REPETITORIUM FYZICKÉ GEOGRAFIE 1. Přírodní prostředí 1.1 Země jako vesmírné těleso 1.1 A - použít s porozumením základní pojmy: vesmír, kosmická tělesa, galaxie, světelný rok, tropický rok, hvězda, planeta planetka, kometa, ekliptika, místní čas, světový ěas, datová hranice, časová pásma, kalendář - popsat tvar a složení tělesa Země - určit příčiny střídání ročních dob a dne a noci - popsat oběh a rotaci Země - popsat, jak dochází k zatmění Slunce a Měsíce - porovnat vlastnosti Země s ostatními tělesy sluneční soustavy - popsat vliv Měsíce a Slunce na Zemi 1.1 B - vysvětlit princip fungování sluneční soustavy a význam Slunce pro život na Zemi - posoudit vliv střídání ročních dob v různých místech na Zemi na přírodu a společnost - posoudit vliv časových pásem na život na Zemi - určit místní a pásmový čas a datum v konkrétní lokalitě - uplatnit/aplikovat principy fungování pohybu Země v praktických příkladech 1.2 Přírodní složky 1.2 A - používat s porozuměním základní pojmy: litosféra: litosférické desky, eiidogeimí síly. exogénni síly. zemská kůra, hypsografická křivka, geomorfologie; atmosféra: počasí, podnebí, podnebné pásy, meteorologie, klimatologie, skleníkový efekt, kyselý déšť, monzun, pasát, cyklona, anticyklona, atmosférická fronta, synoptická mapa, klimadiagram; hydrosféra: povodí,říční síf, umoří; pedosféra: půda, půdní horizont, degradace půd, eroze půd, druhy a typy půd; biosféra: biogeografie, biodiverzita, vegetační pás - lokalizovat a pojmenovat lito sférické desky a hlavní endogenní a exogénni procesy - popsat složení atmosféry, její vrstvy a hlavní procesy vní probíhající - popsat složení hydrosféry a hlavní procesy v ni probíhající - popsat rozložení zásob vody na Zemi - lokalizovat na mapě nejvýznamnčjší objekty hydrosféry na Zemi, popsat jejich funkci v krajině - popsat hlavní jednotky oceánského dna - popsat vznik a vývoj půdních typů - rozlišit půdní typy podle úrodnosti - určit zdroje a příčiny znečištění jednotlivých složek přírodní sféry - popsat proces vzniku ledovců, jejich rozmístění a funkci V krajině - lokalizovat a pojmenovat základní fyzickogeografické jednotky Země 1.2 B - vysvětlit planetami cirkulaci atmosféry - vysvětlit vlastnosti mořské vody a mořských proudů v konkrétní oblasti - objasnit příčiny a důsledky pohybu mořské vody - specifikovat režim odtoku konkrétní řeky podle její polohy v podnebné m pásu a zařadit ji do určitého typu - vysvětlit rozšíření půdních typů podle zonálních a azonálních souvislostí v určité oblasti - vysvětlit vliv horizontální pásmovitosti a vertikální stupňovitosti na rozmístění půd, rostlinstva a živočíšstva na Zemi - popsat vznik, charakter a působení hlavních pravidelných větrů v konkrétní oblasti - vysvětlit s použitím znalostí o deskové tektonice vývoj pevnin a oceánů, vznik vrásných a kemých pohoří, sopečnou činnost, zemětřesení; uvést příklady - na příkladech zhodnotit příčiny a důsledky přírodních katastrof na přírodu, resp. život lidí - na snímcích výrazných typů georeliéfu zhodnotit vliv geomorfologických sil, které je utvářely - popsat vznik antropogenních tvarů reliéfu, zhodnotit jejich funkci a posoudit mim narušeni krajiny - porovnat vertikální a horizontální členitost oceánů a pevnin - vysvětlit princip skleníkového efektu, jeho vliv na život na Zemi a příčiny a důsledky jeho zesilování - interpretova t kl ima dia gra m a lokali z o va t j ej - vyčíst ze synoptické mapy stav počasí v dané oblasti - porovnat oblasti s rozdílným podnebím v různých částech světa - vysvětlit zvláštnosti podnebí hlavních klimatických oblastí světa a posoudit jejich vliv na život společnosti - zhodnotit kontinentální a oceánské vlivy podnebí v konkrétní oblasti - posoudit výhody a nevýhody života člověka v konkrétních přírodních podmínkách - posoudit vliv člověka na rozšíření rostlinstva a živočíšstva na Zemi, uvést příklady 1.3 Fyzickogeografické systémy: přírodní zóny a oblasti 1.3 A - použít s porozuměním pojmy: přírodní zóna, vegetační pás, vegetační stupeň, výškový stupeň, geografický šířkový pás; vlhké tropy, střídavě vlhké tropy, suché tropy, subtropy, mírný pás, subpolární a polární pás; vegetační pásy: tropický deštný les, savany, tropické pouště, subtropická vegetace, stepi, polopouště a pouště mírného pásu, listnaté a smíšené lesy, jehličnaté lesy, lesotundra, tundra, polární pustina: biom. systém ekologické stability, ekosystém - popsat regionální rozdíly v rozložení fyzicko geografi c kých prvků, jevů, procesů v závislosti na šířkové (horizontální) pásmovitosti a výškové (vertikální) stupňovitosti - popsat fungování a vzájemnou provázanost složek přírodního prostředí v konkrétní přírodní zóně - lokalizovat hranice přírodních zón a oblastí - vyjmenovat znaky jednotlivých přírodních zón a určit jejich souvislosti REPETITORIUM FYZICKÉ GEOGRAFIE 1.3 B - vysvětlit formování přírodních zón, respektive vegetačních pásem a vegetačních stupňů - určit základní znaky přírodních podmínek v konkrétní