qAlena Brtníčková qHana Káňová qEva Maksová qLudvík Panny Houby (Fungi) —tvoří samostatnou říši zahrnující jednobuněčné i mnohobuněčné organismy —buňky hub neobsahují chlorofyl – nejsou schopny fotosyntézy —houby jsou odkázány k heterotrofnímu způsobu života — Charakteristika hub —základní stavební látka buněčné stěny = chitin —zásobní látky: glykogen, lipidy —buňky hub neobsahují plastidy —heterotrofní organismy se podle způsobu získávání organických látek dělí na: v Saprofyty – rozkládají organické látky z odumřelých těl organismů nebo zbytků organického původu vParazity – přijímají organické látky z živých organismů (hostitele) vSymbionty – vzájemné prospěšné soužití s jinými organismy, především cévnatými rostlinami, od nichž získávají organické látky a rostlinám naopak poskytují těžko dostupné minerální látky => mykorrhiza — Stavba —tělo hub tvoří stélka – jednobuněčná nebo mnohobuněčná —stélku mnohobuněčných hub tvoří hyfy = větvená nebo jednoduchá houbová vlákna —soubor houbových vláken tvoří podhoubí (mycelium) —seskupením a srůstem hyf se mohou tvořit houbová pletiva např. plektenchym —houbových pletiv se za příznivých podmínek mohou tvořit plodnice — Rozmnožování —1. Nepohlavní – objevuje se především u parazitických hub —pučení – růst dceřiné z buňky mateřské —pomocí výtrusů – tvoří se ve výtrusnicích nebo na povrchu houbových vláken —2. Pohlavní – dochází k němu zpravidla jednou ročně, má několik fází —plazmogamie – spojení protoplastů dvou buněk, vzniká dvojjaderná fáze (2 haploidní různopohlavní jádra v jedné buňce) —karyogamie – splynutí dvou jader v jedno diploidní jádro —meióza – redukční dělení na 4 haploidní buňky Systém hub —1.Oddělení Hlenky (Myxomycota) —Třída Nádorovky (Plasmodiophoromycetes) —Třída Slizovky (Myxomycetes) —2.Oddělení Chytridiomycety (Chytridiomycota) —Třída Chytridiomycetes —3.Oddělení Řasovky (Oomycota) —Třída Oomycetes —4. Oddělení Eumycota —Třída houby spájivé (Zygomycetes) —Třída houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes) —Třída houby stopkovýtrusé (Basidiomycetes) — 1. Oddělení Hlenky (Myxomycota) —většinou se živí samprofyticky, některé jsou parazitické —rostou na vlhkých stinných stanovištích —nevytvářejí podhoubí —Zástupce: vlčí mléko (Lycogala epidendron) §vyskytují se v lesích na pařezech §vytváří červená kulovitá plazmodia (později jsou fialovošedé) § vlčí mléko (Lycogala epidendron) vlci mleko.jpg Oddělení Chytridiomycety —saprofyté a parazité planých a kulturních rostlin —žijí ve vodě a vlhké půdě —stélka je jednobuněčná a jednojaderná, nebo vytvářejí mnohojaderné trubicovité podhoubí bez přehrádek —buněčné stěny podhoubí a výtrusů jsou z chitinu a glukanu —Zástupce: rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum)-původce rakoviny brambor —lahvičkovka (Olpidium brassicae)-parazituje na klíčních rostlinách brukvovitých, způsobuje tzv. padání klíčních rostlin, ty pak později odumírají o rakovinec bramborový (Synchytrium endobioticum) 1182284182.jpg lahvičkovka (Olpidium brassicae) lahvovicka.jpg Olpidium.jpg Oddělení Oomycety —saprofyté a parazité vyšších rostlin —žijí ve vodě, vlhké půdě a v suchém prostředí —vytvářejí trubicovité podhoubí bez přehrádek —buněčné stěny hyf jsou z celulózy a glukanu —Zástupce: vřetenatka révová (Plasmopara viticola)-závažný parazit vinné révy napadající listy i bobule vřetenatka révová (Plasmopara viticola) 6c--plasmopara-viticola--sporulace.jpg Oddělení Eumycety —nazýváme je také houby vlastní —vzácně jednobuněčné, většinou mnohobuněčné houby s vláknitým, přehrádkovitým podhoubím —jejich buněčné stěny jsou z chitinu a glukanu —nemají pohyblivá rozmnožovací stádia —jde o saprofytické, saproparazitické, parazitické i symbiotické heterotrofní organismy — — — Třída Zygomycety —nazýváme také houby spájivé —živí se saprofyticky i paraziticky —jsou složkou půdní mikroflóry, podílejí se významně na rozkladu organické hmoty —tvoří trubicovité mnohojaderné větvené podhoubí, ve stáří nepravidelně přehrádkované —hlavní složka buněčné stěny je glukan —Zástupce: kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) — plíseň hlavičková (Mucor mucedo) kropidlovec černavý (Rhizopus nigricans) rhizopus-nigricans1.jpg Třída houby vřeckovýtrusé (Ascomycetes) —nejpočetnější skupina hub —zahrnuje houby makroskopických i mikroskopických rozměrů —převážně saprofyté, někdy i parazité —tvoří kyjovité výtrusnice=vřecka —tvoří mycelium (kromě kvasinek) —hyfy jsou přehrádkované, v přehrádce je jednoduchý pór umožňující přechod plazmy a jader —někteří zástupci tvoří plodnice —buněčná stěna je především z chitinu — — Pohlavní rozmnožování —na myceliu se tvoří pohlavní orgány, samčí-anteridia, samičí askogonia —přiložením anteridia k askogoniu přechází obsah anteridia do askogonia= nastává plazmogamie (samčí a samičí jádra nesplynou) —následuje dělení jader (dvojice jader) —vznikají askogenní hyfy-konce hyf se zakrývají a vytvoří se háky-dochází ke karyogamii (splynutí samčího a samičího jádra)-z háku se tvoří kyjovitá vřecka(aska) —diploidní jádra ve vřeccích prodělávají meiózu a následující mitózu-vznik 8 haploidních jader, která se přemění na výtrusy=askospory Schéma pohlavního rozmnožování 001 (2).jpg Nepohlavní rozmnožování —podhoubí se tvoří plodničky nebo nosiče(konidiofory), které nesou nepohlavní výtrusy-konidie —u kvasinek probíhá pučení-dceřiné buňky se od mateřské oddělí nebo zůstávají pohromadě, tvoří řetízky=nepravá podhoubí(pseudomycelia) Zástupci qkvasinky(rod Saccharomyces)-tvoří volné buňky nebo pseudomycelia qsaprofyté, příležitostní parazité qjsou součástí půdní mikroflóry qžijí často na povrchu i uvnitř těl živočichů a rostlin qúčastní se kvasných ( fermentačních) procesů, při kterých jsou rozloženy cukry za vzniku alkoholu a oxidu uhličitého —kvasinka pivní-k výrobě lihu, v pivovarnictví, v lékařství(enzymy a B vitaminy) —kvasinka vinná-způsobuje kvašení ovocných šťáv(víno) Ø § § kvasinka vinná 0505-02.jpg qŠtětičkovec (Penicillium) —v potravinářství, výroba antibiotik —např. Penicillium notatum-produkuje penicilin —Penicillium rocquefortii-ke zrání sýrů — qKropidlák (rod Aspergillus) §tvoří plísňovité povlaky na organických podkladech §např. Aspergillus falvus-produkuje karcinogenní mykotoxin — kropidlák asexual-structures-of-aspergillus-niger.jpg štětičkovec stetickovec.jpg qPadlí (rod Erysiphe) —vysoce specializovaní parazité vyšších rostlin —vytváří bělavé povlaky na listech —např. padlí travní — Erysiphe_heraclei_-_lindsey.jpg Další zástupci —smrž obecný-jedlá a chutná houba s kulovitým okrovým až světle hnědým kloboukem —ucháč obecný-jedovatá houba s hnědým lalokovitě zprohýbaným kloboukem —paličkovice nachová-tvoří podhoubí v semeníku lipnicovitých a mění ho v tmavý tvrdý útvar-námel, který je zdrojem jedovatých alkaloidů využívaných k výrobě léčiv( námel vypadne z klasu, přežívá zimu a na jaře z něho vyrůstají paličkovité útvary s plodničkami) — paličkovice nachová namelherb.jpg Třída houby stopkovýtrusé (Basidiomycetes) —převážně saprofyté, některé druhy přecházejí k saproparazitismu —významní dekompozitoři v lesních a lučních ekosystémech —výtrusy vznikají na koncích kyjovitých buněk zvaných bazidie — — Stavba —mají přehrádkované mycelium, v místech otvoru přehrádky je z obou stran ztloustlý soudečkovitý útvar, jehož otvor zajišťuje spojení sousedních buněk —mnoho druhů vytváří různě barevné a tvarově specifické plodnice, plodnici tvoří třeň, na ni nasedá klobouk, na spodu klobouku je hymenofor (hrotnatý, lupenitý nebo rourkovitý) s hymeniem (výtrusorodé rouško) bf79aba8a7_55753905_o2.jpg Rozmnožování —Nepohlavní – je málo časté, probíhá pomocí konidií, fragmentací