni 24 měsíců/) Koráloví žraloci – teritorialita. Reprodukční i potravní migrace. Nevyjasněná systematika (1000), různá interpretace. Vývoj systému paryb Původní Inovovaný Současný Chiméry Chimérovci Chimérovci CHIMÉROTVÁRNÍ Žraloci ŽRALOCI podř.: Žralouni Obrouni Šedouni Ostrouni REJNOCI Příčnoústí ŽRALOUNI OBROUNI ŠEDOUNI OSTROUNI POLOREJNOCI PILONOSI REJNOCI Příčnoústí RŮZNOZUBCI MALOTLAMCI ŽRALOUNI OBROUNI ŠEDOUNI OSTROUNI POLOREJNOCI PILONOSI REJNOCI zást zást Třída: PARYBY Chondrichthyes Podtř.: Pleuracanthodii Cladoselachii Příčnoústí Elasmobranchii ŽRALOCI (morfologický typ) REJNOCI dtto Chiméry Holocephali Nově: Příčnoústí Neoselachii Galeomorphi (2 hřbetní pl.) Squalimorphi Chiméry PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii Dříve RYBY Osteichthyes – torpédovité tělo, modifikace – párové ploutve převážně jako ichtyopterygium – kožní kostra: kostěné šupiny (bez ganoinu) a dermální kosti – zaškrcovaná chorda, převažuje kostní tkáň – skřele s krycími skřelovými kostmi – myomery bočního svalu: W (špičky k ocasu) – vychlípenina přední části trávicí trubice – nepárový plynový měchýř – redukované žaberní přepážky, žaberní lupínky na žaberních obloucích – everzní koncový mozek – velké otolity v blanitém labyrintu vnitřního ucha (3) – proudový orgán jako postranní čára – opistonefros – vnější oplození, výjimečně kopulační orgán – malá vejce, vývojová stadia s larválními znaky Ekologie paprskoploutvých i nozdratých ryb Poikilotermové - rozpětí, zimní a letní strnulost , naši strnulost při 6 - 4 oC, letní spánek v tropech (bahník). Zbarvení - tmavý hřbet, světlé břicho. Korálové ryby - pestré. Výrůstky (řasovník rozedraný), krunýře, trny (čtverzubci). Elektrické orgány (hlavně orientace). Vztahy (symbióza - Amphiprion x sasanka, komenzalismus - štítonoš (Echeneis) na kůži žraloků, parazitismus -sumeček candiru – Vandellia - 6 cm, ø 3 mm - močová trubice, háčky na skřelích, - parazitičtí samci - zvl. případ sexuálního dimorfismu - viz níže, hořavka x škeble (možno hodnotit předchozím soužitím), predatorství) Výživa - proměnlivá - dravé x nedravé x býložravé (potravní specialisté) Gonochoristé, málo hermafroditismus (obojetnictví kaniců). Velká plodnost - polyandrie, polygamie (koljuška), epigamní projevy (i boj o teritoria). Sexuální dimorfismus. Růst ryb – činitele: teplota vody (denní stupně), potrava. Druhy krátkověké (annuální) – dlouhověké. Pravidelné x nepravidelné tření ( jikry plavou /pelagické/, klesají, stoupají, lepkavé). Nároky na třecí podklad – litofilní, fytofilní. Denní stupně. Péče o potomstvo (87 čeledí, 4000 druhů ryb). Vejcoživorodost - živorodky, pravá živorodost (slimule, gudea) růst šup a ryb Vodní prostředí - málo variabilní. Hustota – vody sladké, brakické a mořské. Pohyb vody - tvar těla (horní a dolní toky řek). Rychlost plavání (do 10 