oblasti - zařadit obrázek krajiny do přírodní zóny/oblasti - posoudit proměny přírodních podmínek v jednotlivých zónách a oblastech v souvislosti se střídáním ročních období - posoudit s pomocí podkladů přírodní podmínky, uičit extrémní a průměrné hodnoty použitých charakteristik - posoudit přírodní zdroje a možnosti jejich využití v jednotlivých přírodních zónách a oblastech - posoudit proměny přírodní oblasti vlivem činnosti člověka 3. Životní prostředí 3.1 Krajina 3.1 A - použít s porozuměním pojmy: přírodní prostředí, společenské prostředí, životní prostředí, krajina, environmenta li štika, ekologie, ekosystém, krajinná ekologie, složky krajiny, bodové, liniové a plošné prvky krajiny - popsat podle mapy lokalizaci hlavních přírodních a sociálních prvků a celků krajiny - určit lokalizační faktory podmiňující vznik sídelních a hospodářských center území - popsat základní vztahy mezi složkami krajiny - určit limity přírodního prostředí pro rozvoj území - třídit přírodní zdroje z hlediska jejich vyčerpáteInosti a obnovitelnosti 3.1 B - určit působení hlavních vnitřních a vnějších kraj i not v o mých činitelů v konkrétní krajině - zhodnotit pomocí statistických ukazatelů stav a vývoj přírodních a sociálních složek 3.2 Interakce příroda - společnost 3.2 A - použít s porozuměním pojmy: typ krajiny (přírodní, kulturní, přeměněná, devastovaná, degradovaná); trvale udrži tc In ý roz v oj/ži v ot; reku 11 i v a c c - reprodukovat hlavní zásady koncepce trvale udržitelného života - popsat nástroje ochrany přírodního/životního prostředí - určit funkce a lokalizovat příklady velkoplošných chráněných území přírody v České republice, Evropě a v mimoevropských regionech - specifikovat příklady poškozování krajiny aktivitami společnosti na různých regionálních úrovních - určit a porovnat znaky jednotlivých typů krajin - popsat obecné problémy jednotlivých typů krajiny a jejich změny v čase 3.2 B - určit typ konkrétní krajiny na základě známých kritérií - uplatnit obecné znalosti při popisu způsobu života obyvatel v konkrétních typech krajin - posoudit charakter interakce přírodního prostředí a společnosti, její vývoj a perspektivy v konkrétní krajině - určit příčiny a následky narušení konkrétního přírodního či společenského prostředí - rozlišit a zdůvodnit nerovnoměrné rozmístění a využívání přírodních zdrojů a energií ve světě - identifikovat souvislosti vlivu kvality společenského prostředí na kvalitu životního stylu (spotřebních zvyků, společenských a politických postojů a kulturních tradic) - posoudit příčiny a hodnotit následky globálního poškození životního prostředí - rozpoznat společné a rozdílné problémy v životním prostředí venkova a měst - posoudit, jak se promítají zákonitosti společenského vývoje a politických rozhodnutí do stavu životního prostředí a jeho složek - interpretovat krajinu (obrázek krajiny) a vybrat z nabízených lokalit místo jeho původu REPETITORIUM FYZICKÉ GEOGRAFIE 5. Kartografie, geografické informace a zdroje dat 5.1 Kartografie 5.1 A - použít s porozumením základní pojmy: obsah a měřítko mapy, zeměpisná síť, typy kartografického zobrazení, azimut, glóbus, plán, druhy map. kartogram, karto diagram, zkreslení, mapováni, izolinie - reprodukovat vývoj mapování a map Česka - popsat kartografické vyjadřovací metody 5.1 B - vyčíst a interpretovat informace z různých druhů plánů a map (plán měst, územní plán, katastrální mapa, turistická mapa, tematická mapa, obecně zeměpisná mapa, obrázková mapa. fotomapa. reliéfní mapa. pohledová mapa. vlastní mentální mapa) - načrtnout vlastní plánek, schematickou mapu situace v krajině - aplikovat měřítko mapy na výpočet skutečných vzdáleností a ploch na mapách velkých měřítek - použít bodové, liniové a areálové metody zobrazení - posoudit zkreslení na konkrétní mapě 5.2 Geografické informační systémy 5.2 A - použít s porozuměním základní pojmy: Geografický informační systém /GIS/, dálkový průzkum Zemč/DPŽV, digitalizace - popsat funkce, tvorbu a využití Geografických informačních systému - popsat principy realizace a využití dálkového průzkumu Zem č 5.2 B - vyčíst informace z leteckých a družicových snímku - přečíst a interpretovat informace o území pomocí GIS 5.3 Ostatní informační a dokumentační zdroje 5.3 A - použít s porozuměním základní pojmy: Internet, mapování, terénní průzkum 5.3 B - vyhledávat informace z různých zdrojů dat: statistické prameny (lokální, regionální, státní, světové), různé druhy textů (populární, populárně vědecké, novinové zprávy, úřední vyhlášky), encyklopedie, slovníky, tabulky, grafy (kartogram, kaitodiasram. klimadiagram. b lok diagram, profil území, terčový graf, liniový graf, trojrozměrný graf, věková pyramida), fotografie, obrázky, schémata - posoudit vypovídací hodnotu zdrojů dat a statistických ukazatelů - aplikovat základní statistické techniky - s porozuměním číst text a získávat z něj informace - zjištěné informace z různých zdrojů dat třídit, zobecňovat a výsledky interpretovat