Ododododododo dodododododod ododododododo dodododododod MASARYKOVA UNIVERZITA ODOOOuwuODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO Geografie obyvatelstva a sídel Vývoj a dynamika obyvatelstva dodododododod PedF, katedra geografie ODODODODODODO DODODODODODOD 1 ododododododo Antropogeneze □ Věda zabývající se vývojem člověka na Zemi. □ Vývojový proces, kterým prošel vývoj našich předků od poloopice k opici a k člověku. □ Počátky tohoto procesu sahají do období třetihor - cca 70 mil. let. □ 2 úrovně procesů: □ Hominizace - polidštění - kvalitativní změna. □ SapientZzace - zmoudření - kvalitativní změna pomocí práce a používání nástrojů. □ Mj. morfologické procesy - napřimování postavy, zdokonalení horní končetiny - prsty a dlaň, zmenšování obličejové části a zvětšování mozkovny. Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Antropogeneze - předchůdci člověka □ Ramapithecus (před 10 - 14 mil. lety) - 100 - 110 cm vysoký, pozůstatky pocházejí z pohoří Sivalik v Indii, z Keni, Číny a Řecka. □ Australophitecus (před 1 - 5 mil. lety) - pohybovali se téměř vzpřímeně a jejich mozek měl objem asi 500 cm3. Nálezy v Africe (Tanzánie, Etiopie, jižní Afrika) a na Jávě. □ Další... □ Aegyptopithecus - výrazná obličejová část a čelisti a bradový výběžek. Vážil 56 kg. Dryopithecus - obývaly východní Afriku, Evropu, severní Indii a Čínu. Oreopithecus - byl vysoký kolem 1,2 m, vážil asi 40 kg, obýval jižní Evropu (oblast dnešní Itálie) a Afriku. Orrorin, Proconsul atd... dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 3 odooododododo dodododododod ODODODODODODO Antropogeneze dodododododod odooododododo dodododododod ODODODOnonono DODODODODODOD PedF, katedra geografie 4 orjorjorjorjorjorjo Antropogeneze - rod homo □ Základní znaky: □ cílevědomá výroba a užívání nástrojů, □ větší mozek - rozdíl minimálně o 500 cm3, □ mnohem menším zuby, menší čelistí a parabolické zubní oblouky, □ stavba některých kostí - mají tenčí lebeční kosti, velkou hlavici a kratší krček stehenní kosti a nezešikmenou pánev. □ Nejstarší nález rodu Homo pochází z 2. 11. 1994 (lokalita Hadar, Makaamital - Etiopie, horní čelist se zuby dospělého jedince, oldovanská kultura) je starý 2,33 milióny let. onononononono nonononononon onononononono nonononononon onononononono nonononononon onononononono MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz i o □ oí o ) '-b^ Antropogeneze - rod homo Horno habili s □ před 2,7 - 1,5 miliony let na území východní Afriky, □ používal jednoduše opracované nástroje, □ mozek měl už objem 700 cm3. □ Homo rudolfensis (člověk východoafrCcký) - před 2,4-1,8 milióny lety □ Homo ergaster □ Homo georgicus □ Homo erectus (opočlověk) -> -> n o o n n o o n n o před 1 mil. až 400 tis. lety, vzpřímené postavy, mozek měl objem 800 - 1000 cm3, používal oheň a jednoduché nástroje, nálezy pochází z Jávy, Číny, východní Afriky a SRN (Heidelberg); vyvinutější formy (700 - 400 tis. let) pochází z Jávy, Číny (tzv. pekingský severní Afriky, Maďarska a ČR (Brno - Stránská skála). PedF, katedra geografie 6 ononononono nononononon ononononono nononononon Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono ododododododo Antropogeneze - rod homo Homoantecessor (člověkpředchůdce) -2 mil. - 800 tis. let př. n. l. Homo floresiensšs (člověk floreský) - 12 000 let starý a asi 110 cm vysoký. Homo heidelbergensss (člověkheidebberský) - před 800 - 300 tisíci lety Homo neanderthalensis / Homo sapiens neanderthalensis/ (člověk neandrtásský) □ před 150 000 - 120 000 lety, □ robustní kostra -160 cm vysocí