Aplikovaná sociální psychologie
Sociální skupina, vývoj sociální skupiny, vztahy v sociální skupině


Sociální skupina
pPojem používán - významy:
nv nejširším významu - jakékoli seskupení lidí, ať prostorové či logické (např. národ jako skupina)
nsoubor osob, které mají alespoň 1 společný znak - skupina ve významu sociální kategorie (např.
soc. kategorie lékařů – oděv, kvalifikační požadavky, činnost, jazyk; lidé s chřipkou...)
nsouhrn osob ve smyslu prostorové blízkosti, propojení lidí - tzv. sociální agregát (např. lidé na
zkoušce ve škole, sousedé v novém domě)
n
nvlastní sociální skupina mající znaky skupiny

Sociální skupina – znaky skupiny:
pinterakce mezi členy skupiny - lidé jsou ve vzájemném kontaktu a vzájemně na sebe působí
pexistence komunikační sítě
pspolečná činnost
pexistence sociálního vztahu
pspolečný cíl
pdiferenciace rolí a pozic:
nhorizontální členění souvisí s dělbou práce uvnitř skupiny
nvertikální členění - vedení ve skupině, organizace
pnormativní a hodnotový systém
nskupinové normy nemusí být vždy v souladu s normami širšího společenství - tzv. subkultura
psystém sankcí - na základě norem, které skupina uznává
pvědomí příslušnosti ke skupině - skupinová ideologie
pvědomí skupinové odlišnosti
nautostereotypy - představy, které si vytváří skupina o sobě
nheterostereotypy - představy skupiny o jiných skupinách a jejich členech

Skupiny - druhy:
pŘada kriterií:
nVelikost (malá / střední / velká)
nVýznam, vliv (primární / sekundární)
nČlenství (členská / referenční)
nVznik (formální / neformální)
nStabilita (přechodné / stálé)
n(...)

Primární skupiny
p(americký sociolog Ch.H.Cooley 1864-1929)
nzačíná v nich socializace jedince, a proto mají rozhodující vliv na rozvoj jedince
njde o malé skupiny, intimní, kontakty probíhají tváří v tvář, převládá citovost, druhy sympatie a
vzájemného ztotožnění, pro které je pojem „my“ přirozeným výrazem
njedinec se v nich plně angažuje celou osobností, nejen jako nositel dílčí role
npříkladem primární skupiny je rodina, herní skupina (v dětství), sousedství a skupina starších
n
npokud se u jedince vyskytne mezera v primárních vztazích, často si tuto mezeru vyplní sekundárními
(často problematicky - sekty, gangy, atp.)

Sekundární skupiny
ppojem sekundárních skupin se objevuje později
poznačuje všechny další skupiny, v nichž začíná převládat účelová racionalita a volnější, méně
osobní a formálnější vazby (profesní skupiny, sociální vrstvy)
psocializace jedince v nich nadále pokračuje (je to jedna z etap tohoto procesu)

Vývoj skupiny
pformování (forming) - vznik, setkání skupiny
pbouření (storming) - vyjednávání pozic, procesů a struktury
pnormování (norming) - shoda na základních normách skupiny
poptimální výkon (performing) - výkonná skupina
pukončování (adjourning) - skupina ukončující svoji činnost

Skupina - role:
prole zaměřené na cíl: autor agendy, analyzátor, koordinátor, vyhodnotitel, nositel informací,
vyhledávač informací, iniciátor, ...
prole zaměřené na udržení procesu: povzbuzovatel, následovník, "personalista", pozorovatel,
"standartizér", ...
pindividualistické role (zaměřené na prospěch jednotlivce - a tedy potenciálně narušující tým):
odpírač, překážka, klaun, dominátor, hledající potvrzení, ...
p
pnutnost akceptovat role, hledat rolové konflikty a jejich potenciál, personifikace rolí, když už
je skupina na to připravená

Skupina - normy:
pnepsané a neformální zásady regulující způsob dosahování cílů a formu skupinových procesů
npodporují určitá chování a trestají jiná
nkaždá skupina má jiné normy - při pohledu zvenčí se mohou jevit bizarně, ale je nutno je
respektovat: pro danou skupinu jsou důležité; některé normy však mohou být v rozporu s posláním či
cílem skupiny.
ntři typy norem ve skupinách:
pDosažitelné
pPreferované
pNedosažitelné
n"negativní normy" - skupinová tabu

Struktura skupiny
psoučást nepsaných norem
nformy – žádoucí a nežádoucí chování
nskupinová komformita – souhlas se skupinovým jednáním
pstruktura vztahů:
nvůdce,
nkonformní členové,
noponentní členové (námitky),
ntrpění členové (nepříjemnosti),
n(pomocníci)
pzpůsoby vedení ve skupině:
nautokratický, liberální, demokratický

