Látkové množství Kolik atomů obsahuje 5 mg uhlíku 11C ? 1 mol ≡ 6,022.1023 částic= NA částic 1 mol 12C … 12 g 1 mol AX ≈ A g ≈ 2Z g pro lehké atomy s výjimkou 1H 1 mol 11C ≈ 11 g 5 mg 11C ≈ mol ≈ NA částic = Látkové množství Kolik atomů obsahuje 5 mg uhlíku 11C ? N ... počet částic n ... látkové množství [mol] NA… Avogadrova konstanta [mol-1] m … hmotnost vzorku [kg] M … molární hmotnost [kg/mol, g/mol] {M} v g/mol ≈ A ... nukleonové číslo Pokud dosadíme molární hmotnost A v gramech, musíme i hmotnost m dosadit v gramech ! Jednotka se v podílu vykrátí. Rozpadový zákon Radioaktivní uhlík 11C se rozpadá s poločasem rozpadu T=20 minut. Jaká část radioaktivního uhlíku zůstane z původního množství po uplynutí času t=2 hodin? Jaká část radioaktivního uhlíku zůstane z původního množství po uplynutí t=45 minut? Po uplynutí jaké doby zbyde 1/10 původního množství radioaktivního uhlíku? Pravidla logaritmování Rozpadový zákon Pravděpodobnost rozpadu kteréhokoliv atomu je nezávislá na ostatních atomech dn(t) … změna počtu radioaktivních jader za čas dt n(t) … počet radioaktivních jader v čase t l … rozpadová (přeměnová) konstanta parametr daného nuklidu přímo souvisí s poločasem rozpadu Rozpadový zákon - odvození Označíme-li počáteční čas rozpadu t0=0 a konečný čas rozpadu t, musí pro všechny časy t' =0..t platit: Celková změna počtu jader a času během rozpadu je dána integrálem Rozpadový zákon Množství radioaktivních jader klesá exponenciálně s časem Poločas rozpadu T > Aktivita látky Aktivita látky udává počet přeměn za jednotku času (1 přeměna = úbytek 1 radioaktivního jádra) Aktivita klesá s časem stejně jako množství radioaktivního materiálu Aktivita je přímo úměrná počtu radioaktivních jader a přeměnové konstantě Jednotky aktivity Bq (Becquerel) 1 Bq = 1 přeměna za 1 s Ci (Curie) 1 Ci = 3,7.1010 Bq Intenzita záření Intenzita dopadajícího (prošlého) záření je dána jako počet částic dopadajících (prošlých) za 1s Nezohledňuje energii částic, pouze jejich počet Jednotky stejné jako pro aktivitu (Bq, Ci) Celková intenzita záření vycházejícího ze zářiče je rovna jeho aktivitě Pro posouzení účinků záření je nutné použít souvisejících jednotek zahrnujících jak energii, tak počet absorbovaných částic Absorpční zákon Vychází z předpokladu, že útlum (podíl pohlcených částic) na jednotku délky závisí pouze na materiálu absorbátoru a druhu záření Zanedbává závislost útlumu na energii částice Nepodstatné, pokud se částice pohltí během několika srážek (fotony, lehké nabité částice – pouze přibližně) Nezanedbatelné, jestliže částice během absorpce výrazně mění energii – pohlcování těžkých částic m... lineární koeficient útlumu (absorpční koeficient) d... polotloušťka (polovrstva) I(x)...intenzita ve vzdálenosti x Absorpční zákon - odvození Označíme-li počátek absorpce x0=0 a konečnou polohu x, musí pro všechny vzdálenosti x' =0..x platit: Celková změna intenzity a polohy během absorpce je dána integrálem Absorpční zákon – zdůvodnění nepřesnosti exp. závislosti Vztah je nepřesný, protože během absorpce se snižuje energie částice. Lineární absorpční koeficient závisí na energie částice ß Lineární absorpční koeficient se mění podél dráhy absorpce Správně bychom měli uvažovat ß obecný (neexp.) tvar absorpčního zákona nejpřesnější zápis Jednotky ionizujícího záření (IZ) Absorbovaná dávka, gray, Gy, 1 Gy = 1 J/kg Střední množství energie odevzdané prostředí, vztažené na jednotkovou hmotnost Starší jednotka rad (radiation absorbed dose), 1 Gy = 100 rad Kerma Obdoba absorbované dávky, ale uvažuje pouze energii předanou primárním zářením (zpravidla se používá pro fotony) Dávkový ekvivalent, sievert (J/kg), 1 Sv = 100 rem Stejná jednotka jako absorbovaná dávka, ale uvažuje rozdílný biologický účinek různých druhů záření o stejné energii Absorbovaná dávka se násobí následujícími bezrozměrnými koeficienty Gama záření, elektrony: 1 Neutrony, protony: 10 Částice alfa, částice s více než jedním nábojem: 20 Jednotky ionizujícího záření (IZ) Dávková (kermová) rychlost, Gy/s = J/kg/s Absorbovaná dávka (kerma) vztažená na jednotkový čas Dána intenzitou (počet částic za 1 s) a energií dopadajícího záření Expozice, C/kg Udává množství vzniklého náboje (stejně velkého kladného a záporného) vzniklé v 1 kg vzduchu vlivem rentgenového nebo g záření Starší jednotka 1 R (rentgen) = 2,58.10-4 C/kg Množství vzniklého náboje je úměrné absorbované energii (1 R ≈ 1 rad) Expoziční rychlost, C/kg/s Míra intenzity rentgenového nebo g záření Kosmické záření je proud energetických částic pocházejících z kosmu, pohybujících se vysokou rychlostí a dopadajících do zemské atmosféry. Jedná se především o protony (85 až 90 procent) a jádra hélia (9 až 14 procent). Zbytek tvoří elektrony, jádra jiných atomů a další elementární částice.