ms-1- losos 5 ms-1, tuňák 6 ms-1, létavé ryby - až 18 s, 200 m). Ryby pelagické, bentické. rybí pásma Rozpustnost plynů - obsah solí x teplota (sladké vody: 7 - 11 ml O2 na 1 l - pstruh, střevle, 0,5 ml - lín, karas, moře – méně, ale dost O2). Migrace - pasivní (úhoř, sleď), aktivní. Anadromní x katadromní ryby. Hospodářský význam. Maso. Slanovodní x sladkovodní. Produkce až 6000 kg/ha, u nás do 1000 kg/ha. Různé způsoby lovu – exploatace. Ohrožování některých druhů. Introdukce ryb (maso, sportovní rybářství, omezení nežádoucích organismů – sinice, komáři, nežádoucí i.) s aklimatizací (úspěšné rozmnožování). Nově koncipovaný systém ryb (Hanel 1998, Gaisler Zima, 2007) Třída: PAPRSKOPLOUTVÉ RYBY Actinopterygii Podtř.: Bichiři (MNOHOPLOUTVÍ, NÁSADCOPLOUTVÍ) Cladistia ( Polypteriformes, Brachiopterygii) Podtř.: Chrupavčití Chondrostei Řád: JESETEŘI Acipenseriformes Neopterygii Podtř.: Kostlíni (Semionotiformes) a Kaprouni Amiiformes Podtř.: Kostnaté ryby Řád: OSTNOJAZYČNÍ Osteoglossiformes Řád: TARPONI Elopiformes Řád: ALBULOTVÁRNÍ Albuliformes Řád: HOLOBŘIŠÍ Anguilliformes Řád: VELKOTLAMKY Saccopharyngiformes Řád: BEZOSTNÍ Clupeiformes Řád: MALOÚSTÍ Gonorhynchiiformes Řád: MÁLOOSTNÍ Cypriniformes Řád: TRNOBŘIŠÍ Characiformes Řád: SUMCI Siluriformes Řád: NAHOHŘBETÍ Gymnotiformes Řád: ŠTIKY (ŠTIKOTVÁRNÍ) Esociformes Řád: KORUŠKOTVÁRNÍ Osmeriformes Řád: LOSOSI (LOSOSOTVÁRNÍ) Salmoniformes Řád: VELKOÚSTÍ Stoimiiformes Systém paprskoploutvých ryb – dokonč. Řád: MĚKKORYPÍ Ateleopodiformes Řád: JINOŽÁBŘÍ Aulopiformes Řád: HLUBINOVKY Myctophiformes Řád: LESKYŇOVCI Lampridiformes Řád: VOUSATKY Polymixiiformes Řád: OKOUNCOVCI Percopsiformes Řád: HRUJOVCI Ophidiiformes Řád: HRDLOPLOUTVÍ Gadiformes Řád: ŽABOHLAVÍ Batrachoidiformes Řád: ĎASOVÉ Lophiiformes Řád: CÍPALOVÉ Mugiliformes Řád: GAVÚNI Atheriniformes Řád: JEHLICE (JEHLOTVÁRNÍ) Beloniformes Řád: HALANČÍKOVCI Cyprinodontiformes Řád: MOŘATKY Stephanoberyciformes Řád: PILONOŠI Beryciformes Řád: PILOBŘIŠI Zeiformes Řád: VOLNOOSTNÍ Gasterosteiformes Řád: HRDLOŽÁBŘÍ Synbranchiformes Řád: ROPUŠNICE (ROPUŠNICOTVÁRNÍ) Scorpaeniformes Řád: OSTNOPLOUTVÍ Perciformes Řád: PLATÝSI Pleuronectiformes Řád: ČTVERZUBCI Tetraodontiformes tučně význačné řády j malý 0306 Ro JESETEŘI - jeseter malý 071002 úhoř říč 004 HOLOBŘIŠÍ - úhoř říční kapr sazan 0306 Ro MÁLOOSTNÍ - kapr obecný (sazan) k stříbřitý 050331 M. - karas stříbřitý M. – cejn velký plot ob 060407c M. – plotice obecná j tl 070804 chata Osl 004 M. – jelec tloušť parma ob 208 M. – parma obecná hrouzek obecný M. – hrouzek obecný sumci SUMCI – sumec velký PICT0167 ŠTIKY – štika obecná p o pot 163 LOSOSI – pstruh obecný potoční p duh 050416 003 L. – pstruh duhový li podhor I 061118a Svr-Jimr L. – lipan podhorní siv amer 080815a Ji5B skály Na Doub L – siven americký okoun 0212-3 candát 0212-3 vranka