Speciální pedagogika 2
15. 10. 2010, PhDr. Dana Brožová
1. Specifické poruchy chování (LMD, ADD, ADHD)
Definice LMD
Jedná se o následek difúzního poškození mozku, které se projevuje funkčními odchylkami v
oblasti motorické, intelektové, emocionální, volní a vegetativní.
Projevují se psychomotorickým neklidem, psychickou instabilitou, změnou nálad,
impulsivním jednáním, pohybovou neobratností – dyskoordinací.
Etiologie LMD
 poškození mozku v období prenatálním, perinatálním nebo raně postnatálním;
 vliv genetických činitelů;
 metabolické poruchy;
 vliv těžkých kovů v krvi;
 nezjištěná etiologie atd.
Projevy LMD
 vnímání: poruchy zrakové či sluchové analýzy, syntézy a rozlišování, obtíže
v prostorové orientaci, snížení citlivosti k bolesti;
 rozumové schopnosti: nerovnoměrnost ve vývoji schopností, obtíže ve sféře tvarové
představivosti, v grafických projevech, v bezprostředním zapamatování;
 vědomí: abnormní nález na EEG;
 regulace chování: hyperaktivita, neklid, hypoaktivita, převaha útlumu, nízká
frustrační tolerance, afektivní záchvaty, impulzivita, poruchy koncentrace pozornosti,
perseverace;
 motorika: vývojová neobratnost, artikulační neobratnost, obtíže v mikromotorice
očních pohybů či svěračů.
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder)
 porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou;
 vývojová porucha charakteristická věku dítěte nepřiměřeným stupněm pozornosti,
hyperaktivity a impulsivity;
 obtíže jsou často spojené s neschopností dodržovat pravidla chování a provádět
opakovaně po delší dobu určité pracovní výkony;
 ovlivňují interakci dítěte s rodinou, školou a společností.
ADD (Attention Deficit Disorder)
 prostá porucha pozornosti (neobjevuje se hyperaktivita a impulzivita);
 problémy v oblasti pozornosti a v percepčně-motorických úkonech – denní snění,
pomalost, obtíže v navazování sociálních kontaktů, neschopnost zaměřit pozornost na
určitou činnost, poruchy učení.
ADHD s agresivitou
 charakteristická je nesnášenlivost, hádavost, nedostatek sebeovládání, časté
antisociální chování;
 časté dysfunkční rodinné prostředí.
ODD (Oppositional Defiant Disorder)
 porucha opozičního vzdoru;
 charakteristické je extrémní opoziční chování, agresivita, zvýšená hádavost,
oslabená sebekontrola, opakované odmítání plnění požadavků dospělých;
 chybu vidí v jednání druhých, ne u sebe;
 poruchy ve vnímání a utváření sebe samého.
Náprava ADHD
 Farmakoterapie
 EEG-Biofeedback (specifická metoda pro posílení žádoucí aktivace nervové soustavy
– trénink pozornosti a soustředění, sebeovládání a sebekázně, zklidnění impulzivity a
hyperaktivity)
 Reedukace ADHD
Důležité faktory v práci s dětmi a ADHD
◦ učitelova pružnost, zainteresovanost, osobní rovina práce se žákem,
◦ další vzdělávání o problematice ADD, ADHD,
◦ spolupráce rodiče – škola,
◦ vytváření přehledného a strukturovaného prostředí,
◦ tvořivé, poutavé, interaktivní vyučovací metody,
◦ týmová práce v zájmu žáka,
◦ podpora ze strany vedení školy,
◦ respekt k soukromí žáka a zachování důvěry,
◦ méně domácích úkolů,
◦ přizpůsobení zadání úkolů – méně psaní,
◦ více času na úkoly,
◦ citlivý přístup učitele (neponižovat před spolužáky),
◦ pomoc s udržením pořádku,
◦ ocenění toho, čím se dítě liší od druhých, zvýraznění silných stránek,
◦ víra v žáka, když nefungují dosud vyzkoušené postupy, budou fungovat další….
Potřeba systematického nácviku
◦ Uspořádat si pomůcky,
◦ uspořádat si pracovní prostor,
◦ poznamenávat úkoly,
◦ sestavovat seznamy,
◦ seřadit si činnosti dle důležitosti,
◦ naplánovat si krátkodobé úkoly,
◦ dlouhodobé úkoly rozložit na úseky,
◦ číst a užívat kalendář,
◦ sledovat hodiny a řídit se rozvrhem,
2. Reedukace SPU
Náprava SPU:
 náročný, dlouhodobý diagnosticko-terapeutický proces;
 cíl: odstranění nebo zmírnění potíží dítěte a zlepšení jeho psychického stavu;
 musí odpovídat individualitě dítěte a typu poruchy;
 vyžaduje značné úsilí ze strany dítěte, učitele, rodiny a dalších odborníků.
