Definice mentální retardace: • Mentální retardace (MR) = vývojová porucha integrace psychických funkcí postihující jedince ve všech složkách jeho osobnosti – duševní, tělesné, sociální. Nejvýznamnějším rysem je trvale porušená poznávací schopnost, která se nejnápadněji projevuje v procesu učení (Dolejší, 1978). • Mentální retardace je stav charakterizovaný celkovým snížením intelektových schopností. • Dřívější názvy: oligofrenie, slabomyslnost. Klasifikace mentální retardace: * MKN (ICD) – 10, WHO. * Druh postižení: F 70-79 Mentální retardace. * Stupeň postižení: • F 70 Lehká mentální retardace IQ 69-50 • F 71 Středně těžká mentální retardace IQ 49-35 • F 72 Těžká mentální retardace IQ 34-20 • F 73 Hluboká mentální retardace IQ 19 a níže • F 78 Jiná mentální retardace • F 79 Nespecifikovaná mentální retardace * Typ postižení: eretický, torpidní, nevyhraněný. Možnosti vzdělávání žáků s mentálním postižením (MP): Ø Vyhláška č. 73/2005 Sb., §5, odst. f – typy speciálních škol: • Mateřská škola speciální. • Základní škola praktická. • Základní škola speciální. • Odborné učiliště. • Praktická škola. Ø Vzdělávání ve školách hlavního výchovně-vzdělávacího proudu - integrace: • Mateřská škola. • Základní škola. • Střední škola. Okruh jedinců s MP nKlasifikace MP – 10. revize MKN nTypický znak MP : - potřeba celoživotního vedení - omezená potřeba zvídavosti - čím těžší postižení, tím větší závislost na dospělých nProfesní, partnerská role není vždy naplněna, sexuální výchova Osobnost mentálně postiženého nEmoce a motivace – citová otevřenost a bezprostřednost,neadekvátnost citů, snadné podléhání afektu, výkyvy nálad – euforie nAspirace, volní vlastnosti – nižší aspirace, záleží na úspěchu jedince, abulie – nedostatek vůle hypobulie – pokles volního jednání impulzivnost, citová labilita, agresivnost, úzkost nPozornost – nestálá, krátkodobá, unavitelnost nSocializace – rané – interakce matka – dítě, vstup do školy, problémy v náročných situacích nVnímání –snížený rozsah ZV, povrchní vnímání předmětů, nerozlišení tvarů, barev, velikosti, povrchní vnímání nMyšlení, řeč – infaltilnost, konkrétnost, neschopnost abstrakce, nekritičnost myšlení,snížená kapacita myšlení nŘeč- deformovaná, chudá, rozdíl mezi aktivní a pasivní zásobou nPaměť – osvojuje se pomalu, nutno procvičovat, rychlé zapomínání, mechanická paměť nPozornost – nestálá, krátkodobá, zvýšená unavitelnost Žáci s mentálním postižením nVzdělávání dle speciálních vzdělávacích programů Rámcové vzdělávací programy (RVP): • Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). • Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) s přílohou upravující vzdělávání žáků s LMP (RVP ZV LMP). • Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS), rozděleno na 2 díly, (2008, 2010). RVP PV Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním (podmínky vzdělávání): • vytváření podmínek pro uspokojování speciálních vzdělávacích potřeb, • uplatňování kombinace speciálně pedagogických postupů a alternativních metod s modifikovanými metodami používanými u běžné populace, • připravenost pedagogických pracovníků, školního prostředí, podpůrná opatření, sociální integrace, celoživotní učení, pracovní uplatnění, • IVP, předměty speciálně pedagogické péče, diferenciace, individualizace, • kompenzační, didaktické, rehabilitační, reedukační, didaktické pomůcky, • pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství, spolupráce s rodiči, s ostatními školami. Předškolní vzdělávání • Dovednosti zaměřené na zvládnutí sebeobsluhy • Základní hygienické návyky • Přítomnost asistenta pedagoga • Zaměření na jemnou a hrubou motoriku • Rozvoj komunikace Základní škola praktická: • dříve zvláštní škola, • nejfrekventovanější ty edukačního zařízení pro žáky s MP, • pro žáky s takovými rozumovými nedostatky, pro které se nemohou s úspěchem vzdělávat v základní škole ® žáci s lehkou mentální retardací, žáci v hraničním pásmu či podprůměru IQ. • orientována činnostně, prakticky, s cílem maximální integrace do společnosti, • členěna na 1. st. (1.-5.roč.) a 2 st. (6.