ob 071014 chata Osl 002 ROPUŠNICE – vranka obecná O. – candát obecný P1020300 HRDLOPLOUTVÍ – mník jednovousý OSTNOPLOUTVÍ – okoun říční NOZDRATÉ (SVALOPLOUTVÉ) RYBY Choanicthyes, Sarcopterygii - dříve RYBY Osteichthyes – torpédovité tělo, modifikace – párové ploutve jako archipterygium (uniseriální a biseriální s osovou kostrou) – kožní kostra: kostěné šupiny (původně kosmoidní) a dermální kosti – aspondylní obratle (bez těl), zaškrcovaná chorda, převažuje kostní tkáň – skřele s krycími skřelovými kostmi – myomery bočního svalu: W (špičky k ocasu) – svalovinný násadec končetiny – vychlípenina přední části trávicí trubice – párové plicní vaky – redukované žaberní přepážky, žaberní lupínky na žaberních obloucích – spirální řasa ve střevě – plicní tepny (ze IV. páru), plicní žíly, dutá žíla – mízní systém – koncový mozek standardní stavby – choany (vnitřní nozdry – spoj dutiny nosní a ústní) – velké otolity v blanitém labyrintu vnitřního ucha (3) – proudový orgán jako postranní čára – opistonefros, Wolfovy vývody jako chámomočovody – kloaka – vnější i vnitřní oplození oplození – vývojová stadia s larválními znaky (keříčkovité žábry) archipter archipter uniser Vývoj od spodního devonu v mořích, přechod do sladkých vod (konec devonu) Actinistia od středního devonu s rozvojem v triasu Nedořešené otázky vztahů (Actinistia bez choan, Crossopterygii není monofyletický, … Nově koncipovaný systém ryb (Hanel 1998, Gaisler Zima, 2007) Třída: NOZDRATÉ RYBY SVALOPLOUTVÉ RYBY Sarcopterygii (Choanichthyes) Podtř.: Lalokoploutví Coelacanthimorpha Řád: LATIMÉRIE Coelacantiformes (Actinistia) Podtř.: Osteolepimorpha (Rhipidistia) Podtř.: Dvojdyšní Dipnoi Řád: JEDNOPLICNÍ Ceratodontiformes Řád: DVOUPLICNÍ Lepidosireniformes bahnik 08 Moz Ondra Dvojdyšní – bahník africký ČTYŘNOŽCI Tetrapoda Teoretický předpoklad vývoje - mělké vody chudé na O2 - skupiny ryb s žaberním i plicním dýcháním, končetinami umožňujícími pohyb po pevném podkladu. E. Haeckel - první nástin fylogenetického vývoje: devon (400 mil. let) - dvě větve: a) dnešní dvojdyšní b) čtyřnožci - vše z primitivních dvojdyšných. Nález primitivních lalokoploutvých (Eusthenopteron - 380 mil. let - Rhipidistia) => (novější teorie) předkové čtyřnožců - Rhipidistia (další společné znaky anatomické (stavba lebky, choan, chrupu) i odvození pětiprsté končetiny z biseriálního archipterygia. Názor i většiny našich zoologů a paleontologů. Nález obojživelníka Ichthyostega (1932) - 360 mil. let, latimérie 1938-39 - rozdíly ve stavbě lebky I. a E. větší než se předpokládalo, diference ve stavbě pásem. Využití kladistické metody (hledání podobností) - angloamerická škola – někteří návrat k původnímu Haeckelovu pojetí (možnost i difyletického původu). Platné pro obě teorie: charakteristika primitivního předka čtyřnožců: ploutvovec s žábry i plicemi, vnitřními