Hierarchie sociálních vztahů
a metody zjišťování
pKaždý člen skupiny zaujímá v sociální hierarchii skupiny konkrétní pozici,
npozice mj. závisí:
pna tom, do jaké míry je konkrétní člen skupiny pro svou skupinu důležitý;
ppozice souvisí i s konkrétními vlastnostmi člena skupiny;
pse složením i velikostí skupiny;
ps cíli a hodnotami skupiny;
ps činností, která se ve skupině odehrává.
p

Skupinové komunikační vzorce
pkdo mluví, jak často mluví, kolik procent celkového času (skupinového času) osoba využila
pkdo mluví ke komu - k osobě, která: podpoří, je zajímavá, k oponentovi
psledování přerušení: kdo, jak často, koho. zpravidla přerušují ti, kteří jsou na vyšší pozici. lze
rozeznat postavení členů ve skupině.

Sociometrie
pAutor metody - J. L. Moreno;
pzjištění struktury vzájemných vztahů v malé skupině (intenzita, polarita)
ncesta ke zjištění sympatií, antipatií
nčlen skupiny hodnotí pozici jiného člena ve skupině (nebo i svoji pozici)
pformulace sociometrické otázky
n(„S kým bych chtěl jet na výlet?“ „Vedle koho bych chtěl sedět?“)
pOdpovědí je jméno člena(ů) skupiny
p
pVíce mj. na http://en.wikipedia.org/wiki/Sociometry
p

Zásady sociometrie
pMoreno formuloval tyto zásady sociometrie
na) musí být vymezeny hranice skupiny,
nb) osoby ve skupině se musí dobře znát,
nc) jasně formulovaná otázka,
nd) důvěryhodnost osoby zajišťující sociometrii,
ne) pravidla týkající se počtu - otázek, možností voleb, negativní volby
p

Zpracování dat – sociometrická matice
pRůzné možnosti, nejběžnější:
nsociometrická matice
nhodnocení: zaznamenáváme volbu (+,-) nebo intenzitu (1-5)
n
1
2
3
4
+
-
1
+
-
+
2
1
2
+
+
2
1
3
-
-
+
1
2
4
-
-
+
1
2
1
1
2
2
6
6
– řádky: označujeme provedené výběry (jakou osobu volila; za předpokladu že nemáme omezený počet
výběrů zavádíme na pravé straně sumaci provedených výběrů – zaangažovanost)
– sloupce: sociometrický status, přehled o obdržených výběrech, sumace získaných výběrů

Další způsoby zpracování - sociogram
pčasté grafické zpracování tzv. sociogram:
pneuspořádáný sociogram:
nu skupin do 10 osob (přehlednost),
pzásady: osoby vzájemně se volící situujeme blíže k sobě,
pčáry symbolizující výběry se nemají protínat
p

pterčový sociogram:
nkružnice - podle počtu voleb umísťujeme členy skupiny do jednotlivých mezikruží,
nvzájemně se vybírající osoby umísťujeme blíže k sobě
p
n
p
– Pozn. lze vytvářet nejen sociogramy pro skupinu, ale i individuální - osobu, pro kterou děláme
sociogram dáme doprostřed a pak postupujeme stejně jako u neuspořádaného sociogramu

Dotazníky (třída) - SORAD
pSociometricko-Ratingový Dotazník (SORAD)
poriginální a široce používaná česká metoda (Vl. Hrabal)
pzjišťování dvou základních dimenzí, které postihují snahu po uspokojení základních sociálních
potřeb:
ndimenzi oblíbenosti – sympatie (potřeba přijetí)
ndimenzi vlivu (potřeba prestiže)
pjmenný seznam třídy, škála 1-5
nKdo má ve třídě jaký vliv – zvlášt u mladších žáků je dost obtížné tuto poměrně abstraktní
kategorii vysvětlit
nKdo je ve třídě jak oblíben – k oblibě žáci ještě doplňují slovní vyjádření na zdůvodnění volby

Souhrn
pPořadí obliby vyjadřuje míru emocionálního přijetí žáka třídní skupinou. Na špičce jsou zpravidla
žáci, kteří dokážou ostatním poskytnout největší míru emocionální podpory. Ti, kteří jsou na
vrcholu pořadí, se také ve třídě zpravidla nejlépe cítí.
pNejzávažnějším zjištěním je to, kteří žáci skupinou přijímáni nejsou a hlavně jak daleko jsou od
ostatních, tj. do jaké míry jsou ve třídě izolováni. Emocionální izolace je pro dítě velice tíživá
a tyto děti většinou potřebují pomoc ze strany dospělých.
p
pPřesto zjištění, že ve třídě máme žáky, kteří jsou méně oblíbeni než ostatní, nemusí být důvod k
okamžitému řešení. Ratingové uspořádání znamená, že v pořadí je vždy někdo první a někdo poslední.
p(Z. Hajd Moussová)