Český jazyk v komunikaci neslyšících


                                   Čtení u sluchově postižených


 „Druh řečové činnosti spočívající ve vizuální recepci znaků (slov, vět, nejazykových symbolů), jež
jsou podnětem pro myšlenkovou činnost (porozumění významu znaků). Proces čtení zahrnuje několik
fází, jejichž výsledkem má ideálně být porozumění čtenému textu a vnitřní zpracování příslušné
informace.“

   Pedagogický slovník (2003, str. 123)


Mentální slovník – soubor znalostí jedince o slovních významech, vztazích a pravidlech pro jejich
užívání (slyšící dítě má kolem 6. roku věku už vytvořen jistý mentální slovník, psaný text pro něj
představuje jen jinou formu mluvené řeči, učí se číst slova, kterým už rozumí)


Sémantická síť – význam jednotlivých slov majících vztah k jiným slovům – struktura


Teorie nativismu  (N. Chomsky) - období k osvojení jazyka (Language Acquisition Device, tj.LAD) =
vrozené biologické predispozice k osvojení řeči, zvládnutí syntaxe jazyka, u dětí od 2 – 5 let  -
rychlý jazyk.vývoj, přestože je rodiče jazyku systematicky nevyučují à naslouchání jazyku k
osvojení mateřštiny stačí à odlišná situace je ovšem u neslyšících dětí!


•         Děti se sluchovým postižením

        - začínají se čtením mnohem dříve - od 3 let v MŠ


•         počáteční fáze čtení

                slyšící dítě               x                neslyšící dítě

-         zná jazyk                                     - jako první se učí

-         umí mluvit                                     optické značky (písmena)

-         přidává k hláskám

       optické značky - písmena



Předpoklady čtení

·        schopnost vnímat materiální nositele jazyka – písmena, mezery, odstavce

·        schopnost rozpoznat slova, která nesou lexikální význam

·         schopnost na základě zkušenosti se světem přiřadit a porovnat svoji zkušenost



RECEPCE TEXTU (Hoffmannová in Souralová, 2002)

·        Znalosti jazykové – gramatika a lexikum příslušného jazyka

·        Znalosti věcné (encyklopedické)

·        Znalosti interakční – znalost komunikačních norem, metakomunikační schopnosti, odhadnout
záměr

·         Znalosti strategické – z věcného a interakčního souboru vybírat vhodné prostředky

·         Znalosti speciální - schopnost propojení poznatků z textu s vlastními zkušenostmi





Metody výuky čtení u sluchově postižených


Globální metoda

·        vychází z tvarové psychologie, upřednostňuje celostní vnímání

·        dítě se učí poznávat grafickou podobu slova jako celek

·        méně je kladen důraz na rozklad slova na jednotlivé morfémy nesoucí gramatický význam


Analyticko syntetická metoda

·        doplňování písmen

    (př. ml-ko, k-čka, čepi-, lo-ta)

·        na počátku je nutné vyjasnit vztah mezi objektem a jeho pojmenováním

    (př. k jednomu objektu přiřazujeme více pojmenování, která ho mohou více charakterizovat – pes
– hodný, zlý, hnědý,…

·        následuje spojování jazykových znaků mezi sebou na základě konkrétní výpovědi – vyjádření
konkrétní situace (př. Pes spí. Jana pláče. Máma má koláč.)



Zásady práce při čtení se SP dítětem  (Souralová, 2002)


·        na počátku fixace gramatické věty neužívat flexi větných členů

·        na začátku věty verzála a na konci interpunkční znaménko

·        každá věta na samostatném řádku

·        velikost písmu a dětí od tří let – 5 cm, tloušťka 3-5 mm, postupně se zmenšuje, s nástupem
dítěte do ZŠ velikost písma odpovídá běžným normám

·         metoda je doprovázen daktylem


Obtíže neslyšících při porozumění čtenému textu

·        méně obvyklá slova, homonyma, synonyma (př. slovo dům - významově podobná slova barabizna,
barák, bouda nebo chaloupka, domeček), př. Na cestě leželo oko.

·        dlouhé, složité věty – př. Protože, jak jsme očekávali, přišla Eva, nesoucí hromadu věcí,
zase pozdě, nestihli jsme vlak.

·        ironie - př. Tobě to ale dnes sluší! Kde jsi koupila takový pěkný kabát?

·        přirovnání, metafory, obrazné výrazy – př. mít srdce na dlani, koukat jako tele na nová
vrata

·        slova představující zvuky – př. ptáčci cvrlikali a v tůňce to žbluňklo


Úprava textu pro sluchově postižené

·        vynechání nepodstatných informací, které by mohly neslyšící zmást - zachovat samotný
příběh!

·        vynechání nadbytečných informací, komplikovaných slov

·        v upraveném textu zachovat chronologický sled událostí, i když v originálním textu tomu
tak není

·        text doplnit dalšími vysvětlujícími údaji, které by pro běžného čtenáře byly zbytečné



E-learning pro sluchově postižené žáky – www.eliska.cz


Teiresiás – středisko pomoci studentům se specifickými nároky (www.teiresias.muni.cz)


•speciální jazyková výuka ve středisku Teiresias (český jazyk)

·        kurz „Čeština pro neslyšící“ je dvouletý (rozdělen do čtyř semestrů)

·        cílem je zlepšování komunikačních dovedností sluchově postižených

·        kurz vedou slyšící i neslyšící lektoři

·        vyučovacími jazyky jsou český znakový jazyk, psaná a mluvená čeština

·        výuka je doplněna e-learningem



Čeština 1 – procvičování gramatických jevů – morfologie, slovotvorba, syntaxe, rozšiřování slovní
zásoby


Čeština 2 – objasňování gramatických jevů – syntaxe a lexikologie, práce s textem, porozumění
obsahu textu, vytváření vlastních písemných projevů


Čeština 3 – problematika stylistiky češtiny – odborný styl, seznámení s knihovnami, vyhledávání
odborných textů na internetu, nácvik práce s odbornou literaturou


Čeština 4 – tvorba vlastních odborných textů, příprava na psaní bakalářské práce








Doporučená literatura:


SOURALOVÁ, E. Čtení neslyšících. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002

STRNADOVÁ, V. Současné problémy české komunity neslyšících. 1. vyd. Praha: Filozofická fakulta UK,
1998

VANĚČKOVÁ, V. Příprava na čtení sluchově postižených dětí v předškolním věku. Praha: Septima, 1996

Co a jak číst se sluchově postiženým dítětem. Praha: Federace rodičů a přátel sluchově postižených,
1999