Forma reedukace
 provádí ji speciální pedagog, učitel – absolvent speciálního kurzu, psycholog;
 individuální nebo skupinová reedukace;
 škola (běžná třída, třída individuální péče, dys-kroužek, třída pro žáky s SPU);
 PPP (dys-skupinky);
 Dys-centrum.
Zásady reedukace
1. Reedukace vychází z rozboru příčin, z diagnostiky odborného pracoviště.
2. Reedukace navazuje na dosaženou úroveň dítěte bez ohledu na věk a na osnovy.
3. Předpokladem úspěchu je dobrý začátek, soustavná motivace.
4. Metody preferující multisenzoriální přístup.
5. Reedukace je individuální proces.
6. Reedukace vychází z pozitivních momentů ve vývoji dítěte.
7. Reálné hodnocení výsledků reedukace, reálné sebehodnocení.
8. Reedukace je zaměřena na celou osobnost dítěte.
Reedukace dyslexie
Kroky pro osvojování čtení:
1. Zrakové rozlišení tvaru.
2. Poznání hlásky sluchem.
3. Spojení hláska – písmeno.
4. Sluchová analýza a syntéza slabiky.
5. Čtení slabiky.
6. Čtení nového písmena ve slově.
7. Automatizace čtení slov s porozuměním.
Zásady pro výuku čtení a jeho reedukaci
 Udržet rozvahu, klid, pohodu, víru v nápravu;
 umět pochválit i drobný pokrok dítěte;
 začít vždy ve fázi, kterou žák dobře ovládá;
 pokračujeme úrovní, kterou je třeba procvičit, zdokonalit;
 cíl práce → čtení s porozuměním a bez chyb;
 texty odpovídající žákovi obsahem, obtížností, velikostí písma a délkou;
 časté opakování téhož textu je neefektivní – naučení zpaměti;
 namáhavá aktivita → není nutné číst text vcelku, přiměřená doba čtení;
 ke čtení vedeme dítě přes záliby (např. koníčky…);
 náprava je efektivní, pokud spolupracuje žák, rodič, učitel a někdy i poradenský
pracovník.
I. Technika čtení, dekódování
 zrakoprostorová identifikace písmen
 spojení hláska – písmeno
◦ záměny písmen tvarově podobných
◦ rozlišování b – d – p
◦ záměny písmen zvukově podobných
 spojování písmen do slabik
◦ tzv. dvojí čtení
 Reedukace dyslexie
 čtení slov se zvyšující se náročností hláskové stavby
 čtení vět, souvislého textu
II. Porozumění čtenému textu – techniky reedukace dyslexie
Metoda obtahování
 počáteční stádia reedukace u těžkých případů dyslexie a dysgrafie, cizí jazyk
(angličtina)
 zapojuje hmat a pohyb, psychoterapeutický efekt
Metoda barevných kostek
 představy hmatové, pohybové, zrakové
 písmena nalepená na kostkách, dítě je řadí k sobě a čte (později i píše) vzniklé slabiky,
slova
 Techniky reedukace dyslexie
Metoda Fernaldové
 náprava čtení u pomalých čtenářů (mají dobrou strategii)
 podtrhávání „nesnadných slov“ v textu
Metoda postřehování
 při potížích ve spojení písmeno – slabika – slovo, při výskytu inverzí
 čtenářské okénko
 otevřené slabiky→zavírání otevřené slabiky→ slabiky o třech písmenech→celá slova
 Techniky reedukace dyslexie
Čtení s okénkem (se záložkou)
 cvičí správné pohyby oka po řádku, odstraňuje tzv. dvojí čtení
 text postupně poodkrýváme (zabraňujeme „hádání“)
 text postupně zakrýváme (zvýšení plynulosti a rychlosti)
 Zásady práce s okénkem:
◦ velikost okénka musí odpovídat textu;
◦ okénkem posunuje terapeut, rodič;
◦ přizpůsobíme se dítěti – pomalé, ale plynulé čtení;
◦ nevyžadujeme čtení s přednesem;
◦ nepřipouštíme dvojí čtení, „vyrážení“ slabik;
◦ okénko posuneme těsně před tím, než dítě slabiku vysloví (strategie čtení);
◦ nutný odpočinek!!!!