-9. roč.). vzdělávání dle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání s přílohou upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením (RVP ZV – LMP) – od 1.9.2007 Podmínky vzdělávání: nsnížené počty žáků ve třídách; nvhodně upravené prostředí; nspeciální metody; nvýběr učiva odpovídající úrovni rozumových schopností žáků; nučitele se speciálně pedagogickou kvalifikací; nspeciálním zařízení a kompenzační pomůcky v závislosti na potřebách žáků a závažnosti jejich postižení; nučebnice, které odpovídají úrovni rozumových schopností dětí (existují pro všechny předměty). Základní škola speciální: • pro žáky s takovou úrovní rozvoje rozumových schopností, která jim nedovoluje prospívat na základní škole, ani na základní škole praktické ® žáci se středně těžkou MR, s těžkou MR, hlubokou MR, více vadami a autismem. • Přípravný stupeň základní školy speciální – na 1-3 roky, vzdělávají se zde žáci s těžkou mentální retardací, více vadami a autismem. • Vzdělávací programy: Ø Vzdělávacího programu základní školy speciální a přípravného stupně základní školy speciální (od 1.9.1997). Ø Rehabilitačního vzdělávacího programu základní školy speciální ® „rehabilitační třídy“ pro žáky s těžkou mentální retardací, hlubokou mentální retardací, kombinovaným postižením a autismem, 2 st. po 5 letech (od 1.9.2003). • Od 1.9. 2010 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělání základní škola speciální (RVP ZŠS). • Členěna na 1. stupeň (1.-6. roč.) a 2. stupeň (7.-10. roč.). Metody práce MP nNonverbální komunikace – VOKS – komunikační systém nSociální učení, sociální čtení nGlobální metoda nIntegrovaná výchova nStrukturované učení nTýmové vyučován nOtevřené vyučování nTerapeutické metody – snozelen, ergoterapie dramaterapie….. Specifika didaktiky u žáků s MR nSpolečné vyučování žáků s mentálním postižením je didaktickým problémem nObecné cíle jsou specifikovány v učebních plánech pro MR, jejichž obsah směřuje k zmocnění se života, k vedení k co největší samostatnosti, schopnosti jednat a začlenit se do společnosti nDidaktika mentálně postižených řešila především problém, aby nemusela být vázána na předpoklady učení. Ukazuje se možnost vyjít ze sociálních nabídek. Sociální učení nUčení potřebné k osvojení osobních a sociálních kompetencí nPodpůrné pedagogické opatření nVede k sebehodnocení žáků nPomáhá dětem vyrovnat se s konfliktními situacemi nDůležité je prostředí, kde dítě vyrůstá nMetody – hra, divadlo, autogenní tréning Autismus nPervazivní vývojová porucha nAspergerův syndrom – zachovalý intelekt nTriáda příznaků : - společenská interakce - neschopnost komunikace -opakující se repertoár zájmů a aktivit (Peeters (2000), Schoplera (2001) Autismus nJe vždy deficit: ü ve schopnosti organizovat ü ve schopnosti porozumět ü deficit úspěšně ovládat své chování bez asistence, řízení a podpory Autismus - edukace nSpeciální třídy při ZŠ nBěžná základní škola – integrace – individuálně vzdělávací program nPodmínky: -speciálně upravené strukturované prostředí -strukturované učení -speciálně pedagogický přístup Podmínky vzdělávání: nspeciálně upravené školní prostředí, zamezit rušivé vlivy(samostatná lavice, někdy odděleně od ostatních spolužáků), npřísně individuální přístup a přesné strukturování prostoru i času, npočítač pro ty žáky (autisty), kteří preferují komunikaci s počítačem a který se může stát významným prostředkem jejich vzdělávání, nučitele vzdělané v problematice autismu a práci s autistickými žáky. Zásady systémového přístupu k autistům n1. Přizpůsobení Úkolem je zlepšit přizpůsobení každého jedince prostředí, ve kterém žije. Děje se to rozvojem dovedností, přijetí výchovných technik a úpravou prostředí = proces adaptace n2. hodnocení: formální – pomocí testů neformální – pomocí pečlivého pozorování To je úkol rodičů, učitelů. Důležité stanovit individuální terapii, získat dovednosti n3. strukturovaná výuka: vychází ze zvláštností jednotlivých žáků – zvláštnosti v sluchovém vnímání, výpadky paměti, dobré zpracování zrakových informací- využití v učení. Struk. výuka předchází obtížím v chování n4. Dávat přednost rozvoji dovedností: nejúčinnější přístup – rozvoj již existujících dovedností 5. Teorie chování a poznávání: bihaviorální a kognitivní teorie – bere v úvahu rozdíly ve vývojové úrovni n6. celostní model: odborníci ze všech oborů absolvují všeobecný výcvik =všichni zainteresovaní volí společný postup Filozofie TEACCH modelu nIndividuální přístup. nAktivní generalizace dovedností (prostupnost školního a domácího prostředí). nÚzká spolupráce s rodinou. nIntegrace autistických dětí do společnosti. nPřímý vztah mezi ohodnocením a intervencí. nPozitivní přístup i k dětem,aktivní snaha o pedagogickou intervenci - zlepšení chování. Principy TEACCH modelu nIndividuální přístup. nStrukturované prostředí. nVizuální podpora. Individualizace ndiagnostika úrovně schopností klienta, nvolba vhodného systému komunikace/vizualizace (předmětová komunikace, fotogramy, piktogramy, kombinace s psanou formou, psaný rozvrh), nvhodné pracovní místo, nindividuální výchovně vzdělávací plán, nzvolit strategii řešení behaviorálních problémů, n přizpůsobení prostředí (domov, škola, chráněné bydlení,…). Strukturované prostředí nStruktura prostředí (školní třídy), kde užíváme paravánů, skříní, koberců. nJasné vymezení hranic v prostoru napomáhají dítěti rozpoznat, kde místo určené k nějakému konkrétnímu účelu. nSnížení rušivých vlivů prostředí -napomáhá soustředit se, snižuje se počet podnětů, které dítě rozptylují. Vizuální podpora nVizualizace a strukturalizace denního režimu: nnapomáhá orientaci v čase, informuje, co žáka čeká a v jakém pořadí, nodlišuje jednotlivé aktivity od sebe, nvede k samostatnosti, nučí spojitosti mezi symbolem a konkrétní činností. nProcesuální vizualizace: pracovní schémata -úkol na kroky a schéma činností, podle které se žák řídí např.piktogramy, psanou formou Zrakové vady n7O – 80 % informací nOrientace v prostředí nRozlišování barev, velikosti, tvarů nVliv na rozvoj paměti, pozornosti, myšlení nPostižení – ztráta získávání zkušeností - omezení v samostatnosti - vzdělávání a další uplatnění nOrgánová vada – slabozrací, zbytky zraku, nevidomí nFunkční vada – tupozrací, šilhaví Zrakové postižení nDěti se zrakovým postižením se mohou vzdělávat podle ŠVP korespondujících s RVP PV nPodmínky vzdělávání se liší z hlediska intenzity postižení ØŽáci slabozrací ØSe zbytky zraku ØNevidomí nKaždá z těchto kategorií vyžaduje speciální pedagogický přístup a odlišné technické zázemí Zrakové postižení - Obsah vzdělávání nSpecifické potřeby jednotlivých skupin nDěti s lehčí zrakovou vadou ØMohou s pomocí optických pomůcek zvládnout všechny nároky základního vzdělávání nDěti s těžkou zrakovou vadou a nevidomí ØMusí mít upravené podmínky ke vzdělávání ØVhodné technické vybavení učeben ØPersonální zajištění výuky oftalmopedy Dítěse zrakovým postižením Jedinci slabozrací vidění oběma očima, nerozeznávají detaily čtení zvětšeného písma, brýlová korekce, uplatnění spec. pedagogických metod Jedinci se zbytky zraku s částečným viděním, technika Brailla, černotisk kompenzační pomůcky, speciální vzděláván nJedinci nevidomí - orientace ostatními smysly, užití Brailla, auditivní pomůcky, taktilní poznávání světa, vedeni k sebeobsluze, praktická slepota – barvocit zachován, úplná slepota – nevnímají světlo nTupozrací jedinci ztráta binikulárního vidění péče zaměřena na cvičení tupozrakého oka pomocí pleoptických a ortoptických pomůcek Projevy zrakově postižených ukazatele pro rodiče nVhled očí: – nehledí přímo –šilhá - zarudlá oční víčka, pokleslá víčka - nepravidelné pohyby očí, nadměrné slzení nProjevy chování : – mne si oči, tlačí si na ně -nadměrně mrká, nejistě chodí při změně osvětlení - má špatnou koordinaci rukou a očí - vyhýbá se hrám a pohybové činnosti - udrží zrakovou pozornost na krátkou dobu Při pohledu na vzdálené předměty: - mají ztuhlý postoj - naklání hlavu, otáčí hlavu do strany, -je nepozorné v hodině při používání tabule -nenápadně hmouří oči -naklání hlavu -otáčí hlavu na stranu Somatické projevy dítěte nZávratě, bolesti hlavy nebo nevolnost při práci z blízka nRozmazané vidění nPálení nebo svědění očí nSlova nebo řádky při čtení splývají ndvojité vidění nÚnava očí Vzdělávání: nStřediska rané péče nSpeciálně pedagogická centra n mateřské školy pro ZP nzákladní školy pro ZP nStřední školy pro ZP nStřední odborné školy, stř. od. učiliště pro ZP, praktická škola nKonzervatoř pro ZP Zrakové postižení - Specifika v edukaci nU žáků je třeba rozvíjet samostatné myšlení nAdaptabilitu nPřiměřené