1. Elektronový mikroskop dokáže rozlišit útvary o rozměrech řádově desetkrát větších, než je
vlnová délka použitých elektronů. Jistý takový mikroskop používá elektrony urychlené na 10 keV.
Jakou nejmenší strukturu dokáže rozlišit?


 2. Mravenec o hmotnosti (3,0 ± 0,1) mg dlouhý (6,0 ± 0,1) mm se pohybuje po rovné cestičce
rychlostí (20 ± 1) cm·s^−1. Jaká je nejmenší nevyhnutelná neurčitost při určování jeho polohy?


 3. Předpokládejte, že neurčitost polohy částice je rovna její de Broglieově vlnové délce. Jaká je
v tomto případě nejmenší možná neurčitost její hybnosti? Jak velkou část hybnosti tato neurčitost
představuje? Uvažujte pohyb v jednom rozměru.



 4. Jaká je energie prvního excitovaného stavu elektronu v atomu vodíku? Jakou energii vyzáří při
přechodu do základního stavu? Jakou vlnovou délku a barvu bude mít pozorovaná spektrální čára?



 5. Při jaké teplotě je průměrná energie jedné molekuly plynného vodíku rovna energii potřebné k
odtržení elektronu z atomu vodíku?


Sřú-říjen 2011