mohutný chrup a nadočnicové oblouky, mozkovna 1 400-1 700 cm3 - více než u soudobého člověka! Nálezy v celé J, Z a střední Evropě, S a J Africe a v Asi. V ČR - jeskyně Kůlna, Šipka, Švédův stůl. dodododododod ododododododo dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie ododododododo Antropogeneze - rod homo □ Homo sapiens (člověk rozumný) □ před 200 ÜÜÜ lety dodnes. □ Homo sapiens steinheimensis - před 400 - 25Ü tis. lety, jeho lebka měla objem 1200 - 13ÜÜ cm3 a nejznámější naleziště jsou ze SRN (Steinheim) a Anglie (Swanscomb). □ Nálezy - Cro-Magnon ve Francii - „člověk kromaňónský" □ V ČR - Předmostí v Přerově, Dolní Věstonice, Pavlov, Brno, Koněprusy, Mladeč aj. □ Homo sapiens sapiens(člověk moudrý/rozumný) dodododododod ododododododo □ odododododod PedF, katedra geografie ododododododo dodododododod ododododododo Antropogeneze dodododododod onononononono dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 9 Prostorové aspekty obyvatelstva dodododododod odooododododo dodododododod ODODODOnonono DODODODODODOD PedF, katedra geografie Výchozí teze □ Prostorovost se považuje nejen za jeden z významných aspektů poznávání všech jevů a procesů geografie obyvatelstva. □ Jednou z hlavních charakteristik v rozmístění obyvatelstva na Zemi je mimořádná nerovnoměrnost. □ Území, které je člověkem osídlené a hospodářsky využívané - ekumena zaujímá asi 43 % souše 64 mil. km2. □ Území na Zemi trvale neosídlené a hospodářsky nevyužívané lidmi -anekumena (pouště, zaledněná území, vysokohorské oblasti apod.). Území osídlené dočasně (např. pastva dobytka) - subekumena nebo semiekumena (37 % souše, asi 55 mil. km2). dodododododod odooododododo □ onoDODODonoD PedF, katedra geografie 11 ODODODOnonono DODODODODODOD Základni ukazatel Hustota zalidnění □ Významná strukturní charakteristika území, která poskytuje možnost jak pro prostorové, tak i časové srovnání rozmístění obyvatelstva. 2 ukazatele: ■ Obecná hustota zalidnění ■ Specifická hustota zalidnění ODODODODODODO Obecná hustota zalidněni □ Ukazatel absolutní □ Počet obyvatel (O) a plocha území (P): dodododododod odooododododo dodododododod ODODODOnonono DODODODODODOD PedF, katedra geografie 13 ododododododo Specifická hustota zalidnění Ukazatel relativní □ Fyziologická hustota: celková populace / plocha orné půdy. □ Zemědělská hustota: zemědělská populace / plocha zemědělské půdy. □ Rezidenční hustota: městská populace / plocha obytné zástavby ve městě. □ Urbánní hustota: městská populace / rozloha města □ Ekologické optimum: Hustota zalidnění, která je únosná pro přírodní zdroje oblasti. ododododododo Hustota zalidnění □ Ukazatel statický X dynamický (změny rozložení v čase -př. městské centrum v pracovní době a v noci). □ Aplikace v územním plánováni. □ Udává se průměrná hustota za celé území - zaleží na vnitřním rozčlenění (lze srovnávat územní jednotky pouze stejného řádu!!! - př. USA x Singapur). ododododododo Hustota zalidnění □ ČR má průměrnou hustotu zalidnění 131 obyvatel / km2. □ Svět jako celek dosahuje hodnoty 13 obyvatel / km2. □ Nejvíce ministáty (Monako - 23 660 obyvatel / km2). □ Nejméně - Mongolsko (1,7 obyvatel / km2), ze závislých území pak Grónsko (0,026 obyvatel / km2). dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 16 ododododododo dodododododod ODODODODODODO DODODODODODOD Ii Ii °Ů l II II 11 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz DODODODODODOD ODODODODODODO ODODODOO China: Population Density ododododododo Rozmístění obyvatelstva □ Nerovnoměrnost v rozmístění obyvatelstva se projevuje jak na globální, tak i na regionální úrovni. □ Na jižní polokouli žije pouze 10 % obyvatel Země, i když plocha souše zde představuje 25 % celosvětové. IIU11Ii11111 MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz nonononononon ODODODOnonono Obr. 2.1: Hustota zalidnění v okresech ČR k 30. 