reagování na změny okolního prostředí nPřekonávání překážek technické povahy Zrakové postižení - předměty speciální péče nStandardní součást učebního plánu pro ZP ØProstorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených ØPsaní na počítači a práce na počítači nDalší předměty nZraková stimulace nPráce s optickými pomůckami nSpeciální příprava čtení a psaní bodového písma nLogopedická péče nZdravotní tělesná výchova Zrakové postižení - podmínky vzdělávání nPodnětné prostředí, individuální přístup nNižší počet žáků ve třídě nVhodné materiální a technické vybavení školy (odstranění bariér, speciální osvětlení, speciální učebnice, zvětšené písmo, přepis do Brailla, optické pomůcky) nMožnost užívání didaktických kompenzačních pomůcek (plastické modely, měřící přístroje, televizní lupy, PC) nVýuka předmětů speciální péče nSeznámení spolužáků a jejich rodičů s problematikou zrakově postižených Střediska rané péče nKonzultace v rodinách nAmbulantní péče – zraková stimulace - komplexní posouzení vývoje dítěte - rehabilitace – fyzioterapie - Týdenní rehabilitační pobyty pro rodiny Semináře pro rodiče, půjčení hraček, konzultace, výběr předškolního zařízení Klienti – od 4 – 6 let Tým – speciální pedagog, sociální pracovnice, instruktorky zrakové stimulace, rehabilitační pracovnice, ergoterapeutka Liberec, Praha, Č. Budějovice, Brno, Olomouc, Osrtava, Plzeň Cíl rané intervence — Podpořit a podněcovat Ø Senzoricko-motorický Ø Emocinonální Ø Sociální Ø Intelektuální vývoj dítěte tak, aby se mohlo co možná nejsamostatněji zapojit do života společnosti — Odhalit postižení co možná nejdříve Hlavní úkoly rané intervence — Odhalování problémů spojených s tělesným postižením, sociální, rodinnou či vzdělávací deprivací — Prevence postižení či dalších obtíží – realizace opatření nezbytných k eliminaci vzniku postižení – primární a sekundární prevence (omezení výskytu pozdějších problémů) — Stimulace vývoje (podněcovat vývoj dítěte – fyzický, mentální a sociální, realizovat potřebná opatření – zdravotní, vzdělávací a sociální — Pomoc a podpora rodině Spolupráce s rodinou — Rodiče sehrávají vzhledem k dítěti rozhodující roli — Rodiče jsou zdrojem prvních informací a pomoci — Rodičům je třeba nabídnout pomoc a poskytnout informace ihned, jakmile se objeví problém — Je třeba respektovat autonomii rodiny a posilovat rozhodující roli rodičů Je velmi důležité zapojení rodičů do rané intervence, stejně jako dalších členů rodiny – sourozenců, prarodičů ad. Specifika v předškolním věku • 1. velká potřeba pohybu a aktivity- u dětí s těžkým zrakovým postižením se začínají proto rozvíjet náhradní pohybové aktivity/kývání, poskoky) tendence k stereotypu, nevidomí naopak pasivní • 2. potřeba sebeprosazení – u těžce zrakově postižených bývá problém v komunikaci a sociálních projevech, - neprosazují se. • Potřeba vědomí norem – rodiče těchto dětí je často omlouvají, nevyžadují dodržení norem, protiklad ambiciozní rodiče – vysoké nároky. Důležitá je úroveň sebeobsluhy – nácvik samostatnosti při jídle, oblékání, udržování čistoty, • Udržování pořádku ve věcech (5-6 let), nácvik samostatnosti při jídle • 7 let- návyky osobní hygieny má zafixované • 4. Vývoj kresby – kresebný projev je deformovaný, deficity ve zrakovém vnímání,neuvědomují si vlastní tělesné schéma, u nevidomých od narození nemá kresba velký význam. JM – hmatové vnímání na vysoké úrovni oproti zdravým jedincům • Rozvoj řeči – př. věku velký rozvoj slovní zásoby u zdravých, Lehká zraková vada nemá větší vliv, těžká – velký handicap, řeč opožděna, verbalismus= slova bez pochopení významu, narušena výslovnost z neschopnosti odezírat, • 6. upřednostnění vizuálního vnímání – je pro ně těžké správné vnímání předmětů, chápou tvar, ale špatně odlišují drobné změny, množství, obsah se vyvíjí až později Strategie ve vzdělávání • Názornost-dávat předměty do rukou, reliéfní obrázky, modely • nevyčleňovat žáka se ZP z dění třídy • vyšší časová dotace, alternativní zkoušení dle žáka • Využívat skupinovou práci -zapojení ZP • Verbalizace všeho důležitého, poznámky • Respektování potřeb žáka –zvětšené písmo • Podpora komunikačních dovedností • Využití her, pantomimy, programy PC Hovořit dostatečně nahlas při komunikaci