Čtení v duetu
 společné čtení s dítětem
 Techniky reedukace dyslexie
Metoda dublovaného čtení
 u žáků, kteří čtou nepřesně, domýšlejí koncovky, často chybují
 žák čte daný text o slovo zpět za hlasitým čtením pedagoga (rodiče)
Metoda globálního čtení
 u dětí, které setrvávají na sledování jednotlivých písmen a nejsou schopny postřehovat
jejich shluky (pomalé čtení)
 čtení celého textu→text s vynechanými písmeny→ text s vynechanými slovy
 Techniky reedukace dyslexie
Přípravné čtení
 vychází z nutnosti motivovat dítě před vlastní samostatnou hlasitou četbou textu
 nácvičná slova z textu // rozhovor o textu // čtení textu terapeutem // dítě čte samo
Poslouchání textu předčítaného rodičům
 dítě čte nahlas předem domluvený úsek textu
 rodič u něj sedí, aktivně poslouchá a opravuje společně s dítětem špatně přečtená slova
 Techniky reedukace dyslexie
Objasňování neznámých slov
 učitel/ rodič vypíší před vlastním čtením obtížná/ neznámá slova (po prvním čtení to
může udělat i žák) → izolované procvičování těchto slov
 založení „kartotéky“ (kartičky k nácviku)
Čtení s kontrolou magnetofonu
 dítě čte nahlas, následně slyší totéž z přehrávače
 kontrola čtení i porozumění (nutný zácvik)
Motorické čtení
 metoda v počátku čtení, při zahájení reedukace
 cvičení spolupráce L a P hemisféry, plynulost očních pohybů, druhotně intermodalita a
serialita
Jak mohou pomoci rodiče?
 Číst v době, kdy je D i R v dobrém rozpoložení;
 výběr knihy konzultovat s učitelem, dbát na vhodnost obsahu, písma, obrázky v knize;
 vhodné místo ke čtení – pohodlí, světlo (nejlépe u stolu);
 dopředu si o knize popovídat, namotivovat ke čtení;
 využití záložky, ukazovátka;
 je dobré se s dítětem ve čtení střídat;
 lze využít čtení v duetu;
 zpočátku stačí 5 minut, později 10, max. 15 minut četby – každý den!;
 Jak mohou pomoci rodiče?
 chybu neovlivňující smysl textu není nutné opravovat;
 oprava chyby: „Počkej, to nedávalo smysl, nebo ano?“ apod.;
 při přerušení čtení nechat dítě číst od začátku věty;
 nechat dítě číst monotónně, časem se to upraví;
 na konci čtení si s dítětem popovídat o přečteném;
 zdržet se negativních poznámek, chválit či ocenit úspěch;
 je dobré dítěti číst – motivace, radost z literatury;
 starším dětem lze číst knihy, které nezvládnou číst samy (kompenzace nedostatku
informací);
 hrát různé hry spojené se slovy, slovní zásobou, čtením.
Reedukace dysgrafie
Vývoj písemného projevu
1. Uvolňovací cviky,
2. písmena a spoje písmen,
3. slova, věty, shoda mezi akustickou a optickou podobou,
4. aplikace gramatických pravidel,
5. samostatný písemný projev.
Hrubá motorika
 Základní pohyby při psaní a kreslení vychází z pohybu velkých kloubů:
» pohyby paží (mávání, kroužení….),
» pohyby dlaní (vpřed, vzad, vlevo, vpravo, kroužení, stahování v pěst),
 rytmická cvičení, rehabilitační tělocvik,
 nutno dodržet správné sezení u psaní, anatomicky tvarovaný nábytek.
Jemná motorika
 Pohyby prstů, sestavy z dlaní, cvičení pohybové paměti, např.:
» skládání kostek, papíru, práce se stavebnicí,
» navlékání korálek, těstovin, matiček, knoflíků,
» šroubování, montování, práce s nářadím,
» provlékání šňůrek, uzlování, vytváření řetězů,
» pomoc v domácnosti, sebeobsluha,
» modelování, trhání, hnětení, stříhání, lepení,
» rozvoj hmatu, cvičení s prsty a dlaněmi.
Držení psacího náčiní
 Nutno dbát na správný úchop psacího náčiní,
 trojhranný program,
 výběr psacího náčiní:
» barvy, pastelky s širší tuhou, křídy, progreso,
» měkčí tužky a pastelky,
» pero s kvalitním hrotem, Tornádo, gelové pero,
» ne: propisovací tužky, krátké či široké tužky a pastelky!
 Lateralita, nácvik u leváků.
Uvolňovací cviky
 Svislá/ šikmá/ vodorovná plocha,
 měkké psací náčiní,
 uvolněná atmosféra, cílené uvědomění si a ovlivnění svalového napětí („gumová
ruka“),
 velká plocha a prvek → postupně zmenšujeme,
 doprovod říkadla, písničky, rytmizace,
 cílem je plynulost a rytmus pohybů (ne přesnost obtahování)
Psaní písmen a spojů mezi nimi
 Učitel na tabuli, dítě obtahuje, pak se zavřenýma očima – lze rozdělit na jednotlivé
kroky,
 možno užívat přehled písmen, pomocné linky,
 ! nepřetěžovat, nedopisovat cvičení doma nebo o přestávce, nepřepisovat sešity.