9. 2008 Zdroj dat: Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v 1. pololetí 2009. ČSÚ Praha, 2009 DODODODODODOD ododododododo Další ukazatele □ Geografický medián - rozděluje plochu určitého území tak, aby v obou vymezených částech byl stejný počet obyvatel. □ Geografický střed - vážený aritmetický průměr rovnoběžky a poledníku, kde vahami je počet ob. (analogie těžiště tělesa z fyziky). onononononono nonononononon onononononono ooooooooooooo MASARYKOVA UNľ nonononononon onononononono ITA www.muni.cz H 20 km x území geografické siřftdy • obyvatelstva daného roku 1900*» } CHRUDIM 1869 - í i 0/>r. 9.5 Vývoj geografického středu obyvatelstva a geografického mediánu obyvatelstva, ČSR, 1869-1970 ododododododo Areály max. zalidnění □ Důležité pro vymezování sídelních aglomerací. □ Stanovení kriteria hustoty zalidnění (obvykle x-násobek prům. hustoty v daném státě, počítají se areály na 20x, 10x nebo 5x prům. hustoty), nejpoužívanější je 10x. □ Pro města nad cca 50 tis.ob. ODODODOnonono nonononononon ODOOODODODODO n '—> n ľ—\ n /—s n /—\ ■—i < \ i—i j—, i—i MASARYKOVA UNľ UUUUUUUUUUUULJ ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO ^/ERZ ITA www.muni.cz ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD ODODODODODODO DODODODODODOD PedF, katedra geografie 25 ododododododo Giniho koeficient □ Míra rozdělení, která není založena na průměrech, ale na středních diferencích. □ Nabývá hodnot 0 - 1. □ Číselná charakteristika diverzifikace. 'O 100 50 dodododododod odooododododo dodododododod ododododododo dodododododod plocha IcMCCntract l I 1970 -1869Uk5C •1970 SO 642 mm2 1024 mm2 PedF, katedra geografie -i-1-1-1-1-1-1-1-1-i 50 100 ODODODODODODO Lorencova křivka □ V demografii se používá jako vyjádření koncentrace obyvatel na určitém území. □ Větší uplatnění v ekonomii. procenta dodododododod odooododododo dodododododod ODODODOnonono DODODODODODOD 1 0.9 0.8 0.7 0.6 ľG 0.5 0.4 0.3 0.2 0.1 0 Lororizova křivka- PedF, katedra geografie o □ o □ u Dynamika obyvatelstva dodododododod odooododododo dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 28 Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Dynamika obyvatel □ Dynamika obyvatelstva zahrnuje velké množství procesů, které se na různých geografických úrovních projevují diferencovaně. □ Přirozený pohyb obyvatelstva (vnitřní změny) je výsledkem přirozeného rozmnožování a odumírání obyvatelstva. Podle vztahu těchto procesů je to přirozený přírůstek nebo úbytek obyvatelstva. □ Sociálně-ekonomický pohyb zahrnuje přesuny obyvatelstva mezi jednotlivými sociálními skupinami. Mechanický pohyb (mobilita) obyvatelstva zahrnuje všechny prostorové přesuny obyvatelstva bez ohledu na vzdálenost (uvnitř regionů, vnitrostátní, zahraniční), délku trvání (trvalé, dočasné), účel pohybu (ekonomický, politický), formu (individuální, skupinové) a další charakteristiky. dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 29 odooododododo dodododododod ododododododo Základní pojmy □ Relativní číslo (%). □ Hrubé a specifické míry. □ Indexy. □ Kohorta - soubor jedinců zrozených v určitém časovém úseku □ Střední stav - chronologický průměr, zpravidla stavu na začátku a konci daného roku. dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 30 