Principy EU ve vzdělávání

 

Přípravu ČR na vstup do EU zajišťovaly například program PHARE, Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Mezinárodní měnový fond, Světová banka atd. V ČR byl problém vstupu do EU spojován především s transformací veřejné správy a legislativy.

 

Principy EU pro vzdělávání:
· Princip demokracie a dodržování lidských práv
· Princip tržních mechanismů
· Princip investic do vzdělání (souvisí s rozvojem lidských zdrojů)
· Princip mobility studentů a učitelů
· Princip decentralizace. Součástí tohoto principu je tzv. deregulace, devoluce, subsidiarita (rozdělení kompetencí a odpovědnosti při řízení školství na místní úroveň).
· Princip participace a kooperace
· Princip rovného přístupu ke vzdělání pro všechny (v praxi se děje například distančním vzděláváním, tzv. druhou šancí, rekvalifikacemi, projektem Otevřená univerzita atd.)
· Princip tolerance a solidarity s menšinami
· Princip multikulturality
· Princip plurality názorů a myšlení
· Princip evaluačních a monitorovacích procesů (např. státní dohled nad vytvářením kurikulárních dokumentů, sladění kvalifikací a vzájemné uznávání diplomů atp.)
· Princip transparentnosti školství (srozumitelné a průkazné/měřitelné výstupy škol)
· Princip celoživotního učení (souvisí s vizí tzv. učící se společnosti – learning society. Nejcennějším vkladem rodičů do dětí v postmoderní době není majetek, ale vzdělání)
· Principy globální výchovy (světoobčanství, environmentalistika, péče o duši atd.)
· Princip rozvoje informační společnosti (r. 1994 byla publikována Bílá kniha EU o vzdělání, která zavedla mj. následující faktory změn ve vzdělávání: vliv informačních technologií na životní styl lidí, rozvoj vědecké a technické kultury, internacionalizace ekonomiky a trhu práce. Přístup k informacím se stal podmínkou kvality sociální existence člověka)

K nejdůležitějším hodnotám postmoderní doby patří individuální svoboda, možnost volby, osobní rozvoj. V důsledku změny chápání tradiční úlohy rodiny dochází k vytváření  nových rodinných modelů. Profesionální kariéra mužů i žen se stává srovnatelnou nebo i vyšší hodnotou než péče o rodinu. Důsledky tohoto trendu často znamenají rozvod rodičů, což se negativně projevuje na učebních výkonech takto postižených žáků. Tyto žáky často provází fenomén školní neúspěšnosti.
Sociálním problémem v současnosti jsou tzv. "děti na klíč". Tyto děti mají potíže se socializací v důsledku faktu, že jejich pracovně vytížení rodiče se domů vracejí až k večerním hodinám. Děti pak ve svém volném čase tendují k přijímání asociálních projevů ze svého okolí jako důsledek téměř absentujícího výchovného vlivu.

Témata EU ve vzdělávání:

výuka cizích jazyků, využití nových informačních technologií, boj proti exkluzi, vzájemné uznávání vzdělávacích titulů, mezinárodní spolupráce. Ke klíčovým tématům patří koncept učící se společnosti, jednotný vzdělávací prostor, evropská dimenze v obsazích učiva, boj proti nerovnosti v přístupech ke vzdělávání.

Proces sjednocování Evropy měl zajistit vytvoření jednotného vnitřního prostoru s volným pohybem lidí, služeb, zboží, kapitálu. Cílem bylo dosažení zvýšené konkurenceschopnosti a zaměstnanosti obyvatel a tím podpoření hospodářského rozvoje Evropy.

Programy internacionalizace vzdělávání v rámci EU:
1. SOCRATES – vznikl r. 1995, zahrnuje oblast všeobecného vzdělávání od ZŠ po VŠ, zahrnuje dílčí podprogramy
ERASMUS – je nejrozsáhlejším vzdělávacím programem EU, podporuje internacionální mobilitu studentů a vyučujících VŠ.
COMENIUS -  cílem je zvýšení úrovně preprimárního, primárního a sekundárního stupně vzdělávání, podporuje spolupráci škol, studium jazyků, výměnu učebních materiálů, vzdělávání romských dětí, odborný růst učitelů atd.
GRUNDTVIG – zaměřen na celoživotní vzdělávání dospělých.
LINGUA – rozvoj výuky cizích jazyků
MINERVA – zaměřen na otevřené a distanční studium, informační a komunikační technologie
EURYDICE - jedná se o informační síť zaměřenou na vzdělávací politiku a vzdělávací systémy členských zemí EU. Pro země střední a východní Evropy je přístupna od r. 1996.
2. LEONARDO DA VINCI – je zaměřen na odborný výcvik v rámci komunity s cílem dosažení učící se společnosti a otevřeného evropského prostoru kvalifikací, podporuje řešení sociálních rozdílů a rozvoj zaostalejších regionů, i zde existuje několik podprogramů
IRIS – vzdělávání a profesní příprava žen
PETRA – zaměřen na prvotní profesní přípravu
FORCE – profesní příprava v rámci dalšího vzdělávání
COMMET – spolupráce VŠ a hospodářských sektorů
EUROTECNET – podpora inovací v odborném vzdělávání, studuje vliv technologických změn na profesní kvalifikace, nabízí studijní návštěvy, výměnné pobyty a výměny informací v rámci EU.
3. TEMPUS – vznikl r. 1990 jako podpůrný program pro postkomunistické státy východní Evropy, cílem bylo reformovat VŠ, podporovat vědeckou informační činnost, výzkumné projekty a výměnné pobyty.
4. HELIOS – podpora vzdělávání handicapovaných osob a jejich integrace do života společnosti.
5. YOUTH FOR EUROPE (MLÁDEŽ PRO EVROPU) – zaměřen na mládež od 15 do 25 let, podporuje výměnné pobyty studentů z různých ekonomických a kulturních prostředí, neorientuje se přímo na vzdělávací proces.
6.      ARION - je zaměřen na výměnu školních inspektorů, ředitelů škol, vedoucích předmětových skupin, vyučujících vzdělávajících učitele a administrativních pracovníků. Studijní pobyty podporují vzájemné poznávání vzdělávacích systémů.
7.      NARIC - poskytuje informace občanům a institucím, které se týkají VŠ vzdělávání a uznávání kvalifikací, cíle, je usnadnit uznávání takových kvalifikací.

EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND – byl založen r. 1957, zabývá se rozdělováním financí ze strukturálních fondů, podporuje sociálně znevýhodněné skupiny.