Historie péče a vzdělávání u sluchově postižených
  * charakteristické neustálé hledání cesty k efektivnímu vzdělávání
  * podle Aristotela jsou hluší méně vzdělavatelní než slepí – ovlivnil názor na vzdělávání SP do
budoucna
  * Platón upozorňuje na dorozumívání sluchově postižených mezi sebou – tzv. posunky


„Kdybychom vůbec neměli hlas ani jazyk a chtěli bychom jeden druhému ukázat některé věci, nezkusili
bychom to stejně, jako to dělají němí, ukázat rukama, hlavou a zbytkem těla?“



Španělsko (období 16. století) – obd. preceptorátu – individuální výuka SP


  * Pedro Ponce de Leon

mnich benediktinského kláštera, vychovatel dětí šlechtické rodiny de Velasco
  * Juan Pablo Bonet - v roce 1620 uveřejnil první knihu o vzdělávání sluchově postižených

popisuje tvoření jednotlivých hlásek, výstavba řeči probíhá za podpory písma, ve vyučování převládá
prstová abeceda



Anglie  (období 17. století)
  * John Wallis

je považován za zakladatele vědecké fonetiky, byl profesorem na univerzitě v Oxfordu


Francie (období 18. století)
  * Jacob Rodriguez Pereira

-          je ovlivněn spisy Boneta, Wallise, Ammana

-          vyvozuje mluvu prostřednictvím vibrací, cvičení zbytků sluchu ( k tomu využívá
sluchových trubic)


Francie  - 18. století

-na přelomu roku 1769/70 byl v Paříži založen 1. ústav pro „hluchoněmé“



·        Charles Michel de l‘Eppé  (Abbé de l‘Eppé)

výjimečný člověk, vystudoval práva, stal se knězem, vzdělával chudé, poznatky předával svým
nástupcům, vycházel ze staré teze – sluch nahradit zrakem (nyní metoda kompenzace), využíval
metodické znaky, vizualizoval mluvený jazyk.


Další ústavy v Evropě:

·        Paříž           – 1770

·        Lipsko         – 1778

·        Vídeň           – 1779

·        Řím      – 1784

·        Praha   – 1786  (Pražský ústav pro „hluchoněmé“ byl pátým ústavem v Evropě, prvním
ředitelem byl páter Karel Berger)

·        Brno     – 1832



Německo

·        Samuel Heinicke

-  působil v ústavu pro neslyšící děti, založen r. 1778


Poměry v českých zemích (18. – 19. století)

·        Petr Veselský - jako první vyučoval česky (až od roku 1832 se začalo vyučovat česky),
přítel K.H.Borovského, J.K.Tyla

·        Václav Frost – přítel F. M. Hilla, spolupráce s ním měla přímý vliv na metodiku jeho
práce, zachovává přirozenou posunkovou řeč, vývoj řeči u SP má probíhat přirozeně, beze skoků –
„Frostova kombinovaná metoda“, znakový jazyk využíval  při výuce náboženství

·        první české učebnice pro neslyšící–př. slabikář, čítanka, 3 sešity mluvnických
cvičení-Václav Koťátko.

·        Karel Malý – jeden z nejvýznam. českých učitelů neslyšících

·        další ústavy pro SP založeny např. v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Litoměřicích,
Ivančicích…



Milánský kongres r.1880

·        vyvrcholil spor zastánců orální metody a metody využívání posunkové řeči – přednost dána
čisté artikulační metodě, výsledek hlasování160:4


Účastníci kongresu usnesli :

    „Berouce v úvahu nezpochybnitelnou nadřazenost mluvy nad znaky při znovu -zařazování
neslyšících do společnosti a ve snaze poskytnout jim perfektnější znalost jazyka, prohlašují že
orální metoda musí být preferována nad znaky ve vzdělávání a výchově hluchoněmých.“


·        odpůrci orální metody argumentují tím, že bez užití posunků a písma dochází k verbalismu a
didaktickému materialismu


Období po milánském kongresu


·        Georg Forchhammer (Dánsko) - na pomoc odezírání vyvinul systém značek (man–orální systém)-
Hand–Mund Systém

·        Viktor Urbantschitsch (Rakousko)  - soustavné cvičení zbytků sluchu, podle něj „jen 3%
žáků nelze akusticky probudit“

·        Friedrich Bezold (Německo)  -instrumentárium pro vyšetření sluchu, užíval sluchových
trubic a zvukových hraček



Velká Británie
  * MŠ Manchester, rok 1920 – počátky rané péče, spolupráce s rodiči
  * A. Ewing – ve 20. letech založil kliniku, od r. 1928 vyšetřováno pomocí audiometru, ve 30.
letech se přecházelo na elektroakustické pomůcky.
  * G. Ewingová – věnovala se rané péči SP dětí, prokázala, že děti potřebují sluchadla v co
nejranějším věku, metoda Listening – Reading – Speaking. Manželé Ewingovi publikovali řadu
odborných knih, založili nový vědní obor – audiologie.


USA

•John Spencer Tracy -holywoodský herec, měl neslyšícího syna, v r. 1942 založil v Los Angeles
kliniku – bezplatné poradenské centrum pro rodiče SP dětí, vědecké středisko.

•Tracyho korespondenční kurzy – byly přeloženy do 16 světových jazyků

•Gallaudet College – r. 1894 ve Washingtonu



Nizozemí

•Antonius van Uden – ústav v Sint Michielsgestel, metoda soustavného vyučování mluvení ve věku od
3,5 let. Vychází se z rozhovoru matky s dítětem. Důležitá je „prevence hluchoty“ – zabránění ztráty
zájmu o svět zvuků.




……….



Doporučená literatura:


HRUBÝ, J. Velký ilustrovaný průvodce neslyšících a nedoslýchavých po jejich vlastním osudu. 1.
Praha: Septima, 1997.

POUL, J. Nástin vývoje vyučování neslyšících. Brno: Paido, 1996.

POTMĚŠIL, M. Úvodní stati k výchově a vzdělávání sluchově postižených. Praha: Fortuna, 1999.

KRAHULCOVÁ, B. Komunikace sluchově postižených. Praha: Karolinum, 2002.