ododododododo dodododododod Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Přirozený pohyb □ Hlavními procesy tohoto pohybu jsou porodnost (natalita) a úmrtnost (mortalita). □ Přímo vstupují do bilance pohybu obyvatelstva. □ Dále rozeznáváme: □ sňatečnost, rozvodovost □ potratovost Nevstupují přímo do bilance přirozeného pohybu. ODODODODODODO Přirozený pohyb □ Střední stav obyvatelstva: počet obyvatel daného území v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, za střední stav obyvatelstva v kalendářním pololetí nebo čtvrtletí je považován průměr středních měsíčních stavů za dané období, přičemž měsíční střední stav je průměrem z počátečního a koncového stavu daného měsíce. ODODODODODODO Porodnost □ Z hlediska reprodukce obyvatelstva má mimořádný význam počet narozených. □ Ukazatele za jeden rok. □ Míra porodnosti (natalita) - počet narozených na 1000 obyvatel středního stavu: N= ^— * 1000 □ N = narození □ S = střední stav obyvatelstva ODODODODODODO Porodnost □ Míra živorodosti (efektivní natalita) - počet živě narozených na 1000 obyvatel středního stavu: N*= -^-x 1000 s Nz = živě narození a S = střední stav obyvatelstva □ Živě narození: min. předpoklady - úplné vypuzení z matčina těla, srdeční frekvence, min. 500 g porodní hmotnost nebo nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. ODODODODODODO Plodnost □ Výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15 až 49 let. □ Hrubá fertilita je počet narozených na 1000 žen v reprodukčním věku: fx= H-X1CD0 □ N = počet narozených □ F15 - 49 = počet žen v reprodukčním věku ODODODODODODO Plodnost □ Výpočet je založen na porovnání počtu narozených dětí s počtem žen v reprodukčním věku, tj. ve věku 15 až 49 let. □ Čistá fertilita je počet živě narozených na 1000 žen v reprodukčním věku: /*= ŕ—* 1000 l"15-4G □ Nz = živě narození □ F15 - 49 = počet žen v reprodukčním věku ODODODODODODO Plodnost □ Kromě toho se konstruují ukazatele specifické plodnosti, tj. míra plodnosti pro jednotlivé věkové kategorie žen (obvykle pětileté). □ Často se používá ukazatel tzv. úhrnná plodnost - je to součet měr plodnosti žen v reprodukčním věku, tedy počet dětí narozených jedné ženě za předpokladu zachování plodnosti daného roku. Počet živě narozených dětí na 1 zenu ve věku 15-49 let hj h-j l-O h-j h-j h-j h-j h-j h-j ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO ľO CO CO -ŕ- -ŕ- CTl Ch CTi ---1 ---1 o "en "o en "o "en o ~Ch "o CTl "o ~CT| Podíl žive narozených detí mimo manželství, % rO rO Oj CO (jt o ui o en o 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 I 1995 2000 -0 EŮ 0 M 1 < --ŕ o o * co 2005 I 2008 ] Úmrtnost □ Úmrtnost (mortalita) □ Všeobecná úmrtnost vyjadřuje počet zemřelých na 1000 obyvatel středního stavu: m = -Ír— * 1000 □ M = počet úmrtí □ S = střední stav obyvatelstva dodododododod ododododododo □ onoDODODonoD PedF, katedra geografie ODODODOnonono dodododododod 41 ODODODODODODO Specifická úmrtnost □ Nejčastěji se tento ukazatel používá pro určité věkové skupiny, nebo pro strukturu obyvatelstva podle pohlaví. □ Mužská nadúmrtnost - nutnost sledovat zvlášť ukazatele pro muže a ženy. □ Tabulkový počet zemřelých podle věku. □ Typická u-křivka: nejnižší intenzita úmrt. ve věku 5-10 let. woooo% pravděpodobnost úmrtí podle věku ooos Obr. 4.19 PruvUčpodobnosI úiurti q., muži a ženy. ČSR a SSR, 1960-1961 Obr. 4.20 Pravdčpodobnost úmrtí q{, muži, ČSR odooododododo □ onoDODODonoD PedF, katedra geografie 43 ODODODOnonono DODODODODODOD 1 □ o □ o □ o o □ o □ o □ o □ 0 □ o o □ o □ 0 □ 1 □ o □ 0 □ o 1 o □ o □ 0 □ 1 □ o □ 0 □ 0 1 o □ o □ 0 □ 1 □ o □ o □ o 1 o □ o □ o □ 1 □ o □ 0 □ o 1 o o o □ 0 □ 1 □ o □ 0 □ o > co > 7š O c 73 N 3 c 3 Úmrtnost □ Kojenecká úmrtnost - počet zemřelých kojenců v daném období (dětí zemřelých do jednoho roku dokončeného věku), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období. □ Novorozenecká úmrtnost - počet zemřelých novorozenců v daném období (dětí zemřelých ve věku 0-27 dnů), připadajících na 1000 živě narozených dětí ve stejném období. Zemřelí do jednoho roku na 1 000 živě narozených ľO ľO OJ OJ -P- -P- Ui rr.i CD (Ji O (Ji O (Ji O (Ji O Ui O (Ji O Mi 1950 1955 "i 1960 : 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2008 o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o □ o o □ o □ o □ OD ono □ OD ODO D O D Pořadí: Stát: Kojenecká úmrtnost: Rok: □ononono 1. Angola 185,36 %o 2006 2. Sierra Leone 160,39 % 2006 3. Afghánistán 160,23 % 2006 4. Libérie 155,76 % 2006 5. Mosambik 129,24 % 2006 6. Niger 118,25 % 2006 7. Somálsko 114,89 % 2006 8. Mali 107,58 % 2006 9. Tádžikistán 106,49 % 2006 10. Guinea-Bissau 105,21 % 2006 184. Česká republika 3,89 % 2006 189. Japonsko 3,24 % 2006 190. Švédsko 2,76 % 2006 191. ODODODOD Sing^Ur6 dra geografie 2,29 % 2006 47 O VÝVOJ KOJENECKÉ ÚMRTNOSTI r ? r w.i »m v«\Mi ■ i a i lví -i • vj b ^1 Sebevraždy celkem na 100 tis. obyvatel (průměr za roky 1996 - 2000) ODODODODODODO Naděje na dožití □ = střední délka života. □ Vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. □ Říká, kolika let by se člověk určitého věku dožil, pokud by úroveň a struktura úmrtnosti zůstala stejná jako v daném roce. □ Ukazatel se nejčastěji používá ve formě „Střední délka života při narození" nebo „Naděje dožití při narození". Naděje dožití při narození (roky; CD ľO CD CD CD CD CO ---I O ---I ľO ---I 4=- --A CD ---I CO CO O CO ľO 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2008 2 < o * o © VÝVOJ STŘEDNÍ DÉLKY ŽIVOTA PŘI NAROZENÍ ododododododo Průměrný věk aritmetickým průměrem věku všech jedinců (například obyvatel ČR, některého kraje atd.). v dané populaci dodododododod odooododododo dodododododod ododododododo dodododododod Průměrný věk obyvatel v krajích CR k 31. 12. 2006 43 -■ 42 -■ 41 -■ 40 -■ ľ; - 3B -■ F ODODODODODODO Přirozený přírůstek Vyjadřuje rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých v určité populaci. Používá se především relativní ukazatel (na 1000 obyvatel). N = počet narozených M = počet zemřelých S = střední stav obyvatelstva dodododododod odooododododo dodododododod ODODODOnonono DODODODODODOD PedF, katedra geografie 54 Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Sňatečnost □ Hrubá míra sňatečnosti - vyjadřuje počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu. □ hms = S/P □ S = počet sňatků □ P = střední stav obyvatelstva □ Obecná míra sňatečnosti - je specifičtější ukazatel, který vyjadřuje počet sňatků osob ve věku 16 - 49 let vztažený k počtu sňatkuschopných osob (což jsou všichni svobodní, rozvedení a ovdovělí) ve stejné věkové kategorii (j. 16 - 49). ODODODODODODO Specifická sňatečnost □ Míra sňatečnosti svobodných - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu svobodných osob (středního stavu) v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce. □ Redukovaná míra sňatečnosti - počet sňatků svobodných ve věku x (příp. pěti, či desetileté věkové skupině) vztažený k počtu osob (sředního stavu) bez ohledu na rodinný stav v daném věku (příp. dané věkové skupině) obvykle ve sledovaném roce. □ Úhrnná sňatečnost - úhrn měr redukované sňatečnosti, udává průměrný