Lilium_Longiflorum1 Gloriosa_superba JEDOVATÉ ROSTLINY Ø Jedovaté rostliny obsahují kromě látek společných všem rostlinám a nutných pro život rostliny, ještě látky další, tzv. sekundární metabolity, které často působí škodlivě na živé organismy Ø Bývají charakteristické pro určitý rostlinný druh, mohou se však vyskytovat i u více rostlinných druhů, někdy také u celého rodu Ø Jed může být v rostlině zastoupen jedinou jedovatou látkou (např. protoanemonin u Ranunculaceae) nebo několika látkami (např. alkaloidy v opiu, v hlízách dymnivek, v oddencích kýchavice bílé atd.) Ø Při výzkumu těchto látek zjišťujeme látky základní, které se účastní na otravě podstatně a látky průvodní nebo vedlejší, jež zasahují do otravy menší měrou. Dále jsou látky, které jsou bez účinku a při zpracování rostliny jen znečistí účinné látky; ty nazýváme balastní 1.Alkaloidy 2.Glykosidy 3.Silice 4.Terpeny 5.Polyacetylované sloučeniny 6.Proteiny a peptidy 7.Toxické aminokyseliny 8.Rostlinné kyseliny Osm skupin látek, které jsou nejčastějšími účinnými látkami jedovatých rostlin: Ústrojí člověka, která bývají nejčastěji zasažena působením rostlinných jedů: • nervový systém • dýchací ústrojí • srdce • krev • játra • trávicí trakt • ledviny Tis červený (taxus baccata, taxus communis) - Je nejenže jedovatý, ale ve volné přírodě označený za silně ohrožený a chráněný zákonem - Jde o keř, a použít slovo vytrvalý tak trochu nevystihne fakt, že tis žije i přes 300 let - Obvykle mívá několik kmenů, kára je načervenalá, šupinatá - Kvete v březnu či dubnu drobnými kvítky na všech větvičkách, květy dozrají v semeno obklopené červenou bobulkou, která jako jediná z celého keře není jedovatá. (ale ta semena jedovatá jsou) tis červený Bledule jarní (leucojum vernum) -Je drobná, malými bílými kvítky vykvétající rostlina. Samo jméno jarní naznačuje, že vykvétá brzy z jara - Je to vytrvalá cibulovina, z každé cibulky vyrůstá jeden až dva bezlisté stvoly s květem a několik špičatých, sytě zelených a žilkovaných listů - Květ je šestičetný, se žlutými skvrnami na koncích bílých okvětních lístků - Vyskytuje se ve všech nadmořských výškách, ve střední Evropě - Celá rostlina obsahuje ředu poměrně silně jedovatých látek, při náhodném požití následuje zvracení a průjmy bledule_jarni Bolševník obecný (Heracleum sphondylium) -dorůstá výšky dvou metrů, a při podobné velikosti jsou spodní části rostlin dřevnaté - Z růžice ohromných přízemních listů vyrůstá rýhovaná lodyha místy též olistěná (mnohem menšími listy) - Lodyha se několikrát větví, na konci každé větve vykvétá květ v podobě okolíku - Roste s oblibou na loukách, jejich okrajích, pastvinách, na okrajích lesů, ve vlhku. Prakticky po celé Evropě je relativně běžný - Celá rostlina je jedovatá, nejhorší jsou údajně nezralé plody - Kdysi se užíval jako projímadlo, ale údajně i jako afrodisiakum Bolševník obecný Jmelí bílé (Viscum album) - Jde o rostlinu rostoucí běžně prakticky v jakémkoliv lese - Jde o parazitickou rostlinu rostoucí v korunách stromů - Živiny saje kořeny ze stromu,na němž roste, nicméně se zdá, že jmelí současně poskytuje svému stromu ochranu před některými plísněmi a houbami a celkově prakticky nijak neškodí - Jmelí je použitelné v léčitelství, vyšší dávky jsou ale nebezpečné, protože obsahuje mnoho toxinů jmelí bílé Áron plamatý (arum maculatum) - Je chráněnou rostlinou (ohrožený druh) jež je mírně jedovatá - Kdysi byl využíván i v léčitelství, dnes se již prakticky nepoužívá - Jde o vytrvalou rostlinu o výšce až asi 50 cm, se střelovitými listy dlouhými asi 25 cm na dlouhém řapíku - Roste vzácně ve vlhčích nebo lužních lesích, obvykle smíšených - Býval považován za afrodisiakum, ale tyto účinky se nikdy nepotvrdily áron plamatý Oměj šalamounek (Aconitum napellus) - Je považován za nejjedovatější rostlinu v Evropě - U nás roste zejména ve vyšších nadmořských výškách, většinou na vápencovém podloží - Poznáte jej podle dlouhých hroznů temně modrých květů - Už v antice používali traviči šťávu z dužnatých kořenů, aby sprovodili ze světa své protivníky nebo neoblíbeného panovníka - I při pouhém delším kontaktu s kůží se mohou dostavit lehké příznaky otravy – proto se rostliny dotýkejte raději jen v rukavicích oměj šalamounek Skočec obecný (Ricinus communis) - V našich podmínkách se pěstuje jako jednoletá okrasná rostlina. Lodyha doroste během vegetační sezony výšky až 3 m, je zdobena zajímavými, dlanitě dělenými listy načervenalého vzhledu - Atraktivní jsou i laty květů, v dolní části rostliny samčí, v horní části samičí, které se později mění na pukavé ostnité tobolky s velkými skvrnitými semeny. V semenech je kolem 50 procent oleje, hojně využívaného v technických odvětvích - Semena obsahují prudce jedovaté alkaloidy ricin a ricinin. Pro užití v lékařství a farmacii se ricinový olej čistí a zbavuje jedovatých látek varem - Už požití několika semen může vyvolat silné otravy, které by se dětem mohly stát osudnými skočec obecný Bílý mramor (Datura stramonium) - Tato rostlina se u nás spíše pěstuje, občas ale zplaňuje a můžeme ji najít na rumištích - Je asi metr vysoká, má vejčité zubaté listy, které hořce zapáchají - Kvete bílými trubkovitými květy od června do září. Plod je ostnitá tobolka plná hnědých ledvinovitých semen - Sbírá se list a semena. Celá rostlina je jedovatá, po sběru je nutné si pečlivě umýt ruce - Léčivých účinků durmanu se využívá k léčení Parkinsonovy choroby, proti křečím a jako anestetika - Durman pomáhá i proti astmatu (jeho semena se kouří spolu s konopím) durman obecný Blatouch bahenní (Caltha palustris) - Je to trvalka, 10 - 60 cm vysoká - Kvete v dubnu až červnu. Ve velkém množství roste blatouch na vlhkých a bahnitých loukách, v močálech, příkopech, na březích rybníků a potoků - Otrava se projevuje nevolností, závratěmi a otoky v obličeji - U otráveného je třeba vyvolat zvracení a podat mu aktivní uhlí - V lidovém léčitelství nalezl tento druh v minulosti uplatnění jako silné projímadlo a prostředek močopudný, šťáva z květů kdysi sloužila k barvení másla blatouch bahenní