choanami. Spodní devon (390 mil. let) (možná konec siluru /410/). Svrchní devon (390 mil. let) čtyřnožec s typickými znaky: kráčivá končetina s vnitřní kostrou s kloubními spoji - zadní pár - spojení s páteří (lopatkové pásmo - ztráta spojení s hlavou), někdy tvarová konvergence k ploutvím. Vymizení žaberního a vznik plicního dýchání. Změna cévní soustavy. Redukce žaberního aparátu: spirakulum → střední ucho (spojení s ústní dutinou) → hyomandibulare → kolumela. Třída: OBOJŽIVELNÍCI Amphibia (Lissamphibia) Nejprimitivnější čtyřnožci - žaberní x plicní dýchání, sladké vody. „Rybí“ znaky: nepřítomnost embryonálních obalů - Anamnia - dýchání žábrami (keříčkové - larvy) - proudový orgán (larvy) Odlišnosti od ryb: - kůže holá, slabě rohovatí, alveolární kožní žlázy, podíl na dýchání - srdce - 2P + 1K, žilný splav a srdeční násadec zůstává - rozvinutý lymfatický systém - párové kráčivé končetiny - náhrada žaberního aparátu plicemi - vznik tělního a plicního krevního oběhu - částečné rozdělení srdce (2P + 1K) - chybění paprsků v ploutevním lemu pulců - další změny na kostře (autostylní lebka, redukce dermatokrania, obratle amficelní (mloci, červoři), procelní (žáby) a opistocelní (mloci) - redukce žaberního aparátu: spirakulum→ střední ucho (spojení s ústní dutinou) → hyomandibulare → kolumela. zást zást Tři základní tělní typy: 1.čolkovitý - původní, nejméně specializovaní 2. červorovitý - bez končetin, bez ocasu 3. žabí - zkrácené zploštělé tělo bez ocasu, silnější zadní končetiny Třída: OBOJŽIVELNÍCI Podtř.: Vráskozubí Řád: ICHTHYOSTEGALIA Podtř.: Solenodonsauria Ocasatí Červoři Bezocasí mlok skvrn 22 col ob 9605 rop rosn zel upr ku ob 0506_5 Ro skok hně 9605 skok zel 9605 Ropucha obecná Mlok skvrnitý Čolek obecný Kuňka obecná Skokan hnědý S. zelený Rosnička zelená Třída: PLAZI Reptilia Plné přizpůsobení suchozemskému životu - zárodečné (plodové) obaly: amnion, seróza a allantois - vyšší obratlovci - blanatí - Amniota. Čtyřnožci s rozdílným stupněm redukce krycích kostí a úpravou spánkové krajiny. U recentních chybí pravá endotermní termoregulace => poikilotermie. Pravé ledviny (metanefros). Vejcorodí (telolecitální), někdy živorodí. Suchá silně zrohovatělá kůže krytá šupinami, štítky, krunýři někdy s kožními kostmi. Výjimečně kožní žlázy. Plíce jednoduché stavby, srdce se dvěma předsíněmi a neúplně rozdělenou komorou, oba oblouky aorty. Rozvinutější mozek (neopalium), dokonalejší pohybové schopnosti. Dlouhý fylogenetický vývoj → množství morfologických typů. Teoretický význam. Drobné až středně velké formy. Obrovské formy fosilních dinosaurů i létavých. Morfologicky rozmanití. Původní typ: ještěrkovitý Odvozené: hadovitý (protáhlý beznohý) želvovitý (zkrácený s krunýřem) rybovitý bipední ptakoještěrovitý PLAZI (Reptilia) Podtř.: Želvy Chelonia Řád: ŽELVY Podtř.: Archosauři Řád: