Aplikovaná sociální psychologie Postoje, postojová změna Postoje Který z pánů je sympatičtější? talibanec enron-2 Postoje pCh. Darwin - 1872 – Výraz emocí u člověka a zvířat p pTermín užíván i v dalších vědách o člověku nZnámost postojů umožňuje formulovat předpoklady o způsobech budoucího chování Vývoj přístupů pI. do r. 1950 – snaha o vymezení pojmu, konstrukce nástrojů na měření postojů, aplikace pII. do r. 1970 – výzkum postojové změny; v závěru krize výzkumu pIII. dosud – modely vysvětlující vztah postoj – jednání (chování) II. období pPostoj a skupinová dynamika pVyužití znalostí v běžném životě pHovland - vlastnosti podnětu, reakce jedince, psychické procesy zprostředkovávající vztahy mezi podněty a reakcemi – S- O - R pBem - „individuální sebepopis přitažlivosti nebo odporu jedince k určitému identifikovatelnému aspektu jeho prostředí“ pFestinger – teorie kognitivní disonance pInske, Schopler - mezi postoji, poznáním a chováním je tendence k souladu II.a pLaPiere (1934) – možnost nesouladu mezi verbálně vyjádřeným postojem a jednáním (čínský pár – osobně přenocovat/ jíst 99%/100%; písemně 9%/8%) pWilkins, Yarrow (1952) restaurace – (afroamerický pár) Současnost (III.) pFishbein, Ajzen – nezaměňovat záměr a aktuální chování Přesvědčení osoby, že určité chování povede k určitým výsledkům a jejich hodnocení Přesvědčení osoby, že určití jedinci či skupiny si myslí, že má jednat a motivace jim vyhovět Postoj k jednání Subjektivní norma Záměr Chování Každé přesvědčení přisuzuje objektu určitou vlastnost a postoj osoby je funkcí této vlastnosti Postoj pKlasické pojetí (kognitivní, afektivní, konativní složka) nafektivní se utváří klasickým podmiňováním, poznávací kognitivním učením a konativní instrumentálním učením pFishbein, Ajzen – pouze míra přitažlivosti chování pro osobu pBagozzi – jen kognitivní a emocionální složka; ovlivňují záměr i samotné chování Faktory postojové hierarchie Eysenck Protináboženský Teoretický (citový) Pronáboženský Konzervativismus Praktický (rozumový) Humanitářský Radikalismus Autoritářský Postoje - geneze pVznik postojů nSociální učení nSociální srovnávání p pFormování postojů učením nKlasické podmiňování pPůvodně neutrální stimul získává subjektivní význam pJ.B.Watson – reklama pCacioppo – pohyb k sobě – přijetí; od sebe - odmítnutí nOperantní podmiňování pOdměňování žádoucího a trestání nežádoucího chování nObservační učení nebo nápodoba modelu pPř. vliv rodičů (…) p p Ovlivnění postojů Změna postoje pHlavní prostředek – přesvědčování (persuaze) p pPůsobení na pasivního jedince – méně efektivní pNavozování postojové změny aktivní účasti v sociálních situacích - efektivnější Změnu ovlivňují pProměnné související s kom. obsahem nZdroj, obsah persuazivní informace, informační kanál, příjemce, cíl informace pProměnné vysvětlující procesy změny postoje nPozornost, porozumění, přijetí, podržení a jednání pVnitřní komponenty postoje Zdroj informace pVěrohodnost – objektivnost zdroje pSíla – odhadovaný vliv ve smysli tlaku pAtraktivnost – emocionální charakteristika Obsah informace pEmocionální (pathos) nCílem je vyvolání emocionální odezvy (-/+) pRacionální (logos) nRacionální podpora argumentů (úspěšnější u vzdělanějších) Informační kanál pProstředky komunikace mají obvykle větší vliv, než samotný obsah pMluvená podoba účinnější než písemná Faktory na straně příjemce pKrom stabilních (osobnost aj.) pHlavně dynamické – aktuální psychický stav nZainteresovanost – změna obtížná u vysoké z. a slabých argumentů pObsah pOdpověď – persuaze méně účinná pVěk, pohlaví, sebeobraz Cíl persuazivní komunikace pStabilita změn v čase nDo týdne 40%, do šesti 60% - vliv vztahu ke zdroji, informaci a příjemci (McGuire) pStabilita vůči protiargumentům nFunguje něco jako „očkování“ - např. vůči účinkům reklamy Proces změny postoje pPozornost pPorozumění pPřijetí (přesvědčení) pPodržení pJednání p pDosažení postojové změny vyžaduje úspěšnou realizaci celého postupu Přesvědčení a postojová změna pPřesvědčení osoby o objektu – vnímaný pravděpodobnostní vztah mezi objektem a nějakou vlastností (Fishbein, Ajzen) p=> pStrategie aktivní účasti (navození situace) pPersuaze p pPřesvědčení: nProximální (přímo ovlivňujeme) nExternální (nepřímo) nPrimární (jádrové, klíčové a integrující; neovl.) Příklady konkrétních postupů pViz. např. Mareš, J., Křivohlavý, J.: Komunikace ve škole. Brno: MU, 1995. Příklady ovlivnění - přímé pPřesvědčování nRacionální, angažovanost, dobrovolnost, aktivita pSociální posilování nVyjádření souhlasu je účinnější než nesouhlas nPoznávací nesoulad (Festinger) pArgumentování nNejsilnější argument má být první nebo poslední nPozor na poznávací nesoulad a formu sdělení Příklady ovlivnění - nepřímé pKladení otázek (paralela s argumenty) pParadoxní formy ovlivňování (Watzlawik) n„Nemusíš, když nechceš...“ nParadoxní příkazy (Nařizuji striktně neposlouchat!) nParadoxní emocionální ladění nAnticipování námitek nVyhýbání se negativním formulacím nVyhýbání se extrémním formulacím