mycelia, tvorbou speciálních útvarů (sclerotia) —Pohlavní – bazidiospory (pohlavně rozlišené výtrusy), klíčí v jednojaderném mycelium – dojde ke kontaktu dvou houbových vláken vzniklých z výtrusů – nastává plazmogamie (splynutí buněčné plazmy) – vzniká sekundární dvoujaderné mycelium – vznikají bazidie(výtrusonosná stopka) – splynutí jader s pozdějším meiotickým dělením vznikají čtyři pohlavně rozlišná haploidní jádra – přemění se ve čtyři stopečkaté haploidní bazidiospory Schéma pohlavního rozmnožování C:\Users\Alena\Pictures\2010-12-01\002.jpg Zástupci —Rzi (řád Uredinales) – parazité rostlin, u některých se střídají hostitelé, během vývoje vytváří několik forem, netvoří plodnice — —Rez travní — rez.jpg —Sněti (řád Ustilaginales) – parazité kulturních rostlin se specifickými vývojovými cykly —Např. sněť pšeničná, prašná sněť ječná, prašná sněť ovesná – parazitují na klasech obilnin — snět.jpg sneti.jpg —Dřevokazé houby – tvoří polštářkovité slizké plodnice, saprofyté nebo parazité s enzymatickým aparátem schopným rozkládat dřevo —Např. dřevomorka domácí, choroš šupinatý — chorossupherb1.jpg —Mezi jedlé houby patří: —hřibovité: hřib hnědý, hřib smrkový, křemenáč osikový, kozák březový —pečárkovité : žampion ovčí, bedla vysoká —čirůvkovité: čirůvka májovka — TYN22e734_ciruvka_majovka.jpg hřib.jpg —Mezi jedovaté patří: —Muchomůrka zelená —Muchomůrka tygrovaná —Závojenka olovová — much.jpg zavojenka_olovova.jpg Charakteristika »symbiotické společenství houby (mykobiont) a řasy či sinice (fykobiont) »Fotobiontem je řasa nebo sinice, mykobiont je vřeckovýtrusná nebo vzácně i stopkovýtrusná houba »Vzájemné vztahy mohou přecházet od oboustranně výhodného svazku až k negativnímu (parazitismu) »Specifický vztah v lišejníku se označuje jako lichenismus » Charakteristika – Mutualistický vztah »Oba partneři v mutualistickém vztahu si navzájem poskytují výhodné služby. Fotobiont poskytuje organické látky, které vyrobil fotosyntézou, houba anorganické látky, vodu, vhodné prostředí pro růst a výměnu plynů Charakteristika – Poloparazitický vztah »V poloparazitickém vztahu působí mykobiont fotobiontovi újmu, může způsobit částečné nebo i úplné odumření. Neexistuje však přesná hranice mezi poloparazitickým vztahem a stavem, kdy houba zcela parazituje na řase nebo se na jejích odumřelých tkáních vyživuje saprofyticky Stavba »Stélku lišejníku tvoří pletiva houbových vláken, v nichž jsou rozptýleny buňky sinic nebo zelených řas »Sinice a zelené řasy jsou většinou jednobuněčné a kulovité, zřídka mnohobuněčné a vláknité »K podkladu je lišejník přirostlý příchytnými vlákny Stavba Lichen_cross-section.png Rozmnožování »Nepohlavní – probíhá pomocí soredií (drobná klubka mycelia hub se sinicí nebo řasou) nebo izidií (drobné výrůstky stélky, které se samy odlamují) »Pohlavní – rozmnožuje se pouze houba, tvoří různé plodnice a vřecka s výtrusy (mycelium se musí setkat s příslušnou řasou nebo sinicí) Klasifikace lišejníků »Lišejníky se vždy popisují podle mykobionta, podle pravidla „jedna houba – jeden lišejník“ »Lišejníků tvořených vřeckovýtrusnou houbou (askolišejníků) je 98 % »Lišejníků tvořených stopkovýtrusnou houbou (Bazidiolišejníků) jsou 2 % Tužnatka slizká - bazidiolišejník Klasifikace askolišejníků (zástupci) »Podle dostupných studií, založených na fylogenetické příbuznosti, se rozlišují tři základní řády »Misničkotvaré »Hávnatkotvaré »Krásníkotvaré » » řád misničkotvaré - (Lecanorales), např. terčovka bublinatá(Hypogymnia physodes) řád hávnatkotvaré (Peltigerales), např. hávnatka psí(Peltigera canina) řád krásníkotvaré - (Teloschistales), např. terčovník zední (Xanthoria parietina) ZDROJE —www.ziva.avcr.cz —www.kacatko.wordpress.com —www.kolibos.rajce.idnes.cz —www.wikipedia.cz —www.botany.cz —www.biolib.cz —www.google.cz —www.osel.cz —www.acka.blog.cz — — —