KROKODÝLOVÉ Podtř.: Šupinovci Řád: HATERIE Řád: ŠUPINATÍ Podř.: Ještěři Hadi želv bahen ž nádher 080902 U Kadl Ř3 Ž. bahenní Želva nádherná j ob 050424e M ch slep křeh 202 Ještěrka obecná -samec Slepýš křehký už obojk 040601b Jed z ob 060907 Rad raš Užovka obojková Zmije obecná Třída: PTÁCI Aves 8 900 specializovaná vývojová větev archosaurních plazů - s endotermní termoregulací (homoiotermie) (nová struktura z epidermální šupiny) - se schopností letu (pomocí peří) - při přestavbě přední končetiny (křídlo) Další progresivní znaky: srůst klíční kosti v sáňky (furcula) běhák (tarsometatarsus) zadní končetiny (většina tarzálií a meta-) čtyřdílné srdce (pravá strana s redukovanou, levá s oxidovanou krví), vymizení levé, rozvoj pravé aorty zvětšení koncového mozku rozvojem neostriata pero kostra kostra Zvláštní znaky: - pneumatizace kostí - úprava plic se vzdušnými vaky - zpevnění kostry srůstem kostí (heterocelní obratle, notárium, pygostyl) - vývoj zobáku s rohovinným pokryvem - maximální zdokonalení oka - další rozvoj vnitřního ucha - suchá kůže s derivátem plazí šupiny - peřím a jedinou, kostrční žlázou - lebka opět tropibazická, monokondylní (plazí typ), modifikovaná diapsidní (ztráta horního jařmového oblouku, splynutí spánkové jámy s orbitou) - plazí typ rozmnožování - žloutkem bohatá vejce mají pevnou skořápku, péče o mláďata. Adaptace - vývojově úspěšná skupina. Velikostně ne tak extremní skupina. Téměř uniformní vzhled - opeřenci s křídly, bipední. Rozdíly ve velikosti, zobáku, noze aj. Kolibříci (1,5 -2,5 g), u nás králíčci (4,5 g). Pštros (rozpětí 2 m, 100 kg), výška 2,5 m. Nejčastější velikost: vrabec až kos. Recentní: Podtřída: Praví ptáci Nadřád: BĚŽCI – 60 (u nás 0) PŠTROSI NANDUOVÉ TINAMY KASUÁŘI KIVIOVÉ Nadřád: LETCI – 9 610 (384) HRABAVÍ VRUBOZOBÍ TUČŇÁCI TRUBKONOSÍ POTÁPLICE POTÁPKY ž-pštros dvou 040823 Ma JAR pot roh 9904 Hol Z 200 oř Pštros dvouprstý Potápka roháč kac div FM Tábor 060403 Kachna divoká ž-tuč skal 040822 akv JAR Tučňák skalní P1010095 P1080495 emu oř Emu hnědý Bažant obecný PLAMEŇÁCI VESLONOZÍ BRODIVÍ DRAVCI KRÁTKOKŘÍDLÍ DLOUHOKŘÍDLÍ MĚKKOZOBÍ KUKAČKY PAPOUŠCI SOVY LELKOVÉ SVIŠŤOUNI SROSTLOPRSTÍ ŠPLHAVCI PĚVCI ž-plameň 324 ořez Plameňák růžový volav bí 050530b Ro oř Volavka bílá racek Racek středomořský lys cer 080507a VSed Fr Lyska černá h hřivnáč 96 Hol Holub hřivnáč P1020629 sýci juv ZdLos Sýc rousný Andulka vlnkovaná ledňáček ZdLos Ledňáček říční korm neotrop Phalacr brasil 060111 ořoř RDul Gua Kormorán tropický PICT0006 Poštolka obecná vlašt ob 050611a Ro Hi Havr pol 080224a sýk koň 080217b krm Ros brh les 070420b upr oř S R P7190623 dr zpěv 0606 oř kos čer F 060422 skor vod 040721c uprupr Havran polní Vlaštovka obecná Sýkora koňadra Brhlík lesní Skorec vodní Červenka obecná Drozd zpěvný Kos černý vrabec p zvonek konip bílý oř 04 pěnk ob 