počet sňatků na 100 osob. Na rozdíl od hrubé míry úmrtnosti, je tento ukazatel vhodný k mezinárodnímu srovnání. Počítá se z dat různých generací a jeho hodnoty jsou tudíž ovlivněny rozdílným složením sňatků těchto různých generací. ODODODOnonono nonononononon IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz nonononononon onononononono Sňatečnost □ Sňatky - monogamie, polyandrie, polygamie. □ Sňat. podle věku, rod. stavu, sezónnosti. □ S. svobodných = protogamní. □ S. rozvedených a ovdovělých = palingamní (roste podíl v čase). Míra homogamie = míra shodnosti partnerů podle sociálních charakteristik snoubenců. Míra hypogamie/ hypergamie nonononononon nonononononon PedF, katedra geografie 57 onononononono nonononononon SiiJtecnost svelHHlnych žen vletech 19G1-2008 100% c í 90% O >■ c E 35% o o 30% c S 75% 70% 35% 95% - CD co Podíl zen, které uzavřely 1. sňatek do věku 50 let Průměrný věk žen při 1. sňatku -■ 23 29 ji: 27 ,| 26 >= C OJ 25 ^ 24 S E 4 23 £ -■ 22 21 CD O I--- cd LD I--- CJi O CD cd kD CD CTÍ O cd co kD cn cd o o o CN ku CD O O O O CN CN Údaje z výpočtu tabulek sňatečnosti svobodných. 59484 tis. 1950 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2008 DB < % ft --ŕ o o* ododododododo Rozvodovost □ Rozvod je právním ukončením manželství, uskutečňuje se na základě žádosti a dojde k němu rozhodnutím soudu. □ Zákon č. 265/1949 sb., o právu rodinném zavedl rozvod jako jedinou formu právního zániku manželství za života manželů. □ Hrubá míra rozvodovosti - vyjadřuje počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu. □ hmr = R/P R = počet rozvodů P = střední stav obyvatelstva dodododododod ododododododo dodododododod PedF, katedra geografie 60 ododododododo dodododododod Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono Rozvodovost - další ukazatele □ Míra rozvodovosti manželství - počet rozvodů dělíme počtem existujících manželství (v praxi počtem vdaných žen). □ Míra rozvodovosti manželství podle věku - počet rozvodů ve věku x vztažený ke střednímu stavu osob žijících v manželství v příslušném věku (vdanýchžen, resp. ženatých mužů). Podíl rozvedených osob ze všech žijících v jednotlivých věkových skupinách. Úhrnná rozvodovost - úroveň rozvodovosti manželství, neboli jaký podíl původně uzavřených manželství se rozvede. dodododododod □ odododododod PedF, katedra geografie 61 odooododododo dodododododod ODODODODODODO Potratovost □ Hlavní faktory ovlivňující úroveň potratovosti: □ legislativní ustanovení - vyhlášky Ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky □ antikoncepce (dostupnost, rozšíření, metody) □ společenské klima □ individuální vlivy (nábožensképřesvědčen, úroveň vzděáání, ekonomická situace) □ reprodukční zdraví populace □ Hrubá míra potratovosti - vyjadřuje počet potratů na 1000 obyvatel středního stavu. □ hmr = P/S □ P = počet potratů □ S = střední stav obyvatelstva DODODODODODOD ODODODODODODO dodododododod PedF, katedra geografie 62 ODOOODODODODO DODODODODODOD Odooododododo dodododododod IÍIÍIÍIÍIÍIÍI MASARYKOVA UNIVERZITA www.muni.cz dodododododod ODODODOnonono ododododododo Další ukazatele Obecná míra potratovosti - počet potratů na 1000 žen fertilního věku. □ Míra potratovosti dle věku (věkověspecifická mra potratovosti) -počet potratů ve věku x (resp. v dané pěti či desetileté věkové skupině) ke střednímu stavu žen v daném věku (věkové skupině). □ Úhrnná potratovost - Součet jednotlivých měr potratovosti podle věku dává dohromady průměrný počet potratů na jednu ženu v jejím reprodukčním období. ODODODODODODO Pro dnešek vse!!!