Podpůrné techniky:
 slovní opora, instrukce (odkud kam, říkanky),
 zraková opora (vyznačení body, linie),
 hmatová opora (vymodelování tvaru).
Obtížnost prvku zvyšuje:
 zmenšení velikosti,
 zvýšení hustoty čar,
 snižování a postupné vynechávání podpůrných technik,
 střídání velikosti
 střídání tvaru,
 požadavek na přesnost provedení prvku.
Reedukace u starších žáků
 Také uvolnění – vysvětlíme přesně, k čemu slouží,
 větší intenzita cvičení (10 min denně) – musí chtít!
 Kompenzace dysgrafie
 Uvolnění ruky před psaním,
 snížení objemu psaného textu,
 tolerantní hodnocení napsaného,
 možnost psát do širších linek, vyhnout se nelinkovanému papíru,
 psaní tiskacím písem (na druhém stupni, jinak hrozí horšení čitelnosti – nutnost
zácviku!)
 vlepování tištěného textu do sešitu, práce s ním,
 psaní na počítači v kombinaci s kratším psaním rukou – zvládnout klávesnici!
 kopírování materiálů v naukových předmětech
 znalosti je dobré ověřit i ústně!
Tréninkový program Yvety Heyrovské
 k odstranění grafomotorických obtíží u dětí s LMD, s odkladem školní docházky;
 nápravná cvičení se provádí v kleku a v předklonu;
 snaha uvolnit svaly, spasmy, navodit správný úchop náčiní, umožnit zažít úspěch,
naučit dítko relaxovat;
 základní cviky: kruhy, šnek, ležatá osmička, velké a malé vlny, slabika mo;
 práce s houbou a barvou, špejlí a tuší, progresem, nakonec pero
Reedukace dysortografie
I. Specifické dysortografické chyby
Postup reedukace:
1. sluchové rozlišování tvarů s využitím multisenzoriálního přístupu;
2. osvojení si jevu ústně;
3. speciální písemná cvičení;
4. aplikace jevu v běžné praxi;
5. automatizace jevu.
Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek
 bzučák, hudební nástroje, stavebnice
 cvičení s bzučákem
 doporučené procvičování:
◦ urči, zda jsou slova stejná nebo ne
◦ znázorni slovo pomocí stavebnice
◦ grafické znázornění slova
◦ doplňování samohlásek do textu
◦ podtrhávání dlouhých samohlásek + zdůraznění výslovnosti
◦ tvoření vět ze slov lišících se délkou (dráha - drahá)
◦ žáci zapisují pouze samohlásky
 nutnost diktovat si polohlasně, psát znaménka hned!!!
Rozlišování dy-ty-ny a di-ti-ni
 tvrdé a měkké kostky (podle J. Křivohlavého), mačkadlo
 práce s kostkami:
◦ U předříkává slabiky, Ž opakuje a ohmatává kostky
◦ vyhledávání slov s danou slabikou
◦ určování slabik ve slově (začátek, konec, střed)
◦ rozlišování slov lišících se tvrdostí
◦ slova s více kritickými slabikami
◦ musí si diktovat, učit si po sobě zkontrolovat zapsané!!!
Rozlišování sykavek s-c-z, š-č-ž
 karty s písmeny, obrázky se slovy
 postup procvičování:
◦ rozlišení sykavek ve slabikách
◦ rozlišení ve slovech
◦ vyhledávání slov se sykavkami
◦ rozlišení sykavek měnících význam slova (sem - zem) – s-š, z-ž, c-č, s-z-c, š-
ž-č
◦ rozlišování více sykavek v jednom slově (vyslovování po učiteli, karty,
způsob artikulace)
Vynechávání, přidávání, přesmykování písmen/ slabik
 písmena na tvorbu slov
 postup procvičování:
◦ písemná analýza a syntéza slov
◦ tvoření slov ze zpřeházených písmen
◦ podtrhání správně napsaných slov
◦ psaní na stroji – nápodoba
Hranice slov v písmu
 stavebnice, prvky znázorňující slovo, obrázky, karty s předložkami
 postup procvičování:
◦ vyznačení slov ve větě předměty nebo písemně
◦ určování počtu slov ve větě
◦ čtení slov s předložkami s pomocí obrázků
◦ grafické znázornění náročnějších vět – předložky, krátká slova
II. Gramatické chyby
Aplikace gramatických pravidel:
 pochopení pravidla,
 vybavení (použití) ve správnou dobu,
 ústní zdůvodňování,
 doplňovací cvičení,
 diktát,
 automatická aplikace v písemném projevu.