0606 Jedov hýl o Pěnkava obecná Konipas bílý Zvonek zelený Vrabec polní Hýl obecný SAVCI - MAMMALIA Evolučně nejvyspělejší. l. Endogenní homoiotermie 2. Progresivní přestavba mozku 3. Průběh embryonální fáze ontogenetického vývoje v těle matky, výživa mlékem Souvislosti dalších znaků: ad 1) srst - termoizolace, - heterodoncie chrupu - efektivní získávání potravy jediná kost spodní čelisti - vznik druhotného čelistního kloubu rozvoj čelistních svalů druhotné patro - oddělení dýchacích a trávicích cest alveolární typ plic svalnatá bránice cévní systém se 4-dílným srdcem, levý oblouk aorty, malé bezjaderné červené krvinky s relativně zvětšeným povrchem a vysokou specializací pro přenos plynů ad 2) Rozvoj smyslů - zdokonalení čichového orgánu - tři sluchové kůstky, boltec => rozvoj psychických vlastností ad 3) Rozvoj potních žláz - termoregulace, komunikace -> mléčné žlázy. Placenta, živorodost, péče o potomstvo => sociální vztahy Morfologická a biologická různorodost Stručné rozdělení řádů (podle Gaisler, 1983). Třída: SAVCI - MAMMALIA 4 300 Podtřída: Vejcorodí - Prototheria 6 01 PTAKOŘITNÍ - Monotremata Podtřída: Živorodí Theria Nadřád: VAČNATÍ Metatheria 02 VAČNATCI Marsupialia Nadřád: PLACENTÁLOVÉ Placentalia 4 050 03 HMYZOŽRAVCI Insectivora 360 04 LETUCHY Dermoptera 2 05 LETOUNI Chiroptera 900 06 TANY Scandentia 16 07 PRIMÁTI Primates 200 08 CHUDOZUBÍ Edentata 30 09 LUSKOUNI Pholidota 7 10 HLODAVCI Rodentia 1 800 11 ŠELMY Carnivora 280 12 DAMANI Hyracoidea 11 13 CHOBOTNATCI Proboscidea 2 14 SIRÉNY Sirenia 4 15 ZAJÍCI Lagomorpha 64 16 HRABÁČI Tubulidentata 1 17 SUDOKOPYTNÍCI Artiodactyla 190 18 KYTOVCI Cetacea 80 19 LICHOKOPYTNÍCI Perissodactyla 20 Nové rozdělení řádů savců (Gaisler, Zima 2005) 01 PTAKOŘITNÍ 02 VAČNATCI 03 HRABÁČI 04 BÉRCOUNI 05 AFR. HMYZOŽRAVCI 06 DAMANI 07 SIRÉNY 08 CHOBOTNATCI 09 CHUDOZUBÍ 10 ZAJÍCI 11 HLODAVCI 12 TANY 13 LETUCHY 14 PRIMÁTI 15 HMYZOŽRAVCI 16 LETOUNI 17 SUDOKOPYTNÍCI 18 KYTOVCI 19 LICHOKOPYTNÍCI 20 LUSKOUNI 21 ŠELMY Kopie - P1080501 koala P c oř PTAKOŘITNÍ ptakopysk podiv Ornitorh anat BioLib Kopie - P1080516 jež austral Tachyglos acul oř Ptakopysk podivný Ježura australská Koala klokan skák Klokan rudokrký VAČNATCI daman skal 040824c Daman kapský DAMANI CHOBOTNATCI Petra 103 Slon africký ZAJÍCI HLODAVCI P7190637 P7190637 DSC_0205 Zajíc polní Králík divoký myši les 071202 ch Osl 031 vev obec Sezn 101018 n rudý stop 071202 chata Osl 039 HMYZOŽRAVCI hraboš p m dom 100913f Ros rej obec P5280027 IMG_0959 krtek ex 070624 Snež Slo Veverka obecná Myšice lesní Myš domácí Hraboš polní Norník rudý Krtek obecný Ježek západní Rejsek obecný PRIMÁTI Poloopice vřešť mono Al palliata nig 060117 ořez Mir Gua Vřešťan mono lemur kata 080802 Jihl Zuza Lemur kata Vyšší primáti Ploskonosí Úzkonosí Lidoopi P2060194 kočkodan bělonosý Kočkodan bělonosý Pavián Mrož